Re: Nesouhlasím, ....
Michale,
píše to přesně tak, jak to cítím také.
Pokud už člověk ulítne, musí si to se svým svědomím zpracovat sám, zamknout to na zámek, nemluvit o tom S NIKÝM, pokud možno co nejvíc zapomenout a nejlépe již neopakovat. Nevracet se k tomu v myšlenkách, zahnat emoce.
Neumím si představit, že bych měla na manžela vybalit "ulítla jsem, promiň" a čekat, že tím něčemu prospěji. Neprospěji. Nevěru bych tím nesmazala, ta se prostě už stala a akorát bych mu k té nevěře ještě víc ublížila (podruhé) a sobě (svému svědomí) bych ulehčila.
Pravda, je něco jiného, když o úletu ví polovina kolegyň a kolegů z práce a je velmi vysoká pravděpodobnost, že nějaký dobrák to práskne. Na to teda radu nemám..
Odpovědět