Diskuze : Hlavní : Rodina a jak v ní přežít

Stát chtěl zpomalit šíření, aby nemocnice a jipky stíhaly se postarat o pacienty. Nebo by bylo lepší masivní šíření jako v Itálii a lidi válející se na zemi na chodbách nemocnic, náklaďáky odvážející desítky rakví hromadně? To asi nechceme, ne?

U nas pohoda. Docela si uzivam, ze jsme vsichni vic doma. Pokud se nechceme adruzovat muze s kazdy vlezt do sveho pokoje. Manzel m svou pracovnu takze ho ňic nerusi pokudchce pracovat. Dcera se najednu stranu nudi, kdyz musela ozelet socialni kontakty a vysedavani po kavarnickach. Na druhou stranu ma zeskoly hromdu prace a denni zkouseni po telefonu. Jen je trochu ve stresu, protoze nevi, jak to nakonec bude s tou maturitou a prijimackama na VS. Syn je bohuzel doma, protoze musel zavrit jeden svuj podnik. Co ma pres eshop to jede, ale zbytek musel zavrit, kdyz nikdo neodebira. No a ja chodim do prace, ale v omezenem rezimu. Jsem rada, ze mam za domem les kam muzu kdykoliv vyjit na prochazku. Potrebovala bych se vrhnout na zahradu, ale je kosa, tak se mi do toho nechce. Kazdopadne doma u nasvladne pohoda a klid. Hrajeme spolecenske hry a mame se fajn. Nikoho v okoli koronavirus zatim nekousnul. Jedine co je fakt otrava jsou ty rousky. Vcera uz mi dokonce musel manzel rozebrat a seridit stroj. Dosiju co mam predpripravene. Podelim jeste lidiv okoli a koncim. Doufam, ze tenhle moribundus brzy bidne zhyne, protoze predstava noseni rousek v lete mi prijde uplne silena. Nicmene jedno pozitivum to ma. Porad mi bekdo pise pres socialni site a posilaji se vtipy. Za pisledni dny jsem se fakt hodne zasmala a plati, ze vesela mysl je pul zdravi.

Taky musím do práce. Nezkratili nám nic, čumíme tu do pěti, jak pitomci. Přitom zrovna u nás by se nic nestalo kdyby zavreli. A já ještě musím jezdit MHD, auto nemám. Naštěstí teda nemám doma děti se kterými bych se musela učit. Ale i tak jsem otrávená.

tak to my teda asi sílu neevokujeme ale nějak se za to nestydím.

Závidím všem, kteří jsou doma. Já bohužel chodím do práce. Sice nám zkrátili pracovní dobu, ale z toho plyne jenom stres, protože se nestíhá. Ted jsem byla 2 dny doma se synem kvůli plánovanému lékařskému zákroku. To byla pohoda... Vyspali jsme se, měla jsem uvařeno, uklizeno, zacvičila si, něco přečetla, dívala se na telku. Dneska už zase v práci