| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Český druh "superžena": kdo se jí odvděčí?

 Celkem 227 názorů.
 Nivea 


jojo 

(19.9.2008 9:23:29)
Myslím si, že k ničemu. takové superženy si celou rodinu pak vycvičí tak, že je to pro ně smozřejmostí, že za ně a hlavně pro ně všechno udělá. Sama jsem toho svědkem. Kdy můj kamarád, vychováván touto superženou přijde domů, a zařve, mámo namaž mi chleba. Mámo dej mi cigáro. Mámo tohle, mámo tamto. POčítá s tím, že ona to s ochotou udělá. Není to podle mne vůbec dobře.
 marketa 
  • 

Re: jojo 

(19.9.2008 9:36:23)
:-O hruuuza, ovsem ve vztahu jsou vzdy dva, jak si to zaridi, tak to maji ...
 MirkaEyrová 


Re: jojo 

(19.9.2008 9:51:48)
Ono se to táhne z generace na generaci. My ženy jsme v tom byly vychované. Moje matka občas pronáší kontrolní poznámky typu "a namazalas jim chleba (manželovi a synovi)". Neočekává se odpověď "ne". I sám můj muž se nad tím tuhle lehce rožčílil ve smyslu "vždyť přece nejsem žádný trouba, abych si neuměl namazat chleba". No je to na nás, děvčata, abychom změnily bludné vzorce chování ;).
 & 


Re: jojo 

(19.9.2008 10:10:57)
Mirko,

u nas je to stejny. K tomu se jeste spolu nedomluvi {jazykova bariera}. MM se u snidane zvedne a jde do kuchyne. Nase mati: "Kam jde?" "Asi pro cukr.""TO mu ho nemuzes prinest???"

Mamka ma vyssi vzdelani nez muj tata, je skoro o ctyri roky starsi... ale stejne mu posluhuje.
"Bozenko, mam cisty ponozky?" Mamka se zvedne a prinese mu ze skrine ponozky...:(
 VIrena 
  • 

Re: jojo 

(19.9.2008 11:39:31)
.. Podotknu: onehdy se muj muz URAZIL, kdyz jsem se zvedla ve snaze primazat mu k veceri jeste jeden chleba (necekala jsem pri priprave takovy hlad) - se slovy: Ja si umim namazat chleba i sam.. a namazu ho i tobe. A RAD!.. Takze damy, zkusme ty svoje chlapy do te neochoty a neschopnosti spis nedotlacovat!
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: jojo 

(20.9.2008 8:40:06)
souhlasím, já zastávám heslo: Jaký si to uděláš, takový to máš.
Ono takové to obskakování chlapa začíná už třeba před svatbou, kdy se zamilovaná holka "snaží" svému miláčkovi dělat pomyšlení - a to jídlo je zrovna taková vděčná věc. Tak se vyvařují super teplé večeře, no a pokud je dotyčný z těch, co se rádi nechají obskakovat, lehce to sklouzne do standardu. A pak se strašně diví, že (když je třeba žena po porodu a nestíhá), už nejsou teplé večeře, ale že se třeba chce i po něm, aby přiložil ruku k dílu.
Já tvrdím, že domácnost je společná záležitost a zvláště, pokud oba chodí do práce, nevidím důvod, proč by se také oba neměli starat o běžný provoz.
Můj muž naštěstí není takový, že by mi nepomohl, samozřejmě, když vidím, že nestíhá svou práci, tak po něm nechci, aby vysával, na druhou stranu já nevidím důvod, proč bych měla s batoletem na ruce chodit vynášet koš do popelnice :-D.
Ale znám případy, kdy tatínka prostě ničím tak banálním ani nezatěžují, maminka lítá jak hadr na holi, je strhaná, nic nestíhá....
A vzhledem k tomu, že vše má tendenci se jen zhoršovat, tak už po pár letech takového soužití dostává sprda, že oběd nebyl včas, že je v bytě binec, apod....:-©
 mumbaba 


Re: jojo 

(20.9.2008 18:42:20)
Tak jsem se před 37 lety vdávala zamilovaná za muže mamánka, narodil se po 15 letém bezdětném manželství mamince, které bylo 39 a tatínkovi 43 let. Na tehdejší dobu jev ne tak obvyklý při prvním dítěti. Maminka se o synka starala vzorně, synek jí to neoplácel v dobrém, až v době, kdy už jsme spolu chodili vážně, jsem mu vlastně příkladem domluvila. Po letech se to obracelo proti mně, maminka už nebyla, a vše, co jsem z lásky pro muže udělala, bylo přijímáno samozřejmě. Dcera si kolem 13 let v íce všímala, jak to chodí v jiných rodinách, a v podstatě si tátu začala vychovávat sama, protože viděla, že já toho mám docela na triku dost (mladší syn je postižený, vozíčkář). Když jsme vypadali na rozvod, manžel si všiml, že umí vlastně všechno sám, a najednou (spíš pozvolna) se začal zapojovat do domácích činností včetně vaření více a více. Výsledkem je po letech to, že dnes, kdy s sám octl před pěti lety v invalidním důchodu, je dobrovolně přes léto se třemi pejsky sám na chalupě, vaří si, stará se o dům a zahrádku, pere (no v pračce, a nádobí myje v myčce), ale kromě toho, že se mu zasteskne a občas ho navštívím já nebo dcera s rodinou, nás k provozu domácnosti vůbec nepotřebuje (podotýkám,že už ho vlivem nemoci netrápí sex, takže můj návod není univerzální pro jiná manželství), což léta úspěšně kamufloval a já málem padala. Takže v menší míře je toho schopen každýá dnešní mladší muž, vidím to na svém báječném zeťovi, kterému je teprve 26 let. Pokud si dívka svého nastávajícího vybere s rozmyslem, ne jen pro hezkou figuru, může od něho požadovat aspoň dohodou skoro půl na půl - skoro píšu proto, že rodit děti musí stejně ona. To je moje zkušenost v dnešních šedesáti letech. :-)
 lklasinka 


Re: jojo 

(21.9.2008 7:36:03)
já mám něco podobného. Manžel měl dvě sestry, a maminku, která za něj dělala komplet všechno, takže když jsme se vzali, byl to takový ten typ co si sedne ke stolu a čeká..., párkrát jsem mu ten talíř přinesla a odnesla, pak jsem vymyslela fintu, že když přišel z práce, zrovna jsem musela jít za dětma, žehlit nebo něco a tak nikdo nebyl v kuchyni,postupně jsme těch obskakovacích neduhů odstranili víc a víc, ale ještě ne zdaleka všechny a to už je 10 let.
Takže vychovávat, vychovávat, a syny neobskakovat, ať to mají snachy lehčí..:-D
 Mikeš 
  • 

Re: jojo 

(25.9.2008 13:57:13)
Jo, včera jsem si vysloužila kritiku za to, že jsem mu vyprané a poskládané tepláky položila ve skříni na špatnou hromádku. Málem je měl na hlavě...
 Eva, 2 kluci 
  • 

Re: jojo 

(19.9.2008 9:40:07)
I můj 8miletý syn již dokáže vyluxovat, učím ho srovnat si prádlo, nedávat ponožky naruby do prádla, přinést vejce, mouku ze sklepa apod. :-)
Starší syn (skoro 15) umí krom vyprání a žehlení snad všechno. Tedy jak práce na baráku, na zahradě, tak uvařit (čínu, řízky, knedlíky, omáčky, tortilly), uklidit, umýt umyvadlo, naleštit zrcadla, zalít kytky.. Ne, že by to jednou musel dělat, ale měl by vědět, co ta práce doma obnáší. Jinak má zájem o školu a rockovou kapelu.
P.S. ale talíře po sobě neodnese ani jeden :-)
 Hrouda 
  • 

EVO!!! 

(19.9.2008 10:12:15)
Jak jste toho docílila? Já v žádném případě neaspiruji na superženu, makám tedy celý den, ale dokonalá nejsem a ráda bych se části práce zbavila ..aspon výhledově, až děti dorostou - ale jak na to, tolik mému snažení odolávají! Ani ten pokoj si neuklidí!
 Jíťa 
  • 

úklid pokojíčku 

(19.9.2008 10:33:27)
úklid pokojíčku je disciplína, které většina dětí všech věkových kategorií úspěšně odolává. Mám metodu, jak přimět dceru, aby si uklidila, ovšem je to zcela zbytečná snaha, protože během hodiny dokáže čerstvě uklizený pokoj přivést do původního stavu (před úklidem) a to včetně drobků na koberci.

Jinak zvládá všechny Evou jmenované činnosti bez problémů, vč. toho praní a žehlení, a k tomu i mytí oken aj nejmenovaného.
 helena 6 
  • 

Právě že to Váš syn bude používat 

(19.9.2008 10:31:54)
já bych rozhodně nechtěla muže, který nepomáhá. Takže i na mateřské se dělíme o práce doma v rámci času a možností. Samozřejmé je, že já dělám větší kus, protože zatím mám mnohem více času, ale ne všechno a co nestihnu přes den s malou, tak doděláme spolu večer. A když jsme byli sami, šlo to půl na půl. A maminka ho to učila samozřejmě proto, aby pomohl jí doma, ale také proto, aby se o sebe uměl postarat bez ní i bez jiné ženy.
Mám tři bratry a všichni umí vařit, protože to doma dělal i taťka a oni to odkoukali, ale bohužel ostatní úklid jim mamka nevštípila. Do dneška si myslím že to byla její jediná výchovná chyba,. A já musela uklízet za ně..
Naštěstí netrpím pocitem být superženou, takže jsem ušetřena pár závažných duševních i fyzických vyčerpání.
 Pole levandulové 


Re: Právě že to Váš syn bude používat 

(19.9.2008 10:41:39)
Neaspiruji na post superzeny, na to se mam prilis rada. Ale jedno sluvko mi v tech diskuzich drazdi - muz prece neni male dite, aby doma POMAHAL - muz je rovnocenna bytost, tak proste dela, co je treba,ne? Jakmile pomaha, znamena to, ze zena je urcena k tomu delat vse a on ji jen ulehci jeji osud?
 helena 6 
  • 

Pomáhat a (ne)pomáhat 

(19.9.2008 10:58:34)
Já to beru tak, že je jedno jak se to nazve. Prostě si pomáháme navzájem a výsledkem je celkem uklizená domácnost. Já, když potřebuji něco podržet nebo udělat, prosím ho o pomoc a on mě také. Když žehlí, řeknu mu, že mu pomůžu složit prádlo (když mám čas a chuť jinak to zvládá sám), on mi pomáhá s vařením. Prostě to nebere tak, že já to mám dělat a on mi dělá milost nebo naopak. Spíš to vychází z toho, že jeden tu činnost začal a ten druhý mu jí pomůže dodělat a je jedno, kdo zrovna co dělá. Naštěstí manžel zvládá úplně všechny práce kromě třídění prádla a praní - vlastně.. když jsem byla týden v porodnici, tak si také vypral a nic závažného jsem nenašla, takže asi i to zvládá.
Navzájem se i za svou pomoc oceňujeme, děkujeme si a chválíme se i když jsou to naprosto samozřejmé činnosti, které děláme každý den.
A když je jeden u maličké, tak říkáme že jí hlídá, tj. buď jsem s ní já a hlídám já nebo on. Není to tak, že já se starám a on občas pohlídá. Ne ten kdo je u ní prostě hlídá - jestli spinká, hraje si, pláče, brouká si atd. I když vím, že některé lidi tenhle výraz také irituje.
Důležitější než jak věci nazýváme je asi to, jak jsou brány, protože kdyby byl manžel prudič a neuklízel, tak by mi asi nepomohlo, že vypustím slovo pomáhat a nahradím ho jiným.. a vlastně jakým slovem???
 Kohnova 
  • 

Re: Pomáhat a (ne)pomáhat 

(19.9.2008 11:03:13)
Jj, presne tak.
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: Pomáhat a (ne)pomáhat 

(20.9.2008 8:48:18)
já zase říkám: ty mi pomůžeš uklízet a já ti pomůžu koukat na fotbal :-D.
Taky jsem toho názoru, že společná domácnost je společná domácnost - čili napůl. Ať už práce, radosti, povinnosti, finance, děti....
Manžel neřeší prádlo, ale baví ho žehlit si košile ~j~. Já zase nerada myji venkovní chodbu.
Nejlepší na tohle je asi mít chlapa, co byl na vojně (a nejlépe hned po té vojně s ním začít žít :-D, to je na ten úklid ještě zvyklý :-D). Protože mít nějakého mamánka, pořád obskakovaného maminkou, která řekne: taky se nauč, jinak ti ho nedám, to je pak děs..... Teda moje tchýně to na mě zkusila, v životě jsem se tak nenasmála :-D. Ten můj je naštěstí vyjímka z pravidla a i přes obskakující maminku doma normálně funguje.
 zaba + 3 


Re: Pomáhat a (ne)pomáhat 

(20.9.2008 16:40:46)
superžena opravdu nejsem, manžel doma musel akorát luxovat a proto k tomu má šílený odpor, maminka ho nenaučila nic, neuměl vyprat a nekecám ani pověsit prádlo :-D, v životě bych tomu nevěřila, teď už spoustu věcí zvládne, když chce, ale většinou nic nedělá, ale zase chodí často dlouho z práce, tak po něm nic nechci, ale musím uznat, že když jsem byla těhotná a musela jsem ležet a ještě pár týdnů po porodu, tak doma poklidil a uvařil :-D, TAKŽE ŽENY VYCHOVÁVEJTE SVÉ POTOMKY K SOBĚSTAČNOSTI, není nic horšího než nesamostatný chlap
 Eva. 


Re: Pomáhat a (ne)pomáhat 

(20.9.2008 18:14:17)
To, že muž doma pomáhá, je podle mě vštípeno v jeho rodině. Můj chlap byl celej život maminkou obskakován a dodnes jsem nepřišla na to, jak ho přimět, aby něco doma udělal. Rady tipu:"tak to neuklízej, bude mu to vadit", jsou o ničem. Jemu prostě bordel nevadí, tak proč by se obtěžoval. Když padám na hubu, řekne mi: Tak to nedělej. A proč by vlastně měla být vytřená zem, když si na ní celý den leze batole, že? Taková zbytečnost.Úplně mě odvařil jednou, když jsem na mateřské byla úplně vyřízená (psychicky i fyzicky), bez jediné pomoci od něj nebo od kohokoli jiného, a on přišel s tím, že by potřeboval nějakou změnu a relax, že si zajede na dovolenou. Tak nevím, dočkám-li se někdy alespoň minimální pomoci aspoň od dětí. Jak je k tomu povedu, když táta nic dělat nemusí? Pokud jste četli Vejce a já, tak si vzpomeňte na tu bordelářskou paní, která jednou pronesla velice moudrou věc: Tatínek byl takový prase, že mi nezbylo, než se přizpůsobit a stát se prase taky. (není to citát). Dopadnu tak i já?
 Jana, kluci 8 a 9 
  • 

Re: Pomáhat a (ne)pomáhat 

(20.9.2008 19:56:26)
No taky mám pocit, že s chlapem už nic nenadělám. Je prostě takový jaký je, vyrůstal v rodině, kde se práce striktně dělily na ženské a mužské, což já fakt nesnáším, protože v závěru, když je potřeba vyměnit žárovku nebo vymalovat či vyměnit baterku v autě, než abych čekala až bude mít čas, udělám to většinou sama. Na druhou stranu je víc zatížený prací a jakožto podnikatel si nosí práci nebo alespoň "plnou hlavu práce" i domů. Já osobně to dělám tak, že dělám věci podle důležitosti a snažím se najít i chvilku pro sebe a když není doma úplně uklizeno, tak se to prostě snažím přehlížet. A když už je to neúnosné, zapojím kluky a manžel se taky někdy přidá (i když většinou náhle zjistí, že má neodkladnou práci někde jinde). Ale kluky vedu k tomu, že pomáhat se doma musí a zatím se celkem daří i když někdy s řečma. Jediné co se mi fakt nedaří, aby udržovali uklizené pokojíčky. Ale podle zkušeností starších to vypadá, že je celkem jedno jak se rodič snaží, nakonec stejně záleží na povaze človíčka jak bude nebo nebude pořádkumilovný.
 Jíťa 
  • 

Re: Pomáhat a (ne)pomáhat 

(20.9.2008 20:06:32)
už jsem to tu psala - úklidu pokojíčů většina dětí všech věkových kategorií úspěšně odolává. Pokud je rodič schopný je nějakým způsobem k úklidu dokopat, stejně to nemá příliš dlouhodobý efekt. Během hodiny dokážou děti perfektně uklizený pokojíček uvést do původního stavu.

PS: Já jsem měla v pubertě na dveřích svého pokojíčku nalepenou ceduli se sloganem: POŘÁDEK JE PRO PITOMCE, INTELIGENT ZVLÁDÁ CHAOS!
Mámu ta cedule štvala víc než můj tvůrčí bordýlek v pokoji.
 Mitzi 


Pomáhání 

(21.9.2008 23:16:11)
Tohle slovo taky mýtím ze slovníku svého manžela :-) aby ho vůbec nepoužíval když třeba vynáší koš... nebo když koupe a ukládá syna... prostě nikdy. Omlouvá se vždycky tím, že to má zautomatizované. Naštěstí to je ale AUTOMAT stejně jako to samotné "pomáhání", takže on kromě praní a žehlení zvládá všecko.
Můj první manželský pokus mi nevyšel, snažila jsem se být superžena, muž to vyžadoval, byl v tom vychován. Jenže jeho matka vydělávala půlku toho co táta a denně byla ve 3 doma. Já jako podnikatelka přinášela domů většinu peněz a ještě jsem dělala veškerou domácí práci a zajišťovala jsem vše ohledně dcery (od plínek přes úkoly, překonávání dyslexie a další až po vožení na kroužky a rodičáky). Po 10 letech si manžel našel jinou, která se představám superženy podobala asi jako Temelín katedrále Sv. Víta. Pochopila jsem, že dělat všecko je úplně na nic.
Ve druhém manželství jsem se nikdy o dokonalost nesnažila a nejen že se méně nadřu, necítím se jako služka, ještě mě manžel pořád chválí, za všecko děkuje, některé činnosti máme úplně rozdělené, aby ten druhý měl spolehnutí... a to, že je atraktivnější a více vydělává než ten první, dodávám jen proto, aby to nevyznělo, že jsem si po rozvodu nabrkla prvního muže, který se namanul :-D Jen jsem měla oči otevřené a všímala jsem si právě podstatných věcí - třeba toho JAK SE CHOVÁ KE SVÉ MATCE. A takhle se můj syn dneska chová ke mně, to bych v prvním manželství se sobcem nikdy nezažila...:-)
 Eva, 2 kluci 
  • 

Re: jojo 

(19.9.2008 11:46:39)
Jak jsem toho docílila? Jsem rozvedená. Tudíž každý v rodině musí pomáhat tím, co může. Já rodinu živím, obvykle vařím, peru, žehlím, také uklízím, ale starší syn má z toho i radost, když to děláme oba najednou. Vidí za sebou výsledek, já mám dobrou náladu, pak si sednem a popovídáme.. Někdy, když nestíhám, vaří nebo uklízí sám. Dává mu to i pocit důležitosti. Pak má klid a může zase sedět u PC :-)))
 cyann 


Re: jojo 

(19.9.2008 15:14:17)
a kdo to teda bude dělat, když to nebude muset dělat on??
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: jojo 

(20.9.2008 8:43:24)
gratuluji, dáváš svým synům tu nejlepší školu do života. :-D
Taky mám jednoho 2,5 roku a druhého v bříšku a taky z nich hodlám vychovat "feministy". :-D.
Třeba to vaření - já osobně to totiž moc neumím (a nebaví mě to ;)) a jestli si jednou najdou stejnou šikulku, aby mi neumřeli hlady.
Včera jsem skládala ponožky a prďolka si je sám chodil uklízet do skříně a tak byl spokojený, když mohl uložit i ty tátové :-D. Takže když se začne od malička hrou, pak to bude považovat za samozřejmost.
Kdybyste viděly, jak byl důležitý, že mu maminka svěřila takovou činnost.... :-D
 Myš 
  • 

Re: jojo 

(19.9.2008 12:11:39)
Právě včera jsem měla dlouhý rozhovor s dcerkou, který skončil pořádnou hádkou.
Téměř každý den u nás odpoledne přistane Hanička - její maminka zvládá dva úvazky a má úžasně zmáknutou domácnost ( 3x týdně je dopoledne sama doma a po celý týden přichází rodina domů po šesté večer, takže to údržbu celkem zjednodušuje). Pravda, kdybych nevyzvedla i její dcerku, tak sedí do pěti v družině a pak jde sama domů. Takže bývá u nás.
Jenže Hanička není zvyklá, že by si musela udržovat pořádek, není zvyklá, že musí být samostatná (sama si namazat chleba atp.). Vše dělá maminka. Ovšem když je Hanička u nás tak často (má u nás i skřínku na trošku oblečení, vlastní kartáček na zuby atp.), tak ji nepovažuji za návštěvu a rozhodně ji nehodlám obskakovat.
No a včera jsem holky pořádně spucovala za to, že v pokojíčku je čurbes, místo psaní úkolů tancují a mají jídlo na koberci. Hanička se nafučela, že u nich naše malá taky neuklízí. Jistě, přijde tam jednou za týden a hodinku si hrají, takže při odchodu skutečně někdy neuklízí vůbec, jindy jenom pomůže poklidit nejhorší nepořádek.
Ovšem když Hanička odešla, tak ta moje cácorka spustila, že jsem nemožná, že každá máma uklízí sama a nakonec přidala, že by jí zajímalo, co dělám, když nejsem v práci a ona s bráškou je ve škole. Chvíli jsem jí to vysvětlvoala, ale nějak se to míjelo účinkem. Vytekla jsem, zařvala na ni... Teď mne to mrzí. A mrzí mne, že sousedka je holt "supermatka" a já zlá macecha.
 lklasinka 


Re: jojo 

(21.9.2008 7:54:20)
ano se vám to vrátí, oběma. takže buď v klidu
 Zabzik+Aďa+Ela 
  • 

Re: jojo 

(20.9.2008 22:54:31)
Taky si myslím, že je to věc výchovy.Už naši prarodiče byli tak vychováni.Byl uplatňován patriarchát každým coulem. Moje babička např. svému manželovi "vykala" a má matka svému otci taky.Otec byl hlavou rodiny, živitel, autorita.A v době komunismu se to jen přiživovalo.Žena byla ta, co dělala teplo domova.Ale za jakou cenu????Já osobně jsem ráda za to, že se uplatňuje rovnoprávnost žen a mužů, a to ve všem. I žena má přece nárok na seberealizaci,kariéru atd.Myslím si, že obhospodářování našich drahých poloviček a dalších členů rodiny je přežitek, který je i nadále v některých rodinách uplatňován.Ale záleží jen a jen na každé ženě, jak si to zařídí.Na fungování rodiny by se měl podílet každý člen,alespoň stejným dílem.Vytvářet rodinnou pohodu a zázemí je jedna věc,ale být využívána a nechat se využívat je věc druhá.Jsem ráda, že mám manžela, který mi pomáhá,který mě nepovažuje za něco jako posluhovačku, je samostatný.Navíc si myslím, že by ani ženu, která by mu od rána do večera podstrkovala pod nos ani nechtěl.Ale jak jsem už psala,je to volba každé ženy.
 Eva 
  • 

Hezký příspěvek, 

(19.9.2008 10:41:00)
jen počkej, jak to tady schytáš...:))))) od těch superžen.
 Kohnova 
  • 

K cemu 

(19.9.2008 10:59:35)
je to dobre, to take nevim. Kazdopadne svym detem tyhle zenske delaji medvedi sluzbu, bude to zase dalsi generace zfrustrovanych neurotiku marne hledajicich smysl zivota atd.
Muj nazor je, ze ale za celou touhle slamastykou je "muzska krize", podle mne je to tim, ze chlapi jako celek nejak nezvladaji, protoze jsem presvedcena, ze drtiva vetsina zenskych tohle dela ciste ze zoufalstvi. Pokud by mely po boku milujiciho (a to vcetne sexualniho uspokojeni), respektujiciho chlapa, schopneho poskytnout sve zene pocit bezpeci, zazemi opory, prijeti, nic by je nenutilo k tak namahavym nahradnim aktivitam.
Jsem presvedcena, ze zenska, ktera ma pravidelny orgasmus od chlapa, co ji nedepta, tohle nedela.
 helena 6 
  • 

Nesouhlasím 

(19.9.2008 11:24:37)
Kohnová, já jsem si na vlastní kůži vyzkkoušela, že to není až tak jednoduché. Než jsem se vdala, měla jsem nějaké vztahy a vždycky prvních pár dnů po sestěhování jsem dělala hroznou hospodyňku. Prostě mě to bavilo, mít doma navařeno, naklizeno atd. Vše bylo hotovo než přišel chlapík domů. Jenže časem člověk zjistí, že to není až takové a hlavně mě to trvalo dva vážné letité vztahy, než jsem se tohoto myšlení zbavila. Další vztah jsem začala sice také romanticky a u jídla, ale nakonec jsem začala ihned i uplatňovat pravidla.

Manžel mě dostal, když mě asi na třetí rande pozval na vlastnoručně udělaný obídek - maso opečené z obou stran a brambor. Když jsem se sešla s jeho rodiči, jeho mamka se smála, jestli ho chci, že neumí vařit a já oponovala, že určitě ano, ale ona jen: "no možná maso z obou stran opečené.." (nevědouc o našem společném obědě), ale mě přijde tohle jako základ, že chce a je ochoten. A taky to byl úžasně romantický oběd ;-) Dneska peče už i bábovku. A vzhledem k tomu, že máme několik takto emancipovaných párů okolo sebe, tak se naštěstí necítí vůbec blbě - naopak, dnes se předhánějí, kdo co doma upekl a uvařil a my manželky se smějeme, ale v srdci jsme všechny náležitě hrdé na své polovičky.
 Kohnova 
  • 

Re: Nesouhlasím 

(19.9.2008 11:28:54)
No ano. A s cim nesouhlasis? Ja s tebou souhlasim.
 helena 6 
  • 

:-) 

(19.9.2008 11:38:13)
Pravda, z mého příspěvku to asi není moc zřejmé, ale ne vždy je ten viník chlap. Já jsem se do té situace uvrhla sama. Prostě jsem chtěla a tenkrát jsem se tím bavila. Že si zadělávám na problém společného soužití, tím jsem se vůbec netrápila. Došlo mi to opravdu až s léty a praxí.
 Kohnova 
  • 

Re: :-) 

(19.9.2008 11:46:51)
Ach tak :). No ja to myslela zhruba tak, ze primerene osobnostne vyzraly muz by mohl byt schopen vnimat fazi, kdy zamilovana zena buduje hnizdo, jako prechodnou, tj uzit si ji a jit dal :). Myslim, ze to "zhyckala jsem ho" vlastne taky charakterizuje muze jako detinskou bytost, nebo jak to rict..
Ale jinak mas pravdu, tohle urcite hraje obrovskou roli, mam podobnou zkusenost.
 Izabelle 


Re: Nesouhlasím 

(20.9.2008 17:44:16)
souhlas. Moje polovina dela lepsi palacinky nez ja, tak co bych se snazila, ze jo :-) Obcas uvari a tak celkove se ho stale snazim vychovavat stylem - nebudu prece delat vsechno sama! Jenze on ten chlap ma obcas tak trochu svuj svet. To kdyz mu neco pripominam snad stokrat a stale to neni udelane, tak me to tak nasere, ze to nakonec udelam a pak chodim kolem jak bublina... nevim, jestli to pomaha, ale ted uz mu staci to rict tak padesatkrat ;) O jeho nakupech ani nemluve... Seznam pry nepotrebuje, neni blbej ne? A pak tam musi 3x! Hold jsou nekdy z Marsu. :-D
 fisperanda 
  • 

Bude líp 

(19.9.2008 11:01:03)
Já si myslím, že už to jde k lepšímu. Že z našich dcer vyrostou ženy, který budou znát svou cenu, a nebudou bezmezně sloužit, a z kluků budou muži, kteří se budou pohoršovat nad tím, pokud jim někdo bude chtít namazat chleba. Doufám, že to tak bude. Pevně tomu věřím.
Mě například úplně dráždí filmy pro pamětníky, kde "tatínek" od rodiny se chová jako malý děcko, všichni kolem něho běhají, starají se, a dvacetiletým výrostkům maminka řekne: "Hlavně děti, ať nerozčílíte tatínka" a když už se tak stane, a tatínek se jemně rozčílí, rodina se seběhne, a tatínka utěšují.
Normálně bych si myslela, že je to přehnaný filmový vtip, ale výroky mojí babičky, jako "máš pro manžela v lednici pivo, aby měl ten oběd čím zapít?" to mě dostává do kolen. "Koupila jsi mu cigarety? Vynesla jsi mu popelník?" Hrůza.
 Kohnova 
  • 

Re: Bude líp 

(19.9.2008 11:14:22)
No jo, jenze tenkrat byla uplne jina situace. Ne, ze bych se toho chtela nejak zastavat, nebo touzila to takhle mit, ale v tech drevnich dobach byl muz zivitel a mel povinnost poskytnout rodine veskere zabezpeceni. Zenino povolani byla domacnost a udrzovani muzova ega v kondici, coz se delalo prave tim popsanym zpusobem. Delba roli byla jasna a zeny, ackoliv jednoznacne byly obcany druhe kategorie, mely jasny status nekoho, kdo udrzuje domaci krb (ne cloveka, ktery "JE DOMA", nedela nic).
Ono to bylo funkcni, timhle zpusobem vedeny tatinek se citil dobry, dulezity, potrebny, milovany, z cehoz nasledne zena a deti tez nevychazely na prazdno.
Byl to system, byt rigidni a ti (nebo ty) co o nej nestli, meli smulu, spolecnost je vyndala ze sveho stredu.
Nejsem si jista, o kolik je to dnes GLOBALNE VZATO lepsi.
Cimz prosim nerikam, ze se zeny maji vratit do kuchyne a cestou odlozit volebni pravo. Spis tim myslim, kolik toho mame jeste pred sebou.
 fisperanda 


Re: Bude líp 

(19.9.2008 11:30:59)
Já jsem ale fakt ráda, že žiju v době, ve které žiju. Já osobně bych docela brala zmíněnou dělbu práce, kdy muž je živitel rodiny a žena se stará o domácnost (jakože domácnost nesnáším, ale to, že mi k tomu přibyde zaměstnání nic nevylepšuje). Ale ekluje se mi dělat z chlapa debila. A ze sebe tím páde taky. Pokud někomu musím říkat, kde má čistý ponožky, na jakým místě v ledničce se ukrývá jeho svačina, kterou si má odnést do práce, a "děti proboha nekřičte, tatínek přišel unavený z práce..." tak ... to bych fakt za časů takovýho uspořádání byla raději sama. Prostě bych nedokázala tahat chlapovi v síťovce pivíčka k nedělnímu obědu a se sousedkama vykládat o tom, jakou ten můj muž buduje kariéru. Ble :-©
 Arieta 
  • 

Re: Bude líp 

(20.9.2008 15:50:59)
Jak to tak, čtu přijde mi, jako bych četla pořád o mužích z Husákovy éry, co jim ve tři padla a pak už jen leželi na gauči a četli noviny. Můj manžel se vrací z práce kolem páté, máme velký dům, na kterém pořád něco opravujeme, přistavujeme, vylepšujeme, velkou zahradu - kterou je třeba udržovat, les - z kterého je na každou zimu třeba připravit dříví na topení atd. Rozhodně mi přijde, že dělba práce mezi mužem a ženou je jaksi z větší části dána fyzickými schopnostmi. Pokud manžel přijde v pět z práce, stoupne k cirgulárce a řeže dříví, staví zeď, kope základy pro cestu nebo dětem pod zahradní domek, má v ruce křovinořez, sbíječku nebo vrtačku - přijde mi přirozený, že přijde v 9 večer z venka a doma je připravená večeře, nakoupeno,upečená buchta a ráno má čistou košili do práce. Na druhou stranu nejraději pracujeme společně, takže už jsem měla v ruce i tu zmiňovanou sbíječku a zrovna tak můj muž míchal buchtu, zadělával mi těsto na vánoční cukroví, dokáže zvládnout obě děti a přitom uvařit oběd, když nejsem doma atd. Záleží ale na tom, kde je víc práce. Když se staví, jde domácnost stranou, v zimě, když není tolik práce venku a na domě, je prostě doma se mnou a dětmi a přebírá některou "mojí" práci. Děti máme dvě 6 a 3 a oba vyrůstají s prací kolem sebe, a musím říct, že ten starší už zastane celou řadu činností venku jen s malou pomocí, ale přece jen je to dítě a není dobré jej nutit, spíš motivovat a jít příkladem.
Jen jsem chtěla říct, že ne všichni chlapi mají po příchodu z práce na starosti jen fotbal a noviny.
Nepřipadám si jako superžena, spíš se mu chci kolikrát vyrovnat, že když on udělá tolik práce, já můžu taky. Co zvládnu, kolem domu, dělám sama, aby měl čas na další vylepšování našeho bydlení, což jsou na druhou stranu většinou moje plány a návrhy. Zrovna tak vozim děti na kroužky, do školy a školky a spíš mi přijde jako superženství ten "computer" co mám v hlavě, abych sladila všechny začátky a konce ve školních zařízeních, bazénech a trénincích, nákupy a zároveň své vlastní pracovní povinnosti.
 Lizzie 


Re: Bude líp 

(19.9.2008 16:23:27)
Fisperando,

když jsi nakousla tu minulost...mě taky napadá, že pokud byla tehdy ženská schopná, krásně si omotala chlapa kolem prstu. Tedy - muž byl hlavou rodiny a žena tím krkem,-)
Ale neměla bych na to povahu, i když...i ten model, který si popisovala v současnosti je. A viděla jsem ho hodně z blízka, houby film pro pamětníky:(
 e.y. 


Re: Bude líp 

(20.9.2008 13:40:27)
Ale i když si ho kolem krku neomotávala, muž si jí zpravidla vážil, protože pro něj byla nezbytně nutná k přežití, stejně jako on pro ni. A ona měla pocit naplnění, věděla, že je potřeba. Myslím, že hodně žen se snaží být nepostradatelné, k čemuž jim zaměstnání nestačí - to muž umí taky. Takže dělají všechno.
 Lizzie 


Re: Bude líp 

(20.9.2008 19:44:15)
Yaninco,

muž si jí vážil, pokud to byl rovný a férový chlap, ale rozhodně bych si to neidealizovala. Třeba můj dědeček si sám neuvařil, babi mu dávala instrukce na hlídání polívky, když si potřebovala odskočit, klidně se pohádali - ale zároveň se měli strašně rádi. Na stranu druhou, pokud ženská, ještě před 50 lety natrefila na chlapa - hovado, měla mnohem menší zastání a možnosti než teď, tak bych to určitě neměnila.
A co si budeme říkat - i před těmi padesáti, šedesáti lety už byly ženy lékařky apod., měly svou práci - a na domácnost byla dobrá služebná, což neberu jako špatný zvyk.
 myš 
  • 

Superženy 

(19.9.2008 11:08:36)
Jojo, nedávno tady byla diskuze na téma, jestli to některým není blbý nechat manžely dělat některé práce v domácnosti+okolo dětí, když muži pracují a ženy jsou doma na mateřské a ještě k tomu občas zvládnou juknout na internet.
Tak bych řekla, že to možná psala nějaká superžena, co všechno za všech okolností zvládá sama. To byl osud mnohých našich matek, že dělaly všechno a skončily strhané a kolikrát ještě i rozvedené a tenhle pocit, že musí být za hrdinku obětující vše rodině v mnohých přetrvává dodnes.

Je to značně individuální záležitost, ale osobně si myslím a doma to tak máme, že každý by měl mít přibližně stejně volného času i práce a domácnost i děti jsou záležitost obou. Samozřejmě dělám větší díl domácích prácí a i okolo dítěte, ale uklízíme někdy společně a o dítě se manžel bez problémů postará.

Ale je fakt, že jaký si to kdo udělá, takový to má a já těm superženám, co všechno tak perfektně stíhají a ještě u toho dobře vypadají, fakt nezávidím.
 Kohnova 
  • 

Re: Superženy 

(19.9.2008 11:21:18)
Jo, a jeste neco, v tech "superdobach", kdy muzi dostavali bezchybny servis od domaci vzdy upravene zenusky, mely skoro vsechny matky rodin k ruce minimalne jednoho zamestnance! Sluzka, nebo prinejmensim posluhovacka, zenska na velke pradlo, na velky uklid atd.. byly samozrejmost.
Jeste moje bacicka se svymi sourozenci meli chuvu a to nebyli bohati, byla to stredistavovska vpodstate burzoazni rodina.
Tohle dneska jakoby uz nikdo nebral v uvahu. Proste to nejde porovnavat.
 Jája (50) 
  • 

Re: Superženy 

(19.9.2008 11:32:19)
No jo, jenže se taky vařilo na sporáku a k tomu bylo třeba naštípat dříví, ve sporáku zatopit, přinést uhlí, sporák ráno vymést, vynést popel. Prádlo byla práce na celý den. Zatopit v kotli, nanosti vodu, ohřít, prádlo vydrbat na valše. Dneska otočíme knoflík a vaří se, prádlo nastrkáme do automatky a zase stiskneme knoflík. Akorát energie víc stojí a jeden člověk to neutáhne. Domácnost byla tehdy práce na celý úvazek, na venkově ještě se zahrádkou, zahradou a domácím zvířectvem.

Aby se mohlo stát, tedy že si žena bude taky vydělávat, bylo třeba nejdřív zmechanizovat domácnost. Což se stalo až zavedením elektřiny do poslední domácnosti, takže až někdy kolem r. 1950, přičemž bylo jedno, jestli to bylo v tehdejší (už komunistické) ČR nebo na západ od našich hranic.

K tomu dodám jen jedno: nedávno jsme byli ve skanzenu na Veselém kopci. Když jsem viděla tehdejší domácnost (50 let starou), byla jsem šťastná, že už v této době nežiju. I když jako dítě pamatuju v kuchyni sporák na uhlí a v koupelně pračku, udělanou samo domo z ukradené hliníkové konve na mléko.
 VIrena 
  • 

Re: Superženy 

(19.9.2008 12:33:05)
..nejsem superzena, presto vse zvladam. koupila jsem stary domek na venkove a docasne, do prestavby, mam doma kamna na drevo, topime na tuha paliva... zvirectvo pocetne... k tomu normalne pracuji (podotykam, ze jsem se nezblaznila, jsem VS a tenhle stredovek je ciste nase rozhodnuti, docasne - ale ten sporak na drevo dela nejlepsi masicko na svete... tak ten nam asi zustane..) - a VSECKO SE DA, staci, kdyz ten chlap prijde domu, prilozi ruku k dilu - a svete div se! S pracemi doma koncime zhruba zaraz, coz nam umozni vecerni povidani, kavu a spolecne travene vikendy. Vse je o domluve a ochote OBOU STRAN!!
Takze proc to pisu?? On ten stredovek se da taky zvladat v normalnim case, chce to opravdu jen chtit a nemit chlapa zkazeneho Supermaminkou... (cimz blahorecim vychove sve tchyne!)
 MirkaEyrová 


Re: Superženy 

(19.9.2008 12:55:33)
Odhaduji, že každá mluvíte o jiné společenské vrstvě. Kohnová mluví o měšťanech, kteří na práce jmenované Jájou měli služky nebo jiné pomocníky. Jája mluví o chudších vrstvách, kde všechno, co mělo ruce-nohy, tedy vč. dětí, pomáhalo s obživou - ženy pracovaly na poli, děti chodily sbírat do lesa borůvky (ne do vlastního koláče, ale na prodej!) a podobně. Taky mě napadlo po přečtení Kohnové, že ne každý tatík měl takový servis, ačkoliv kdoví, v každé době jsou lidé různého charakteru a různých vzorců chování, možná i mezi chudými bez služebnictva byli tatíci, co část dne tvrdě makali, a pak šli do hospody, zatímco ženy ještě po nocích při svíčce přešívaly ze svých obnošených šatů oblečky pro děti...

Nicméně doba je jinde, dnes i chudší lidé chtějí žít na úrovni - a mají na to právo - takže valná většina z nás nějak pokukuje po tom středostavovském životě. Tedy i vzory se hledají spíš v životě středního stavu než těch nejchudších. Kolik procent žen by se dnes ob pár generací dobrovolně vrátilo k valše a vaření na sporáku na uhlí?
 MirkaEyrová 


Re: Superženy 

(19.9.2008 12:58:03)
...pochopitelně "na sporáku na dřevo" :-D, jsem se v těch svých úvahách nějak zamotala :-D:-D:-D.
 Kohnova 
  • 

Re: Superženy 

(19.9.2008 13:12:05)
Mirko, to je prave to, co se snazim vysvetlit. Deleni na "mestany" a chude je komunisticky vymysl, ktery nam presel do krve s normalizacnimi ucebnicemi dejepisu, jenze takhle to prave nebylo. A i ti uplne chudi lide na venkove, kdyz nic jineho, tak meli velke rodiny, nekolik generaci pohromade, pomahali si vzajemne (takze napriklad i celkem chuda chalupnice po porodu dodrzovala sestinedeli, bylo, kdo ji zastoupi apod.). "Mit sluzebnictvo" ma dneska porad jeste hodne pejorativni nadech, jenze ani to neodrazi realitu. Obrazky placicich vykoristovanych sluzticek lesticich v kuchyni boty, zatimco panstvo veceri pri svickach jsou zase komunisticka propaganda. Ja nemluvim o "lepsich lidech", mluvim o lidech, jako jsme dneska my, tj. o lidech zijicich v dostatku, ale rozhodne ne v nekonecnem nadbytku a vydelavajicich si na ten dostatek vlastni praci. A takovi lide poskytovali pracovni prilezitosti pomerne velke sile dalsich lidi, kteri si tak vydelavali na vlastni, byt velmi skromne zivobyti.
To, co jsem chtela rict bylo, ze jedna samotna zena, ktera pracuje na plny uvazek a krome toho se jeste sama stara o chod cele domacnosti, neni nic normalniho, je to produkt druhe poloviny dvacateho stoleti v komunistickych zemich a je celkem jedno, jestli ma automatickou pracku nebo valchu, protoze spolecne s tim, jak klesaji naroky na obsluhu domacnosti, stoupaji naroky na vykon v zamestnani, na vzhled, kondici, hygienicke standardy. Cili to, co rika Jaja, je nonsens.
 MirkaEyrová 


Re: Superženy 

(19.9.2008 13:26:50)
Kohnová, plačící služky BOHUŽEL nejsou JEN komunistická propaganda. Moje babička, i když byla velice inteligentní, tak, že jako jedinou ze sedmi dětí jí dovolili chodit i do měšťanky, nakonec díky řízení osudu (údajně kvůli nespolehlivosti jakéhosi strýce) skončila jako služka taky. Byla u několika rodin, v jedné byla velice spokojená, pán (sedlák) se zastával čeládky, pro což u místních bohatých sedláků byl velmi neoblíben (a zpětně si odhaduji, že se jeho rodině někdo po komunistickém puči rád pomstil). V jiné rodině ale dřela do úmoru, až z toho měla gyn. problémy.

Čímž ale nechci říct, že bych se já dnes bránila mít k ruce někoho, kdo by zvládl za mě ty těžší práce (anebo takové, co mě nebavi) :-D:-D:-D.
 Kohnova 
  • 

Re: Superženy 

(19.9.2008 13:33:35)
Mirko, ano, nerekla jsem to presne, nektere sluzky to mely tezke a plakaly. Jine to mely lehci, zalezelo na tom, jestli ten, kdo je zamestnaval, byl slusny clovek. To je podobne jako dnes.
Existovaly sluzebne, ktere prozily v jedne rodina cely zivot, zestarly v ni a umrely, takze nepotrebovaly duchod, domov duchodcu, nemocnice a pohrebne, krome toho zily a dozily v zazemi lidi, kteri je meli radi. A ver tomu, ze to byl minimalne stejne casty pripad, jako tebou zminovane vykoristovani.
 MirkaEyrová 


Re: Superženy 

(19.9.2008 13:48:46)
Kohnová, trochu do toho obě pleteme politiku, ale já už přestanu, slibuju ~k~. Myslím, že podstatný rozdíl mezi teď a tehdy je sebevědomí a celospolečenské vnímání normy. Když se dnes k jakémukoliv člověku někdo zachová hnusně, má právo dotyčného např. zažalovat (nakolik jsou ta práva vymahatelná občas slýcháme v médiích, taky to není nic moc; ale aspoň to není společensky vnímané jako norma). Dřív, si myslím, že musel chudý mlčet, neměl práva, neboť neměl peníze na právníka apod. Dnes mají i ti chudí odvahu se ozvat, a společnost přijímá (obecně vzato) práva chudších jako rovnocenná s právy bohatších.
 10.5Libik12 


Re: Superženy 

(19.9.2008 16:30:49)
Mirko,

moje teta šla sloužit za 1. republiky z vesnice do Prahy a z jejího vyprávění jsem pochopila, že "služebná" byl statut s pravidly, nic takovýho, že by všechno bylo na velkorysosti pána, ať už šlo o peníze, jídlo nebo to, jestli bude služka svolná.

Moje teta na to měla hezké vzpomínky, nicméně, i ty (ahoj) Kohnová, připust, že tehdy svět nebyl až tak prozaměstnanecký. A že se i dneska lidi s penězi povyšujou, to si nemusíme dokazovat.

Tetka dobračka má ve svých veselých vzpomínkách na mládí (kdy na sebe vzala za mladého pána, že mizí uherák ze špajzu) jednu dle mého drsnou. Její služka kolegyně byla počastována při obědě dvěma plátky knedlíků, který nedojedlo zaměstnavatelovo dítko. Prý byly netknuté, téměř suché a ti páni byli navíc slušný. Nevím do jaké míry je to obraz doby, ale tak nějak si to umím předtavit. (vyrostla jsem ale v ČSSR jako jiskra jasná:)
 MirkaEyrová 


Re: Superženy 

(19.9.2008 16:48:44)
Hrozně mi chybí, že už nemám nikoho, na koho bych se mohla s důvěrou obrátit s otázkami na tělo, jako např. jak to tenkrát doopravdy bylo. Když já byla fakt houdě mladý a nezkušený, dokavaď babička vyprávěla, neměla jsem ani zbla ponětí, o čem taky je život. Mamky se ptát nemůžu, mám pocit, že není dostatečně objektivní ;((. Léta se u nás tradovaly různé hrůzostrašné historky, a já si dnes domýšlím, že u některých to klidně mohlo být úplně jinak, jen si to ti mí předkové nedomysleli. Kdybych chtěla vědět víc, asi bych se fakt musela dát na studium historie...
 Kohnova 
  • 

Re: Superženy 

(19.9.2008 17:26:16)
Ale jo, to je jasny, ze zadna prozamesnanecka idyla to nebyla. Jenze kdy byla? A je dneska?
Ja jsem fakt ten posledni clovek s "extremne pravicovymi" nazory, coz by bylo jasne kazdemu, kdo by videl moji domacnost a "znackove odevy" mych deti.
Lidi se vytahujou a povysujou skrz prachy, to bylo je a bude, bylo to za Rakouska i za prvni republiky a verim, ze to, co rikas se stalo. Kdyz si vezmeme nektere praktiky dnesnich zamestnavatelu (a to nejsou osoby, ale velke firmy), mam pocit, ze pokrok se zatim nekonal.
Proste driv existovaly profese lidi, kteri vypomahali jinym lidem v domacnosti. V principu to byl druh obzivy na NE ponizujici vykoristovani (spousta holek, ktere sly v utlem mladi nekam slouzit, si tim nasetrila na veno, vdaly se a staly -byt ne prilis movitymi- panimamamy). To povedomi neceho nemravneho kolem placene pomoci v domacnosti skutecne vyprodukovali komunisti.
Ja zadne zamestnance nemam, nikdy jsem nemela a nemely ani moje matka a babka, jsem chuda, pracuju ve statnim sektoru, blablabla... Ale vim na beton, ze chuvu moji babky zplynovali spolecne se zbytkem rodiny, protoze je neopustila, coz by pravdepodobne jako vykoristovana neudelala a ze fotky vsech lidi, kteri kdy v domacnosti prababicky a jeji matky meli nejakou roli, jsou v rodinnem albu i s patricnym popisem (to album prave jeden z nich i s dalsimi vecmi u sebe behem valky schovaval). Tomu nerikam vykoristovani.
 10.5Libik12 


Re: Superženy 

(19.9.2008 23:47:09)
Já ti nevím Kohnová.
Komunismus zabil drobné podnikání, takže služky byly nerealizovatelné. Že by zrovna jen na této profesi ulpěla pachuť bědné vykořisťované třídy díky hnusné komunistické ideologii? Vždyť víceméně všichni meritem komunistického vševědoucího oka byli vykořisťovaní nebo vykořisťovali. Proč by notabene na služkách toto lpělo i dnes?(kde jsou dělnické profese atd..)

Potkala jsem onehdy spolužačku z gymplu, které se nijak extra nedařilo nikdy a teď mi po chvíli povídání se slzou v oku sdělila, že je služka a že bych se divila, jak si někdo žije.

Co to bylo? Komunistická výchova, konzumní závist nebo pocit ponížení, že po někom sebere hrnky a špinavý prádlo?

A taková teoretická, Kohnová, šla bys mi za služku? Mám tu bordel jak v tanku:)
 Kohnova 
  • 

Re: Superženy 

(20.9.2008 22:25:35)
Libik: jednu dobu jsem zehlila lidem kosile na xeft, na penize to vychazelo lip nez uceni. Cili kdyby na vec prislo, za sluzku klidne pujdu, kdyz se dohodneme na plate a naplni prace:). Kdybys mi zkusila dat nejaky ten knedlicek z druhe ruky na prilepsenou, tak te poslu nekam a zitra nedorazim:). Myslim, ze vyzdycky bych sla radsi delat sluzku, nez brala davky od statu, ale mam uz ted asi tu vyhodu, ze mam vzdelani a kousek nejake kvalifikace, takze bych sla spis ucit deticky nejakych tech movitejsich stastlivcu pinkat na piano ci violoncellicko ci klarineticek, coz hodi vic nez vytirani podlahy. A treba to, ze delam nekde hospodyni si umim predstavit uplne v poho, mozna by se mi to i libilo. Lidi, kteri maji prachy, ze to dobre plati a pokud by s ukazalo, ze to jsou nejaci zoufali prudici, najdu si jineho chlebodarce.
 Jaana2 


Re: Superženy 

(21.9.2008 7:14:30)
dělala jsem hospodyni u VELMI BOHATÝCH lidí dva roky, to v době, kdy dcera byla malá a já potřebovala slušně placenou práci na zkrácený úvazek s v podstatě klouzavou pracovní dobou a to jaksi normální zaměstnavatelé moc neposkytují. Měla jsem tři rodiny a dokonce živnostenský list, protože oni si to dávali do nákladů ( jako úklid kanceláří). Peníze to byly fakt slušný, ale po těch dvou letech jsem toho měla psychicky docela dost, není to vývoj NIKAM. A vzhledem k tomu, že už jsem jsem si mohla dovolit normální zaměstnání, tak jsem toho nechala. Ty rodiny převzala moje mamka, je v důchodu a jako přivýdělek to je bomba, takže spokojenost na všech stranách.
A co vím, tak solidních rodin, které hledají výpomoc je dnes víc než spolehlivých pomocnic.
 Mitzi 


Re: Superženy 

(22.9.2008 0:06:13)
Tak to máš svatou pravdu. Zdědila jsem naši "výpomoc" po kamarádce, která se přestěhovala a dala mi nejlepší doporučení. Když někomu řeknu, že mi "paní na úklid" chodí vyžehlit "kdy chce" (prostě když může), známí se především diví, že vůbec má klíče. Ale kdybych měla výpomoc a stála jí za zadkem s nedůvěrou, jestli dobře uklízí a nebo snad dokonce nekrade, nebylo by to přece k ničemu!? Takže jsem šťastná, že mám po všech stránkách spoleh. Až si to nebudu moct dovolit, zvládnu to sama, ale tenhle "zbytečný" výdaj mi přijde smysluplnější než např. solárko a kosmetika (tam nechodím a díky tomu nemusím žehlit ;)).
Znám pár rodin, kde nenašli na výpomoc nikoho. Já jsem "naši Věrku" jedněm známým doporučila a jsou nadšení, jak je pracovitá... Určitě je dneska v tomhle oboru větší poptávka než je dobrých nabídek. A nedivím se, že lidi berou raději důchodkyně - bez ohledu na pojištění apod. - protože mnoho z těch dnes šedesátiletých žen jsou právě bývalé superženy, které ví nejen, jak vypadá vyžehlená košile a dobře umytý sporák, ale taky toho umí dosáhnout v rekordním čase. Já svojí mámě v domácích pracech (kromě mytí oken) stále nestačím... asi proto, že táta luxoval celý život jen lednici, ale vysavač je pro něj obávaný tvor stejně jako pračka, mokrý hadr apod.:-D
 MirkaEyrová 


Re: Superženy 

(19.9.2008 13:30:00)
A ještě jednu poznámku. Nejsem historik, nebudu se tedy pokoušet dělat nějaké obecné závěry. Ale myslím si, že v historii je těch odstrašujících příkladů ROZDÍLU mezi chudými a bohatými dost na to, aby to byla JEN komunistická propaganda. Podotýkám, že své názory na to si utvářím z jiných zdrojů než ze soc. knih dějepisu.
 MirkaEyrová 


Re: Superženy 

(19.9.2008 13:41:42)
...Ostatně, kde se tu asi vzalo to dnešní pohrdání rodinami, které nenosí značkové oblečení, jezdí "sockou", děti nemají nejnovější mobily, ženy nemají dokonale vypěstovanou pleť apod.? To je prostě přirozené - ti, co se cítí být schopnějšími, těmi méně schopnými či méně šťastnými, nemocnými apod., pohrdají a dávají jim to najevo. V dnešních dobách se to projeví např. silně pravicovými názory, šikanováním chudšího dítěte bohatšími spolužáky nebo něco takového. A dřív mohlo jít třeba o tyranizování poddaných (uvalování nových daní a roboty), nebo o tak pochybné mravy jako "právo první noci" a podobně. Právo zbít sluhu, vynutit sex na služce, zabít otroka...
 Kohnova 
  • 

Re: Superženy 

(19.9.2008 13:44:27)
Mirko, to je pekelna demagogie, co rikas.
 MirkaEyrová 


Re: Superženy 

(19.9.2008 13:53:46)
Co konkrétně Ti na tom vadí? Připouštím, že to je generalizace jako noha, asi bych si měla bývala zavčas připustit, že to tak necítí každý - a ani to neberu, jako že to každý cítí. Určitě vždycky chodili světem lidé moudří, kteří byli sice schopní, na druhou stranu ale ctili život, a to i život poddaných. Ale vysvětli mi teda, CO potom způsobuje to pohrdání - trolejbus=socka, ten, kdo nemá značkové oblečení=socka. KDE se to teda bere, když ne v tomhle?
 Kudla2 


Re: Superženy 

(19.9.2008 14:22:55)
Mirko,

můj osobní názor je ten, že kvůli dopravě, oblečení apod. šikanují nejvíc ne ti nejbohatší, ale naopak ti, co mají sami nějaký "mindrák" z toho, že až zas tak bohatí nejsou, a protože bohatství pokládají za největší hodnotu, snaží se ze všech sil, aby tak aspoň vypadali.
 MirkaEyrová 


Re: Superženy 

(19.9.2008 14:26:10)
Kudlo, víš, že jsem tenhle názor už slyšela? Možná na něm něco bude... Dík.
 Kudla2 


Re: Superženy 

(19.9.2008 14:34:46)
Mirko,

kdysi jsi mluvila o značkovém oblečení versus oblečení od vietnamců. Já si myslím, že se finančně nemáme špatně (tj. v tom smyslu, že nemusíme přemýšlet, jestli můžeme dětem nebo sobě koupit třeba kvalitní boty, ovoce nebo jít do ZOO, jinak se v penězích neválíme), přesto se značkovým obchodům obloukem vyhýbám a nakupuju pro sebe oblečení právě u těch Vietnamců, pro děti v sekáčích nebo slevách, jen manžel musí mít do práce kvalitní košile a obleky, ale doma mu taky jedno tričko vydrží třeba deset let. Proč? Jednak proto, že jsem teď tlustá, ale chci to změnit a nechci si řídit nákladnou garderóbu, kterou bych musela za rok komplet vyměnit, jednak proto, že si nedělám iluze - to značkové oblečení je z větší části stejně vyrobené v Číně, takže bych si za 4-5x větší cenu vlastně kupovala prakticky totéž. A navíc - s dětma jsme často někde venku, v lese a tak, kde by paráda
byla spíš na obtíž.

Možná proto, že VÍM, že oblíkaná jako hadrník chodím z vlastní vůle a kdybych CHTĚLA, tak to MŮŽU kdykoli změnit, tak mě to vůbec nedere a žádný mindrák z toho nemám. A dětem je to už tuplem jedno (fakt je, že jsou malé, ale na oblečení si taky moc nepotrpí). ;)
 Valkýra 


Re: Superženy 

(19.9.2008 15:05:31)
Kudlo2,
s tím oblékáním to mám hodně podobně;)

Dcera chodí do údajně "výběrové" školy a světe, div se, žádné porovnávání oblečení a značkovosti nebo neznačkovosti se tam nedělá.

Ale je fakt, že mě uklidňuje, že si i to značkové můžu dovolit, když budu chtít a dokud nezhubni o 2 oděvní velikosti, tak chtít nebudu;)
 & 


Re: Superženy 

(19.9.2008 14:52:32)
Mirko,

z meho pozorovani za tohle take muzou komunisti. Z hlasani, ze jsem si vsichni rovni a mame vsichni stejne se vyvinul opacny extrem. Tzn. ze si dost lidi vsima jestli nahodnou nekdo nema neco lepsiho nebo horsiho. Za mych skolnich let se ve skole kastovala uplne silene, kdo ma dziny, kazetak a adidasky...
Cos v Holandsku moc neni, a soc. rozdily tu jsou a byly od jakziva. Akorat nebyly nasilne pretrhany a otoceny. Tady je vetsi respet k individulsmu. Tzn. kdyz nekdo "nema" tak se k tomu bud dobrovolne rozhodl nebo nemel stesti. A kdyz je nekdo majetny, tak to musel on a nebo jeho predci vydelat.
V lete jsme byli na dovoleny v Cechach v rekreacnim stredisku, byla tam skupinka deti. Muj ctyrlety mentalne postizeny syn za nimi behal, jako pejsek. Kdo myslis, ze ho nejvice sikonoval? Asi sestilety klucina, podle obleceni a toho, ze prijeli bez auto to uricte nebyl nejaky zbohatlicky synek. Prislo mi tak si nasel konecne nekoho slabsiho...

 Kudla2 


Re: Superženy 

(19.9.2008 14:25:24)
Mirko,

četla jsi od Steinbecka Toulky s Charliem?

Je tam scéna, kdy Steinbeck natírá se sousedem plot a dojde jim barva. Steinbeck poprosí souseda, aby došel na roh do drogérie koupit další. Soused na to, že se napřed musí umýt a převléknout. Steinbeck mu říká - nesmysl, jděte tak, jak jste. A soused pronesl památnou větu :"Vy tedy musíte být opravdu bohatý, když vám nevadí, jak vypadáte". ;)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Superženy 

(19.9.2008 15:45:28)
Tohle je taky zajímavá obsese. S těma značkovejma hadrama a trolejbusem. ;)
Není to spíš něco ve stylu městské legendy?
Osobně se domnívám, že drtivá většina lidí, kteří takto teoreticky uvažují nepoznají čínský fake od originálu a autem do práce jezdí za cenu toho, že doma žmoulaj suchej chleba a pijou krabicový víno. ;)
 MirkaEyrová 


Re: Superženy 

(19.9.2008 15:51:58)
Monty, tak Tys to teda teď přesně trefila. Ten pohrdlivý tón - i to je forma toho pohrdání, o kterém jsem mluvila. Ježíši, co je špatnýho na tom, že nerozeznám originál od made in China? Člověče, nějak ti bez toho docela dobře žiju.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Superženy 

(19.9.2008 15:55:58)
Mirko,
chceš mi říct, že podle tebe je to nějak funkčně důležitý? Kdo má co na sobě, čím jezdí apod.? Ano, mně přijde minimálně úsměvné, když tyhle věci řeší lidé, kteří naprosto netuší, o čem mluví a stačí jim ke štěstí, když si z výplaty uskrblí na jedno značkový tričko, který v mnoha případech šily stejné žluté ruce jako to z tržnice?
Snobi mi připadají srandovní. A snobismus se tloušťkou peněženky neměří. Snob s příjmem 250 tisíc měsíčně pro mne stejně komický jako snob s 10 tisícema měsíčně. ;)
 MirkaEyrová 


Re: Superženy 

(19.9.2008 16:01:47)
Ne, podle mě není naprosto důležitý, čím kdo jezdí, pokud mu to nekomplikuje život (pokud ano a z fin. důvodů si nemůže dovolit sice průchodnější, ale dražší variantu, pak mě to mrzí). Oblečení pak řeším spíš z důvodu toho, že doufám, že nadnárodní firmy si ohlídají kvalitu, zatímco ti, kdo tyto výrobky zkopírují, sahají po co nejlacinějších materiálech. Jestliže se snažím o nějaký "prvotní vzhled", tak ne proto, abych sobě něco dokazovala, ale proto, aby syna nešikanovali; on to i tak možná bude mít těžký.
 achjo 


Re: Superženy 

(21.9.2008 14:36:41)
http://www.blisty.cz/files/isarc/0108/20010802k.html
 MirkaEyrová 


Re: Superženy 

(19.9.2008 15:56:31)
Jinak se pokusím přenést přes to, žes píchla přesně do Achillovy paty ;)~k~, a pokusím Ti vrátit úder. Hele, jak bych se mohla naučit jako chudá rozeznat originál, když si ho nemůžu koupit a tudíž ho dobře poznat? Proč by takto uvažovali lidé, kteří mají peněz dost a neřeší, kde se tu bere šikana, neb mají jiné věci na starosti?
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Superženy 

(19.9.2008 16:05:39)
Mirko,
on to stoprocentně pozná možná jen renomovaný odborník najatý za těžký prachy tou konkrétní firmou, od který je placený za to, že lítá po světě a hledá ty napodobeniny. To je totiž logický důsledek toho, že velké firmy ve snaze ušetřit náklady vybudovaly továrny v Číně, kde je levná pracovní síla a pracovití Číňani jim pochopitelně ty technologie zneužívají. Někdy. U hodinek se to dá poznat jen podle výrobních čísel, jinak jsou to prakticky stejný hodinky jako originál, jenom nemají "ten správný kód". U hadrů to nepoznáš podle značky, našít se dá kamkoli cokoli, rozhodující je kvalita materiálu, ušití... u hadru ze značkového obchodu je skoro jistý, že jde o originál, ale už to tak úplně přesně nepoznáš ani v outletu, ani v sekáči. Mimochodem, já třeba u Vietnamců nenakupuju především proto, že mi poměr ceny a kvality vychází dost blbě. Nejsem tak bohatá, abych si mohla kupovat levné věci. ;)
 Kudla2 


Re: Superženy 

(19.9.2008 18:08:29)
Mirko,

já chápu Tvůj styl uvažování, ale myslím, že principiálně střílí úplně mimo terč.

Totiž - obranou proti šikaně IMHO není to, že dítě bude chodit značkově oblékané, ale že mu pomůžeš vybudovat dostatečné sebevědomí.

 MirkaEyrová 


Re: Superženy 

(19.9.2008 19:31:31)
Jenže to nám u aspíka nehrozilo ;((. Vůbec nic neklapalo, a my se roky trápili, proč. Nebyli jsme naladění na jeho vlnovou délku, naše snaha o výchovu se tedy zčásti minula účinkem. Když neví, jak se zapojit do aktivit vrstevníků, nic ho nezajímá krom velmi úzkého okruhu věcí, ze samé podstaty postižení je extrémně perfekcionistický (a nikdy tudíž nemůže dosáhnout kýžených výsledků, aspoň co dítě)... atd. Neměl šanci nabýt sebevědomí ;((;((;((. Snažím se tedy aspoň část sporných věcí ošetřit, když to, bohužel, nešlo jinak ;((.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Superženy 

(19.9.2008 15:59:31)
Špatnýho na tom není nic. Divný je, že to řešíš. Proč? Máš z toho nějaký mindrák? Kdybys neměla, nikdy bys tu svou první poznámku o Vietnamcích a trolejbuse nenapsala.
Trochu mi to připomíná nedávný zážitek, kdy jsem potřebovala odvézt nějaké materiály kus za Prahu a ten dotyčný, komu jsem je vezla, mi začal automaticky vysvětlovat, jak se k němu dostanu autem. Do té doby mne nějak nenapadlo, že by na ježdění v MHD bylo něco divnýho nebo degradujícího... a nepřijde mi to ani teď, jenom už vím, že jsou lidé, kteří to řeší. ;)
 MirkaEyrová 


Re: Superženy 

(19.9.2008 16:05:22)
Monty, řeším to, protože nemám dost peněz, tudíž je pro mě problém pořídit cokoliv z toho, co já uznám za vhodné, že je to dobré, správné. A pak zčásti jako prevenci případné šikany dítěte.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Superženy 

(19.9.2008 16:09:10)
Mirko,
vím, že nebydlíš v Praze, ale moje máti třeba taky bydlí na menším městě a i tam existuje obchod, který prodává kazové značkové hadry za zlomek ceny. Buď mají flek, nebo někde nějakou dírku, upadlou nášivku, rozpáraný lem. Většinou jsou to snadno opravitelné vady. A novou bundu Diesel, která je na cca 90% originál (na tom materiálu a zpracování je to docela dost poznat) a i kdyby nebyla, těžko to zjistí nějaký školák nebo dospělý snob v kanceláři, tam koupím levněji než u Vietnamce. ;)
 MirkaEyrová 


Re: Superženy 

(19.9.2008 16:34:32)
Aha, omlouvám se, ale myslela jsem to jinak. Měla jsem na mysli, že mi to doslova dělá problém, ale ne, že nikdy nemůžu nic koupit. Bruslím v tom všelijak, akce v C&A a MMB to jistí ~k~.
 & 


Re: Superženy 

(19.9.2008 17:07:05)
Mirko,

No ja myslim, ze to takhle dela spousta lidi. Ja konkretne pro malyho kupuji obleceni ze sekace akorat spodni pradlo a ponozky z C&A. Loni jsem mu tam koupila ve vyprodeji zimni bundu, to byla jeho prvni vetsi vec co mel novou. ;)
Asi se to zmeni az bude starsi unas v sekaci maji detske opbleceni do 150, tak snad nejakou dobu vyrzime.:-D
 bláhová Dajána 


Re: Superženy 

(19.9.2008 20:56:11)
No věř tomu že řeší.Okřídlené rčení: "A z kapsy mu koukal lístek od tramvaje....." jsem slýchala už začátkem devadesátých let jako hodnocení člověka, který se rozhodně nejeví jako perspektivní partner pro jakékoliv jednání, natož podnikání. A nebylo to mezi žádnými zvláštními zazobanci, ale mezi středním úřednictvem státní správy.
 SendyWendy 


Re: Superženy 

(19.9.2008 21:09:41)
No ono to "střední úřednictvo státní správy" a podobné skupiny bývá v tomhle hodně nóbl:-D;):-©
 Kudla2 


Re: Superženy 

(19.9.2008 21:42:22)
Dajáno,

tak já jsem nic takového nikdy neslyšela, a troufnu si říct, že jsem se pohybovala mezi lidmi, kteří byli o několik platových tříd výš, než ti státní úředníci. ;) A pokud vím, tak aspoň někteří MHD do práce jezdili, protože u sídla firmy se strašně špatně parkovalo ~j~

Já si myslím, že takové uvažování mají především lidé, kterým se v minulých časech říkalo "parvenu". Tedy někdo, kdo se během svého života sice "vyšvihl", ale mentálně zůstal na úrovni spodiny, i když si třeba postavil palác a koupil šlechtický titul.

 16.5Salám&Lajka14 


Re: Superženy 

(19.9.2008 21:45:39)
Kudlo,
velmi pregnantně řečeno. ;)
Také si to myslím.
 Ivana Procházková 


Re: Superženy 

(20.9.2008 21:10:49)
Ona je navíc socka po Praze mnohem praktičtější než auto, aspoň co se týče centra a širšího centra. Tak fakt nevím, co kdo řeší.
 Kudla2 


Re: Superženy 

(20.9.2008 21:13:49)
se přiznám, že jsem se za celý život nepotkala naživo s nikým, kdo by to řešil, a jestli se někdy potkám, tak na něho asi budu koukat jako na dvouhlavý tele (a naprostýho blba, co řeší pytloviny a se kterým se nestojí zato zahazovat, i kdyby třeba bydlel v paláci a v hradním příkopu si držel medvěda ;))
 Ivana Procházková 


Re: Superženy 

(20.9.2008 21:23:36)
Tý brďo, vždyť já taky z okolí neznám nikoho, kdo by řešil značkové oblečení nebo ježdění sockou - a vzhledem k tomu, že se spíše pohybuju mezi lidmi, kteří nemusí řešit, zda koupit značkové oblečení nebo tzv. "neznačkové" (s tou výhradou, že moc nechápu co to vlastně je - i hadry ze sekáče přece můžou být původem "značka", ne? :), a kteří disponují vlastním dopravním prostředkem (zpravidla "značkovým" :)), tak se přikláním k teorii, že fenomém "značek" a "socky" nepochází od těch, co na to "mají".
 Kudla2 


Re: Superženy 

(20.9.2008 21:33:35)
Ivule, myslím si naprosto totéž ;)
 Kudla2 


Re: Superženy 

(20.9.2008 21:41:54)
a ještě - pokud se o tom někdo někdy v mé přítomnosti zmínil, bylo to VŽDYCKY v té souvislosti co Mirka - že bude muset dítěti koupit to či ono, ABY HO SPOLUŽÁCI NEŠIKANOVALI nebo ABY MEZI NIMI NEBYLO OUTSIDER. A nebylo to tak, že by to v té chvíli aktuálně hrozilo, ale v rovině "aby se to někdy náhodou nestalo". A byli to lidi, co by si takovou věc sami pro sebe nekoupili (třeba drahý mobil).

Takže si myslím, že to opravdu není problém těch bohatých, ale těch chudých (někdy i duchem) ~j~
 Ivana Procházková 


Re: Superženy 

(20.9.2008 21:54:22)
No jasně. Protože kdyby to byl problém bohatých, tak by se skutečně neřešili hadry, ale třeba značkové (myslín fakt ZNAČKOVÉ) hodinky a podobné stotisícové kravinky, který si prostě člověj, který na to má, třeba z rozmaru koupí, i když o víkendu pobíhá v sepraném tričku od Vietnamců.
 Ivana Procházková 


Re: Superženy 

(20.9.2008 21:55:08)
pardon, ta hrubka tam být neměla.. :)
 Ivana Procházková 


Re: Superženy 

(20.9.2008 22:04:17)
Heleď, Milado,

no možná uvidím. Ale já nikde netvrdila, že nerada kvalitní věci. Já tu psala, že jsem se nesetkala s osobou, která by řešila, že musí mít "značku", aby si tím neubírala na osobních kvalitách.

A taky by mě zajímalo, co to ta značka jako je. Je kupříkladu H&M značka? Já tam nakupuju pro dítě celkem často, ale o nějaké obzvláštní kvalitě mě nepřesvědčili. Spíš to mám blízko, je tam výběr a hlavně drží velikosti, tak nemusím dítěti nic dopředu zkoušet.. Tak je H&M značka nebo je to už frc?
 Kudla2 


Re: Superženy 

(20.9.2008 22:04:17)
Milado, a co uvidíme?

To nemyslím ironicky, opravdu mě to zajímá.
 Kudla2 


Re: Superženy 

(20.9.2008 22:08:27)
A co se stane, když nemá?
 Kudla2 


Re: Superženy 

(20.9.2008 22:19:27)
ne, já myslím co se stane ve smyslu, jestli se mu kvůli tomu budou ostatní smát?
 MirkaEyrová 


Re: Superženy 

(20.9.2008 22:27:27)
Z toho, co vidím u syna, možná spíš tomu dítěti samému to ubírá na sebevědomí. Ale nevím, jak to mají děti, kterým bylo dopřáno získat zdravé sebevědomí, možná se jim to stát nemůže?... Náš klučík pořád něco řešil, že nemůže tohle a tamhleto... Dneska třeba na nás vybalil, že ta a ta se dívá na Trapasy, tak jsem s krvácejícím srdcem rozhodla, že to zkusíme a uvidíme. Hned první téma Harašení. Doprčic, takový sprosťárny mu fakt nechci pouštět. Budu ráda, když ho zvládnem vychovat ke slušnosti, překonat jeho handicapy, nemám vůbec zájem na tom, aby mi tu celou situaci komplikovaly ještě připitomělý pořady v televizi :(:-©.
 Kudla2 


Re: Superženy 

(20.9.2008 22:48:22)
Nerozumím, co mu ubírá na sebevědomí - to, že nemá věci značkové, nebo hezké, nebo nové? A vadí to tedy jen jemu samotnému, nebo má kvůli tomu problémy s ostatními?

Mně je jasné, že puberťákovi se to sebevědomí teprve tvoří a že by bylo asi trochu moc chtít po něm, aby byl nad takové věci povznesený (ostatně v pubertě jsem to taky řešila). Takže oblíkat ho do šatků vlastnoručně přešitých z dědečkova kabátu (jak to prý svým dcerám dělal Erazim Kohák) by bylo v tomhle směru značně kontraproduktivní.

IMHO ale stačí oblíkat ho tak, aby nějak nápadně nevyčníval (pokud ovšem vyčnívat není jeho vyslovené přání).

 Kohnova 
  • 

Re: Superženy 

(20.9.2008 23:00:42)
Ja teda nevim, ale moje deti vzdycky chodily a chodi v obleceni porizenem vicemene nahodne, prevazne zdedenem po nekom a pak se posle dal nebo v sekacovem nebo samo domo vyroba a fakt jsem nikdy nepozorovala, ze by to melo vliv na jejich sebevedomi, nebo ze by nebyly ve skole oblibene, spis naopak, kluci delali predsedy, starosty atd a holky za nima behaly od druhy tridy, az mi to nekdy nebylo mile. S holkama, kdyz byly v na tohle choulostivem veku, jsme chodily po sekacich dyl a vybiraly peclivejc, verte nebo ne, nikdy nikdo nepoznal, jestli to maji novy nebo ne.
 MirkaEyrová 


Re: Superženy 

(20.9.2008 23:20:28)
Kohnová, je sekáč a sekáč. Tady před několika lety začali mít v sekáčích takové šunty, že na nich bylo vidět NA PRVNÍ POHLED, že jsou obnošené a dávno vyšlé z módy. Hm, ve skutečnosti to bylo vidět i dřív, ale syn byl malý, a já tehdy neřešila, že po 11. září všichni chodí v černých, šedých a šedotmavých barvách vč. malých špuntů - byla jsem spokojená, že ten můj předškoláček má na sobě docela veselé věcičky. Ale pak, snad někdy s jeho nástupem do školy, už mi to začalo připadat nepatřičné. Takže jsem musela hledat jiné zdroje...
 MirkaEyrová 


Re: Superženy 

(20.9.2008 23:31:33)
No, nevím, jak kde to vypadalo. Ale tady u nás, fakt nekecám, valná většina lidí nosila šedé, šedozelené, šedotmavěmodré, černé věci; teda kecám - CHLAPI. Oblečení žen si už nepamatuju, ale mám dojem, že někdy kolem přelomu století definitivně skončila doba barevných cákanců na kočárcích, bundách atd. Až pár let po září nějak přišla do módy pro holky ta klasická růžová a sv. modrá, a pak se to nějak trochu začalo uvolňovat. Cákance ale do módy už nikdy nepřišly - zatímco v našich místních sekáčích byly cákancových bund tři čtvrtiny ještě dlouhá léta po září. Mluvím o módě na ulicích, nesleduju módní časopisy ani přehlídky, až tak dalece mě móda nezajímá.
 MirkaEyrová 


Re: Superženy 

(20.9.2008 23:37:54)
Milado, možná ne, ale mně to přišlo celkem logický, protože předtím byla na ulicích spousta barev, a v letech PO fakt u nás byly šedivý i kočáry pro mimina. Nevím, prostě jsem si říkala, že asi módní tvůrci zakomponovali do své tvorby tmavé barvy jako poctu nešťastným obětem a jejich rodinám...
 Kudla2 


Re: Superženy 

(20.9.2008 23:35:34)
Mirko, proč právě 11. září? Jakou to má souvislost?
 Kohnova 
  • 

Re: Superženy 

(20.9.2008 23:24:20)
No jak je to se sekaci (natoz se vsim ostatnim, o cem jsme mluvily) v USA to fakt nevim, myslela jsem, ze bydlis v CR.
 Kohnova 
  • 

Re: Superženy 

(20.9.2008 23:29:55)
Tak to uz jsem z toho jelen. Kde zacali u nas lidi chodit po jedenactem devaty v tmavych barvach???? A kde nemaji v sekacich tmavy obleceni? Nebo v cem je problem?
 MirkaEyrová 


Re: Superženy 

(20.9.2008 23:34:55)
:-D:-D:-D se omlouvám, že Vám motám hlavy. Prosím pěkně neaspiruju na to, že se perfektně vyznám v módě. Jen jsem prostě srovnávala to, co "chodilo" v ulicích, s tím, co viselo v sekáčích, nic víc.
 MirkaEyrová 


Re: Superženy 

(20.9.2008 23:14:01)
Kudlo, on snad ani tak neřeší oblečení (teda z těchto důvodů), jako spíš předměty - počínaje mobilem přes sportovní pomůcky např. inline brusle a konče vychytávkami jako kvalitní gelové propisky (levné jsou prý k ničemu). A pak taky co kdo smí a nesmí (např. Vyvolené /druháci/, akční filmy, dívání se na TV dlouho do večera apod.). Zčásti - hlavně v prvopočátcích - jsem nedovolila leccos kvůli tomu, že se mi nezdálo vhodné daný pořad pouštět jakémukoliv dítěti daného věku, zčásti reaguju na jeho osobní potřeby - jestliže je totální plašák, který se děsí animované stvůry v pořadu v Hřišti 7, těžko budu ochotná nechat ho koukat na trillery a supermoderní detektivky (plné piteven a naturalistických záběrů).

A vadí mu to, odhaduju, nejspíš kvůli tomu, že se "moc liší", a on se hrozně moc NECHCE lišit. Cítí, že se něčím liší, a strašně rád by zapadl, byl jako ti ostatní. Jenže to nejde, on se liší věcmi, za které může jeho postižení, a to je podstata, která ho činí odlišným. A s tím se musí naučit žít, totiž nejdřív se s tím musíme naučit žít my, a pak dovést JEHO k usmíření se se stavem věcí. Žádný luxusní mobil, supr sportovní vybavení ani celodenní sledovačka trillerů toto (myslím si) nevyřeší.
 Ivana Procházková 


Re: Superženy 

(20.9.2008 22:15:08)
Tak to je ale trochu o něčem jiným - tedy za předpokladu, že modrej zub tvýmu dítěti k něčemu je - tedy k něčemu jinými, než že se může frajeřit před spolužáky :).

Tak jako chce moje dítě tiskátka, protože se jí zalíbila u kamarádky, tak chce dospělejší dítě modrýho zuba.. Fenomén "značek" chápu jako něco, co se na povrch tváří jako pravé zlato a ono to je jen pozlátko..
 Kudla2 


Re: Superženy 

(20.9.2008 23:25:06)
u kola jde často o funkčnost - můj dnešní Author se dost podstatně liší od plečky z třicátých let, na které jsem jezdila jako malá - například se dá vyšlápnout mnohem víc kopců.

Ale byla to akce špičkových malých cyklistů (kde by to asi smysl mělo), nebo to bylo z hlediska funkčnosti v podstatě jedno?
 Kudla2 


Re: Superženy 

(20.9.2008 23:34:59)
jak nechytalo? jako že to kolo není dost funkční (tomu bych rozuměla, je protivné nestačit ostatním kvůli mizernému vybavení), nebo že není dost IN a značkové?~j~
 Ivana Procházková 


Re: Superženy 

(21.9.2008 0:09:35)
Tak co to je Witch teda nevím, ale moje dcera chce mít na všem kočku :). Nejlépe Hello Kitty, kdyby ji měla na kalhotkáchm vytahovala by se taky :). Jseš si jistá, že u té holčičky šlo opravdu o značku a ne o zamilovaný motiv?
 Kudla2 


Re: Superženy 

(21.9.2008 0:15:27)
Milado, a myslíš, že ta holčička byla takovej snob a nebo že se jí to prostě jen líbilo? U nás ve školce taky děti občas přijdou s tím, že mají to nebo ono, ale snobárnu z toho rozhodně necítím, jen vcelku neškodnou potřebu se "pochlubit" s něčím pěkným.
 Ivana Procházková 


Re: Superženy 

(21.9.2008 0:05:09)
Milado,
já nemám nic proti dobrému a kvalitnímu zboží (když je ta kvalita funkční) a když na to člověk má, tak ať si to dopřeje.
Jen se podle značky neměří hodnota člověka, to je celé.
Fenomén "značkových hadrů", o kterém tu byla řeč, je o tom, že údajně určité kruhy pohlížejí na neznačkové jedince jako na méněcenné obyvatelstvo.

To, že nějaké děcko má kolo za 15 tis. (a opravdu na něm rádo a často jezdí) a ti méně šťastní jedinci po tom kolu jen mlsně touží, je zřejmě v pořádku. Špatné by na tom bylo, kdyby ti bez kola za 15 tis. měli být vyloučeni z kolektivu jako méněcenný pleps. Prostě někdo má a někdo nemá, kvalita lidí se tím neměří..
Moje dítě je ještě malé na to, abych měla osobní zkušenost, zda a v jakém měřítku se toto děje nebo neděje.
Ovšem měla bych docela vnitřní konflikt, jak se zachovat, kdyby moje dítě chtělo "značku" proto, aby se v kolektivu mohlo řadit k vyvolené "smetánce".
 Kudla2 


Re: Superženy 

(21.9.2008 0:16:54)
Ivule,

ono je to často podáváno stylem, že ne aby se mohl zařadit mezi smetánku, ale aby ho vůbec vzali a nešikanovali.

Což mi připadá hodně za vlasy přitažené - ne že bych nevěřila, že se to může stát, ale nevěřím, že se to stává na každém rohu.
 Ivana Procházková 


Re: Superženy 

(21.9.2008 0:24:17)
Jo, a obzvláště pokud děti s kolem za 15 tis. nejsou v převaze nad těmi, co kolo nemají - a to pravděpodobně skutečně nejsou. Mně to taky připadá přitažené..
 Kudla2 


Re: Superženy 

(21.9.2008 0:30:31)
a taky mi přijde, že to mnohem častěji řeší rodiče než ty děti...
 MirkaEyrová 


Re: Superženy 

(21.9.2008 0:32:48)
Můj potomek je v tomhle úplně mimo, on to tak opravdu pociťuje, a nedokáže se orientovat i v daleko prostších situacích mezilidských vztahů. Právě jsme si s mužem říkali, že jde dost ode zdi ke zdi - tam, kde by se měl bránit (výsměchu nebo pošťuchování), tak si nechá všechno líbit a vůbec nereaguje, a tam, kde to má nechat spíš plavat, tam to šíleně řeší a plánuje docela drsnou pomstu. Ještě štěstí, že se svěřuje, máme aspoň jistou naději, že mu můžeme poradit a navést ho k rozumnému řešení.

Ale jak jsem psala, nelze jeho reakce zobecňovat. Jenže se tu nikdo jiný v podstatě neozývá, až na Miladu, takže uvádím na pravou míru aspoň to, co mám ze zkušenosti já.
 Kudla2 


Re: Superženy 

(21.9.2008 1:38:31)
Milado, já jsem šikanu zažila na vlastní kůži ještě v době, kdy se o tom prakticky nemluvilo a nepsalo. Takže vcelku tuším, o čem je řeč.

Ale i s touto zkušeností trvám na tom, že to rozhodně NENÍ o tom, že někdo má věci ze sekáče a jiný ze značkového obchodu. Je to o tom, že vnitřně nepevní jedinci si vytipují jedince, který je ještě méně vnitřně pevný než oni, případně nějak oslabený, a na tom si zvyšují svoje sebevědomí. Já jsem asi nejdrsnější šikanu zažila po smrti své maminky, když jsem byla vnitřně v nepohodě a můj táta mi z pochopitelných důvodů nemohl moc pomoct. A určitě by to nebylo vyřešilo, ani kdybych chodila oblíkaná od Armaniho.
 MirkaEyrová 


Re: Superženy 

(21.9.2008 9:45:16)
Kudlo, nemáš náhodou na mysli něco jako podstatu přísloví "kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde"? Konkrétně můj život je naprosto jasným příkladem, kdy dobré úmysly dláždí cestu do pekel. Viděla jsem, co ubíjelo moje sebevědomí, a tomu jsem se ve výchově vlastního dítěte snažila vyhýbat - nahradila jsem to technikami, o kterých jsem předpokládala, že povedou ke zvýšení sebevědomí. Jenže je to stejně k ničemu, takže se jako bulda snažím praktikovat méně účinné metody - odstraňování klacků z dosahu případných agresorů. Nic jiného mi totiž momentálně nezbývá.
 Kohnova 
  • 

Re: Superženy 

(21.9.2008 19:15:42)
Ivule: presne tak!! Toto i muj nazor a pridavam se i ke Kudle, mam taky takovou zkusenost.
 Ivana Procházková 


Re: Superženy 

(20.9.2008 21:05:42)
No já hlavně neznám nikoho takovýho ve svém okolí, kdo by to nějak řešil, vlastně tehle fenomém (značkový hadry a socku) znám akorát tady z Rodiny.cz.

Mimochodem, nějak jsem ještě nepochopila, co se jako za "značkovými hadry" myslí. Může mi to někdo vysvětlit? Jakože opravdu kvalitní a známá značka jako Addidas, Puma, Next, HIS apod. nebo tam patří i třeba hady z H&M a C&A? Baťa je taky značka? A co třeba moje oblíbený obchůdky Magic Helen? To je taky značka nebo už ne? Fakt tomu nerozumím.
 Kudla2 


Re: Superženy 

(20.9.2008 21:07:54)
Ivule,

tak tohle mi taky není jasný.

ale třeba i mezi značkama jsou značky pro lepší lidi a značky pro socky ;)
 Kohnova 
  • 

Re: Superženy 

(20.9.2008 21:46:01)
Ivule, tohle skutecne resi spis lide, se kterymi si umim predstavit, ze se nesetkavas. Ja je z titulu profese obcas vidam, ale rozhodne to neni nejaky masivni fenomen a ani kastovani mezi detmi na zaklade toho, co kdo ma jak draheho, nemuzu potvrdit. Sem tam se nejde nekdo, kdo se zkousi vytahovat, vetsinou byva takovy froc spis v neoblibe.
 Ivana Procházková 


Re: Superženy 

(20.9.2008 21:56:32)
tak tos mě uklidnila, že žijeme v normálním světě :)
 Jaana2 


Re: Superženy 

(21.9.2008 7:32:58)
Asi máte děti opravdu malé, takže příklad ze života - dcera 16 let, fakt fajn holka, naštěstí chytrá a hezká, sebevědomá, s tím nemá naprosto problém. Chodí na gymnazium a tam prostě ty děti značkové - kvalitní věci nosí jaksi samozřejmě, moc se o tom nemluví, prostě se to předpokládá a kdo nemá kvalitní věci, tak ne že by ho někdo šikanoval nebo se mu posmíval , ale ten člověk sám od sebe je chce mít, aby se vyrovnal. Dokonce co vím, tak děti, které nemají moc bohaté rodiče se za ně stydí. Jakože nedovedou peníze vydělat. To jeou prostě názory puberťáků a můžete je vychovávat jak chcete dobře, tak puberta je těžký životní stav, můžete se jen modlit , že to všecko dobré, co jste do nich vložili se vrátí v dobrém, až dospějí. U nás je to třeba tak, že dceři dám tolik peněz, koli stojí standartní věc a pokud chce "lepší" doplatí si, od 15 - ti chodí na brigádu. Není to o tom, že bych jí to nemohla dát, ale o tom, aby viděla, jak těžko si někteří lidé peníze vydělávají, mám za to, že do života to je nejlepší škola. Protože těch "bohatých" co pohrdají dělníky znám docela dost. Jenže ten chleba taky musí někdo upéct.

A ještě jednu věc pro maminky dcer - bacha na výdělek ( je vysoký a tudíž lákavý) v jakékoliv formě sexu po internetu nebo focení apod. Holkám to vysvětlit co nejdřív, klidně i ukázat, jaké věci se dějí. Kdo si teď říká - nám se to stát nemůže - tak bacha na to - může. Stalo se to známé s její dcerou a nebylo to nic hezkýho, byť bylo holce těsně 18 a tudíž dospělá. Jenže naivní jak tele.
 Kudla2 


Re: Superženy 

(21.9.2008 10:07:53)
já myslím, že většina z nás se ráda oblíká hezky i jako dospělí ;), takže mi přijde vcelku normální, že se mlaďoši - kterým na vzhledu záleží strašně - chtějí hezky oblíkat.

Značkové a kvalitní věci... tam vidím zatracený rozdíl v tom, jestli všichni musí mít tričko od Lacosta, jinak nejsou IN, a nebo jestli je za "značku" považováno i třeba HaM nebo CaA či jak se to píše, kde lze slušné kousky získat ve výprodejích za hubičku a když si někdo může dovolit nakupovat v sekáči, tak může tam klidně taky.

Ten první případ s Lacostem bych považovala za těžkou snobárnu, ten druhý za vcelku normální chování ;)
 Kudla2 


Re: Superženy 

(21.9.2008 10:37:17)
IMHO se za nás děti v pubertě budou pravděpodobně stydět taky - nějaký důvod se vždycky najde ;).

A ještě k tomu značkovému oblečení - já ještě pořád nevím, jestli je za značku považováno cokoli, co má na sobě nějaký známější nápis (už to zmiňované HaM, CaA nebo třeba to, co prodávají v Tesku, teď si nemůžu vzpomenout), nebo "renomované" značky jako Adidas, Lacoste a na další si taky nevzpomenu.

Nevidím absolutně nic špatného na tom, když se někdo chce oblékat podle vlastní kapsy hezky. Problém bych viděla až v tom, kdyby dítě rodičů na hranici sociálního minima nutně muselo z důvodů zapadnutí mít tričko od Adidasu za nevím kolik stovek, ačkoli by to bylo daleko za možnostmi dané rodiny.
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Superženy 

(21.9.2008 13:59:17)
Jaano, já mám na gymnáziu 3 děti (19, 17 a 13 let), ale ani u jednoho jsem se nesetkala s tím, co popisuješ. Kluci značkové oblečení nenosí, neřeší to, stejně tak značky mobilů a podobně. Fakt nevím, jestli to je konkrétními školami, nebo osobnostními rysy, ale prostě to není obecný jev. Jen pro upřesnění, kluci chodí každý na jiné gymnázium, jeden z nich na soukromé.
 MirkaEyrová 


Re: Superženy 

(20.9.2008 22:17:07)
Tak u mě je to jasný. U mě je samozřejmě značka i CaA anebo osvědčení! čeští výrobci, např. Evona, kterou máme přímo u nás ve městě ;). Tedy ti, u kterých se přesvědčuju, že dělají z poměrně kvalitních materiálů. O to být nóbl mi teda absolutně vůbec nejde - i když kdyby penízky byly, klidně si nechám na sebe něco i našít, protože mé srdce plesá nad čímkoliv opravdu krásným. Šaty od Matragi bych brala jako hotové umělecké dílo a byla bych blahem bez sebe ~s~.
 Ivana Procházková 


Re: Superženy 

(20.9.2008 22:26:09)
Tak zrovna po šatech od Matragi vůbec netoužím - vůbec nevím, kam bych je na sebe vzala.. :)
Ale je pěkný, že jsi tu zmínila tu osobní švadlenu - já vůbec nezavrhuju kvalitní věci a když je to na místě, tak mi nevadí za to vydat prašule..
Jen prostě "značka" neznamená vždycky kvalitu.. A když už to i kvalita je, tak to nemusí třeba v dané situaci zaručit funkčnost. Triko, které propotím na cvičení, teda Addidas být opravdu nemusí. Boty už jo.

A třeba zrovna to C&A - vždyť tam mají různou snůšku hadrů - od dobrých až po fakt "hadry". Podobně osobní švadlena - ta přece žádnou "značku" mít nemusí a jaká to je třeba kvalitka..
 Kudla2 


Re: Superženy 

(20.9.2008 22:50:10)
a šaty od Matragi bych taky nemusela - ty orientální princezny mají na mě moc přeplácaný vkus ;-)) ale od švadleny na míru bych si dala říct hned (no hned ne, až zhubnu těch zbývajících dvacet kilo ~j~
 Jíťa 
  • 

Re: Superženy 

(19.9.2008 13:51:48)
To zacházíš hooooodně daleko do historie. Alespoň v našich zeměpisných šířkách. Mimálně posledních 400 let rozhodně nebyly tebou popsané věci normální, i když se možná děly.
 MirkaEyrová 


Re: Superženy 

(19.9.2008 13:55:40)
Hmmm, snažím se hledat naše kořeny. Proto celkem záměrně jdu hluboko do historie.
 Jíťa 
  • 

Re: Superženy 

(19.9.2008 14:02:34)
Tak to je mi už jasné, proč se s Kohnovou neshodnete. Každá mluvíte o jiném historickém období.

To, co tvrdíš ty, skutečně už minimálně 400 let neplatí (Dál netuším, neboť mě starší historie už příliš nezajímá). A souhlasím s Kohnovou, že spousta informací o životě našich předků byla komunisty hooooodně zkreslena a přizpůsobena k obrazu svému.
 MirkaEyrová 


Re: Superženy 

(19.9.2008 14:18:49)
Každopádně jsem hodně šťastná, že žiju dneska, protože děti mají možnost chodit poměrně dlouho do školy - tedy se poměrně dost dozvědí, mohou to dál rozvíjet, mají šanci na lepší práci než neskutečnou dřinu při minimálních výsledcích... Pokud jsou talentované a mají silnou vůli, mají možnost se dostat daleko. Kdoví, jak to bylo dřív. Minimálně se domnívám, že vzdělání rozvíjí inteligenci a dává možnost většího rozhledu o světě. Nevím, jak to přesně bylo, ale mám dojem, že v době babiččiného dětství (ačkoliv připouštím, že to bylo ne moc dlouho po zániku CK) byla školní docházka povinná jen na prvních pár let, i to je sice lepší než nic, ale na zvětšování rozhledu a šancí to podle mě bylo ještě pořád málo...
 Jíťa 
  • 

školní docházka 

(19.9.2008 20:29:15)
Zákonem z r. 1774 byl u nás upraven systém základního školství a zavedena povinná školní docházka pro děti ve věku 6-12 let.

V r. 1869 byla upravena Říšským zákonem: Ustanovovala se jím pro rodiče nebo jejich zástupce povinnost posílat děti do veřejných obecných škol, a to od 6. do dokonaného 14. roku věku

Za 1. republiky byla tzv. malým školským zákonem: Povinnost šk. začíná podle tohoto zák. počátkem škol. roku, který následuje po dni, kdy dítě dovršilo 6. rok věku, a trvá plných osm škol. let.
 Jíťa 
  • 

ještě dodatek 

(19.9.2008 20:46:29)
moje prababička si mohla i jako poměrně chudá vdova s 5-ti dětmi za první republiky dovolit nechat 2 nejstarší děti studovat (jedno na gymnáziu, druhé na obchodní škole). Pak přišla válka, museli opustit pohraničí i školy - dokončili je po válce, ale další děti už nestudovaly.
 MirkaEyrová 


Re: ještě dodatek 

(19.9.2008 21:23:16)
Jíťo, nemám momentálně přesný zdroj informací. Teoreticky mohl být rozdíl mezi malozemědělstvím (ze kterého pocházeli rodiče mé mamky) a měšťanstvem. Historii rodiny taťky neznám, jeho taťka zemřel dřív, než jsem se narodila, a mamka, moje babička, na vyprávění moc nebyla. I když i tak zpětně cítím rozdíly - jeho rodiče měli pekárnu, a zatímco z kuchyně mamčiny mamky vycházela také i úsporná jídla typu žebráčková polévka, kucmoch nebo křestné placky, taťkova mamka vařila poctivé masové polévky, na nichž tuk stál, a nerozpakovala se hlávkový salát s "kefírem" vylepšovat smetanou, zatímco v rodině mé mamky se tak drahou surovinou "šetřilo". Že by to cosi značilo???
 Jíťa 
  • 

Re: ještě dodatek 

(19.9.2008 21:36:56)
Manžel mé prababičky byl nádeníkem v Třineckých železárnách, prababička do jeho smrti v domácnosti, později pracovala různě jako švadlena, prodavačka, za a po válce školnice.
 MirkaEyrová 


Re: ještě dodatek 

(19.9.2008 22:47:14)
Hmm, tož to taky nebyla žádná sláva. Čtu babiččiny paměti, takže si trochu ta vyprávění připomínám. Chjo, jenže je to jen vzpomínka jednotlivce, není to žádný průřez. A babča byla děsnej smolař, tu spadla na železňák, tu se šutr hozený starším bratrem odrazil od stromu a rozrazil jí čelo, tu ji pokopala kráva, jindy zas pomrzla jedné extrémně mrazivé zimy... Měla tři sestry švadleny, a ty jeden kritický čas neměly práci, ona jako služka vlastně nosila domů peníze, aby pomohla vyživit zbytek rodiny... Ufff, nejsem schopná číst tak pesimistickou literaturu delší časový úsek Rv.
 Jíťa 
  • 

Re: ještě dodatek 

(19.9.2008 22:55:36)
Tak to ti závidím.

Já dělám rodokmen, většinu vzpomínek pamětníků už mám podloženou i dokumenty.
 MirkaEyrová 


Re: ještě dodatek 

(20.9.2008 0:18:27)
Tak jsem si dohledala, že dědeček byl ještě ve svých třinácti opravdu školákem. Nicméně jeho táta šel do války, když mu bylo šest, neměl starší sourozence (přesněji - žádné), takže musel zatraceně přiložit ruku k dílu (babička píše něco o tom, že byly příbuzné, které prababičce mohly pomoci, ale mužská ruka chyběla). Popisuje např. "T. byl 10letý už silný chlapec a zastal už dost práce. Naučil se jezdit s kravami. Ve 13 letech svážel vše (úrodu? pozn. M.E.) a sám přivezl z xy (13 km) dřevěnou pumpu. Otec zase ševcoval a T. vyvážel hnůj, když byla nutná práce, nešel do školy a pracoval. Už vydatně pomáhal při stavbě kůlny... řezal, štípal, nosil (dříví), topil... Naučil se dělat máslo, chleba, dral peří..." Tomu předcházela poznámka, že jeho otec byl ševcem, ale neuživil se, takže přikoupili kousek pole. --- Při tom všem se učit a snažit se prorazit do světa?...
 Kudla2 


Re: ještě dodatek 

(20.9.2008 0:39:01)
a je nutné prorážet do světa za každou cenu? ;)
 Eva, 2 kluci 
  • 

Re: ještě dodatek 

(22.9.2008 12:45:22)
Rodiče mého otce měli kdysi za války ve městě obchod se zeleninou. Vedlo se jim dobře, jezdili občas do lázní, v krajském městě v bytě měli klavír...
Předci mé mamky měli veliký statek v podhůří, čeledína, děvečku, občas se uskrovnili, častěji vráželi majetek do zařízení - zemědělské stroje, rekonstrukce statku apod. a užívali si dosytosti vepřového, skopového, telecího apod. :-))
Není to o tom, zda jsou lidé z vesnice nebo z města - tam se prostě žilo jinak, spíše v pracovitosti a úspěchu dotyčných...
 MirkaEyrová 


Re: ještě dodatek 

(22.9.2008 15:00:27)
To není o pracovitosti. Mamčini rodiče se nadřeli do úmoru, dědovi rodiče jakbysmet (prabába přišla min. o jedno dítě proto, že kromě vlastního hospodářství ještě chodila dělat přidavače k zedníkům). Úspěch mít těžko mohli, jestliže měli od začátku málo peněz, praděda dali na vyučení, fajn, jenže jeho to řemeslo v místě, na něž měli peníze, neuživilo. Museli přikoupit políčko, jenže měli málo peněz, takže si mohli dovolit jen kamenité, málo úrodné a daleko. Tři starší dědovi sourozenci umřeli jako malí, a když se pak on chtěl jít vyučit, řekli mu "a kdo by tu hospodařil?". Byl šikovný, dřel až do sedmdesáti i tu nejtěžší práci (v družstvu, ve stavební četě, jako krmič atd.), ale ten základ - možnost investovat hned na začátku - prostě chyběl. Děti (mamka a strýc) dostávali na svačinu chleba se sádlem - ani máslo nebylo, natož masíčko. Ani si mamka chuděra nemohla dopřát mrkev, šťavnatou a slaďoučkou, tu pěstovali jen pro postonávajícího mladšího bratříčka, dostal šťávičku a mamka suchou dužinu...
 MirkaEyrová 


Re: ještě dodatek 

(22.9.2008 15:07:48)
Doplním, aby to bylo srozumitelné: prabába toho přidavače byla dělat v těhu, investice - nejen do pole, ale třeba do vzdělání. Mamka chuděra bez mrkvičky - doufám, že nejsem zahořklá, jen to uvádím jako příklad chudoby. Ta poznámka o pracovitosti mě poměrně dost ťala, neznám pracovitější lidi než rod, z něhož mamka vyšla (sama si dnes práci skoro vymýšlí, a to je býv. "inteligence";).
 MirkaEyrová 


Re: ještě dodatek 

(22.9.2008 15:08:31)
Smail tam být neměl.
 Eva, 2 kluci 
  • 

Re: ještě dodatek 

(23.9.2008 15:00:56)
Psala jsem o pracovitosti a úspěchu.. Sama jsem zažila velmi dobrá léta i léta špatná, kdy na máslo nebylo - jen suchý chleba. P.S. to je cca 5 let.. A s pracovitostí to samo nemá co dělat.. jen s tím úspěchem (nebo štěstím?)..
 MirkaEyrová 


Re: školní docházka 

(19.9.2008 21:10:09)
Jíťo, v tom musí být nějakej háček. Já zkusím mamku vyzpovídat, v neděli za ní jedeme, a pak písnu. Možná tam bude klička např. ve smyslu, že rodiče mohou děti do školy neposílat kvůli nutnosti pomoci s hospodařením; každopádně mám pocit, že děda (*1909) chodil do školy jen čtyři roky. Ale zkusím se poptat; jako dítě a slečna jsem měla úúúúplně jiné starosti než si pamatovat, co si vypravují dospělí ;)...
 Jíťa 
  • 

Re: školní docházka 

(19.9.2008 21:33:47)
tresty za 1. republiky: Nově se také upravují tresty za nekonání této povinnosti. Na vynětí dítěte ze soupisu stanoví se trest 50-200 Kč, za nepřihlášení dítěte do školy nebo za nedbalou docházku šk. 25-200 Kč, za zanedbání školy ze ziskuchtivosti rodičů 400-1000 Kč, při nedobytnosti trest vězení 1-14 dnů.

Já netvrdím, že se všude zákony dodržovaly - jen že platily.
 Kudla2 


Re: Superženy 

(20.9.2008 2:01:36)
Mirko,

ještě k tématu. Já si myslím (a mám to podložené zkušenostmi z docela drsného dětství, kdy jsem chodila všechno, jen ne dobře oblíkaná), že ta extrémní vnímavost na to pohrdání, kterou pozoruju u Tebe a kterou jsem kdysi trpěla taky, pramení téměř výlučně z nízkého sebevědomí.

Dřív mě dokázala jediná polohlasná kritická poznámka rozhodit na několik týdnů až měsíců. Ani to ten dotyčný možná nemusel tak myslet, ale já jsem si málo věřila a všechno jsem si moc brala (jako že všechno negativní vyřčené na mou adresu bylo vlastně jakoby potvrzení, že si nevěřím právem).

Dneska bych si pravděpodobně pomyslela, že dotyčný je vůl, a pustila bych to z hlavy. Ale už dlouho jsem žádnou takovou poznámku nezaslechla, a rozhodně to není proto, že bych teď oproti dřívějšku byla taková krasavice.
;)- IMHO to, jestli si věří nebo nevěří, z člověka vyzařuje a na toho, na kterém je vidět, že si věří, si málokdo troufne, kdežto v tom druhém leckterý blbec vycítí snadný terč, na kterém si může hojit svoje mindráky.

Možná je opravdu trochu (psychický) rozdíl v tom, když určitou skromnost volíš dobrovolně oproti tomu, když jsi k ní v podstatě donucena okolnostmi. Ale na první pohled asi málokdo pozná, jestli se oblíkáš v sekáčích nebo u Vietnamců z chudoby nebo z milionářského rozmaru ;)
 & 


Re: Superženy 

(20.9.2008 7:29:45)
Kudlo,

Souhlas. Jeste bych chtela dodat, ze obleceni ze sekace {pokud je vkusne vybrane} obvykle nikdo nepozna. ;)
 Kohnova 
  • 

Re: Superženy 

(19.9.2008 13:43:01)
Nojo, Mirko, jenze ja jsem nerikala, ze nebyly rozdily mezi bohatymi a chudymi lidmi. Rikala jsem neco uplne jineho a pokousela se ti to podrobne vysvetlit. Ale asi vyjadruju malo srozumitelne.
Ale treba te utesi, ze moje babicka, ac mela v detstvi chuvu, si gynekologicke problemy nakonec uhnala taky, protoze po kratkem stastnem detstvi supajdila do jednoho koncentraku a pak zila socialne spravedlivy zivot se dvema malymi detmi, zatimco deda byl v poradi v koncentraku druhem. Nadrela se dost, bidy mela taky dost a jiste i casto plakala, ackoli to nevim presne, nikdy o tom nemluvila.
Proste Mirko, tohle je vsechno relativni. I dneska ziji chudi a vykoristovani lide, pokud jsme ochotni to videt, zili i pred revoluci i pred valkou a jeste dlouho takovi budou, pokud ne navzdy.
 MirkaEyrová 


Re: Superženy 

(19.9.2008 14:00:30)
Kohnová, prosím Tě, jestli to vyznělo, že chci zpátky komunismus, tak to teda ani náhodou!!! Já jsem ráda, že je to, co je, naopak jsem v mnoha situacích narazila na výhody dnešní demokracie. Ale té dnešní, o té prvorepublikové znám spíš z vyprávění oné své babičky, takže bych se raději nikam nevracela. Ostatně, v každé době je něco pozitivního a něco negativního. Ideálně by to chtělo nějakou směsku konstituční monarchie, demokracie, středověkého rytířství, prvorepublikové hrdosti na češství...
 Jája (50) 
  • 

Re: Superženy 

(19.9.2008 16:35:16)
To není nonsens. Moje teta rodila v r. 1956 a 1958. Ještě tehdy měli doma krávy, prasata a kus pole, tudíž se jezdilo na pole a tam makalo od nevidím do nevidím. Na pole jela s kravským potahem 4 (slovy čtyři) dny po porodu, protože jinak by sena nesklidili. Děti jsou rozené 27.6. a 4.8. Nekonalo se žádné šestinedělí, makalo se jako o život. Kdo by podojil krávy a nakrmil prase?
 Kohnova 
  • 

Re: Superženy 

(19.9.2008 17:11:34)
Ano. Ja mluvila cca o dobe 1850-1939. Kdyz se podivas z5 do toho, co jsem psala, najdes to tam. Puvod dnesniho stavu je prave v tech 50. letech.
 Terka 
  • 

Re: Superženy 

(19.9.2008 13:31:28)
Babička mi jako malé hodně vyprávěla o svém dětství a mládí. Možná tohle superženství vzniklo v době, kdy měla malé děti (někdy v 50. letech): Děda, ze čtyř kluků, byl zvyklý, že doma jako muž nemusel nikdy hnout prstem. Vše obstarávala jeho matka - v domácnosti. V předválečné době to tak bylo běžné, jeho matka sice byla doma, ale to neznamenalo, že nepracuje. Její práce byla domácnost. Měla určitý status. Dle vyprávění nebyli nijak bohatí (boty, šaty se dědily, na housle chodil nejstarší a doma to učil mladší, aby se ušetřilo), ovšem matka měla k ruce vždy kojnou, posluhu, pokud si pamatuju ještě pradlenu a švadlenu. Když si děda vzal babičku a měli spolu dva kluky s odstupem 1,5 roku, už se doba změnila, byla 50. léta, těsně po válce. Babička říkala: "Tehdy prostě nebylo nic, maso, mléko, zeleninu, to jsem měla jedině díky hospodářství rodičů - než jim bylo zabaveno." Její domácnost byla zařízena stejně jako kdysi domácnost její tchyně, tedy kamna na dřevo, voda ve studni, později byl bojler. Leč - žádná pomocnice, pradlena či co, starala se o dvě malé děti, musela kojit (sunar nebyl a když pak jo, mladší syn ho nesnesl), do toho za zády nemocná a protivná tchyně, pronášející denodenně věty o tom, jak babička nic nezvládá a ona vše zvládala (s kojnou, pradlenou...). Totéž opakoval i manžel, můj děda, který přicházel domů na oběd. Ten musel stát přesně ve 12 na stole, o správné teplotě, jinak opět plejádá prohlášení o neschopnosti za tichého přibzukování tchyně. Nikoho nezajímalo, zda děti nejsou náhodou nemocné, zda celou noc neproplakaly atd. atd. A od ženy se očekávalo, že půjde brzy do práce. Babička si uhájila, že bude s dětmi aspoň do jejih dvou let doma, takže v místní čtvrti byla "tou, co nedělá".
Takže asi tak to bylo a já se pak nedivím, že se tolik žen stalo superženami.
 Lusika 
  • 

Re: Superženy 

(19.9.2008 17:28:22)
Ahoj,

taky jednu superženu v rodině máme - tchyni. Syndrom oběti je silný. Práce, pak dětičky, v 18,00 teplá večeře... rozvedená před 20 lety. Děti vychovávala sousedka a pak to starší toho mladšího.

Stejně jsem si ale vyslechla, jak láska prochází žaludkem. Jako by jí její teplé večeře byly ve vztahu co platné..

Na přípravě na manželství nám říkali, že od okamžiku, kdy se manželé sejdou doma, dělí se práce na půl. A je jedno, jestli přijdou z pískoviště nebo z kanceláře. U nás už to je téměř spravedlivé, 4 roky dřiny:-)).

Lusika
 Xantipa. 


superžena - druh určený k vyhynutí 

(19.9.2008 12:02:44)
Já myslím, že dneska je superžena jako druh určena k vyhynutí. Superženami snad chtěly být naše maminky a babičky. Dneska? Neznám nikoho takovýho.
 Jíťa 
  • 

Re: superžena - druh určený k vyhynutí 

(19.9.2008 12:11:00)
Já jednu takovou znám. Soboty trávíme společně u grilu buď u nás nebo u nich. Jejich 15-tiletý syn se posadí ke stolu se slovy: "mám žízeň" a maminka skočí podá z vedlejšího stolku sklenici a petku s nápojem, postaví je před něj a po pár minutách chlapcova nechápavého pohledu, ještě tu láhev otevře a naleje mu. Stejný scénář má servírování jídla - maso mu přistane přímo pod nosem, příbor mu někdo podá, chleba mu někdo ukrojí, naštěstí zeleninu je schopen si z mísy podat sám. A pokud se servíruje ryba, tak se mu vybírají i kosti.
FAKT NEPŘEHÁNÍM! Kdybych to na vlastní oči neviděla, neuvěřím.
 Xantipa. 


Re: superžena - druh určený k vyhynutí 

(19.9.2008 12:14:47)
Tak ji požádej o foto, druhy určené k vyhynutí je potřeba zdokumentovat;) Nicméně - její volba a její rozhodnutí. Její syn bude v dospělosti asi trochu zklamán realitou. I když - tyto typy si to své vždycky dokáží najít.
 Jíťa 
  • 

Re: superžena - druh určený k vyhynutí 

(19.9.2008 12:32:25)
Dokumentační video by snad bylo lepší, ne?
 Siddhártha 


Re: superžena - druh určený k vyhynutí 

(19.9.2008 13:31:10)
Budoucí žena takové kluka bude jistě nadšená~f~
 Valkýra 


Re: superžena - druh určený k vyhynutí 

(19.9.2008 12:13:45)
Xantipo,
tak v mém okolí tedy superženy nevyhynou - i když možná ano, po přeslici, protože mají převážně syny:-D Zase bude víc chlapů zvyklých na obskakování:(
 Xantipa. 


Re: superžena - druh určený k vyhynutí 

(19.9.2008 12:16:13)
Tak naštěstí by takoví od našich dveří prchali - naštěstí dcera neaspiruje na superženu. Teda doufám;)
 Martina+Berťas+? 
  • 

a co supermuži? 

(19.9.2008 13:02:08)
taky jednoho znám, je to choť jedné antisuperženy:)) až je mně ho, chudáka, líto. běhá, skáče, podá, přinese, neb jeho milá, tč na rodičovské dovolené se dvěma dětmi, zásadně nezvedá p*del ze sedátka. no každej svého štěstí strůjcem....
 p 
  • 

A co teprve spermuži? 

(26.9.2008 23:45:26)
Je jich dostatek?
 SuperWoman 


Superžena česká, nová varianta: to jsem já 

(19.9.2008 13:31:10)
Milé dámy,
ano, do určité míry se v popisu poznávám, s jedním velkým ALE: mám obdobně vysoké nároky na rodinu. Protože jsem v jednom kole (náročné zaměstnání, občasné přednášky, k tomu prvňačka a chlapeček do školky, manžel, který se posledních několik let pokouší podnikat, tedy bez stálých příjmů), tak mi přijde jednodušší určité věci si udělat sama, jako například právě to ranní vstávání a chystání - ne však kvůli komfortu a ohledům na ostatní, ale kvůli mému sobectví, aby se mi nepletli pod nohy, a nechali mi dost volného času v koupelně a nad ranní kávou.
Zároveň taky očekávám, že všichni udělají svůj díl práce: děti si od svých 2 let uklízejí svůj pokoj, mají své povinnosti, třídí a vyhazují odpad, sami se oblékají/převlékají, třídí své špinavé prádlo na praní, nakládají pračku, vykládají pračku, připravují stůl k jídlu a uklízejí ho po jídle. Teď začneme i s nákupy. Nikdy s tím problém neměly, začalo to jako hra a postupně se to stalo součástí domácí rutiny. Samozřejmě bereme v potaz jejich věk a reálnou možnost zapojení.

Dnešní česká superžena je spíš opravdový manažer domácnosti: deleguje úkoly, kontroluje kvalitu a včasnost jejich plnění, hodnotí, chválí a kritizuje. A taky zavádí jako samozřejmost, že stejně jako všichni mají svůj díl odpovědnosti a povinnosti v domácnosti, tak maji všichni taky svůj díl volnosti, lehkomyslnosti a času jen pro sebe.

Já doma prakticky nevařím, vaří manžel, žehlíme jen "na objednávku", když je nezbytně potřeba. Děti si ráno rozebereme a doprovodíme do školky/školy, odpoledne vyzvedává manžel - pokud se změní jeho časový program, budeme mít studentku na vyzvedávání a doprovod dětí domů a péči o ně do našeho návratu.

Přiznám se, že jsem feministka, nestydím se za to, rozhodně mi je mnohem bližší francouzský než tradičně český styl vedení domácnosti. Pokud bych si mohla dovolit luxus prožít život dle naprosto vlastních představ, byla by ze mě profesionální matka, žena v domácnosti. I přesto si nedokážu představit, že bych byla ochotná přistoupit na model 100:0, kde někdo (matka) poskytuje absolutní péči, a ostatní členové rodiny ji pouze přijímají. Musím souhlasit s názorem "jak si to zařídíme, tak to máme".
 Hanka,Rebeka 12/05,Miriam 4/07 


Re: Superžena česká, nová varianta: to jsem já 

(19.9.2008 14:42:40)
Milá SuperWoman,
to já bych se právě bála i té přílišné náročnosti na děti. Teď nemám na mysli to, že si děti uklízí pokojíček a mají své povinnosti v domácnosti - to je naprosto parádní!

Ale kapku bych se bála takového toho postoje "Já zvládnu XXX, proč ty nezvládneš ani půlku?" Třeba to není Tvůj případ, ale možná by mohl být, tak pozor na to. Ne všichni na světě mají stejnou energetickou hladinu, a člověk s většími schopnostmi snadno získá dojem, že když ostatní nezvládají tolik, co "já", tak jsou akorát líní. Ale nemusí to tak být vždycky.
 Veronika+3kluci 


Re: Superžena česká, nová varianta: to jsem já 

(20.9.2008 19:25:36)
Krásné. Myslím, že tohle je v podstatě tradiční role ženy - být jakousi manažerkou domácnosti. Odjakživa měli povinnosti všichni členové domácnosti, ať už tvrdě pracovali nebo měli nějaké řekněme politické starosti. To že dnes ženy alespoň tedy u nás často mají práci a pak ještě pracují v domácnosti je opravdu zajímavý jev. Naštěstí už snad trochu mizí :-)
 Kačislava 


Začít se musí u chlapů 

(19.9.2008 14:32:34)
Začít se musí u chlapů - tj. když žena chodí do práce na plný úvazek stejně jako muž, musí prostě něco přehodit na něj. Zrovna tak když syn/dcera uvidí, že táta doma něco dělá, budou na to zvyklí a převezmou to ve svých rodinách. Můj muž je z rodiny, kde tatínek dělal minimálně půlku práce doma (maminka měla náročnou profesi), tak to doma viděl. Nebyl pro něj problém rozdělit si se mnou rodičovskou dovolenou, sice nevaří, ale prádlo vypere i pověsí, uklízí nebo pomáhá uklízení zorganizovat(když nezvládáme, pozveme uklízečku). Já mám stejně náročné zaměstnání jako manžel, ani by to jinak nešlo. Svého syna učím vařit (je mu 6), kupodivu ho to baví mnohem víc než jeho sestru - zřejmě na to má vliv i Jamie Oliver a Kluci v akci, na to by se v TV dívá strašně rád. Je také o dost pořádnější než sestra, uklízí sám a lépe. Jednou jsem se v autobuse dala do řeči s nějakou paní, která měla stejně starého vnoučka. Říkala, že ho strašně baví vaření, ale že se s dcerou dohodly, že ho v tom nebudou podporovat. Komentovala to následovně: "My ho s dcerou naučíme vařit, on se pak ožení s nějakou línou ženskou a bude to muset doma dělat!" Pokud mají maminky a babičky pořád k výchově kluků takový přístup, nelze se divit, že české ženy musejí zvládnout všechno....
 Lizzie 


Zrovna dneska.... 

(19.9.2008 16:02:24)
..jsem si říkala, jak by mi vyhovovalo mít doma ,,služku" (nově řečeno paní na úklid - na takové ty otravné práce), na určitý čásek chůvu a věnovala bych se práci a částečně potencionálnímu dítěti/dětem a byla bych happy,-)
Superžena nebudu. Domácí práce nezvládám ani teď, dítě si tedy jednou asi pořídím a i toho chlapa k tomu, vejšku studuju, dostudovat chci a představa života v domácnosti mě děsí. Možná to bude veselý žití, ale pokud nebudeme řvát hlady, budeme se moct pěkně oblíct a zajistit si určitý životní standard není, co řešit. Jsem sobec - a jiná možná ani nebudu.
 Lorina 


jak to vidíte vy?.. 

(19.9.2008 16:23:53)
Nedávno jsem se připletla do diskuze, kde jsem se snažila hájit jednoho tatínka, protože ten své manželce pomáhá tím, že když ona uklízí, tak on jde s dětmi ven. Nevidím na tom nic špatného, každý to máme doma zařízené jinak.Když jim vyhovuje tento způsob, proč ne... Nicméně diskuze se zvrtla naprosto úplně jinam.. Pro upřesnění pocházím z menší vesnice u Prahy, kde je mnoho satelitů...

Bydlíme ve větším rodinném domě s velkou zahradou. U nás doma to funguje tak, že děti pomáhají také a můj muž se nebojí udělat cokoli. Když jsem byla v nemocnici, tak pral,žehlil, vařil, uklízel a to celých 6 měsíců. K tomu chodil do práce a každý den za mnou chodil na návštěvy. Já si ho za to moc a moc vážím, že to zvládl a nikdy neřekl ani slovo. My uklízíme průběžně, každý den takový ten drobný úklid (když přijdu z práce) a o víkendu v sobotu ten větší. Okna myjeme několikrát ročně max. 3x-4x. Kuchyňskou linku tak 2-3x ročně a pod. Náš byt je stále čistý. Píšu to proto, že jsem si dovolila v oné diskuzi napsat, že si nemyslím, že když uklízím sama nebo s pomocí rodiny, tak jsem špatná máma, protože šidím své děti o čas, který bychom mohli trávit na výletech a při jiných činnostech. To byl hlavní argument proto, proč mít doma uklízečku. Ony dámy, které tam psaly, mají doma uklízečky, jsou na mateřské dovolené a jejich pojetí úklidu je ten, že okna myjí (resp. ty uklízečky) průběžně každý týden, to samé kuchyňské linky, všechny dveře a tak. Ony v čase, kdy uklízečka uklízí, čtou literaturu ( nejlépe v cizím jazyce , to mi opravdu jedna paní napsala) a pijí kávu. Případně odjedou ráno v sobotu s celou rodinou pryč a užívají si výletů. Podle nich jsem matka, která se považuje za superženu, protože to chci zvládnout sama a kromě toho okrádáme své děti o čas, který bychom mohli věnovat dětem... Zřejmě jsme také špindíry, protože mýt okna pouze 3-4x do roka je hrozné!!!

Je to s podivem, ale já mám pocit, že moje děti ničím netrpí, jsou slušně vychované, chytré a na výletech trávíme společně! hodně času. Mluvíme o hodně věcech a máme spolu moc pěkný vztah. A to, že uklízí děti, také to považuji za samozřejmost. POkud se to nenaučí doma, tak jaké návyky si ponesou dál? Jistě, nijak zvlášť je nepřetěžuji, ale všechno zvládáme v pohodě.

Ráda bych zdůraznila, že mi vůbec nevadí, pokud si lidé domů pořizují uklízečky, vadil mi argument, proč tomu tak je... a že ostatní, kteří to tak nemají tak jsou horší než oni...
 16.5Salám&Lajka14 


Re: jak to vidíte vy?.. 

(19.9.2008 16:25:55)
Já nemyju okna vůbec.
A myslím si, že o čas strávený úklidem okrádáš nejvíc sama sebe - pokud tě ovšem uklízení nebaví a děláš ho jako nutnost.
 fisperanda 


Re: jak to vidíte vy?.. 

(19.9.2008 17:39:36)
Já okna taky nemyju. Jsou tak nějak samočistící. Špinavý okna se deštěm vyčistí, čistý okna se deštěm zašpiní... drhnout okna nemá smysl.
 Mortadela 


Re: jak to vidíte vy?.. 

(22.9.2008 11:21:12)
No, ona ta okna zároveň tak trochu špiní i zevnitř, hlavně rámy. Považuju na vhodné to občas otřít, ale dělám to jen 1x ročně a úplně to stačí. Naštěstí máme okna do dvora. ~k~
 Tuliša 


Re: jak to vidíte vy?.. 

(19.9.2008 20:18:07)
Monty,
a pokud diskutérka bere úklid jako nutnost a ne jako koníček, tak co má podle tebe dělat, když se tak okrádá o čas /dejme tomu že na placenou uklizečku nemá finance/. Je nějaká jiná možnost než uklízečka nebo členové domácnosti? Jak to děláš ty? Okna nemyješ vůbec, a kdo je myje? Nikdo nikdy???
 Hanka 
  • 

Re: jak to vidíte vy?.. 

(20.9.2008 20:12:37)
Holky, já myslím, že snad žádný extrémy, ne? Umít okna dvakrát nebo třikrát ročně snad není takový problém, stejně jako jednou týdně víc uklidit- samozřejmě s tím, že manžel alespoň pohlídá děti. Je mi jasné, že pracovně vytížené maminy s malými dětmi na úklid náladu nemají, ale aspoň my na mateřské bychom to snad zvládnout mohly.
 Kudla2 


Re: jak to vidíte vy?.. 

(20.9.2008 20:58:51)
A co to takhle nechat na každém, jak mu to vyhovuje?

Mně osobně nevadí, ani když někdo myje podlahu každý den, ani když má doma stoletý nepořádek. Každého věc, jak mu to vyhovuje, já mu přece uklízet nebudu.

Ale otvírá se mi kudla ;) v kapse, když se kdokoli pokouší povýšit ten svůj osobní standard na normu a vnucovat ho těm ostatním.

Takže si klidně myj okna třikrát ročně a dělej jednou týdně velký úklid, ale neudílej nevyžádané - byť stokrát dobře míněné - rady komukoli dalšímu. Do toho, jak to mají doma zařízeno jiní, nikomu jinému nic není ~j~
 Jana (Kačka 11/03+Matýsek8/05) 


Re: jak to vidíte vy?.. 

(22.9.2008 21:01:39)
Když jsem byla doma s oběma dětma, tak jsem odmítala jakoukoli manželovu pomoc v domácnosti, za podmínky, že na celé odpoledne zmizí s oběma dětma :-)
Každému vyhovuje něco jiného a průšvih je, když se v páru nedokážou dohodnout jak to vlastně bude, aby byli všichni když ne spokojeni, tak alespoň smířeni se svými úkoly :-)
PS: Okna meju 2x do roka maximálně a to proto, že máme nádherný výhled do kraje, takže když už přestáváme vidět...
 Lusika 
  • 

Re: jak to vidíte vy?.. 

(21.9.2008 11:37:06)
Já myji jen okno do obýváku - přeleštím nasucho od prachu. Tak 4x ročně, ostatní možná 2x ročně.

Podle mě je důležité zachovat základní hygienu a vlastní spokojenost:-)). Mě třeba pije krev bordel v kuchyni, ale hromada oblečení v ložnici je mi fuk..

Lusika
 Jíťa 
  • 

Mám to podobně 

(19.9.2008 17:15:12)
Taky žiju na vesnici. Manžel se dokáže o celou domácnost postarat sám, ale normálně to nedělá a já to po něm nepožaduji, protože má svý práce kolem domu a zahrady dost. Pokud chceme být spolu, tak já se vykašlu na nádobí (však ono se to jeden den nepo..) a jdu s ním skládat dříví nebo dělat cokoliv jiného. On zase naoplátku, když chce být se mnou, tak se klidně chopí utěrky.... (Stává se nám to skoro pořád!)

A rodinu taky nešidím, všechno dělám s malým za zadkem, nechávám ho napodobovat moje činnosti, což ho ohromě baví a povídáme si při tom.
Volného času mám taky poměrně dost a dost - dopoledne se intenzivně věnuju vaření a domácnosti, odpoledne relaxuju a věnuju se dětem, navečer mám čas na koníčky.

Jen zatím netuším jak to bude, až budu chodit do práce, i když před nástupem na RD nám to fungovalo podobně.

Za superženu se nepovažuju, jsem spíš pohodářka. Ráda si života užívám a to se mi daří.

Mezi námi, ono těch prací, které je nutné dělat zas až tolik není: uvařit, umýt nádobí, setřít podlahy, vyprat, občas něco vyžehlit, 1-2x utřít prach a vysát... všechno ostatní se dělává jen párkrát do roka.
 Lorina 


Re: Mám to podobně 

(19.9.2008 17:21:39)
JJ,přesně tak jsem to myslela. Uklízení není můj koníček, ale je to činnost,kterou prostě občas musíme vykonávat.

Pro Monty,
já jsem chtěla říct, že není nic špatného na tom, když zapojíš i děti. Zvyknou si, že nic není samo od sebe a musí taky něco udělat..
kolikrát myješ okna to je přeci tvoje věc, já bych je taky nemyla vůbec, ale to bychom za chvilku přes ně vůbec neviděli, když jsme u silnice.

:-D
 blabla 
  • 

Cesi jsou narod plny schopnych lidi! 

(19.9.2008 16:33:49)
Ziju uz 5 let v Anglii a plne souhlasim s clankem. V bohatsich rodinach tu jsou matky doma a maji nanny(chuvu) nebo prinejmensim au-pair, ktera zastane veskerou praci ohledne deti, vcetne hrani. Na uklid a zehleni maji uklizecku, na umyvani oken se zve firma. Umyvani auta atd. zajistuji zahradnici ci firmy. Deti jedi to nejhorsi jidlo, vetsinou polotovary ci konzervy. Rodice si pro sebe vari 1 teple jidlo denne a to vecer.
U mene movitejsich rodin chodi sice zena do prace, ale vetsinou jen na polovicni uvazek. Samozrejmosti je opet pani na uklid. I zde funguji normalne s polotovary a konzervami.
Jsou take rodiny, ktere nemaji ani nanny ani pani na uklid. Jejich domy jsou tak spinave, ze se stitim si tam i sednout ci polozit kabelku, natoz si u nich dat caj. Po celem dome chodi v botech, kocky a psi muzou vsude, pradlo a hracky jsou take vsude, kastroly a pribory vypadaji jak v nejhorsi ceske ubytovne a v nekterych pokojich neni ani kam slapnout. O jidle se ani zminovat nebudu.
Rekla bych, ze je tu mnohem mene rozvedenych rodicu, vystresovanych a uhonenych lidi. Kdyz nekdo prijde na navstevu a v baraku to vypada jako po vybuchu, tak se to proste neresi. Neresi to domaci ani navsteva. Vubec. Neporadek tu patri k chodu domacnosti. Neporadek po detech (vsechno obleceni a hracky vyhazene na podlaze, mezi tim rozslapane susenky a vymackane lepidlo, odstrizky papiru, zmacene periny od vodni pistole, lak na nehty na koberci, pasta na zuby na schodech,utrzene dvere u skrine...) matky casto komentuji takto: "Meli jste super zabavu ze?!!!"
V CR je jina mentalita. A lide si to delaji sami. Taky musite mit pred kazdou navstevou naklizeno? A jak se tam ta navsteva pak citi? Kdyz jdete po 14 dnech vy k nim, verte, ze "maminka-uklizecka" umyva i ramy dveri... Az prijde navsteva, tak uz jen vysilene padne do kresla. Anglicanky ani Anglicani tohle neresi. Jsme proste Cesi :-D
 Kousavka 
  • 

Re: Cesi jsou narod plny schopnych lidi! 

(19.9.2008 16:51:58)
Tak nějak podobně jsem to slyšela od kolegyně, co dělala v UK au-pairku. Zvykla si na leccos, ale NIKDY ne na to, že se záchodová štětka myje v myčce společně s talířema a kartáčkama na zuby. Podle mně jsou Angláni totální prasata, i když se na nás někdy dívají s despektem.
Jinak u nás se okna myjí tak 2x do roka, záclony se perou asi také 2x do roka, vytírá a luxuje se podle potřeby. Pokud nejsem prase a uklidím za sebou malou špínu, nemusím dělat ani 4x do roka velký úklid.
 Andy+Vojtíšek6/03+Hanička3/06 


Re: Cesi jsou narod plny schopnych lidi! 

(19.9.2008 17:14:48)
A je to dobře!Vždyť ta čistota a tím i vyjádřená úcta
k návštěvě za tu trochu práce s úklidem stojí.A že si
uklízíme i průběžně pro sebe ? No,nejsme čuňátka,ne?
Zádrhel je pouze v tom,že to všechno se mi buď
dělat chce,nebo ne.A pokud ne,musí se to řešit.Jinak
v tom nevidím problém....
 Valkýra 


Re: Cesi jsou narod plny schopnych lidi! 

(19.9.2008 17:18:11)
Blabla,
zajímavý postřeh, slyšela jsem to už víckrát.
Já sama tedy úklidový typ vůbec nejsem a návštěvy lidí, kteří sami doma šůrují a pak to řeší u ostatních, ráda oželím. Marně hledám někoho, kdo jde za lidmi a ne za posuzováním pořádku. S kamarádkou, která je úzkostlivá na pořádek a dala mi najevo, že u nás nevidí dobré prostředí pro její děti, jsem víceméně ukončila styky, občas si zavoláme, ale už s nenavštěvujem.
Nevím, proč je u nás pořád zvykem tohle řešit.
 blabla 
  • 

Re: Cesi jsou narod plny schopnych lidi! 

(20.9.2008 12:58:46)
Uz jsem v UK tak dlouho, ze uz ani poradne nevim, jestli se situace v CR s uklidem davno nezmenila :-D Jsem moc rada, ze mi odpovedelo par normalnich lidi.
Nerikam, aby mel nekdo doma 100 letou spinu jako v UK, ale chtela bych, abych si vzdy mohla privezt necekanou navstevu a kdokoli mohl kdykoli prijit a vedel, ze bude vzdycky vitanej. S pritelem to tak mame, vubec to neresime. A kdyz je to nejaka "nova" Ceska a v predsini nam zakopne o boty, tak ji pritel vetsinou oznami: "omluv moji pritelkyni, jeste to nestihla uklidit" :-D Tomu se vetsinou vsichni zasmejou a ledy jsou prolomeny. Myslim, ze se u nas navstevy citi celkem dobre. Uz jsme si zvykli i na anglicky typ navstev a proto si u nas vsichni automaticky sami uvari kafe nebo najdou susenky. Je to tak lepsi, protoze vetsinou se nas sejde hodne, a abych se kazdyho nove prichoziho ptala co si da, to bych se z toho asi musela zblaznit. Jediny, co opravdu nesnasim je, kdyz u nas nekdo chce umejt nadobi. Vetsinou tak ucini rychle pod studenou vodou a to zrovna neni muj cup of tea :-D Vsem jsem to narovinu rekla a vsichni to se smichem berou a do drezu jen prihazujou, zadny myti :-).
Je ovsem pravda, ze kdyz maji prijet nasi rodice ci jina starsi generace, tak uklizime s pritelem az se z nas prasi. To pak taky meju dvere a kuchynskou linku... :-D
 SendyWendy 


Hrůza 

(19.9.2008 18:42:28)
Tyhle superženy mě děsí, radši být nedokonalá, slabá a zranitelná, než tohle.

Navíc těmhle superženám člověk nemůže být ani vděčný, protože si tím plní jen svou představu dokonalosti, a skutečný pocity rodiny jim kolikrát ani nejde.
 SendyWendy 


Re: Hrůza 

(19.9.2008 18:43:52)
Teď koukám na podtitulek "kdo se jí odvděčí"? To je ono, nikdo, a dobře jí tak.
 Valkýra 


Re: Hrůza 

(19.9.2008 18:50:56)
Markytko,
to máš naprostou pravdu s těmi pocity rodiny. Ony jim vnutí tu svoji péči společně s pocitem obětování se - podívejte se, co všechno zvládám, abyste nemuseli hnout prstem:-©
 Winky 
  • 

Re: Hrůza 

(19.9.2008 21:11:49)
jj, vnucování :-D
Tuhle jsem byla svědkem prima příhody - tchyně vs. její syn (můj švagr, 21let). On měl slavit narozeniny, tak mu domlouvala že MUSÍ vzít něco do práce (rozuměj občerstvení). On chvíli namítal že ani neví jestli se to tam "nosí" protože tam byl dva týdny i s cestou. Ona že určitě tím nic nezkazí. On že si tedy po cestě koupí něco v lahůdkách. Ona že ne, že mu něco připraví, ať si řekne co. On že teda ať upeče štrůdl když je tolik jablek (kluk šikovná všímavá). Ona souhlasila a trvala ještě na chlebíčkách. On opět navrhnul že si je koupí při cestě aby byly čerstvé. Ona oponovala že domácí jsou lepší, že je udělá, a ptala se ho pro kolik lidí to bude. On přemýšlel a řekl asi pro 12, čili nejlépe 30 chlebíčků. Ona se zhrozila, že bude muset vstávat ve 3 ráno aby to připravila čerstvé. On jí opáčil ať se s tím teda nedělá, že si to koupí. Ona utla diskusi s tím, že dala manželovi seznam co má nakoupit na ty chlebíčky.......... :-(((((

 Lusika 
  • 

Re: Hrůza 

(21.9.2008 10:57:11)
Nebyla to náhodou má tchýně??:-)
Vždycky mě potěší, že nejen já mám takovou obětavou a okázala trpící ženu v rodině. A v očekávání hlasitého a opakovaného díku.
A máte pravdu, skutečné emoce ji nezajímají, jen "fyzické" zabezpečení rodiny a vzhledu rodiny pro okolí.

Ale jak jste zmiňovali, sebeoběť k upřímnému díku nevede. Je teď sama a její dospělé děti k ní "jezdí rády, ale je to náročné". Snad o mě něco takto diplomatického nebudou říkat.

Lusika
 Jana, mimi + 3,5 kluk 
  • 

Re: Hrůza 

(19.9.2008 21:12:20)
Nezapomínej, že existují ty, které se vdaly a holt mají doma chlapa, co nehne prstem a ono doprošovat se o pomoc za chvíli přestane bavit i toho neotrlejšího jedince. Argument - tož sis ho neměla brát je poněkud lichý, jelikož zmíněné vlastnosti mnohdy vykrystalizují do definitivní podoby až po několika letech. Jo, ona příroda asi dobře věděla, proč se lidi berou v zamilovaném chemickém rauši - jinak by jsme se asi rozmnožovali v laboratořích :-)
 Erika, 1 dieťa 
  • 

superžena ? 

(20.9.2008 13:03:57)
tak tak ....

nieje superžena ako superžena ...

ja som sa tiež snažila mať všetko tip top....chcela som perfektnú domácnosť a dieťa o ktoré je super postarané ...čo sa mi aj darilo do chvíle než to moje bambíno začalo chodiť :) všetko chatať aaaaa poznáte to ...ale nevzdala som sa ..ani neviem prečo chcem mať všetko pekné ...ale upratujem zbežne (už len) rozhádzané hračky a packy na stole ma už netrápia -dodávajú nášmu domovu čaro, viac som s malou a menej v kuchyni ale poznať to nieje(na kuchyni) a to moje dietko zaúčam do prác ako sa dá ...spolu varíme, upratujeme, utierame ...ved raz to aj tak bude robiť už naostro tak nech vie o čom život ženy je ....
 Lenka 
  • 

Re: superžena ? 

(20.9.2008 14:31:09)
K čemu je to dobré?

Tady v Cechách se pořád razí tradiční model ženy, zaostalý o několik století.
Ženy musela být "hodná holka"...pilná, pracovitá, šetrná, nemít žádné potřeby...a pak byla tzv. "hodná uznání".

Ta, co byla špatná hospodyně, byla celkově zavrženíhodnou ženou. Mentalita ještě z doby sedláků.

A ženské proto chtějí být pořád "těmi správnými ženami", co všechno zvládnout, protože padají na hubu. Pořád mají dojem, že touto taktikou se dopracují k "uznání rodiny a okolí".
Bohužel to nefunguje, skutečně se dopracují jen k postu služebnice celého svého okolí. Okolí nejen, že je neuznává, ono jim ani nepoděkuje, natož aby si jejich "oběti" považovalo.
Mít rodinu se pořád bere, že by se ženská měla "obětovat".

A ženské bohužel mezi sebou v obětavosti i soupeří - která napeče na vánoce víc druhů cukroví atd...která se vymyká a "domácnost flinká" a dokonce má tu drzost přiznat to, to by nejradši uštípaly, samy jí i pomlouvají.

Východisko - přiznat si, že role "hodné holky"=služky ve skutečnosti nic nepřináší a vzdát se jí.
V tomhle sehrál svoji roli i komunismus - ženy poslal do práce, takže jim k domácnosti přibyl i pracovní úvazek=ženy údernice. Ale už jaksi neposlal živitele z kanapí za dřez s nádobím.
No a vzhledem k tomu, že tady z jedné výplaty většina rodin nevyžije, ženským zůstal tenhle nezáviděníhodný dvojitý pracovní úvazek.
Po pravdě řečeno, velká část z nich si ho ale ještě zhoršuje, seč může, protože nejsou schopné spoustu věcí hodit za hlavu, nebo ošidit. Že část z nich má i chlapy oproti Západanům stále "macha", které k pomoci v domácnosti nedokopají, je taková třešnička na dortu.
 Lenka 
  • 

Re: superžena ? 

(20.9.2008 14:55:25)
A co píše Valkýra, je taky pravda:


"Ony jim vnutí tu svoji péči společně s pocitem obětování se - podívejte se, co všechno zvládám, abyste nemuseli hnout prstem.."


my, když přijdeme na návštěvu k tchánům, jsou nám neustále vnucovány hory jídla, bez ohledu na to, že ten nejí máslové rolády, ale tchyně je udělala, tak se přece musí sníst bla bla...ten už nemůže, ale pořád je mu nabízeno další jídlo

člověk je manipulován do pocitu vděčnosti a nesmí odmítnout, protože by byl nevděčník, protože se to nesluší...i tzv. péče může být manipulací
 Lenka 
  • 

Re: superžena ? 

(20.9.2008 15:01:35)
Valkýro, víš proč dostáváš sodu? Když oni trpějí a jsou frustrované, tak nesnesou, aby to jiná, drzá, lenošná...měla zařízeno jinak.


Já si kamarádky vybírám mezi těmi relativně normálními a pokud některá "glancuje" trochu víc, tak se snažím tématu "vedení domácnosti" v rozhovoru vyhnout. Nemám chut s někým polemizovat...ani se obhajovat.

Ale třeba jedna moje známá třeba "nemůže jít na kafe" protože pere!!! Měla doma šestnáctiletou dceru na prázdninách a nemohla holce říct, aby zmáčkla ten a ten čudlík a prádlo pak pověsila, než půjde máma z práce. Tohle je přesně ten model služka - "já jsem nepostradatelná, já umím všechno nejlíp,já nebudu nikoho zatěžovat"...ale zase na druhé straně - já odkládám svoji zábavu a svoje koníčky kvůli blbostem, které může zařídit někdo jiný. Vychovávám z dětí klienty mamahotelu.

Mě tohle klima v CR taky štve, protože i když muž je poměrně osvícený, kolikrát mi taky předhodí že ta a ta...to dělá takhle...
 Katymáma 


Re: superžena ? 

(20.9.2008 16:06:31)
Zdravím,
přečetla jsem zhruba celou diskusi. Souhlasím s konceptem "hodné holky", jsem ráda za příspěvek z Anglie. Mám dvouletou dceru, po porodu jsem začala jaksi víc uvažovat v termínech co chci a nechci, líbí-nelíbí atp. a došla jsem k tomu, že se mi nelíbí několik stereotypů, na základě kterých většina z nás jedná, často i já. Začala jsem se měnit, ale štve mě, že okolí mě často jakoby ztahuje zpět, málokdy potkám někoho, kdo uvažuje trochu jinak. V létě jsem schválně volila dovolenou v cizině, abych do sebe nasála něco odlišného. Jako příklad: ve Španělsku jak se k nám a k mému dítěti přátelsky chovali, chlap běží po ulici, celý slitý potem trénuje, ale zastaví se a pohladí dcerku po vláskách (vs. u nás včetně mého muže chlap v této chvíli prostě běží na výkon), pak při návratu na letišti krajané řešili každý jen svoje záležitosti, většina navlečena v novém oblečení "z ciziny", dále v Rakouském Salzkammergut každý den ráno na klice čerstvé pečivo od paní domácí, dům se nezamyká ani na noc atd. Také jsme v Rakousku potkali rodinky Angličanů na hřišti, při pohledu na to, jak se chovaly mámy k dětem mi poskočilo srdce, že snad v tom nejsem sama a jdu dobrou cestou: ony se prostě nepohybovaly po tom hřišti přesně tam, kam se hnulo jejich dítě, nestály jim furt za zadkem...chovaly se uvolněně, byly samy sebou. U nás na našem místním supermoderním bezpečném hřišti mám dojem jakoby se většina matek tak nějak dětem poddala, jakoby ona rovná se její dítě, ona sama snad ani nemá žádné potřeby a neustále jen ŘEŠÍ to dítě, s čím si hraje, jak si hraje, jestli by nechtělo toto anebo tamto a hele už přišel tvůj kamarád, pojď ho pěkně pozdravit, no prostě jakási umělá dokonalost. Tak mě ty Angličanky potěšily, že to dělají jinak. Takže za a.jsem srozumitelná? Odkláním se krapet od základního tématu, ale podle mě to prostě souvisí. za b. jste některá na podobné vlně? To by mě těšilo. Když nás bude víc, bude to znát a bude se dít změna:-))
 Katymáma 


Re: superžena ? 

(20.9.2008 16:08:06)
Zdravím,
přečetla jsem zhruba celou diskusi. Souhlasím s konceptem "hodné holky", jsem ráda za příspěvek z Anglie. Mám dvouletou dceru, po porodu jsem začala jaksi víc uvažovat v termínech co chci a nechci, líbí-nelíbí atp. a došla jsem k tomu, že se mi nelíbí několik stereotypů, na základě kterých většina z nás jedná, často i já. Začala jsem se měnit, ale štve mě, že okolí mě často jakoby ztahuje zpět, málokdy potkám někoho, kdo uvažuje trochu jinak. V létě jsem schválně volila dovolenou v cizině, abych do sebe nasála něco odlišného. Jako příklad: ve Španělsku jak se k nám a k mému dítěti přátelsky chovali, chlap běží po ulici, celý slitý potem trénuje, ale zastaví se a pohladí dcerku po vláskách (vs. u nás včetně mého muže chlap v této chvíli prostě běží na výkon), pak při návratu na letišti krajané řešili každý jen svoje záležitosti, většina navlečena v novém oblečení "z ciziny", dále v Rakouském Salzkammergut každý den ráno na klice čerstvé pečivo od paní domácí, dům se nezamyká ani na noc atd. Také jsme v Rakousku potkali rodinky Angličanů na hřišti, při pohledu na to, jak se chovaly mámy k dětem mi poskočilo srdce, že snad v tom nejsem sama a jdu dobrou cestou: ony se prostě nepohybovaly po tom hřišti přesně tam, kam se hnulo jejich dítě, nestály jim furt za zadkem...chovaly se uvolněně, byly samy sebou. U nás na našem místním supermoderním bezpečném hřišti mám dojem jakoby se většina matek tak nějak dětem poddala, jakoby ona rovná se její dítě, ona sama snad ani nemá žádné potřeby a neustále jen ŘEŠÍ to dítě, s čím si hraje, jak si hraje, jestli by nechtělo toto anebo tamto a hele už přišel tvůj kamarád, pojď ho pěkně pozdravit, no prostě jakási umělá dokonalost. Tak mě ty Angličanky potěšily, že to dělají jinak. Takže za a.jsem srozumitelná? Odkláním se krapet od základního tématu, ale podle mě to prostě souvisí. za b. jste některá na podobné vlně? To by mě těšilo. Když nás bude víc, bude to znát a bude se dít změna:-))
 MirkaEyrová 


Re: superžena ? 

(20.9.2008 22:08:10)
Kraken, je otázka, jak to vybalancovat mezi péčí, která se osvědčila generacemi (bezpečnost, vedení k určitému chování) a mezi úplným necháním sama sebou vorat vláčet. Řekla bych, že je dobré v prvních letech alespoň v určitých věcech dítě vést, seznamovat ho s určitými situacemi - a také s alternativami řešení, např. dvouletý chlapeček mlátí na písku rok a půl velkou holčičku lopatkou po hlavě, rodič by měl jít, říct - ne, tohle se nedělá, a pak - podle reakce dítěte - dosáhnout toho, aby chlapeček lopatičkou nemlátil (vč. nejzažšího řešení, pokud by se této libé činnosti odmítal vzdát, pak odejít z pískoviště, samozřejmě po upozornění na tuto možnost). Toto je podle mě základ výchovy - jedině tím způsobem se malé dítě dozví, co je správné a co ne - a rodič tam musí být, vidět, slyšet a reagovat (tedy musí být tak trochu za zadkem). S postupujícím časem a zkušenostmi dítěte se toto dozírání musí odbourávat a nechávat dítě se osamostatnit. To je teorie, jak jsem ji nasála víceméně dodatečně, u nás osamostatňování poněkud zhaprovalo, ale mé dítě není průměrné, nemůžu jeho reakce zobecnit. Jinak jsem přesvědčená, že je chyba jak to, aby se žena vzdala svého života úplně a navždy, tj. i když vidí, že dítě dělá pokroky, má snahu se zapojovat do činností, zajímá se o naši práci, touží dělat svoje základní úkony samo, tak máma nakluše a na dětské "já sám" vezme rázně věc do svých rukou a praví "ukaž, já ti to udělám". Tak je ale chyba i to, když v tom nejútlejším věku nechá onoho dvouletého chlapečka mlátit lopatičkou tu holčičku, protože ona je přece svá, má svůj život a dítě ať si poradí, je přece osobnost. To je podle mě ona liberální výchova, kde dítěti nejsou dávány žádné hranice a kde to dopadá tak, že děti si dělají co chtějí, šikanují, vysmívají se učitelům a v krajním případě postřílí spolužáky :(.

Závěr? Do jisté doby je vhodné, aby rodič stál dítěti "za zadkem" - kvůli výchově, kvůli bezpečnosti. Jak se dítě stává šikovnějším a zkušenějším, pomaličku nechávat řešení známých situací v jeho kompetenci. V první fázi naučit dítě, jak se v dané situaci chovat, ve druhé fázi - po dostatečném "zaučení" - nechat dítě jednat samostatně. Jak dítě roste a osamostatňuje se, tak pak se konečně zase vracet ke svým touhám a koníčkům.

Zcela zásadně jsem proti tomu, aby rodiče zůstali "svými" bez ohledu na potřeby dítěte, čímž mám na mysli potřebu vedení a stanovování hranic. Vysmáté maminy, které kecají u cigárka a nevšímají si, jestli jejich zlatíčko někomu neubližuje, nežužlá psí hovínka nebo právě nepadá z vysoké průlezky, mi sympatické nejsou ani trochu.
 Linda 
  • 

Re: superžena ? 

(20.9.2008 23:22:39)
Souhlasím, že dětem do určitého věku je nutné být za zadkem. Navíc - když už jdu s dítětem na hřiště, přijde mi normální si tam s ním hrát. Angličany bych za rodičovský vzor tedy fakt nedávala, byli jsme na dovolené u moře, kde bylo i dost Angličanů. Většinou si na dece vedle dětí zapálili, děti měli narvané v neoprénech (asi s UV filtry) a pod tím plavací pleny (až tak do 5 let), k sváče čipsy. Výlet na lodi trvající 3 hodiny, rodiče se nezávisle na dítěti baví, umořené dítě sedící 3 hod v golfkách na sluníčku (tedy ve stínu, který poskytuje černá stříška golfek), když se mu něco nelíbilo, tak dudlík (za celé 3 hod toho chudáka nevyndali a to bylo tak 1,5 leté dítě). Tohle u nás fakt není zvykem a jsem za to ráda.
 Kohnova 
  • 

Re: superžena ? 

(20.9.2008 22:40:58)
Kraken, takove zenske jsou a neni jich tak uplne malo, staci treba mit deticek vic nez dve a uz to nedas, byt za zadkem vsem.
Doporucuju ti nechodit na mista, kde to kvoka a lita peri a vyrazit jinam.
Deti nepotrebuji na hezky hrani bezpecne hygienicka hriste mustru EU.
 hanci 
  • 

Vzpominka 

(20.9.2008 15:11:34)
Tento clanek je pro me velmi aktualni. Nedavno jsem se vratila z navstevy u rodicu, oba jsou v duchodu a mamu hodne trapi, ze ji tata s nicim nepomuze, ze je na vsechno sama. Z detstvi si pamatuju, jak jsme se setrou take moc nepomahaly, mamka chtela vsechno zvladnout bleskove a bez chyb, presne jak clanek popisuje, byt superzena. Zpetne me to mrzi, ale cas se vratit neda. Muj manzel je cizinec a k pracem v domacnosti byl vzdy veden, takze bych rekla, ze nekdy v domacnosti dela dokonce vic nez ja. Vraci se mi jedna, velmi ziva vzpominka - ze zacatku vztahu jsme jednou byli u mych rodicu na navsteve a ja jsem cekala u tezkych kufru, az je pritel odnese k autu, zatimco mi mamka domlouvala, abych ze sebe nedelala takovou dulezitou princeznu, vzala pekne kufr a do auta si ho sama odnesla. Jsem moc rada, ze jsem ji tehdy neposlechla.
 soniqueh 


.. 

(20.9.2008 16:07:07)
Leží manželé vedle sebe a žena se ptá: "Na co jsi myslíval, když jsme takhle leželi vedle sebe před svatbou?""Že ti vyš.oustám mozek z hlavy a vysaju ti kozy do placata.""A na co myslíš teď?""Že jsem odvedl dobrou práci..

 Lenka 
  • 

Re: .. 

(20.9.2008 19:35:57)
hezky vyjádřeno:


"neustále jen ŘEŠÍ to dítě" viz Kraken

skutečně s porodem se jaksi velká část ženských "ztratí ve svém dítěti" - už není ONA A ONO, už jsou MY... a ona ztrácí vlastní zájmy,názory, život...otázka je, jestli je měla i před porodem, protože jsem zjistila, že velká část ženských ani žádné koníčky nemá, takže se dítětem jaksi zaplní "vakuum o co se v životě zajímat"

další věc je, že zase část ženských co postrádá hlídání, pomoc chlapa jaksi už nemá prostor a kapacitu na jiné zájmy, takže se na dítě soustředí jaksi nuceně, protože jim nic jiného nezbývá
 Katymáma 


Re: .. 

(21.9.2008 8:47:36)
Lindě díky za zkušenost s Angličany z dovolené... Celkově bych teď řekla, že by se mi líbilo, kdybychom si z těch Anglánů (jako příklad) vzali aspoň a jen sem tam něco. Jde asi vážně o nějaký ten balanc. Většina ženských u nás to s péčí přehání(a já ji vlastně vidím fakt hlavně na písku, jak je to pak doma, o tom už se tu diskuse vedla). Jde mi spíše o celkový postoj a přístup, ne tolik o jednotlivosti. Kohnová a Lenka to vystihly. Už bych se opakovala.
Teď mě napadá, chtěla bych na tom hřišti sice vidět houf maminek s dětma (to je v pořádku), ale chtěla bych se tam setkat i s ženskýma. Tím mám na mysli, že mě potěší, když člověk, se kterým se tam setkám, je nejen máma ale i ženská a má to v sobě aspoň do určité míry oddělené. Je to stále o tom stejném, jen jinými slovy. Jinak se snažím neřekla bych že hřišti se vyhýbat, ale přidávat k němu dcerce alternativy-furt něco vymýšlíme..:-))
 Bram 
  • 

Re: .. 

(21.9.2008 10:53:38)
Jojo, muj manžel je úžasnej, všechno zvládá sám - právě uplácal knedlíky k rajské... ale maminka ho taky nic nenaučila, když se mnou začal chodit, tak ani NEVEDEL, že se myje záchod, on si myslel, ze kdyz se to spláchne, tak to stačí. V životě to nedělal a asi ani neviděl mámu to dělat. Dodnes když k ní přijdou, tak si sednou (má 3 syny) a čekají, až je někdo obslouží. tomu jsem se vysmála hned jak jsme spolu začali bydlet, naštěěstí byl ještě pořádně zamilovanej a od té doby mu to přijde samozřejmé. Mám malou dceru, je jí 10 měsíců a už ted spolu každý večer uklízíme hračky. Zatím jí to baví. Už ví, že se to večer musí udělat. Postupně jí ukážu všechyn domácí práce a jestli bude mít bráchu, tak tomu to ukážu ještě důrazněji. Přijde mi, že v ČR se jinak vychovávají chlapci a jinak holky. Holka je holka, musí se naučit.. kluk, radši si běž hrát. Bude to tím. Snad to změníme.
 Lenka 
  • 

Re: .. 

(21.9.2008 12:32:03)
Kraken, ono by ta mateřská hned byla příjemější, kdyby si i na tom hřišti mohla ženská promluvit s jinou ženskou "jako dospělý člověk" - tj. ne o tom, kdy Mareček a Lucinka začali chodit, ale třeba o tom, jaké má ráda knížky a hudbu, kam by ráda jela na dovolenou, co se jí líbí...

Rešit pořád jen kakánky a čuránky mě osobně ubíjí, je toho za celý den dost, nemusím se o tom ještě s někým bavit.
 Linda 
  • 

Re: .. 

(21.9.2008 17:20:30)
Na druhou stranu pokud na hřišti chcete oslovit jinou (neznámou) ženskou, tak je logické začít přes to, co máte společné, tedy děti. Myslím, že zdaleka ne všechny ženské na hřišti jsou slepice, které nezajímá nic než vlastní děti...jenom je neznáme, tak se těžko můžem bavit o práci, o literatuře, o sportu. Na druhou stranu nechodíme přeci jen na ty hřiště (nebo někdo snad jo?!), chodíme s dětmi i jinam a chodíme i bez dětí, tak snad to není tak zlý. Taky si myslím, že by maminky měly mít své zájmy - tedy něco jiného, než jen ty své děti - ale třeba jaký pediatr je dobrý/špatný, co ve které školce, tipy na výlety či akce s dětmi, tam považuji dětská hřiště za ideální zdroj. Fakt je, že kdy začla nějaká cizí Mařenka chodit na nočník, je mi taky celkem fuk...
 Lenka 
  • 

Re: .. 

(21.9.2008 21:42:43)
No moje zkušenost je, že u známých "přes děti" se většinou nikdy dál než k těm dětem nedostaneme. Velká část ženských ani nebere tyhle "kočárkové a pískovištní" známé jako možné kamarádky, spíš jen tak povrchní známé, které jim mají pomoct přemoct mnohdy ubíjející stereotyp na MD.
Od toho se taky odvíjí, že ani nemají snahu řešit něco jiného, než děti, nebo si nějak hlouběji porozumět, i kdyby jim k tomu dozorování dětí dalo příležitost.
Stejně většina takových známostí končí současně s tím, když jedna z nich ukončí MD.
 gaba 3 deti 
  • 

zamyslel se nekdo proc? 

(22.9.2008 4:38:29)
Me by zajimalo, proc zeny (a dovolila bych si podotknout, ze jsou vsude - nejen v CR) chteji byt "superzeny", je to televizi? Nebo cekaji metal za dokonalost?
Jste nekdo superzena nebo "vylecena" superzena a vite?
 ferry+ dva kluci-4roky 
  • 

Repus? 

(22.9.2008 11:26:56)
Ahojte.Taky mám doma jednu super.Všechno chce stihnout, ničeho se nechce vzdát,neustále se cítí nedoceněná atd., atd. Ty Výčitky a neustálé vyčítání ale nestojí zato a v tom důsledku to dětem jen škodí.....Kdo nevěříte, můžu napsat více.
 Lenka 
  • 

Re: Repus? 

(22.9.2008 12:26:39)
Klidně napiš, Ferry
 ferry 
  • 

re:re:repus 

(22.9.2008 16:18:40)
...a kam ti to mám napsat?
 Michal,dvě malé dcery 
  • 

superžena 

(22.9.2008 20:04:52)
Taky mám jednu v okolí.Je přesně taková jak je popisovaná v článku.Ráno brzo vstane,udělá snídani,pak honem do práce.Večer dorazí z práce,honem s dětma úkoly,pak ještě zahrádka a po nocích žehlí a peče,nebo pere a zašívá.Manžel je ředitel,ona se snaží budovat karieru taky,a tohle všechno má ,aby dokázala,jak je schopná a šikovná.Můj závěr tedy zní.Těmto superženám něco chybí,jen nevím co.Typl bych,že chuť do sexu,protože aniž bych se jich chtěl dotknout,tak tohle je ideální výmluva.Jistě,jsou unavené a na nic jiného už nemají chuť.Nechť mi tyto ženy prominou,nechci je urazit,ale opravdu si myslím,že za tímhle supráctvím,je cosi,co by možná v některých případech,stálo za odbornou pomoc.
 10.5Libik12 


Re: superžena 

(22.9.2008 20:26:14)
Já jsem příliš neprožila ani článek ani diskusi, ale aby někdo napsal, že ten kdo vaří, pleje zahradu a dělá snídani, tak zřejmě nešu*á a potřeboval by tímpádem odbornou pomoc, je poněkud sprosté. Ona totiž superžena těžko Michalovi se dvěma dětmi či komukoliv jinému prokáže svou sexuální výkonnost. A jako je despekt k vaření, je respekt k souložení. Sice by to superženské mohlo být fuk, jenže člověk je tvor společenský a nežije v ulitě a bude-li se opakovaně adorovat sex a vysmívat vaření, může ji to štvát.

Takže, nemohu mluvit za sebe, protože já neuklízím, ale moje kamarádka stíhá všechno zmíněné a 2 muže v souběhu, takže logický vztah neplatí;)
 mevled 


Re: superžena 

(22.9.2008 20:34:15)
taky znám spoustu žen co vaří,uklízí a souloží,např,ta moje,ale je potřeba si článek přečíst pořádně.Já jsem popisoval příběh karieristky,která chce dělat dojem na okolí a ne pracovní den normální ženy.Samozřejmně vím,jak náročný den má pracující žena,i ta na mateřské.Vzhledem k tomu,že mám několik sousedek s dětmi,tak vidím rozdíly,mezi jednotlivými ženami.A o rozdílu můj článek byl.
 Petr kroutí hlavou 
  • 

Vždyť to chtějí 

(23.9.2008 4:30:39)
Večer padne ztrhaná jak borůvka a s"vybitýma baterkama". Ráno se otřepe a začne kolotoč na novo.A léta běží VÁŽENÉ. Co vlastně chcete?
 Cindule 37 + 1 ještěrka (21 m) 
  • 

Re: Vždyť to chtějí 

(23.9.2008 15:40:13)
Hmmm, dost často takto reagují muži, kteří se chtějí vracet domů k teplé večeři, ráno si automaticky ze skříně vezmou čistou a vyžehlenou košili, aniž přemýšlejí, kde se tam vzala. Rádi se vracejí do teplého domova, s dětmi, které je ale neobtěžují, když si sednou ke sportu v televizi a nakonec ještě roztoužená manželka radostně večer roztáhne nohy...
Ale když něco z toho není, tak se diví, jak je to možné, když žena se celý den jen fláká doma a odpočívá...
 atisa 


Re: Vždyť to chtějí 

(20.11.2010 21:30:29)
Souhlasím,viděla jsem to na dědovi,tátovi a s manželem již 9 let více,či méně úspěšně bojuji~a~
 Cindy (XI/06 + IX/10) 


To je zabití obou 

(23.9.2008 15:43:10)
To mi zrovna dnes přišlo po e.mailu:
Vzbudila jsem se, rychle se umyla, podojila krávu, zakouřila si,dala žrát slepicím a králíkům,odvedla kozy a krávu na pastvu, vzbudila jsem děti, udělala snídani, zkontrolovala věci do školy, odvezla jsem je do školy, naklepala jsem kosu, posekala trávu, šla do práce, pohádala jsem se s podřízeným, vyhodila ho, vydělávala jsem penízky, vydělala penízky,přišla jsem domů, nasekala dříví, připravila jídlo, dala prát prádlo, zaběhla pro děti,nakrmila jsem je, udělala jsem daňové přiznání, šla na pole a okopávala zeleninu až do tmy, stihla jsem ještě zajít ke kosmetičce a objednat si balzám, vrátila jsem se domů, došla pro krávu a kozy, připravila večeři, vyměnila pojistky, nakrmila děti, vykoupala děti, uložila
děti ke spánku, šla jsem na internet, prostřednictvím bankingu jsem zaplatila účty, prošla poštu, dala sušit prádlo, sebrala jsem ze stolu krajíc chleba a zahryzla se ..... a už už jsem chtěla jít v klidu spát, a vtom najednou - hrůza - uvědomila jsem si, můj muž!!! - leží celý den na gauči nepomilovaný!!! :-)
 Žaneta 
  • 

cindulce 

(24.9.2008 9:23:31)
...Cindule, ty nejsi ještěrka, ty jsi k*áva.Vůbec nic nechápeš!Ale abych ti nalejvala rozum do hlavy-ani náhodou...
 Cindule 37 + 1 ještěrka (21 m) 
  • 

Žaneto, 

(25.9.2008 14:16:53)
já se nebudu snižovat na tvou úroveň a urážet tě.
Jen si, prosím, přečti alespoň můj nick - nejsem ještěrka, nýbrž mám dcerku (ještěrku).
A mohla bys mi ještě vysvětlit, proč mám být ten ubohý skot?
Navíc, mléka jsem měla málo a např. taková kráva, když jí kousne ovád, tak se plaší, to já nedělám, tak si troufám tvrdit, že kráva nejsem... :-)
Co tak trochu nadhledu a méně urážek?
 atisa 


Re: Žaneto, 

(20.11.2010 21:27:36)
článek nemá chybu,to jsem zase po dlouhé době od srdce zasmála.A nad onou omezenou bych mávla jen rukou...podle sebe soudím tebe

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.