27.7.2005 23:55:52 Xantipa
Re: uznání potřebuje každý
Občas si ani neuvědomím, že v tom množství povinností a práce vidím jen ty nedostatky a chyby, to správné nějak nevidím a vypouštím to. Manžel, když už to nemůže vydržet, tak říká: "ty vidíš jen to, co jsem neudělal, ale co jsem udělal, toho si nevšimneš" - tak to je pro mě kopanec přímo do zadní části těla. Pak se mu omluvím, protože jsem si samozřejmě všimla, že udělal to a tamto a dávám si sakra bacha, abych ho příště nezapomněla pochválit. Zní to blbě, ale funguje to. On nepotřebuje, abych skákala radostí do vzduchu, pěla ódy a tleskala rukama, chce jen slyšet třeba: "ty jsi posekal trávu, to jsem ráda, chtěla jsem Tě o to poprosit, ale zapomněla jsem", apod.
Já taky potřebuju uznání a když se nějak nedostává, tak si o to jednoduše řeknu, např. "Ty sis ani nevšiml, že jsem udělala to a to....." Musel by být úplný blbec a ignorant, aby mu to nedošlo. Ale kdyby náhodou ne, protože je zaneprázdněn zrovna něčím "veledůležitým", tak narovinu prohlásím: "já taky potřebuju pochvalu, ne jen Ty, potřebuju, aby sis všiml, že jsem udělala ....." Určitě se to někomu bude zdát dětské, ale člověk dokáže udělat spoustu pošetilých věcí.
A kdo nemá nikoho, kdo by ho pochválil, nechť se chválí sám. Proč ne. A pěkně nahlas, ne v duchu. Hezky nahlas, ať se slyší, protože každý to uznání potřebuje slyšet.
Odpovědět