2.1.2009 11:57:23 Grainne
Re: AUTORCE
Lízo, mám ráda své rodiče, mám ráda své děti a taky jsme se protrpěli různými úlety všech zůčastněných stran. Jenže - mám je ráda i v okamžiku, kdy vrčí, bručí a mručí a vymýšlejí pitomosti. Pavouk oběšený z hladu v lednici je prkotina, kterou nemá smysl řešit a pokud tam NĚCO poživatelného je, nemám obavy, že by zemřeli hladem, takže proč bych se já ubohá, stará matka měla nervovat, ostatně tohle úsloví - přece byste netýrali svou ubohou, starou matičku, se docela osvědčilo v komunikaci.
Mí rodiče se zase naučili být šťastní, že NEMĚLI pravdu a nějaký počin nedopadl blbě, přestože oni to podle svých zkušeností předpokládali. Vyvíjíme se, všichni.
Jíťo, nikdy nebyl problém říct - teď to není ideální, takže žádná zpovykanost nebude. Občas se prostě nedaří a děti jsou rovnoprávnými členy rodiny, takže mají právo to vědět, se vším všudy, samozřejmě od okamžiku, kdy jsou schopné to pochopit. Tvářit se, že jsem dokonalá a všechno zvládám levou zadní, včetně toho, že vydělávám na uherák k snídani a nedoplatek na elektřinu s lehkostí
- není to tak, tak to klidně řeknu. Klidně řeknu, že jsem protivná a mám starosti. Nežijeme nebe na zemi, proč předstírat?
Proč si taky nepřiznat, že naše dospělé děti umí spoustu věcí líp, než my? A že naše rodičovské rady jsou jim v tu chvíli k smíchu, protože jejich řešení je prostě lepší? Dokonce i přes to, že je v tu chvíli jěště živím.
Odpovědět