20.9.2008 18:42:20 mumbaba
Re: jojo
Tak jsem se před 37 lety vdávala zamilovaná za muže mamánka, narodil se po 15 letém bezdětném manželství mamince, které bylo 39 a tatínkovi 43 let. Na tehdejší dobu jev ne tak obvyklý při prvním dítěti. Maminka se o synka starala vzorně, synek jí to neoplácel v dobrém, až v době, kdy už jsme spolu chodili vážně, jsem mu vlastně příkladem domluvila. Po letech se to obracelo proti mně, maminka už nebyla, a vše, co jsem z lásky pro muže udělala, bylo přijímáno samozřejmě. Dcera si kolem 13 let v íce všímala, jak to chodí v jiných rodinách, a v podstatě si tátu začala vychovávat sama, protože viděla, že já toho mám docela na triku dost (mladší syn je postižený, vozíčkář). Když jsme vypadali na rozvod, manžel si všiml, že umí vlastně všechno sám, a najednou (spíš pozvolna) se začal zapojovat do domácích činností včetně vaření více a více. Výsledkem je po letech to, že dnes, kdy s sám octl před pěti lety v invalidním důchodu, je dobrovolně přes léto se třemi pejsky sám na chalupě, vaří si, stará se o dům a zahrádku, pere (no v pračce, a nádobí myje v myčce), ale kromě toho, že se mu zasteskne a občas ho navštívím já nebo dcera s rodinou, nás k provozu domácnosti vůbec nepotřebuje (podotýkám,že už ho vlivem nemoci netrápí sex, takže můj návod není univerzální pro jiná manželství), což léta úspěšně kamufloval a já málem padala. Takže v menší míře je toho schopen každýá dnešní mladší muž, vidím to na svém báječném zeťovi, kterému je teprve 26 let. Pokud si dívka svého nastávajícího vybere s rozmyslem, ne jen pro hezkou figuru, může od něho požadovat aspoň dohodou skoro půl na půl - skoro píšu proto, že rodit děti musí stejně ona. To je moje zkušenost v dnešních šedesáti letech.
Odpovědět