| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Mohlo by se místo známkování hodnotit slovně?

 Celkem 86 názorů.
 Insula 


pro známky 

(21.6.2010 8:07:25)
Neumím si představit, že by mělo naše dítě dostávat slovní hodnocení. Jsem pro známky. Sama bych jako dítě slovní hodnocení mít nechtěla. Bylo pro mě motivující dostat jedničku. ~;) Navíc po známkou si umím představit jak moc dítě něco umělo nebo neumělo, pod slovním hodnocením ne. ~d~
 Blanka 
  • 

Re: pro známky 

(21.6.2010 8:32:59)
Jsem taky naprosto proti slovnímu hodnocení, dcera chodí do druhé třídy a celou dobu mají slovní hodnocení, pro děti je demotivující, vyloženě závidí dětem z jiných tříd, že dosanou na vysvědčení ty jedničky, navíc slovní hodnocení zatěžuje učitele a dětem nic neřekne. Syn má slovní hodnocení z výchov, myslela jsem si, že je to dobrá věc, dětem se vlastně výchovami " nekazí " vysvědčení, bohužel do průměru známek na střední školy se i toto hodnocení převádí na známky, takže abolutně postrádá, alespoň pro mě smysl. Na druhou stranu uznávám, že jsou děti, kterým učení nejde a slovní hodnocení je pro ně jistě mírnější variantou, než špatná známka, bohužel se ale se známkami stejně někdy v životě setkají a podle mého názoru je hůř ponesou.
 Kudla2 


Re: pro známky 

(21.6.2010 9:07:40)
Taky jsem jednoznačně pro známky - je to pro mě srozumitelné kritérium a je aspoň trochu srovnatelné s výkonem jednak toho samého dítěte, jednak i jako porovnání s ostatními (teď nemyslím ve smyslu soutěžení, ale spíš pro představu, jak si dítě v té dané disciplíně stojí mezi vrstevníky).

Slovní hodnocení ale nezavrhuji - klidně by se k tomu mohlo přidat třeba na konci roku, ale ne na vysvědčení, spíš pro informaci rodičům.

Myslím, že je na nás rodičích děti známkami zbytečně nestresovat a nebrat to tak, jako že dostal jsi trojku= je konec světa. A je na nás i zhodnotit, jestli ta trojka je zbytečným výsledkem flákání jedničkáře, nebo vydřeným výsledkem na danou disciplínu netalentovaného čtyřkaře.

 withep 


Re: pro známky 

(21.6.2010 9:11:46)
Jest otázkou, jestli je to důsledkem slovního hodnocení samého nebo toho, že je u nás spíše vzácné a za standard se považují známky. Slovní hodnocení má mj. odbourat motivaci redukovanou na známky ve smyslu pochvaly či odměny, je škoda, že to nepomáhá jen proto, že celospolečenská závislost na známkách a obecně na stylu odměn a trestů ve výchově a vzdělávání je už tak zakořeněná...
 Stáňa a dva kluci 


Re: pro známky 

(21.6.2010 10:25:01)
Withep, jsem přesvědčená, že je to systémem, závislostí na známkách. Problém podle mě nastává i v případě, pokud je na celé škole třeba jedna třída, která to dělá jinak. Ti ostatní je většinou převálcují. Ideální je podobně zaměřená škola, kde tento pohled na svět ohledně spolupráce a hledání vnitřní motivace sdílí i rodiče. Jinak vzniká tlak i z jejich strany...
 Nasuada 


Re: pro známky 

(21.6.2010 10:32:46)
Withep, též mi příjde velmi alarmující, když děti nemají vnitřní motivaci se něco naučit. Já tedy věřím, že jí mají, dokud není poničená systémem odměna-trest a zkušenostmi, které zažívají ve svém prostředí. Nikdy mi nešel "přes pusu" systém odměn, po přečtení nějakých informací jsem pochopila, že jsem zkrátka člověk, který má silné vnitřní motivace pro svoje jednání a bez nich nefunguju a proto ani neumím motivovat děti jinak. Tak uvidíme jak to zvládnou.
Takže jsem pro slovní hodnocení, známky pro mě osobně nemají žádnou cenu.
 susu 
  • 

Re: pro známky 

(21.6.2010 10:41:53)
Nechápu ten problém s vnitřní motivací. Když se někdo něco naučit chche, tak se to naučí. Když nechce, tak ho k tomu jen tak nepřiměje známka a už vůbec ne slovní hodnocení.
 Nasuada 


Re: pro známky 

(21.6.2010 10:55:24)
Susu, slovní hodnocení je pro mě zajímavější z toho hlediska, že se z něho dozvím podrobnější iformace než ze známky, co se dítěti daří nebo nedaří. Slovní hodnocení může být i demotivující a taky nemusí nikoho přimět k tomu aby se něco naučil. To hlavní co je potřeba dětem zprostředkovat je smysluplnost toho co se učí.
 susu 
  • 

Re: pro známky 

(21.6.2010 11:01:21)
I pro mě je slovní hodnocení zajímavější, jenže já si nejsem jistá, jestli bych z něj poznala, jestli má jít dcera na gympl nebo na učňák. Když tam uvidím jedničku nebo čtverku, tak to vědět budu.

Smysluplností toho, co se děti učí, si někdy nejsem jistá ani já, tak jak si toho má byt vědomo dítě?
 Nasuada 


Re: pro známky 

(21.6.2010 11:10:50)
Susu, no právě - pokud si ani ty nejsi schopná najít tu smysluplnost toho co se dítě má naučit, pak by ti jí měla zprostředkovat paní učitelka a jestli to nedokáže ani ona tak pak.....má se to dítě opravdu učit?
 susu 
  • 

Re: pro známky 

(21.6.2010 11:16:25)
Nasuado, no právě. Trochu jsme se vzdálily od tématu slovního hodnocení, ale nemáš, tak jako já pocit, že spousta učiva není moc smysluplná? A že dokud trváme na tom, že se to musí učit, tak je nutno ty děti nějak přesvědčit? Třeba odměnou ve formě známky?
 withep 


Re: pro známky 

(21.6.2010 11:38:15)
Vzdálily - nevzdálily... ono to s tím přece strašně moc souvisí :-). Co se týče mých dětí (ale přála bych to všem), doufám, že najdeme (a budeme si moct dovolit) školu, kde se děti budou zabývat jen tím, co smysl má, a proto, že v tom ten smysl uvidí - ne pro nějakou známku, ne proto, že "se to tak dělá" už desítky let.

Myslím, že si lidi obecně představují, že jsou tvorové líní, že kdyby nemuseli, nic by nedělali (ev. jen to, co je baví, a toho je přece žalostně málo), zvláště pak děti, které přece nechápou všechny ty "dobré" důvody (=vnější motivace). Přitom už Aristoteles si všiml toho, že všechno je primárně v pohybu, ne v klidu, všemu je vlastní aktivita, zatímco pasivita je utrpením (=nemožností pohybovat se a jednat v souladu se svými vnitřními pohnutkami). Lidi (tedy děti) jsou od přírody zvídaví (je to vlastně jedna z jejich evolučních výhod), tradiční škola tuto zvídavost ubíjí a její motivační funkci nahrazuje (nebo se spíš marně snaží nahrazovat) známkami.

Docela hezky to vystihuje úsloví o tom, že dobrý život nevede ten, kdo dělá to, co ho baví, ale ten, kdo nachází zalíbení v tom, co dělá (nikoliv "je nucen dělat").
 susu 
  • 

Re: pro známky 

(21.6.2010 12:17:58)
Nejsem si jistá, jestli měl Aristoteles pravdu. Já jsem líná a baví mě dělat jen něco. Pokud jde o zvířata, myslím si totéž, ponejvíce dělají jen to, co musí nebo je baví.
Souhlasím, že škola, jak si ji pamatuju já, je nic moc a je ubíjející. Zvídavost ovšem není snadné ubít, jen se pak realizuje mimo školu.:-)
Moje zkušenost s první třídou mojí dcery je ovšem celkem kladná, včetně známkování.
S tím příslovím nesouhlasím, "dobrý život" je dost složitý pojem, redukovat ho na nalézání zalíbení v kde čem, je velmi "omezující", jde mi to dost proti srsti, neumím to vyjádřit.
 withep 


Re: pro známky 

(21.6.2010 13:16:28)
Tak on se Aristoteles v mnoha ohledech mýlil, přecejen začínal na zelené louce, ale... jestli ona ta tvoje lenost nebude spíš důsledkem už toho ubíjení a deformování přirozené aktivity a zvídavosti od samého raného dětství...? ~;) A jestli zvídavost nelze ubít a realizuje se potom mimo školu... není ta školní docházka obrovská a nenahraditelná ztráta času? Zvířata dělají, co musí, dělají, k čemu jsou uzpůsobená, aby přežily a rozmnožily se, však jo. A my lidi jsme uzpůsobení k poznávání, chápání a objevování - když nám v tom učitelé brání a nutí nás biflovat misto toho, aby nás vedli k pochopení nebo osvojování a rozvíjení dovedností, když nás nutí soutěžit, zatímco přirozené jse spolupracovat, je to, jako bys létavým ptákům svázala křídla. A ejhle, ony ty živočišné druhy fakt vymírají, když se jim poškodí prostředí nebo překazí komunikační kanály... jak asi dopadneme my (no, otázka je spíš, kdy to bude?)

Nebo si vem, že by se zakázal sex a rozmnožování se přeneslo do laboratoří, kdepak vybrat si, s kým se budeš pářit, prostě přísně "vědecky" - bez ohledu na to, že člověk má přirozenou potřebu náklonnosti a sexuality. Je to trochu ad absurdum, ale je to tak - tradiční škola nebere ohled na přirozené lidské potřeby. Místo, aby jich využívala a šla ruku v ruce s nimi a vzdělávání bylo efektivní, jde proti nim a vymýšlí různé fígle a náhražky. A my už jsme na ty fígle naletěli, zvykli si na ně, už to tady pár desítek let funguje... tak proč to teď měnit, že jo? ~g~
 susu 
  • 

Re: pro známky 

(21.6.2010 13:27:33)
"jestli ona ta tvoje lenost nebude spíš důsledkem už toho ubíjení a deformování přirozené aktivity a zvídavosti od samého raného dětství...?"

Nemyslím. Z mojí školní docházky: Děti, kdo tomu rouzumí, vypočítá ten težší příklad ze sbírky, komu to dělá potíže, tak ten jednodušší z učebnice. Susu, proč ty počítáš ten jednoduchý příklad, ty tomu přece rozumíš? Mně se nechce paní učitelko. Tak za trest oba. Měla jsem oba dřív než ostatní, jen se mi nechtělo. Paní učitelka, o které píšu byla moc fajn a ráda na ni vzpomínám.:-)




"A jestli zvídavost nelze ubít a realizuje se potom mimo školu... není ta školní docházka obrovská a nenahraditelná ztráta času?"
Withep, někdy mám ten pocit. A někdy zase ne. Vzdělání je důležité. Jeho forma je někdy komplikovaná a nevhodná. Ale známky s tím nesouvisí tak jednoduše jak píšeš.


Soutěžení je prima. U některých lidí je to někdy jediná možnost jak vůbec něčeho dosáhnout. Např já-když jsem měla důvod to stihnout dřív nž ostatní, tak jsem se málem přetrhla, jinak ne. Soutěžit jo, dělat něco jen tak? Proč?

Nic musím odejít, škoda, pěkná diskuze.
 withep 


Re: pro známky 

(21.6.2010 13:38:24)
Fakt je těžké poznat, co je od přírody a co už ne :-).

Škoda, ale taky musím jít - do zubní laboratoře vyzkoušet korunku. Možná taky škoda, že jsme jako malí nesoutěžili v péči o chrup ~t~.
 withep 


Re: pro známky 

(21.6.2010 13:23:17)
Jo a to přísloví si nepamatuju doslova, místo dobrého života je tam něco jiného... mohla bych to zkusit vygooglit, ale jsem líná ~t~.
 Nasuada 


Re: pro známky 

(21.6.2010 21:45:26)
Susu, já mám děti malé a už si to ze školy moc nepamatuju, ale doufám, že většina učiva bude smysluplná tj., že já nebo učitelka dokážeme dětem vysvětlit proč je důležité to či ono vědět.
Ale chtěla jsem tu demonstrovat jeden příklad, i když to bude z mého soukromí - osobně jsem velmi pyšná na svůj výkon při maturitní zkoušce z ČJ, moje práce byla originální a měla opravdu myšlenku~5~. Paní profesorka mi tenkrát dala za tři - o známce jsem si pomyslela, že mi přece nemohla dát jinou, když mám u ní od prváku z ČJ vždycky na vízo za tři. Poskytla mi i slovní hodnocení - práce se jí moc líbila do té doby než jí došlo, že píšu hlavně v jednoduchých větách. To už bylo pro mě něco zajímavějšího než známka - tedy poskytlo mi to informace, že můj styl psaní jí zaujal, ale měla bych si dát pozor a bla bla bla to už není tak důležité.
Takže když to shrnu - známka mi nic neřekla, hodnocení bych si taky uměla představit lepší, ale už to bylo info, které bylo pro mě zajímavé. Nejlepší na tom je, že já sama jsem měla z práce dobrý pocit.
 Dana, syn 7 let 
  • 

Re: pro známky 

(21.6.2010 23:36:59)
Náhodou jsem si přečetla dnešní debatu a musím říct, že mě zaujala, protože je u nás velmi aktuální. Myslím, že velký vliv na názor rodičů zda známky ano či ne má to, jak to dítěti ve škole jde a co domů nosí. Pokud by syn nosil samé jedničky, pak to asi také nebudu řešit. On bude spokojený, my budeme mít radost atd. Bohužel já mám již na konci první třídy ze školy dost otrávené dítě. Paní učitka si totiž mimořádně libuje v diktátech a matematických pětiminutovkách. Píší je prakticky obden, aby se děti potrénovaly, navykly na stres, připravily na další roky atd. Zatímco když syn není pod tlakem spočítá všechno i píše naprosto bez problémů a bez chyb, v časovém stresu nosí jednu trojku, čtyřku za druhou. Jedna chyba dvojka, dvě trojka, tři čtyřka. Není nic těžkého nachytat jich za týden několik za pár chybějících čárek. Myslím si, že je naprosto zbytečné takto stresovat prvňáčky, zvlášť když vidím u dětí z jiných škol, že se v první třídě dohrabaly od razítek a jedniček tak max. k jedničkám mínus. Celkově podle mě vždy byla a bude na prvním místě důležitosti učitelka, její zkušenost, přístup k dětem a nakládání jak se známkami, tak se slovním hodnocením. V opačném případě totiž nemá ani jedno ani druhé valný hodnotící význam. V praxi jsem si totiž již několikrát ověřila, že můj malý "čtyřkař" má v mnoha směrech daleko větší znalosti než třeba jedničkář od sousedů.:-))
 Blanka 
  • 

Re: pro známky 

(21.6.2010 10:35:02)
Tento názor je jistě z vaší strany fundovaný, ale já jako rodič, který má se slovním hodnocením zkušenost jsem toho názoru, že děti příliš šetří a ochraňuje před případnými špatnými známkami a nepřipravuje je na další postup ve škole z pohledu známkování. A právě jako šetří děti průměrné či slabé, není při slovním hodnocení možnost vyzvednout i děti vyloženě nadané, protože si myslím, že není důležité jenom to, že se dítě nestresuje špatnou známkou a není mu tím přímo řečeno, že je v něčem slabé, ale je taky důležité, aby dítě vědělo, že je v něčem dobré, což se myslím z pohledu slovního hodnocení příliš nedaří.
 Pollyenka 


Re: pro známky 

(22.6.2010 16:50:32)
Tak já tě tedy ujisťuji, že slovní hodnocení je velmi objektivní. Vypovídá o dobrých i záporných znalostech dítěte, včetně snahy, práce a znalostí dítěte. Alespoň u nás ve škole.
 Pollyenka 


Re: pro známky 

(22.6.2010 16:44:28)
Dvojčata mají slovní hodnocení a já jsem moc spokojená. Asi záleží na učiteli jak dokáže dítě motivovat. Nemám pocit, že by motivovaní nebyli. Mají výbornou učitelku a dokáže děti ocenit a nabudit tak, že jim slovní hodnocení nevadí.
 Blanka 
  • 

Re: pro známky 

(23.6.2010 9:16:59)
Taky máme ve třídě dvojčata, jejichž maminka je spokojená s tím, že mají slovní hodnocení, protože by jednomu nebo druhému bylo líti, kdyby měli odlišné známky, jeden jedničku a druhý dvojku, jenomže to je práv ono, tohle se jim v životě bude stávat, že vždycky bude někdo lepší a ty děti se s tím nebudou umět poprat.
 Pollyenka 


Re: pro známky 

(23.6.2010 19:17:57)
No tak slovní hodnocení mají velmi objektivní, jednomu to jde a druhému míň. A vím přesně jakou mají slabinu a vědí to i oni. Syn byl v ozdravovně, byl známkován a byť měl samé jedničky, je fakt šikovný, tak mu to vadilo.
 Blanka 
  • 

Re: pro známky 

(24.6.2010 7:50:19)
Vadilo mu, že má samé jedničky ? To je trochu divné ne ? Chápu, kdyby mu nevadilo slovní hodnocení, ale vadit, že má samé jedničky, to je trochu zvláštní.
 Pollyenka 


Re: pro známky 

(24.6.2010 20:06:59)
Nevadili mu samé jedničky, vadilo mu to, že jednička je nicneříkající známka. On věděl, že to má dobře,ale vadilo mu, že mu dá paní učitelka známku,ale nic víc nmu k tomu již neřekne. Já nevím jak to napsat, prostě vadilo, že třeba nebyl slovně ohodnocen, jako snaha a tak. Tak asi je to zvyk.Kdyby byl zvyklí na známkování, tak je spokojený, ale chybělo mu k tomu to, něco víc. V pololetí dostali děti opravdu velmi obketivní hodnocení ke každému předmětu, co mu jde, co mu nejde, kde by měl přidat a tak. Když píšou čtvtletní práce, píšou je na body a já přesně vím jak na tom jsou a vědí to i oni. každopádně já jsem spokojená, ale chápu, že ne každému to vyhovuje.
 katschka 


Re: pro známky 

(26.6.2010 20:28:04)
Dobrý den,

musím s Vámi nesouhlasit. Ano, pro Vás bylo jistě motivující dostat jedničku. Ale co ti, kteří jsou slabší a na jedničku nedosáhnou. Pak jsou pro ně známky naprosto demotivující. Já osobně si myslím, že nejideálnější je kombinace známek a slovního hodnocení. Moje mamka je učitelka a už deset let používá slovní hodnocení. Pro první třídu pouze slovní hodnocení a dále jej kombinuje se známkami. Můžu říct, že "její" děti a rodiče jsou s tímto systémem nadmíru spokojeni. Je fakt, že hodnocení je pro učitele časově velmi náročné. Hlavně když ho chce napsat tak, aby o dítěti řeklo co nejvíc. Určitě má obsahovat jak klady, tak zápory. Ale ve výsledku, když se to povede, je to opravdu ideální. Například u mamči je nejlepším výsledkem a odměnou za tu všechnu "dřinu" to, když jí z páté třídy odchází do dalšího studia třída plná sebevědomých dětí, které umí kreativně řešit problémy, umí přijmout jak pochvalu, tak kritiku a v neposlední řadě dokáží pomoci a rádi pomůžou druhému. Ale to není pouze o slovním hodnocení. Myslím, že by se hodně učitelů mělo naučit, jak učit. I když v dnešní době už je velké množství učitelů a učitelek, do jejichž tříd se těší nejen prvňáci, ale i páťáci. A jsem fakt pyšná, že mamča je jednou z nich. Tak všem přeju příjemné školní léta vašich dětí. Nebojte se dojíždění za dobrou učitelkou.. vyplatí se to...:-)
 mikule 


Re: Proti známkám 

(26.6.2010 21:03:15)
Moje nejstarší dcera chodí do školy, kde se hodnotí slovně a jsme spokojení. Víme přesně, co jí jde a v čem je potřeba přidat. Škola má jiný přístup k žákům a formě výuky. Žádné Honzík je lepší než ty atp. Pracují ve skupinách a každý člen skupiny je spoluzodpovědný za výsledek práce. Chodíme na konzultace, na kterých nám třídní učitelka vše zodpoví a probereme uplynulé čtvrtletí. Neměnila bych.
 zahir 


pro písemné hodnocení 

(21.6.2010 8:23:39)
Syn (1.třída) dostává písemné hodnocení.Během roku mají známky.Bylo to napsané moc hezky,každý předmět rozepsaný, u psaní byla i poznámka že moc tlačí na pero,a bylo napsané to co mu jde,to co mu jde hůř - on velké problémy nemá.To samé i z nepovinných předmětů - z keramiky byly konkrétně vyjmenovány výrobky které se mu povedly nejlíp - dle paní učitelky.Jinak pí.učitelka nám často píše maily o to co se děje ve škole,a na konzultaci se dozvíme co je bez problémů a co procvičovat,i s návodem jak to procvičovat.
 Hilly. 


Tak první třída snad ano.. 

(21.6.2010 9:10:24)
Než se děti ve škole otrkají, tak by slovní hodnocení mohlo být na místě...Od druhé třídy to už moc nevidím.
Dítě i rodič potřebuje vědět jak si na tom stojí, slovní hodnocení je dost nevypovídající, i ve srovnání s ostatními a to lze opravdu jen známkováním, nebo bodováním. Pro mě osobně byly známky motivací, protože jsem se potřebovala dostat na určitý typ škol.
Spíš bych se ve školství soustředila na to, nedělat z dětí, které nejsou evidentně studijní tipy, nějaké outsidery...snažit se u nich rozvíjet spíše dovednosti, ke kterým mají vlohy(zpěv, malování, různé manuální práce)
 malá Malá 


Jsem pro slovní hodnocení 

(21.6.2010 9:24:49)
Známky jsou k ničemu, jen to jen bič na děti. Učí děti nezdravé soutěživosti (k soutěžení je sport, ne získávání znalostí), neodpovídají kvalitě žáka, jen momentálnímu výkonu. Ve třídě s 30 dětmi si každý žáček chytře brzy vypočítá, že bude volán jen 1-2krát a pak mu stačí se 2krát naučit. Také se známky (jen ty špatné)dávají často za nedonešené pomůcky, nezájem o dění ve třídě apod. Takže velmi rychle očerníte a poznamenáte dítě, které může mít problémy doma (rozvod, nemoc rodiče...) Sama jsem chvíli učila na ZŠ, takže vím o čem píšu. Myslím, že známky jsou tu hlavně kvůli nám rodičům, protože jsme byli na nich vychováni a jinému způsobu nerozumíme nebo nechceme rozumět. Ale věřím na druhou stranu tomu, že je spousta učitelů, kteří slovní hodnocení odmítají, protože to neumějí nebo nechtějí dělat. Jsou zvyklí na zaběhnutý způsob. Ať tak nebo tak, naše děti si zaslouží více.
 Lída+2 


Re: Jsem pro slovní hodnocení 

(21.6.2010 9:40:29)
no syn je ve třídě s 13 dětma... a za toto pololetí má
MA- 94 známek
čj-78 známek
Aj -52 známek
vlastivěda -15 známek
přirodověda 10 známak

A domácí úkoly se neznámkují. Jsou to všechno pětiminutovky, diktáty, samostatné práce a písemky a zkoušení a taky projekty a referáty.
 Kudla2 


Re: Jsem pro slovní hodnocení 

(21.6.2010 9:48:10)
Trochu nesouhlasím.

S tou kvalitou žáka (tedy studijní kvalitou, s lidskou to nijak nesouvisí) - podle mě se "trojkař" na jedničku prostě jen tak nenaučí, navíc aspoň u nás (1. třída) to není jen o tom, že by byl žák dvakrát vyvolán, těch známek mají za rok strašnou spoustu, takže se mi to zdá objektivnější.

S dáváním špatných známek za věci nesouvisející s učením (chybějící pomůcky, nepozornost) také nesouhlasím, známky by měly být o výkonu. Ovšem jednou jsem zažila, že mně - jedničkářce, ale děsnému lajdákovi - dala učitelka pětku za už asi popáté zapomenutý notýsek, já jsem se lekla a polepšila, a ona mi tu pětku na vysvědčení nezapočítala.

S tím očerněním a poznamenáním - myslím, že tady je hodně prostoru na změnu myšlení nás rodičů. Že když někomu něco nejde, není proto hned špatný/hloupý, protože je třeba hodně šikovný na něco jiného (tady souhlasím s Hilly, to by se mělo zdůrazňovat, máme kamaráda, který měl ve škole špatné známky a škola ho nemotivovala, ale je to velmi chytrý a úžasně manuálně zručný člověk), případně má doma nějaké problémy.

Možná mám k tomu takový přístup, protože mě známky nijak netraumatizovaly. Jednak byly většinou dobré ~;), jednak moji rodiče z toho nedělali žádnou velkou vědu (tedy ne že by se nepozastavili nad tím, že mám špatnou známku z nedbalosti, ale nikdy mě za to nijak netrestali).
 susu 
  • 

Re: Jsem pro slovní hodnocení 

(21.6.2010 9:53:06)
Přidávám se k holkám. Dcera prvačka má notýsek, na každý měsím je tam samostatná stránka, u jednotlivých předmětů 3-4 známky. Takže za rok krát deset. Přijde mi to dostačující.
 Lída+2 


máme oboje 

(21.6.2010 9:37:43)
Máme známky a máme i slovní hodnocení. A obsáhlé hodnocení na konci každého 1/4letí při konzultacích(máme je místo klasického rodičáku).
Jsem spokojena...s tím jak to je.
A teda pro ěm je teda důležitý i to hodnocení.vím co mu nejde a ana co se zaměřit.
 susu 
  • 

Re: máme oboje 

(21.6.2010 9:45:38)
Takto by se mi to líbilo nejvíc. Jsem spíše příznivcem známek, protože pak vím, jak na tom dcera je, na druhou stranu detailní popis způsobu její práce a vědomostí by se mi taky líbil.
 Vanility 


Re: máme oboje 

(21.6.2010 10:21:28)
Taky máme oboje a řekla bych, že to je ideální stav. Klasické známky fungují po celý rok a je jich opravdu hodně, k tomu je 2x ročně třídní schůzka a 2x individuální konzultace, kde je ve speciálním listě hodnocení každého předmětu známkou + slovní popis co je v pohodě a kde je třeba přidat. A pak je ještě paní učitelka každý týden 2 hodiny odpoledne k dispozici na konzultační hodiny, kam je možné zajít domluvit se nebo přeptat, když se mi něco nezdá nebo prostě jen informovat, jestli je vše v pořádku. Syn je v 1. třídě a taky má rozhodně větší radost z jedničky než z razítka a já si zase v klidu přečtu, co konkrétně máme procvičovat nebo jinak změnit.
 Mortadela 


Re: máme oboje 

(21.6.2010 13:56:24)
To mi přijde jako ideální stav. Nějak nechápu proč se pořád proti sobě staví dvě možnosti - buď známky, nebo slovní hodnocení. Já bych uvítala kombinaci obojího. Tedy známka doplněná o informace co dítěti jde a co je třeba zlepšit. Bohužel v našem malém krajském provinčním městečku zcela jistě funguje jen klasické známkování. Čeká nás to od září, kdy nás pohltí školní mašinerie...
 Eliška Junková 


Re: máme oboje 

(21.6.2010 17:38:19)
já bych řekla, že stojí proti sobě protože slovní hodnocení podle mě nemůže fungovat tak jak má v tom zaběhnutém způsobu vyučování. zdá se mi, že nejde učit jako "na známku" a pak ji nedat. ale mluvím jen ze zkušenosti svojí, děti mám ještě prťavce, tak uvidíme co na nás vymyslí za ty 4-5 let... já jsem teda jednoznačně pro změny, jak ve způsobu vyučování, tak v obsahu i v hodnocení. sama si na školu pamatuju jako na pekelný utrpení - nuda, problém s přijetím autority někoho, kdo si to zjevně nezaslouží... ale to už jsme jinde... :-)
 Lída+2 


Re: máme oboje 

(22.6.2010 9:42:30)
Tohle je vesnická škola s 80dětma od 1-5. třídy. Takže je to spíš v těch učitelích
 jitulena 


slovní hodnocení 

(21.6.2010 10:12:55)
Jsem pro slovní hodnocení, zažila jsem obojí a slovní hodnocení mi přijde že má větší vypovídací hodnotu o tom co dítě umí nebo neumí... :)
 susu 
  • 

Re: slovní hodnocení 

(21.6.2010 10:25:51)
Jenže já si nejsem jistá, jestli bych z něj poznala, jestli má jít dcera na gympl nebo na učňák. Když tam uvidím jedničku nebo čtverku, tak to vědět budu.
 rybushka 


Re: slovní hodnocení 

(21.6.2010 15:54:01)
NO,přijde mi docela smutný, že by někdo bez známek nepoznal, jestli je jeho dítě spíše manuálně zručné a nebo je spíš přes tu hlavu....

mimochodem - spousta mých úspěšných spolužáků na vejšce nepatřilo na základce mezi premianty

 susu 
  • 

Re: slovní hodnocení 

(22.6.2010 7:13:59)
"NO,přijde mi docela smutný, že by někdo bez známek nepoznal, jestli je jeho dítě spíše manuálně zručné a nebo je spíš přes tu hlavu...."

No existuje i varianta šikovný přes ruce i přes hlavu a nešikovný přes obojí. Jak vidno z příspěvků, ze slovního hodnocení nemusí jít poznat vůbec nic, v popisu záplavy nedostatků se info, že to bylo dobré může docela ztratit.

Podle mě je fakt nejlepší obojí.
 markéta 
  • 

Re: slovní hodnocení 

(21.6.2010 20:33:12)
Opravdu myslíte, že je známka objektivní? Jsem učitelka, učila jsem na několika různých školách, mám své děti na několika různých školách, a čím dál víc vidím, jak moc záleží na učiteli i na celkově nastavené úrovni školy. Znalosti, za které v jedné škole dostane dítě čtyřku (u nás městská škola s přísnou a zejména písemné testy hodnotící učitelkou), by mu jinde (malotřídka, kde se kladně hodnotí snaha dítěte) stačily na dvojku. Kromě toho, on to člověk vidí jinak, když má děti, které nosí většinou jedničky. Co ale s dětmi, které ať dělají, co dělají, na dobré známky nedosáhnou. Na druhém stupni jsou už tak otrávené, že všechno vzdají a jen provokují a šaškují.
 susu 
  • 

Re: slovní hodnocení 

(22.6.2010 7:10:36)
A opravdu si myslíš, že slovní hodnocení bude vždycky objektivní?
 ivik 


myslim si 

(21.6.2010 10:17:04)
Osobne si myslim ze co se tyka slovniho hodnoceni tak by se melo provozovat.mozna ne vsude ale zejmena v nejakych skolach specialnich.protoze tam maji ucitele na zaky vice casu.a mohou se jim jednak vice venovat a jednak je pak lepe hodnotit pac vi lepe co kdo z nich dokaze a ceho je nebo neni schopen.na zakladkach je deti moc tam uz to takkto mozne neni.mozna jeste na prvnim stupni ale pak uz ne.
 Gladya, bývalá dasa, 


je to složitější 

(21.6.2010 10:38:56)
To, že děti známky chtěji podle mě argument není. Chtějí je, protože je to stále obvylé. Nakonec protože znánky ve škole nejsou to nejdůležitější, není nejpodstatnější ani to zda se děti známkují či jsou hodnoceny slovně. Motivovat i demotivovat jde se známkami i bez známek.

Typický příklad k zamyšlení: Pro syna mám na PC program na výuku Čj. Když měl 85% úspěšnost, považoval to dobrý výsledek a argumentoval že v Americe je 85% dobré (viděl nějaký film nebo seriál). Jenže měl tam 5 hrubek, což je v našich školách zpravidla za 5 (to neplatí u všech prací, všechny jsem ani viděla, ale za nás to tak bylo).

Přečtěte si moje přísppěvky, kolik tam najdete chyb, a to mám maturitu z Čj za 1 a VŠ. V mém případě jsou to většinou překlepy a chyby z nepozornosti(jen u čárek už si občas nejsem jisté), někdy mi díky doplňování a úpravám textu ujede i větná stavba. Jistě, internrtová komunikace je už taková. Ale podívejte se na celkovou úroveň psaného projevu. Ani poměrně přísné známkování pravopisu nevedlo k tomu, že bychom psali dobře česky. A tak bych mohla projít všechny předměty. V tom je problém, děti by se měly ve škole naučit ZÁKLADNÍ věci a jestli je k tomu budou motivovat známky není podstatné.

Co mi řekne známka? Ze slovního hodnocení můžu poznat silé a slabší stránky dítěte. A možná by opravdu bylo zajímavější než známka vědět, že moje dítě má v testu x% správně, dokonalé by bylo i vědět průměrný výsledek byl y% nejlepší výsledek n%, nejhorší výsledek m%. Median a modus by se hodil taky, ale to už byxh chtěla moc~y~.


 Kudla2 


Re: je to složitější 

(21.6.2010 11:01:28)
Ano, souhlasím, je to složitější.

To bychom se museli zamyslet nad tím, co celkově očekáváme od školy, že našim dětem dá.

Naučí je základní dovednosti (plynule a jakžtakž srozumitelně číst a psát, základní početní úkony)? Nebo ještě něco jiného? Vnímat úspěchy a neúspěchy a vyrovnávat se s nimi?

Občas mám pocit, že jako za nás se na dětskou dušičku ve školách dost zhusta kašlalo (což bylo samozřejmě špatně), tak zase dneska se jí věnuje péče až přehnaná (což je podle mě taky špatně). Ta slovní hodnocení mi někdy připadají jako snaha "nezaškatulkovat" a neublížit, ale kde je ta hranice, co by měl člověk stran vlastního výkonu být schopen unést? Na jednu stranu je určitě špatně říct dítěti "na matiku jsi blbej, ta ti nejde a nikdy nepůjde", na druhou stranu, pokud se to bude moc "okecávat", neztratí se tam ta informace, že mu to prostě nejde?

Nic netvrdím s jistotou, jen se ptám.
 Nasuada 


Re: je to složitější 

(21.6.2010 11:16:15)
Kudlo, myslím, že slovní hodnocení, čím je dítě menší tím jednodušší, a musí se to umět, myslím, že bych to tak úplně nedokázala, já jsem spíš na to říct: "to bude príma až budeš umět číst, pak si budeš moct číst všechny ty knížky, můžem si pak číst třeba i vzájemně anebo budeš moct číst bráškovi" než hodnotit jak čte......asi bych uměla říct prostě, "já ti moc nerozumím nebo neslyším tě moc dobře"
 Gladya, bývalá dasa, 


Re: je to složitější 

(21.6.2010 11:44:21)
přesně tak zázadní je CO VLASNĚ OD ŠKOLY OČEKÁVÁME.
Jsou otázky, které jsou důležitější než známky nebo slovní hodnocení

Kdy má člověk natvrdo poznat, že není ve všem nejlepší a v něčem je třeba i špatný?
Je opravdu dobré tolik volat po zrušení "biflování věcí, které děti v životě nebudou potřebovat?"
Je celkově nic moc úroveň vzdělání spíš důsledkem přílišnho důrazu na znalosti místo dovedností aplikace a nebo naopak přílišného uvolnění?

Podle mě je určitě v průměru stále kladen velký důraz na znalosti, které se stejně časem vykouří z hlavyů Ale v žádném případě bych "biflování" nezavrhla úplně. Schválně, myslíte si, že tohle je obrazem "vzdělanosti"

http://www.stream.cz/video/470592-nekecej-124-bezradne-celebrity

Dostala mě hlavně válka Severu proti Jihu, to je přesně ono důležité pro život to možná, není ale k vŠeobecnému přehledu by to patřit mělo. A nejde ani o to vědět dokonale kdy a kdo, ale PROČ TA VÁLKA BYLA , a i ten Pacifik a pacifista stál za to ~2~ ~d~ tak nevím jestli je to spíš k ~t~ nebo ~n~
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: je to složitější 

(21.6.2010 11:56:09)
A co takhle: "zlomky jsi pochopil dobře, nemáš probmémy s hledáním společného jmenovatele, rovnice o dvou neznámých se ti ještě moc řešit nedaří, pochopíš a správně přepíšeš zadání, ale u úprav jednáš zbrkle".
 susu 
  • 

Re: je to složitější 

(21.6.2010 12:20:46)
Markéto a teď si představ, že u někerých dětí to může vypadat takto:

zlomky jsi ještě nepochopil dobře, máš probmémy s hledáním společného jmenovatele, rovnice o dvou neznámých se ti ještě moc řešit nedaří, pochopíš zadání pokud ho správně přepíšeš , ale u úprav jednáš zbrkle".
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: je to složitější 

(21.6.2010 13:08:19)
a je pětka o tolik lepší?
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: je to složitější 

(21.6.2010 13:10:30)
Každopádně i u takového dítete se dá většinou najít i něco pozitivního, např. že už zvládl učivo předchozí třídy.
 susu 
  • 

Re: je to složitější 

(21.6.2010 13:17:22)
Je tedy cílem psát ta hodnocení pozitivně, aby děti nebyly náhodou frustrovány? Nebo to má být pro rodiče info o prospěchu bez "strkání hlavy do písku"? K čemu je takové pozitvní hodnocení-zvládl jsi učivo předchozího ročníku?
 Zuzana, Filip 04+Mandy 06 


Re: je to složitější 

(21.6.2010 14:45:08)
Dobrý nápad – info o prospěchu pro rodiče. Pro mě za mě, ať ty známky klidně existujou, ale děti bych jimi neotravovala :-).



 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: je to složitější 

(21.6.2010 15:29:41)
Ne, cílem je jak jsem ukázala v tom prvním, poukázat na to, co umí a co ne, konkrétně, jednoznačně. Nehodnotit dítě (jsi nepozorný, netrpělivý) ale jeho činy (několikrát se ti stalo, že jsi nesledoval, jednáš zbrkle). To, že vyzdvihnu i něco pozitivního v záplavě negativ je nutné pro další motivaci - neumí to to a to, ale v něčem se zlepšil, konkrítně, aby se měl o co opřít.
 Zuzana, Filip 04+Mandy 06 


Re: je to složitější 

(21.6.2010 16:07:40)
Nejsem příznivec známkování, ale to slovní hodnocení má taky svá úskalí. Někdo může jednat zbrkle a nesledovat a přitom být nejlepší počtář ve třídě. Tak jak to hodnocení vlastně pojmout? Ono v zásadě bude nespravedlivé vždycky všechno. Někdo se snaží a nemá shůry dáno, jiný zase má dáno, ale extra se nesnaží… jak to hodnotit slovně? A známkování – oběma dvojku? Dokud bude systém známkování nebo hodnocení tak vágní, je to podle mého názoru jako motivační prostředek skoro zbytečné. Stačila by informace pro rodiče, dvě kolonky: znalosti a snaha. Na druhém stupni by se pak ty známky asi zavést mohly, aby se usnadnila nějaká další orientace těch dětí.
 susu 
  • 

Re: je to složitější 

(22.6.2010 7:16:52)
Markéto, to je hezká teorie, obávám se, že v praxi by to bylo horší než známky. Buď by vypovídací hodnota byla nulová, protože by se paní učitelka bála to napsat jasně, nebo by z toho nebylo poznat, jestli je vlastně žák dobrý nebo ne.
 susu 
  • 

Re: je to složitější 

(22.6.2010 7:19:13)
To je příspěvek Berušky-po výčtu nedostatků a chyb hodnocení 95%, kdyby tam nebylo, ani nepozná, že to napsala vlastně dobře.
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: je to složitější 

(22.6.2010 12:35:59)
Ano, je pravda, že napsat skutečně dobré slovní hodnocení není vůbec jednoduché. A že než špatné slovné hodnocení, to raději jednoznačná, předem daná pravidla na známku. Ovšem slutečně dobře známkovat je také umění, jen jsme na to zvyklejší.

Je to jedna ze slabin našeho školského systému, že lidi neučí umět popsat něčí práci vyzdvihnout úspěchy a konkrétně zformulovat nedostatky. Kdyby se to žáci a tím budoucí rodiče i učitelé učili, uměli by slovní hodnocení lépe psát t přijímat. Jinak je to trochu začarovaný kruh.
 Pawlla 


Zbytečnost 

(21.6.2010 10:55:59)
Slovní hodnocení má můj syn na speciální škole,ale jenom z matematiky.V ostatních předmětech chci známky i kdyby to měly být trojky.V matematice není schopen vzhledem ke svému postižení násobit,dělit atd.(nemá představivost)měl by samé pětky a nijak by to nemohl ovlivnit,to je demotivující a v takovém případě je to oprávněné.Dcera má klasicky známky,nevidím v tom problém,není pravda,že rodič nemá přehled o probrané látce ani,že pořádně neví jak na tom dítě je.Pokud s dítětem normálně komunikuju,vím přesně,kde jsou jeho znalosti a proč tu kterou známku má.V samotném článku se píše kolik práce navíc je to pro učitele,a to je další důvod.Nemělo by se naopak učitelům ubrat papírové práce,aby se více a hlavně individuálně mohli věnovat dětem?
 baja 


z každého něco 

(21.6.2010 12:14:32)
Mám syna v první třídě a mají známky,razítka a v pololetí měli slovní hodnoceni. Myslím že hodnotit známkou předměty jako matemaika, český jazyk a podobné je asi v pořádku,ale např hudebka,výtvarka ,písmo, tělocvik by se mělo hodnotit slovně ne každému je dán talent a sama na sobě vím že mě znamky z těchto předmětu moc mrzely.
 ditasa 
  • 

Oboje 

(21.6.2010 14:26:57)
Já jsem pro oboje,protože u nás známka slouží jako motivace a slovní hodnocení mi řekne proč je to zrovna tahle známka čím si jí zasloužil co dělá dobře a co udělat,aby příště byla lepší a taky v slovním hodnocení se můžou vyjádřit různé dobré i horší vlastnosti žáčka.Potom i já jako rodič poznám jak učitel zná moje dítě. Jen bych neznámkovala různé vytvarné,hudební,sportovní apod.výchovy, protože tam je to jen o názoru učitele. Ale žáčka to má bavit a nemusí to vůbec ladit. Takže oboje hodnocení jen u výchov slovní.
 kreditka 


Nevím co je špatného na známkách 

(21.6.2010 14:55:57)
Pokud si dobře pamatuji tak ke známkám v žákovské knížce se píše předmět z kterého je známka + většinou dodatek - např. Čj větný rozbor tak pokud vidím že dítě má z větného rozboru špatnou známku tak to asi značí že tuto látku neovládá a tudíž na to nepotřebuji slovní hodnocení. Navíc známky jsou pro mě věrohodnější dají se porovnat apod. což u slovního hodnocení moc nejde. Taky bych se bála toho že paní učitelka bude psát slovní hodnocení podle toho jak je který žák u ní oblíbený a ne podle skutečnosti
 Rosie 


Re: Nevím co je špatného na známkách 

(22.6.2010 12:02:03)
Souhlasím. Děti s učí dobře, dcera (4. třída) bude mít samé jedničky. Vím ale, kde má slabiny, jednak - jak píšeš- v žákovské je uvedeno, za co známka je, za druhé po schůzkách se bavím s učitelkama, takže mi jasně řeknou "to a to jí jde, v tomhle vyniká, tady by potřebovala trošku přidat, ale vyvažuje to tím a tím."

A pro dceru jsou ty samé jedničky taky motivující, protože to vysvědčení vypadá hezky a není tam žádný rušivý element~t~ ~t~~t~
 mikule 


Re: Nevím co je špatného na známkách 

(26.6.2010 21:14:47)
To by byla špatná učitelka, kdyby hodnotila podle "obličeje". U slovního hodnocení také vím, za co známka je, jestli byla dcera nebo celá skupina aktivní a spolupracovala.
 Taodvedle 


znamkoani 

(21.6.2010 15:54:14)
Noemi je ve 3 tride, a vysvedceni znamkovani maji od 2. tridy,ale znamky s testu maji zatim jen slovni. to znamena, je tam pocet maximalnich moznych dosazenych bodu, potom potom kolik ona udelala bodu a prumer tridy, a to i v casu. potom tam ucitlka hodi bud smajlika, nebo zamracneho nebo s rovnou pusinkou. znamkovani budou od 2 stupne coz je od 4 tridy, to uz bude vse. myslim ze ted uz je na to dobre pripravena, i kdyz mam strach ze ji to bude predem dost stresovat a mit strach, je takove povahy. tak doufam, ze ji ten strach nebude svazovat.

nevl. dcera mela do 7 tridy slovni znamkovani, a nebyl problem. takze ja jsem pro znamkovani od 2 stupne.
 štěpánka 
  • 

kdo by to naučil učitele??? 

(21.6.2010 16:18:46)
Názory ke článku si přečtu později, osobně bych byla pro obojí, známku, i slovní hodnocení, zejména na 1.stupni. Na druhém stupni už to je obtížnější, když učitel učí třídu třeba jen 1x týdně, v pololetí ani nemusí znát úplně všechny děti jménem a podle obličeje. To se pak slovně hodnotí těžko.
Někdo by to ale musel učitele NAUČIT nic nejde samo a já osobně pokládám za nejtěžší to, když jsem psala každému studentovi ze SVÉ třídy celkové hodnocení (natož kdybych to měla psát všem, které učím). Nešlo mi to moc od ruky, hlavně mi dalo práci najít něco hezkého i pro ty, kterým škola moc nešla a i chování bylo těžký podprůměr.~d~~d~~d~
 štěpánka 
  • 

Re: kdo by to naučil učitele??? 

(21.6.2010 16:20:43)
P.S. Výchovy bych hodnotila slovně v každém případě. I kdyby to mělo být jen - účastnil se. ~k~
 olina, dvojčata Linda a Samuel 


Re: kdo by to naučil učitele??? 

(21.6.2010 17:50:24)
Tak nevím, co si mám představit pod pojmem účastnil se. To tam jen seděl nebo občas taky něco dělal. Nosil vůbec věci na danou výchovu. Mne tohle hodnocení neříká vůbec nic.
 štěpánka 
  • 

Re: kdo by to naučil učitele??? 

(21.6.2010 18:20:29)
to byla nadsázka. Má to znamenat, že na ten předmět chodil a pracoval v něm.... Vidím na svých puberťácích, že jakékoliv jiné hodnocení ve VV a HV by bylo zcela zavádějící~t~ TV, to jsou ale jiné grády. Tam by mohli mít "soutěžil, vyhrál a pod."~t~~t~~t~
 Beruška 
  • 

Moje zkušenosti 

(22.6.2010 6:51:00)
Chodím na školu, kde se používá jak slovní, tak známkovací (procentuální) hodnocení. Řekla bych, že to je docela výhodný kompromis.

Díky slovnímu hodnocení člověk zjistí, v čem má mezery, co na něm učitel oceňuje apod., nicméně se musím přiznat, že problémy se občas vyskytnou - někteří učitelé (nebo aspoň si to myslím) píší nejspíš podle nějakých předloh a všem lidem s dotyčnou známkou napíší totéž. Myslím si ovšem, že někdy je prostě těžké něco extra napsat, pokud žák je tak nějak průměrný a ničím nijak nevyčnívá, takže ne vždy to učitelům zazlívám.

Na druhou stranu, známky jsou taky potřeba - je přesně určená hranice, kdy může žák postoupit do dalšího ročníku či nikoliv a potom taky vidí své možnosti skrze čísla realističtěji - ono 100% a 75% je sakra velký rozdíl. Navíc i učitelé, kteří mi dávají jedničky (či jejich ekvivalenty, abych byla přesnější) mi stejně pořád píší, v čem bych se ještě měla zlepšit - pamatuju si na posudek své seminárky, ze kterého jsem byla naprosto vyděšená, protože tam byla spousta návrhů na zlepšení, ale na konci jsem viděla ohodnocení 95% - a docela mě to naučilo brát chyby jako naprosto přirozenou věc, nicméně mi je pořád líto, že mám v sobě zažitou tu posedlost známkami - ,,hlavně aby to bylo na jedničku...´´

Co se týče té Anglie, tak tam to je tak, že jediná oficiální lejstra s výsledky ve vzdělávání jsou více méně jen malé a velké ,,maturity´´ - něco jako vysvědčení sice taky existuje, ale 1) školy nejsou povinny ho vydávat, 2) i kdyby žák ze všeho ,,propadl´´ (opakovat ročníky v podstatě nelze), škola není povinna ho za to nějak pranýřovat, postupuje do vyššího ročníku a 3) ony závěrečné zkoušky jsou organizované státně, o všem rozhodují externí činitelé, takže učitelé mohou nanejvýš napsat na nějakém hodnocení pro rodiče, co předpokládají za známky u zkoušek - takže to určitě neplatí jen pro výchovy, nýbrž i pro všechno, protože prostě škola nemá oficiální pravomoce pro nějaké oficiální hodnocení. (Já jen, že jsem an to psala seminárku...)
 Binturongg 


Známkovala jsem oběma způsoby 

(22.6.2010 8:06:25)
Za 12 let praxe na ZŠ jsem se setkala s obojím druhem známkování, resp. hodnocení.
Osobně se přikláním více ke známkám, jen bych vyrobila větší rozsah stupnice (místo 2- nebo 3+, což už by se dávat léta vůbec nemělo, známky např. od 1 do 9)Pět stupňů je málo.

Nicméně slovní hodnocení jsem po dohodě s vedením uplatňovala tam, kde byly známky stresující a demotivující (specifické poruchy učení, vady řeči...), zkrátka tam, kde děti, jinak průměrně a nadprůměrně inteligentní, měly pocity méněcennosti a věděly, že se "normálním" dětem vyrovnat nemohou.
Jednou holčičku v 6 třídě, která do té doby téměř nemluvila, jsem hodnotila slovně celé první pololetí. Pak se rozkecala až moc (kolegyně se mi smály, že s mou užvaněností bych rozmluvila i němého) a na konci roku mohla být a chtěla být hodnocena známkami.

Podmínkou slovního hodnocení je, že ho lze převést na známku (jinak to u nás bohužel ještě nefunguje, takže nakonec dítě i rodič stejně vědí, co se za veškerou tou "omáčkou" skrývá za zradu ~d~ ) a další podmínkou je, že z toho musí být ta známka alespoň zčásti patrná.
Jestliže se bojím napsat, kde a jak by mělo dítě přidat, že zlobí a je nepozorné, nelze to považovat za slovní hodnocení.
Slova "Maruška je šikovná a v hodinách se snaží" jsou nicneříkající blbost ~;)
 Rigmor 


proč má být vzdělávání soutěží? 

(22.6.2010 12:43:29)
škola má být příprava na budoucí zaměstnání. ve kterém zaměstnání lidi mezi sebou soutěží? myslím na osobní úrovni(kromě některých sportů mě snad nic nenapadá). na skupinové úrovni, třeba když chce firma získat zakázku, soutěž samozřejmě je. já jsem teda v práci zažila jen spolupráci, bez ní by to vlastně vůbec nešlo. (za mých časů bylo ve škole nějakých činností založených na spolupráci žáků ojediněle a našeptávání- taky spolupráce se vlastně trestalo!) někdo soutěživý je, ale na to je přece mnoho jiných příležitostí. známkování je vlastně soutěž. a proč se teda zrušilo známkování výchov? aby to chytrému dítěti, které nemá talent na sport/výtvarno/hudobno neskazilo vysvědčení? ale dítě které má talent na hudbu zase třeba nemá talent na matematiku..to je pak nespravedlivé. každý je skrátka dobrý v něčem jiném a na zákl. škole se má ukázat v čem, aby se dál mohl připravovat na budoucí zaměstnání. tam už samozřejmě je potřeba kriterií a vědomostí, které musí uchazeč zvládnout a na to jsou přijímací testy. z někoho jedničky nevymačkáte ani kdyby nevím co, ale neznamená to, že je druhořadý...
v článku je uveden názor, že děti by taky měli dostávat odměnu, jako dospělí za práci plat. ale to je něco jiného. v případě zaměstnání je to vzájemná dohoda, do které vstupují oba dobrovolně. kromě toho, každý manažer ví, že zvýšení platu motivuje k vyšším výkonům jen nakrátko, nějaké 2-3měsíce. někoho známky motivují, ale spíš si myslím, že většinu dětí stresují. motivace musí být někde jinde. děti by měli vidět smysluplnost vzdělávání. připadá mi, že to známkování nějak deformuje ten smysl školy. nás se rodiče neptali, co jsme se dnes naučili, ale co jsme dostali za známku. to rodiče by měli děti oceňovat za to, že se učí, že si plní svoje povinnosti...z "děkuji" se nenajím, ale ze známky přece taky ne.
psychologové přece zjistili, že odměny motivaci nezvyšují, i když by se to tak mohlo jevit...a tresty už vůbec ne.
samozřejmě nejde, aby to děti ve škole pořád bavilo. ale celý čas ticho sedět a poslouchat, dělat, co se mi poručí, učit se zdánlivě nesouvisející informace (já jsem se je naučila, mně to šlo, což o to, ale pochopila jsem je mnohokrát až pozdějc)...to mě fakt nebavilo. teď klidně sedím na jazykovém kurzu 2hodiny v kuse na zadku a baví mě to. deti by se rády naučili mnoho věcí, jen jim vytvořit podmínky a umět to podat...a takových učitelů si moc vážím.
známkování (tak jako i způsob výuky na zákládní škole) je dobré pro učitele, pro nás dospělé, ne pro děti.
 Vláďa 
  • 

Re: proč má být vzdělávání soutěží? 

(22.6.2010 13:19:27)
ve kterém zaměstnání lidi mezi sebou soutěží?

Například když hledáte práci a jdete na pohovor, pravděpodobně vemou toho nejlepšího. :)
Když si vzpomenu na sebe jak jsem hcodil na základní školu, nevím jestli mě něco bavilo, asi tělocvik. Měl bych teda dál se profilovat tím směrem? Když se zeptáte hodně kluků na základce, s velkou pravděpodobností získáte podobnou odpověd. Já jsem až v prváku na Vš si uvědomil co chci ve skutečnosti dělat. A pro mě známky rozhodně motivující byly (teď mě motivuje to, abych nebyl vyhozen ze školy a vystudoval). Někdo na diskuzi psal, závisí na rodičích jak se ke známkám postaví. Myslím, že do 3 na zš nemůže být téměř pro žádné dítě velký problém. Pokud zároveň rodiče ví, že daný předmět dítěti nejde, proč ho nepochválit i za 2. A to je podle mě motivace a na dosažitelné ůrovni :)
 Rigmor 


Re: proč má být vzdělávání soutěží? 

(22.6.2010 14:47:26)
ale ovšem, že vyberou toho, kdo je "nejlepší". myslela jsem to spíš tak, že není moc zaměstnání, kde je soutěž pracovní náplní. napadlo mě ješte třeba nejaký druh obchodní činnosti - kdo prodá víc výrobků, prodá víc pojistek...:-)..a jiné třeba manuální práce placené od výkonu. ale když jsem chodila do školy já, tak od první třídy pracovali děti převažně samostatně sedíce v lavici (nic jiného si nepamajuji). patrně proto, aby se to jednotlivě lépe hodnotilo. ale dobře víte, že známka závisí i od nálady zúčastněných, od jejich vztahu..nevypovídá úplně, co člověk ve skutečnosti ví. a hlavně z ní nepozná, co neví, pokud nemá nějakou slovní zpětnou vazbu. taky se vás u pohovoru do zaměstnání neptají, jaké jste měl známky, ale snaží se zjistit co umíte. chápu, že u vyšších stupních vzdělávání je nějaké hodnocení pro vyučující potřebné. známky nejsou z principu špatná věc, ale nepoužívají se asi vždy správně. známky zaškatulkovávají a to může u malých dětí škodit. dětem se říká, že se neučí kvůli známkám, ale pro sebe...ale skutečné reakce okolí jim dává najevo pravý opak. mnozí známky berou jako odměnu nebo trest a za chyby - úplně přirozenou lidskou vlastnost, kterou se učí, se trestá. připadá mi, že se známky přenáší i do jiných aspektů života (s tou se nekamaráď, ta má špatné známky).
ano, závisí hlavně na rodičích, jak se k známkám postaví. ale když jako rodič vidím, že dítě tohle ví, tohle neví, tamto mu pořád nejde-musí víc trénovat...tak k čemu mi ta známka vlastně je? ale jo, u rodičů, ktetých zajímají jen známky, tak je takový přehled dostačující. když je to za 1 nebo 2 tak dobrý, není potřeba cokoli řešit, když 3 tak alespoň přísný pohled, u 4 nebo 5 dítě zlíská a hotovo. u starších dětí je učení už v jejich rukách na vlastní zodpovědnost a větší vypovídající hodnotu by mela spíš procenta než známky. na VŠ to je už úplně ve vaší režii. je to na vás a nikdo vás nenutí, a u mě teda spíš než o známky šlo o to, abych zkoušku udělala a je jedno za kolik. a když jsem se nechala vyhecovat zkoušejícím, že mám na víc a nevzala jsem za 3, to jsem si pak nadávala ~o~
 Hajásek 
  • 

semestr a trimestr 

(22.6.2010 19:36:54)
Jen jazyková oprava - smestr znamená polovinu(školního), trimestr třetinu, tri-semestr je nesmysl, zvláštní pro absolventku PF i pro jakéhokoliv redaktora...
 .Katka 


Přečtěte si názory odborníka 

(22.6.2010 20:49:30)
Zajímavě rozebírá hodnocení Tomáš Houška v knížce Inkluzívní škola na stranách 70-96. Můžete si ji stáhnout jako PDF tady:
http://www.mojeskola.net/files/inkluzivni_skola_2007web.pdf
Například: "Je přece paradoxem, když žák, který nemá velké
nadání, je po celou dobu školní docházky hodnocen podprůměrně, ačkoliv
pracuje ze všech svých sil, a někdo jiný má bez jakékoliv námahy jedničky.
Jak potom takové známky vychovávají?"..."Je jasné, že škola, jejíž obsah a metody práce jsou pro děti nezajímavé, potřebuje účinné represivní prostředky k tomu, aby udržela potřebnou intenzitu práce. Tím je však vytvořen bludný kruh. Známky se povyšují na cíl snažení žáků a obsah výuky na prostředek hodnocení. Děti se neučí proto, že by je zajímalo, co se učí, ale proto, aby dostaly dobrou známku.".."je-li hodnocení tak důležité, je jasné, že nejvíce budou preferovány ty předměty, které lze jednoznačně hodnotit. To, co půjde hodnotit obtížněji, se automaticky považuje za podružné. Nejsnáze se dá kontrolovat obsah paměti. Násobilka, slovíčka, poučky, definice atd... Tvůrčí schopnosti lze pro jejich subjektivitu a jedinečnost řešení kontrolovat velmi nesnadno.."..."Aby si učitel zjednodušil práci, zakáže napovídání, opisování z taháku a další projevy zdravé inteligence a zdravých vztahů ve třídě. Zdravý kolektiv totiž nenechá „rupnout“ slabšího jedince, kamarád nenechá v nouzi kamaráda. Pokud vychováme děti tak, aby na povel shora odmítly pomoc kamarádovi, nejsou na dobré cestě stát se charakterními lidmi."...
 Irena, 2 deti 
  • 

pro znamky 

(22.6.2010 22:32:21)
Zadna lidska spolecnost nejen soucasnosti by nemela rezignovat na pestovani a vyhledavani svych intelektualnich spicek. Bohuzel znamky (resp. jejich tlak) jsou nastrojem, ktery k uvedenym cilum vede s vyssi pravdepodobnosti, nez jakekoli jine hodnoceni. Je mnoho velmi schonych lidi, kteri se naucili zakladni a potrebne veci nevzdory svym detskym, resp. mladickym zajmum a aktivitam - diky tlaku znamek. Je mi lito tech, ktri maji potize, ale ti opravdu chytri se na zakladni, resp. stredoskolske urovni prilis ucit na slusne znamky nepotrebuji (navzdory puberte a detske nezralosti) - a o ty nejlepsi nakonec jde.
 slepenina 


slovní hodnocení 

(23.6.2010 12:56:17)
Jsem pro slovní hodnocení, mám s tím zkuěšenost u své dcery, může se pak v takovém případě vyzdvihnozt co to dítě víc umí než jen známka, ocení se pak i snaha dítěte. Už vůbec jelikož dcera má určité postižení tak je to pro ni lepší, nestresuje ji špatná známka a tak by to mělo i být u nějak postižených dětí, jo ptala jsem se vždy učitelka na jakou známku to vypadá a tak já věděla, ale dítě ne. Nejde snad o zametání před ní, ale je to tam víc rozepsané a rodič pak i ví na co se má vysloveně zaměřit, když chce dítěti nějak pomoct.
 ronniev 


Jsem pro známky 

(24.6.2010 9:39:10)
Moje děti (tři) chodí nebo chodily do školy, kde se slovně hodnotí. Starší syn to zvládal bez problémů, s mladším to bylo horší. Není tak průrazný jako jeho starší brácha (to je velitel už od narození a sebevědomí mu nechybí) a neumí své znalosti tak prodat, takže měl pořád pocit, že je přinejlepším průměrný - dobré slovní hodnocení měli totiž úplně všichni, tak on přece nebude nic výjimečného. Teprve když se začal připravovat na zkoušky na osmiletý gympl a měl výborné výsledky, a když prošel dost dobře obsazenou vědomostní soutěží až na druhé místo v republice, uvědomil si, že je asi dobrý. Od té doby vysloveně rozkvetl, je spokojenější a zlepšilo se výrazně i jeho písmo (!), do té doby zoufale křečovité. Domnívám se, že kdyby byl na klasické škole se známkami, mohl získat sebevědomí mnohem dřív. Shrnuto podtrženo, slovní hodnocení OK u dětí, které je z nějakého důvodu potřeba nestresovat, nebo u těch, které jsou samy sebevědomé. Ale pro děti chytré a zároveň nejisté podle mých zkušeností rozhodně vhodné není.
 Ivka (dva kluci) 


Co je špatného na soutěžení? 

(25.6.2010 21:31:21)
Starší syn je velmi soutěživý. Soutěží ale hlavně sám se sebou. Co je na tom špatného? Známka je pro něj transparentní ohodnocení jeho práce. Jednička=to jsem zvládl, v tom jsem dobrý.Dvojka=něco mi uteklo. Co to bylo a proč? Trojka=chybuji nebo nestíhám, musím se na to doma s mámou podívat! Atd. Nemusí přece jít o to, kdo je lepší a kdo horší. Ale včas odhalit, v čem pokulhávám a hned to dohnat. Syn je ve 4.třídě a bude mít nejspíš samé jedničky, ve škole mu to jde. Ale výroky "učí se z vlastní zvídavosti" a "učí se pro život, ne pro známky" platily možná v první třídě. Nevím, jaké dítě s nadšením a radostí z poznávání sype z rukávu tu vzory skloňování, tu písemné dělení, hned zas Přemyslovce či přítoky Vltavy. To je pro mě sci-fi. Pro většinu dětí v tomto věku je velká část probírané látky prostě práce, která se musí udělat(naučit). Takový je život a koneckonců škola na něj má dítě připravit.
 Jedůfka / 99,00 


Re: Co je špatného na soutěžení? 

(30.6.2010 20:42:00)
Ivko, na soutěžení není nic špatného třeba ve sportu a pro lidi, co soutěžení baví. Každému ale není soutěžení blízké. Jsou děti, které když vidí, že nemůžou být první (třeba proto, že si nevěří, nebo proto, že na to skutečně nemají), všechno vzdají a je jim jedno, jestli skončí druzí nebo poslední. Takového případa mám jednoho doma. Soutěžení je dobré jen pro toho, kdo má šanci vyhrát. V učení by ale soutěž opravdu být neměla.

Na druhé straně (a to mám taky doma), není to dobré ani pro jedničkáře, protože leckdy se spokojí s těmi jedničkami bez práce, jsou za ně chváleni a plácáni po ramenou, přitom ale často mají na to dokázat víc a jít dál. Ale oni sami často přestanou chtít, protože naco, když okolí jde o ty jedničky a oni je přece už mají, že.
 katschka 


Re: Co je špatného na soutěžení? 

(6.7.2010 13:46:22)
Výroky typu "učí se z vlastní zvídavosti" jsou u dětí platné ne jenom v první třídě. Děti jsou zvídavé. Jenom to chce v nich tu zvídavost neutlouct. V učení nejde o to, aby děcka vysypala z rukávu všechny přemyslovce a od kdy do kdy vládl ten, atd. Jde o to, aby měla celkový přehled. Aby věděla, kde si informace najít. Aby uměla řešit problémy. Ne aby všichni věděli všechno nazpaměť. Jde tu o styl učení. A ten se již, zaplaťbůh, minimálně deset let mění. Leckteří učitelé přemýšlí tak, aby dětem vstup do života usnadnili. Teď je na rodičích, aby v tomto snažení pomohli učitelům. Aby byli se školou v kontaktu. Musíme se ještě všichni hodně učit, aby naše děti nebrali školu jenom jako nutné zlo, ale aby se do školy těšili ne jenom prvňáčci, ale i páťáci a osmáci. A já vím, že to jde.

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde

Všechna témata


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.