Re: opačná zkušenost
Ahoj Karin, to znám. Moje tchýně je také taková sváteční babička. Vidí děti tak 3x do roka na pár hodin, než zase letí domů, aby stihla seriál. K narozeninám a svátku jim pošle pohled /bydlí 10 min. pěšky/, když jsem zavolala, že se zastavíme, nebo holky když byly větší, že k ní zajdou samy, nikdy se jí to nehodilo. Tak už se nenamáháme. Je to o to smutnější, že můj manžel - její syn, zemřel před 12 ti lety a ty vnučky jsou to jediné, co jí po něm zůstalo. Byla jsem s nimi 8 let sama a kolikrát bych potřebovala pomoci s hlídáním, abych si mohla něco zařídit, nebo dijít k holiči a tak. Nepohlídala je nikdy, nikdy je neměla na víkend nebo alespoň na den, nikdy nás nepozvala třeba v neděli na oběd a tak. Když jsem zvala já ji, vždycky odmítla - asi ze strachu, aby to nemusela oplácet. Vzhledem k tomu, že rodiče žijí více než 100 km daleko, musela jsem si to hlídání, když bylo potřeba, zařizovat přes kamarádky. Přitom ví, že má u nás dveře otevřené, může přijít kdykoli, ale nemá zájem.
Já vím, že přehnaně starostlivá tchýně je také tragédie, ale tohle je zase extrém na druhou stranu. U vás je to taky takhle nějak?
Odpovědět