Re: Neprokazatelné násilí
Vážený pane, možná má rekce byla hysterická, či neadekvátní, můj muž si to ale nemyslí (jeho názor je pro mne důležitý). Ví totiž, čím jsem prošla (zdaleka se nejednalo o násilí fyzické, někdy totiž psychické stačí). Jsou daleko horší případy. Nezměnila jsem se od prvního manželství ani o kousek. Proč mne tedy nebije, či neničí? Protože není zakomplexovaný chudák. Vy prostě nechápete, že tady vůbec nejde o žádné provokativní chování žen, které si podle Vás výprask zaslouží, ale o úplně normální ženské, které stejně jako ta Vaše (dle Vašeho názoru šťastná) vaří, pečou, uklízejí, perou, starají se o děti, manželovi jsou věrné a chodí do zaměstnání (leckdy také živí rodinu), přesto si jejich „MANŽEL“ myslí, že si zaslouží výprask. To považujete za vinu ženy??? Nevím, jakým chováním si žena vyslouží bití. Možná tím, že si dovolí s Vámi nesouhlasit?? A i kdyby jste měl pocit, že ji musíte uhodit, kdo Vám dává právo na výchovu dospělého člověka? Jestli nejste dost tolerantní a neumíte problémy řešit klidně, rozveďte se tedy, určitě tím necháte menší psychické následky (tím nemyslím Vás osobně, nýbrž muže, coby pohlaví). Nevím také, za jakých okolností a jak dokonale jste svou ženu znal, nicméně nejen, že se lidé umí báječně přetvařovat, někdy se také mění, bohužel, někdy k horšímu. A není to vina žen. Možná jich málo znáte. Přeji také mnoho štěstí Vaší paní, která ví, co si může dovolit.
A nakonec – bavit se se mnou nemusíte, nepovažuji Vás za člověka, jehož názor by pro mne byl nějaký podstatný, leda v případě, že byste neměl nic pořádnějšího na práci…
Takže si ten článek zkuste přečíst znovu a pořádně, třeba to pochopíte, v což vlastně ani nedoufám.
Odpovědět