Re: Muj pribeh...a co dal?!

Cau Jano, to vis, ze bych byla rada kdyby prijel a taky muze prijet kdykoli by chtel, jenze... On sam by nepriletel nikdy, protoze manzele pry maji jezdit vsude spolu[zkratka bez mamy ani krok], no to by nevadilo, tak at prijedou spolu[sice mam trosku strach z tech blbych kecu, ale jsme dospeli a ledasco se da prekousnout, ze?], jenze moje matka prijet nechce[zvali jsme je oba dva], z toho duvodu, ze co by tady delala, bydlela v nejake chatrci a nikam by se nedostala a nic by nevidela[vnucka asi nestaci]. Kdyz jsem byla v lete v CR, tak se strasne divila, ze jsme nebyli jeste ani na te blbe Niagare[mame to asi jenom 6 hodin autem] a ja ji nemohla vysvetlit, ze zkratka nevim co bych tam delala s deckem ktere melo tenkrat 1,5 roku. Otec bez ni zkratka neprijede a matka prijet nechce-tisice duvodu: Amerika je hnusna, americani jsou blbci, ona je zvykla na hotelove ubytovani s veskerym komfortem, nemame tady ani more, ... a navic misto toho, co by tady trcela v nejake dire se radsi podiva treba do Egypta. Penize u nich naprosto nehraji roli, otec ma obchod a kazdy rok jsou nekde v cizine -nejlepe letecky. Pokud matka projevi prani na koupi nejakeho zlata, posledni dobou briliantu[zlato ji uz nestaci], neni problem. Naposledy to spravilo 60 000 Kc, ani poradne nevim na co. Absolutne nezavidim, jenom me rozciluje, ze kdyz ja koupim Elisce treba nejakou knizku, je to vyhazovani penez, protoze papir nema zadnou hodnotu, zato zlato ano a ja tedy zbytecne utracim.
Ja vim, ze ho to urcite mrzi, protoze mi rikal, at priletim aspon na mesic. Ja bych desne rada, ale moje dite je mi prednejsi a nechci zbytecne nic riskovat[s Eliskou jsem mela dost velke problemy a zazila jsem si dost velke strachy. Toto tehotenstvi je zatim v pohode, ale prece jenom... Navic absolutne nevim, jak bych sama tahla Elisku, kocar a dva batohy.]. Proste to nejak nechtel pochopit, ze nechci ohrozit svoje nenarozene dite a navic me fakt dost sokovalo, ze si tak nejak mysli, kdyz priletim na jare, ze maleho prcka necham manzelovi a priletim jenom s Eliskou. Proste se s dalsim vnoucetem moc nepocitalo[jedno staci, hlavne aby mel kdo dedit!-jejich nazor. Pokud bude dalsi dite, budou se muset o dedictvi hadat a to dalsi dite vlastne okrade chudaka Elisku-ach jo!]. Divne mysleni, ale penize jsou v nasi rodine az na 1. miste. Taky proto si s nasima asi moc nerozumim, protoze mame s manzelem hodnotovy zebricek postaveny trosku jinak.
Kdyz jsem mu ted do telefonu rikala, at prijedou, tak ze to nejde kvuli obchodu[kdyz byli na dovolene tak to slo-v obchode ma lidi , kteri se postaraji o penize, maji klice od obchodu, o zbozi...] a taky kvuli psovi[znami o dve ulice dal bez problemu nakrmi, napoji, vyvenci...].
Jenze ono je to spis o tom , jak se chce. Navic ja jsem ta, ktera odesla, zachovala se nevdecne vuci rodicum, kteri by pro me udelali vsechno na svete, nechala jim na krku domek, ve kterem jsme bydleli[jak my jsme si ho tenkrat chteli odkoupit-zbytecne, kdyz ho zdedim!!!, ze? a navic by me ten muj urcite okradl!-i prestoze manzel nabizel, ze kdyz si ho od nich koupime, tak by ho napsal jenom na me, aby me nemohl u rozvodu obrat!]. Kdyz jsem vloni odletala zpet do USA, tak jsem dostala prikazem na jare priletet a zustat v CR, protoze prece nebudu s tim svym ..., ale zustanu doma u rodicu, kde je mi nejlip! No a ted s nim cekam jeste dalsi dite, ktere ja prece vubec nechci a jenom ten muj zvrhly manzel me donutil k dalsimu tehotenstvi a porodu.
Nekdy me to mrzi a kdyz na me vleze nejaka depka, tak se vybrecim a hned je mi lip. A potom jsem silene rada, ze mezi mnou a mymi rodici je tech 6 000 km. Ale porad mam takove spatne svedomi, ze Eliska nema dedu a babu a rikam si, jestli jsem to nemela vsechno nejak prekousnout, aby moje deti meli uplnou rodinu a hned nato si zase reknu, ze to co bych chtela, je jenom moje zbozne prani.
Mozna jsem to tady uz nekde psala, ale Eliska nema prarodice ani z manzelovi strany. S tema jsme se nevideli uz vic jak 10 let a to je kapitola jenom sama pro sebe[s manzelem se chteli setkat jenom jednou a to kvuli penezum, od otce mu prisel dopis s nadpisem "kretene" a uvnitr vycet ruznych nadavek a at si necha zmenit jmeno, ze se za neho cela rodina stydi a na konci doporuceni, jestli ma trochu svedomi, tak at se obesi-duvod -moje malickost, od matky telefonat, ktery kdybych taky neslysela, tak neuverim, ze je neco takoveho mozneho v dnesni dobe: vyhrozovani dablem, mocnostmi pekelnymi a smazenim v pekelnem kotli-moje tchyne ma bohatou fantazii].Pro zajimavost,aby jste vedeli za co se jeho rodice stydi: manzel je strojni inzenyr, domluvi se v nekolika jazycich, ted uz ma misti inzenyra i tady v USA, ja mam stredni skolu, manzele jsme pres 10 let a zname se uz 18 let.
Takze tech 6000 km je asi naprosto idealni reseni. S kamarady mame spojeni pres internet a telefonicky, jeden uz u nas byl, dalsi se chysta prijet na podzim. Nejake kamarady mame tady-zkratka normalni zivot.

Holky, nemate nejake zkusenosti s tim, jestli detem hodne chybi dedecek a babicka? Zkratka jak to deti berou? Predem diky za odpoved, toto mi opravdu porad vrta v hlave. Gabina