Diskuze : Hlavní : Rodina a jak v ní přežít

Ropucha
toto je parta na hranie hier, tak zacinali. Ze z toho vyvstalo aj nieco ine, to prislo casom. Ono to je dost zaujimave, syn takto online pozna zivot v inom svete a oni zas na slovensku. Ked im ukazoval prirodu v tatrach tak ti zo singapuru si mysleli ze je to nieco virtualne. Naopak on cez nich spoznava kazdodenny zivot skolakov u nich.
Beznych kamosov ma v svojom okoli. Nie je odkazany len na virtualnych.

ty vago ani omylem

Konzervo - za prvé mě napadlo, zda nejde o mého syna . Poptala jsem se a nejde...

Za druhé - je to tedy "špionáž", ale můžeš vysondovat jména kluků a zagooglit. Pakliže to není Jan Novák, je dost šancí, že strýček Google prozradí hodně. Zejména dělají-li nějaký sport atd (což by nesedělo s pojmem smažka ).

Koliesko, na jednu stranu mi to přijde výborné, že člověk není odkázáný na lidi ve svém bezprostředním okolí a může najít spřízněné duše na dálku.
Ale to, co popisuješ ty, to už je tedy hodně na dálku.
To už ve mně vzbuzuje trochu rozpaky, jestli by se ty děti přece jenom neměly více soustředit na lidi kolem sebe, s nimiž mohou mít osobní, nevirtuální vztahy.

No , s kamarádkou jsme odepsali na inzerát v Ml.světě "Dva hledají dvě..." Já si vybrala Libora, napsali si pár dopisů a pak se domluvili na osobním seznámení. S kamarádkou jsme vyrazily do Prahy, ale protože nejsem žádný troškař, domluvila si s neznámým Liborem víkend v Praze, s tím, že mi ukáže Prahu. Kámoška se s tím svým jen setkala a odjela, já jsem se odjela ubytovat k Liborovi a jeho mamince. Zatrsali jsme si v Paláci kultury, na sobotu jsem neměla dost kulturní oblečení do Národního, tak mi maminka půjčila kromě svého noclehu a syna i svou bílou halenku. Oba byli milí a pohostinní, maminka byla na svého jediného syn hrdá, byl to její jedináček. No a já jsem byla mladická a nerozvážná potvora, takže mě Libor i s maminkou po jednom víkendu omrzel a už jsem mu neodepsala.
A bylo.