Mám hodně podobné rodiče...
Luci, četla jsem Tvůj příběh jedním dechem, protože jsem v hodně podobné situaci. Kdybych tu měla popsat, jak to chodí v naší rodině, byla bych tu sto let, tak aspoň něco...
Už sice 4 roky nebydlím (naštěstí) u našich, ale stačí bohatě, když tam přijedu. Bydlím s přítelem a žiju úplně jiný život než naši. Neustále se jim něco na mně, mých názorech, nelíbí a mamka by byla nejradši, abych s přítelem nebyla. Přitom jim, ani mně, nikdy nic neudělal a od té doby, co jsem se od našich odstěhovala, mě živí. Za celou dobu, mi to ani jednou nevyčetl a já mám docela finanční volnost. A tady je to, za co našim musím být vděčná: Naučili mě být skromná a přijde mi, že díky tomu mám život lehčí. Díky jejich výchově (co nejlevnější věci) bez problémů zvládnu ukočírovat rodinný rozpočet (máme už s přítelem dítě), neulítávám na drahých věcech, ale když je potřeba, mohu si pořídit kvalitní věc, která mi vydrží více let, např.zimní bunda, boty... .To už hodně mladých lidí dneska neumí, přijde mi, že hodně rodičů své děti rozmazluje drahými značkovými věcmi za každou cenu.
Časem uvidíš ty "plus", které Ti výchova Tvých rodičů přinesla, ale teď jsi v opravdu nezáviděníhodné situaci. Vůbec neplánujete s přítelem společné bydlení, když už bude mít brzy asi práci - končí VŠ? Řekla bych, že to je totiž Tvoje záchrana. Tví rodiče se k Tobě chovají, jak ti moji ke mně: Náš názor je ten správný a ten Tvůj nechceme slyšet, natož respektovat. Takto mi naši dokonale podkopali sebevědomí a dodnes si v mnohých věcech nevěřím, i když už jsem mnohé bez nich dokázala a v některých věcech na sebe můžu být pyšná. Někdy si dokážu věřit, ale stačí jediná návštěva u našich a na pár týdnů mám zas po přirozeném sebevědomí. :-(
Byla jsem i v poradně pro rodinné vztahy a tam mi řekli to, co jsem si delší dobu myslela, ale bála si to přiznat: "Můžete být ráda, že jste odešla. Žijte si svůj život se svou rodinou a nevšímejte si jich." . Myslím, že návštěva poradny, i kdybys tam šla sama, Ti jen prospěje. A navíc: Je v každém větší městě a ZADARMO! Stačí jen pohledat na netu...
... A taky se cítím mnohem líp s "tchánama" na návštěvě, než u našich na návštěvě... A odstěhovala jsem se od našich necelý týden po maturitě, studovala VŠ, pracovala, mám dítě. Vše jde, když se chce a když má člověk oporu v tom druhém (teď myslím v přítelovi). Zkus se spíš soustředit na svůj život, vždyť už jsi dospělá a můžeš si o něm rozhodnout.
Odpovědět