Re: Chybí dětem babička a dědeček?-pokracovani

Ahoj Gabčo,
jsem ráda, že jsem si přečetla tvůj příběh, protože mi to něco připomnělo. Moje matka se mnou komunikuje podobným způsobem, mému manželovi několikrát volala, že je pro mě neštěstím, naposledy ho proklínala - to jsem byla zrovna v 5. měsíci, moc příjemné. Vnučku dosud neviděla, to "děcko" ji nezajímá. Neustále mi opakovala, že mám mít jenom 1 dítě - problémy s děděním majetku, že stejně budu mít ráda jenom to jedno. Máme oba vysokou školu, brali jsme se ještě na škole (nemuseli - dcera má 1 rok), na svatbě byla z mé rodiny jen babička - (táta nesměl), máma neviděla důvod, protože se stejně rozvedem (jsem vdaná 7 let). To mi také neopomenula při každé návštěvě zdůraznit, přičemž mi vyprávěla, jakého vhodného ženicha pro mě našla, což zašlo tak daleko, že mi s jedním domluvila schůzku (prostě to nebrala na vědomí, že jsem vdaná). Po svých rodičích jsem nikdy nic nechtěla (téměř celou vejšku jsme se živili sami - brigády ap.), k rodičům jsem chodila na návštěvu, později spíše sporadicky, většinou jsem se z toho 2 dny vzpamatovávala, protože jsem nevděčná, zlá, co pro mě rodiče udělali a já se jím odvděčím takto - dodnes nevím, co jsem provedla. Manžel na taková setkání pozvaný nebyl, pokud se dostavil, tak mu máti většinou celou dobu nadávala a tatínek zachraňoval situaci, že ona to tak nemyslí. Rodiče mě nenavštívili nikdy (táta se za mnou 2x stavil, ale jenom na kafe asi na 10 minut)- bydlíme ve stejném městě. Táta je moc fajn, ale bohužel je závislý na mojí matce.
Mockrát jsem se snažila dát rodinu dohromady, ale nikam to nevedlo, po narození dcery jsem na to rezignovala.