Nějaká krize přijde vždycky
Brali jsme se s manželem po 4 leté známosti (z toho jsme 2 roky spolu žili). Po dalším roce se nám narodil chlapeček. Mám to štěstí, že manžel patří k těm chlapům, kteří vezmou do ruky stejně tak šroubovák jako vysavač nebo dětskou plenu. Vztah nám fungoval parádně. Občas nějaká drobná potíž, ale hravě jsme je zvládali.
Nevím, čím to, ale 7. rok po svatbě, kde se vzala - tu se vzala, náhle přišla krize jak řemen. Byla jsem z toho na mrtvici. S manželem jsme to probírali ze všech stran. Leč marně. Takže jsme se pak dohodli a zašli do poradny. Nebudete tomu věřit, ale asi tam sedí lidi, co své práci rozumí. Nám aspoň pomohli.
Teď máme téměř roční holčičku. Snažíme si stále udržet každý svého koníčka a jako rodina podnikat různé akce společně. Někdy to jde lépe, někdy hůř, někdy člověk usne hned, jak se dotkne polštáře... někdy se zadaří :-D
Jen kdyby ty děti neusínaly tak pozdě!!!
Odpovědět