Re: Tchýně? Třeba bude líp!

Míšo, po přečtení tvého příspěvku se mi docela ulevilo a jsem ráda, že se to u vás trochu urovnalo. Sice to nějakou dobu trvalo, ale je skvělý, jak si to zvládla. Třeba se to u nás taky někdy změní. Ale máš pravdu, taky jsem si ho nebrala proto, abych ho týrala hlady jak si jeho maminka myslí nebo abych si ho brala jenom proto, že bych se po svatbě chtěla hned rozvádět. Taky se těším, až se nám konečně zadaří miminko, doufám, že také nabydu více sebevědomí a bude to zase o něco lepší. Sice mě ubíjela její slova, že je asi neplodný, nebo to neumí (překvapilo mě, jak o svém miláčkovi mluví), nebo to možná myslela na mě, ale zapomněla použít ženský rod. Kdo ví. Ale tím už se netrápím a s radostí se věnujeme té nejkrásnější práci, pracujeme na miminku a nějaká tchýně? Hold je to jen paní, která pro mě porodila a vychovala syna. Sice si někdy říkám, že snad ani její syn být nemůže, jejich povahy jsou nesrovnatelné... Holky, všechny, které se kvůli tchýním trápíte, držte se a bude li vám hodně smutně, napište a určitě se navzájem podržíme. Mějte se fajn, a jestli některou z vás právě čeká víkendová návštěva u tchýně - přeju pevné nervy! Alca