Re: Všichni za jednoho, jeden za všechny?

Anni,

řešila jsem to včera s účou....letos je to nějaké bláznivé s tím řvaním a neposlušností dětí. Jsem i ve skupině na FB a už tam bylo několik debat na téma "nic na ně neplatí" . A píšou to učetlky třeba s třiceti lety praxe...

K vypuštění na dvůr...už jsme to tu spolu poměrně nedávno řešily. Není to v mé kompetenci a mých možnostech, nehledě na to, že škola žádný dvůr nemá. Má víceúčelové hřiště, které ale spravuje obec a ta určila, že hřiště musí být dopoledne k dispozici veřejnosti. Já mám u třídy takové uzavřené atrio...a víš co? Tři velké přestávky v týdnu trávím dozorem na chodbě, vyhnat děti ven nejde, protože by nejdřív musely pro věci do šaten (jiná část budovy), potom zase zpět do šaten, takže ven by se dostaly na max. 5 min . To není jako když máš věci ve třídě, hodíš na sebe bundu, boty a jdeš....

Lehnout ve třídě....by bylo fajn, kdyby bylo kam. Mám místnost, v ní 15 lavic, skříně pro družinu, svůj stůl...plocha zaplněna. Podívej:



Metr za mnou je tabule, mezi poslední lavicí a skříněmi je také asi jeden metr. Lavice jsou zaplněné a vzhledem k potřebám dětí bych jich vlastně potřebovala víc.

Plus tedy to, že ti kluci si fakt lehnout nechtějí, nevydrží chvilku na místě, naopak potřebují pohyb, třída je jim malá, takže když vysloveně neřádí, dovoluju jim být i na chodbě (taky hloupý zvyk, že děti smí na chodbu jen na dojítí na wc nebo na přechod do jiné učebny).

A ještě jedna věc. Mám prvňáky a to je fakt jiné než mít třeba čtvrťáky. Těch prvních pár měsíců je ta práce hodně o tom je navyknout na fungování ve škole. Teď už se také zklidňují, ale první tři měsíce byl očistec a chodily za mnou kolegyně ze sousedních tříd, že mě litují...a to je měly jen na dozoru. Vychovatelka z družiny s tím bojuje doteď, nedělá to první rok, ale prý taky neví, jak na ně.

Mám ty svoje lumpy ráda, myslím, že už se mi povedlo hodně problémů v té třídě zvládnout, ale ten řev při jakékoliv příležitosti prostě ještě ne . Oni na sebe nemluví, ale křičí. Fakt je potřeba to nějak tlumit, ne do úplného ticha, žádné pozory a tresty, což se mi tu furt snažíš podsouvat, že schvaluju, teď ještě ze mě děláš hysterku. Ale tlumit do snesitelné míry. Tu má každý jinde, ale věř, že na téhle úrovni fakt jen málokdo.

A jestli ti připadá hysterická obava, že řidič, kterému za zády řve třicet dětí, nabourá, pak jo, pak jsem tedy hysterická.