Re: opačná zkušenost

Ahoj Martino, holka, ty mi mluvíš úplně z duše! Skoro bych řekla, že ta tvá i má tchýně je jedna osoba. Ale tím, že manžel nemá bratra vím, že to ona není. Mám stejné peklo jako ty. U nás to zatím ještě nedošlo tak daleko, že by tam jezdil sám, ale pomalu to k tomu spěje. Plánujeme miminko a docela se toho i bojím, jejich reakcí a těch šílených řečí. Představa, že tam jednou bude manžel s mrňousem jezdit sám mě taky docela děsí, ale na druhou stranu, jezdit tam taky, no nevim, nechám to radši na dobu, až to bude skutečně aktuální. Má maminka ji také nesnáší, už před svatbou věděla své (říkala jí, že se stejně rozvedem a takové ty podobné řeči) a na svatbě to také krásně vyvrcholilo. Nebýt gratulace na obřadu (byla hodně upřímná), ani by nám nepopřála, za celý den s námi nepromluvila jediné slovo, nepochválila naprosto nic (že mě to chápu, ale ani manžel), naopak vše krásně zkritizovala. Ještě dnes to rozdýchávám. Naštěstí také nerada cestuje, takže u nás byla zatím jen jednou. Manžel se to snaží pořád dávat dohromady ale sám poznává, že to nemá cenu a společné návštěvy pomalu oddalujeme a intervaly návštěv hodně prodlužujeme. Jsem šťastná, že bydlíme 150 km od sebe. Takže nakonec, taky se drž a musíme myslet na to, že jsou důležitější věci na světě a tchýně to rozhodně není. Měj se fajn a nenech si otravovat život. Alca