Re: opačná zkušenost

Ahoj Martino, nějakou dobu jsem se teď nedostala k internetu, pročež odpovídám s takovým zpožděním.
Abych pravdu řekla, mám pořád pocit, že se zbytečně zaobíráš věcmi, které buď neovlivníš, nebo které se ještě nestaly. Z toho, cos přidala jako svědectví o své tchýni, jsem pochopila, že by si s tou mou opravdu velmi rozuměly... Zezačátku mě to hrozně ničilo (skákání do řeči, vypnuté uši, když jsem mluvila o čemkoliv jiném než o penězích, občasné rýpnutí apod.), ale časem jsem se k tomu začala stavět se shovívavým úsměvem. Neřekla bych do sebe, že takového nadhledu budu schopná, ale pochopila jsem, že to chce opravdu čas a velmi příznivou okolností je ta vzdálenost + její neochota jezdit za námi. Po narození Markétky už ji vyloženě splachuju. 24hodinovou návštěvu u ní dvakrát do roka snesu a společenské povinnosti učiním zadost. Tady bych ráda upřesnila, že můj muž vpodstatě ví, co si o ní myslím, ale já nemám zapotřebí mu to otevřeně dávat najevo. Takže dekórum slušnosti ve vztahu snacha-tchýně zachováváme tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. On si to všechno velmi dobře uvědomuje, ale já od něj samozřejmě nechci, aby nějak přehodnocoval svůj vztah k matce. Má ji rád a když za ní občas jede a ví, proč nejedu i já s malou, říká, ať nejezdíme, že to chápe, ale že je to přece jeho máma a nebylo by fér vůbec se s ní nestýkat. Já to plně respektuju a nemáme důvod to nějak hlouběji rozebírat. No nevím, jestli jsem to napsala dost srozumitelně, ale vlastně jsem Ti chtěla naznačit, že by bylo fajn, kdybyste s manželem v tomhle měli taky jasno. Pokud by byl ochoten navštěvovat ji občas bez Tebe, je to kompromis přijatelný pro všechny. Ty se nebudeš nervovat, čím Tě zase vytočí a trochu si od ní odpočineš. Je v tom rozdíl, vidět "milovanou tchýni" jednou za měsíc nebo jednou za rok. Neboj se jí trochu dát najevo, že žijete svůj život podle svých představ a že ona do toho zas tak moc nemá co mluvit. Holka, to by ses zbláznila, až budete mít jednou miminko... A k těm vztahům s ostatními sourozenci. Oni ti mladší to taky jednou pochopí a koneckonců, když nemají s kým soupeřit, přestane je to bavit. Takže pokud na Vás nějak neútočí, nepomlouvají a pod., chovejte se k nim pořád hezky, jako k fajn příbuzným. Se svou maminkou to asi radši nerozebírej, darmo by se tím trápila. Radši si vylej srdíčko nějaké kamarádce nebo tady na Rodině. Tak Ti držím palce, aby ses nad to dokázala co nejdřív povznést a zkus se těm jejím úvahám o halenkách a kočárcích smát. Měj se hezky K.