Re: Ke článku: Oběti domácího násilí
Ahoj Marian!
Napíši Ti, co mi řekl, resp. napsal: Ví, že je hnusný, každopádně si mě stále velmi váží, ctí a miluje mě. Avšak jsem prý zvláštní výtvor přírody, se kterým má občas problém se srovnat. Jestli chci, ať odejdu, dítě si nechá on... Budu v klidu, nebudu muset nic dělat /myslel tím starost o domácnost/ a nikdo mě nebude urážet.
Co si z toho vzít?? Nevím, jestli by mu odborná pomoc prospěla, protože vždy v problémových situacích říká, že já jsem ta, co způsobuje naše hádky, resp. jeho... a je o tom přesvědčený. Jsem plná rozporů, možná kdyby se choval jenom špatně, nebylo by to rozhodování tak "těžké". Protože jinak je schopný v noci sednout do auta a dojet mi koupit něco na co mám chuť. Říkat, či psát krásné věci o mě a dítěti...
Spousta čtenářů naší diskuze si už o mě určitě říkají, že nevím co chci, a když v tom chci nadále setrvávat-můj problém... Začalo to trošku o něčem jiném, přešlo to do roviny: "co kdyby..." Jsem za to ale ráda, protože přesně TOHLE jsem potřebovala. Je mi totiž líp, i když jeho chování to nezmění, přesto mám pocit, že se něco děje! Díky a hezký den, M.
Odpovědět