Drž se
Nejhorší je nedůvěra - to je to, co mě jako první napadlo při čtení mého příspěvku. A opět jsem si uvědomila jak moc dělá to, že naši mě i sestře věřili. Upřímně - u vás bych to asi nevydržela a vztahy bych vyostřila. Jsem taková vzteklá povaha a zvláště v pubertě jsem byla.
Spousta věcí, co popisuješ se mohou zdát někomu jako prkotiny, ale já věřím, že ti neskutečně otravují život - právě proto, že jsou to hádky kvůli hloupostem. Autorko, ať se to občas tak prezentuje (viz. neustálá snaha o dokonalost) rodiče nejsou nadlidi, ale mají své vlastní potíže a problémy, které se mohou kdykoliv projevit a vyostřit a pak je oheň na střeše. Věř mi - sama jsem prožila hodně divoké období, co se rodiny týče. Můžu ti poradit dvě věci.
1. Promluvit si s nimi o všem, co tě mrzí...třeba jim svitne, pokud jsou aspoň trošku soudní.
2. Pokud jim nesvitne, zařídit se pro sebe, vybudovat si kolem sebe ochranný val, aby sis mnohé věci nebrala zbytečně k srdci, prostě pouštět něco jedním uchem tam a druhým ven.
Pokud budeš na VŠ třeba na koleji, je to taky trochu o něčem jiném, pokud budeš mít slušný rozvrh můžeš si najít brigádu, později s přítelem třeba privát, jako výhodu vidím, že je starší a má v pohodě rodiče. Prostě už bude lecos jiné než na střední škole. Jsi mladá, tak si zbytečně nezatěžuj život starostmi - ono by se to mohlo do budoucna i neblaze projevit.
Držím pěsti, autorko.
Odpovědět