RE:
Milá Renule,
zcela Ti rozumím. Já řeším stejný problém, jen jsme spolu kratší dobu, a máme dvě malé děti, 26měsíců a 12měsíců. Taky to mezi námi neklape, já se snažím, ale prostě mi to nejde. A jak se říká, rozbitý hrnec se těžko slepuje. Mé děti sice ještě neznají, nebo vlastně neřeší, internet, počítač atd. ale pro mě je to životní nutnost, spojení se světem s rodinou-rodiči, kteří bydlí dost daleko. Taky řeším, co by bylo dál, jak bych to všechno zvládala, táhla finančně. Ale zase si říkám, že než žít a slepovat rodinu, která stejně nefunguje, a já jsem pak nervózní a tím se to přenáší na děti. Tak raději budu sama s dětmi, ale alespoň trochu v pohodě. A o to nám rodičům vlastně jde, ne?? Aby ty naše "robátka" byla usměvavá a stále šťastná!!!! A to, že chce manžel děti do své péče, to se neboj, klidně se zeptej nějakého právníka. Ale myslím, že by to nebylo možné. Děti vždy zůstávají matce, pokud tam nejsou nějaké jiné problémy. U nás byla reakce mého muže stejná, dokonce vymyslel lepší věc, střídavou péči, tzn. 1/2 roku on a 1/2 roku já. Ještě větší blbost!!!
Takže Ti držím palečky a jdi do toho, protože on se nezmění a ty musíš mít klid, aby jsi mohla v klidu a pohodě vychovávat děti.
čau Věrka
Odpovědět