Rozhodně odejít !
Dle mého byste měla odejít co nejdřív. Já se rozvedla s manželem po dvou letech manželství a dnes jsem již 7 let znovu vdaná a moc šťastná.
Víte, lidi spolu můžou mít děti a žít i když se třeba zrovna bláznivě nemilují, ale musí se navzájem respektovat, být k sobě slušní a mít alespoň malé, ale hlavně společné cíle.
Jestliže Vám manžel vyčítá přesolené jídlo, špatně vyžehlené prádlo apod. a Vaše názory jej nezajímají, pokud netrávíte s radostí spolu svůj volný čas a pokud se přistihnete při tom, že jste radši když není doma, je čas jít.
Ze své zkušenosti vím, že pokud tento stav již nastal, není z něj návratu. Chvilkové změny chování (např. těhotenství) jsou opravdu jen na chvíli a je otázkou času, kdy se vrátí do původního stavu. Já se snažila chvíli takový život vydržet, ale cítila jsem neustále to ponížení, hrozný vnitřní vztek na něj i na sebe, občas jsem se litovala, ale pak jsem řekla dost. Sedla jsem si a napsala na jednu stranu papíru vše co mě u něj drželo a na druhou vše, co mi vadilo. Vyšlo mi to 4:21. Ty 4 věci proč zůstat jen pro zajímavost byly:
- s odchodem budou starosti (stěhování, atd.)
- budeme se muset dělit o společné věci (tuším hádky)
- budu muset odpovídat na zvědavé otázky (rodině, v práci, ...)
- dokážu si někdy najít nového, lepšího partnera?.
Tak tohle nejspíš mluví za vše - žádný bod o lásce, bude mi chybět nebo tak něco .
U Vás by tam nejspíš na prvním místě byly ty děti, to je jasné. Ale dnes už vím, že děti jsou šťastné, když jsou šťastní jejich nejbližší. A pokud nejste schopni být šťastni spolu, musíte být holt každý zvlášť. Nebojte, chlapec to dřív nebo později pochopí.
Přeji dobrou volbu a šťastnější zítřky.
Odpovědět