Re: opačná zkušenost

Ahoj holky,
je to desny. Uz jsem tu jednou o sve zvlastni tchyni psala v clanku "Silena tchyne". No od te doby uplynula nejaka doba a ja mela cas nad vsim premyslet trochu vic do hloubky.
Ma 4 deti z toho jednu nejstarsi dceru v USA, dalsi tu mladsi v Nemecku a dva syny tady v Cechach. Nejak nemuzu stale pochopit proc se nesnazi pri vsech moznych prilezitostech (narozeniny, vyroci atd.) zvat je najednou, ale radsi kazdeho obehne zvlast. Pochopila jsem to az jednou kdyz jsme se svagrem a svagrovou (manzelovymi sourozenci) byli v baru a o vsem si povidali. Ona vsechny obejde a vychvali byt, auto a dalsi veci tech druhych. Me osobne je to fuk a lidem nezavidim, zrovna tak si myslim manzelova sestra a muj manzel. Bohuzel manzeluv mladsi bratr a manzelka jsou velmi mladi 23 let a svagr se snazi sve starsi sourozence dohnat a jeho zena je jedinacek a je zvykla tedy byt vzdy nejlepsi. Timhle zpusobem tchyne zaridi, ze oni maji vlastne stale pocit, ze nejsou dost dobri a uz je to i stve a jsou podvedome nastvani na nas. Nevim jestli to dela zamerne nebo nevedomky, ale ty sve deti strasne rozstvava.
Moji rodice se nas snazi naopak vzdy jak ja ze srandy rikam nahnat vsechny co nejvic dohromady (i meho manzela o kterem mluvi jako o synovi, ktery se tatovi nikdy nepovedl zplodit :-)), nazenou si nas do sveho hnizdecka a tam nas opecovavaji a mam dojem, ze maji hroznou radost kdyz nas vidi pohromade. I muj deda je takovy (tata maminky) meli s babickou 6 deti a deda miluje kdyz se vsichni sletnou i se svymi protejsky a detmi a vnoucaty a navzajem se hasteri a postuchuji ( i v tech letech nad 45) jako kdyz byli mali.
Najednou jsem narazila na rodinu kde je to jinak a mam dojem, ze ji moc nezajimaji ty deti, hlavne aby se starali o ni. Nemam pocit ze by nam prilis neco davala a to nemyslim hmotne, ale naopak z te strany jak to pojmenovat....lasky? Nikdy jsem nezazila ze by vsechny pozvala na chatu a rekla dovezte to ci ono udelame si prima vecer pri grilovani. Chtela jsem rict je mi to jedno, ale tim ze o tom pisu tak neni. Ale hlavne vidim, ze to mrzi meho muze, ktery je nadseny ze nasi tohle delaji. Proste cinknou co delame a jestli nechceme prijet na grilovando, ze si nacpem bricha, neco dobreho popijeme a pokecame. A je to vzdy super.
No a mam strach, ze jak nema moc zajem o sve deti nejak je ztmelovat tak nebude mit ani moc zajem o ty vnoucata. Stale se pta kdy je budeme mit, ale vzapeti vypusti vetu ktera mnou vzdy otrese.. Potrebuju uz jezdit venku s tim kocarkem a hlavne si poridte takovej aby mi sel ke kabatu a barevne mi ladil. Mam dojem ze ji vubec nejde o to miminko v nem, ale aby se mohla blisknout venku pred dalsima zenskyma. Desi me to, protoze ja jsem na tyhle veci alergicka. A to co tady popisujete ten nezajem tak jiste naznaky vidim uz v jejim chovani ted. A mam strach, ze jestli to prijde nebudu se s tim moci vyrovnat. To co mi zpocatku prislo jako bajecne nevmesovani se mi ted postupem casu spis dochazi ze je nezajem. Kdyz chceme jen tak neplanovane se stavit tak to zrovna nejde, protoze nema uklizeno a naladu nas videt. Kdyz zveme mi ji tak pokud ji druh nepriveze autem nebo manzel tak nemuze (je to 2 stanice tramvaji). Neni nijak stara a na pobihani po sekacich ma cas a silu vzdy. Je to zrejme otazka priorit. No jsem zvedava jak to bude vypadat v budoucnu. Nema asi smysl resit neco co jeste neni.
Drzim vam vsem palce abyste to zvladlia hlavne preji to nejlepsi vasim drobeckum.