Re: Tchýně? Třeba bude líp!

Ahoj Martino,
když jsem četla tvůj příspěvek,říkala jsem si že takovou tchýni bych teda chtěla mít.Lituju tebe i tvého muže a docela ho obdivuju,že se nevytočil už dřív.Já bych jí to koště koupila už asi dřív.Nabídnout byt za takovou cenu vlastnímu synovi,to je teda síla.Myslím,že tvoje tchýně je člověk,který nikdy nebyl,není a nebude spokojen.Myslím,že ji už nepředěláte,pouze se musíte proti tomu obrnit a pouštět její řeči jedním uchem dovnitř a druhým ven.A omezit návštěvy na minimum.Z vlastní zkušenosti ti můžu doporučit,že pro mladou rodinu je nejlepší bydlet úplně sám,v dostatečné vzdálenosti od obou rodičů.My sice bydlíme až moc daleko,protože tchýně je od nás 250km a moji rodiče 600km,ale já jsem takhle spokojena.Má to svoje nevýhody,ale i výhody.Moje tchýně je velice hodná,hodně nám pomáhá,myslím,že si s ní rozumím víc než s mojí mámou,ale taky má svoje mouchy.Byt by nám např.zařídila podle sebe a to by se nám samozřejmě nelíbilo.Moji rodiče jsou taky moc hodný,taky nám hodně pomáhají,ale díky tomu,že moji mámě se pořád něco nelíbí na mně a hlavně mém mužovi,mít je ve své blízkosti,tak určitě už patříme mezi to % rovedených.Co třeba navrhnout tchýni,ať ten byt prodá úplně cizím lidem za takovou cenu jakou chce ona a pomoct jí s koupí menšího bytu (poslední aktivita vyvinuta ve váš prospěch)aspoň na druhém konci Prahy.To by svoje návštěvy určitě omezila,protože cestovat metrem nebo nedej bůh tramvají takovou dálku...Telefon je drahý,takže povídat si sní jen tak,to bych odmítla.Přeju ti hodně trpělivosti a silných nervů.
Měj se hezky.