Re: Ke článku: Oběti domácího násilí
Moniko,
necítím se nějak kovaná v tom Ti radit, sama nevím, jak bych se zachovala, kdyby se ke mě přítel začal chovat tak jako k Tobě. Já jsem si jistá, že se to nikdy nestane (za 5 let žádná vážnější krize, natož sprosté nadávky), ale takhle "jistá" si je asi každá z nás a Ty sis asi byla taky jistá, když ses rozhodla mít s ním dítě.
Jenomže se stalo. Já si myslím, že člověk může žít s partnerem různých charakterových vlastností s různými vrtochy, ale základem každého vztahu je podle mě vzájemná úcta. Tu v chování přítele k Tobě postrádám.
Všichni Ti tady radili, abys od něj odešla. Tys na to napsala, že nechceš odejít, protože se ho bojíš. Jestli je strach z něj opravdu jediná emoce, kterou pociťuješ v souvislost s odchodem, tak opravdu vem nohy na ramena. Jseš příliš cenná osoba na to, aby Tě někdo takhle terorizoval. A už nejde jen o Tebe, i ten mrňous vnímá, čím musíš procházet. A až se narodí, tak už ho proti okolnímu světu (a tátovi především) nebude chránit nic.
Přeju hodně síly,
Lenka
Odpovědět