| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Zůstat nebo jít?

 Celkem 183 názorů.
 MartinaNov (dva rošťáci 


rozchod 

(5.9.2008 10:01:26)
milá Renule, nebudu se tvářit, že ti rozumím, protože jsem tohle zatím (a pevně doufám, že NIKDY) neprožila. Nedávno jsme ale mohli z první řady sledovat rozvod našich sousedů kamarádů. Měli dvě holčičky 9 a 11 let. Doposud normální fungující a milující rodina.
Díky rozvodu se ale z tatínka (iniciátor, který si našel lásku jinde), stal naprosto neracionálně uvažující tvor. Už od momentu, kdy bylo vyřčeno, např. přestal své ženě dávat peníze, bez ohledu na to, co vše je třeba platit a holkám koupit. On prý platí byt a inkaso. Zbytek se ho netýká. Došlo to tak daleko, že si nakonec před sebou schovávali jar na nádobí a prášek na prací, aby to jeden druhém nevypotřeboval.
Teď jsou emoce u vás vypjaté, manžel se dozvěděl, že jej chceš opustit a začne bojovat. Dost možná vás bude krátit i finančně, tak na to dopředu mysli a dělej si rezervy pro případ, že by tě nechal absolutně bez peněz.
Konečné rozhodnutí bude jen na tobě, s tím ti nikdo nemůže poradit. Pokud se na svého muže už nemůžeš ani podívat, pokud tě neustále jenom sekýruje a nijak nedává najevo svou lásku (to, že dává peníze já osobně nepovažuji za lásku, ale jeho povinnost - má přece rodinu!), tak s nim asi žít dál nepůjde. Jednou nebo později by to skončilo.
Pokud ale přece jenom ještě mezi vámi něco je, psala jsi, že druhé, byť neplánované těhotenství, vypadalo jako líbánky, tak by se to snad ještě dalo nějak řešit.
Zkuste odjet někam sami na výlet, zkuste třeba manželskou poradnu. Přece jenom tam jsou odborníci, kteří mají zkušenosti právě s takovými situacemi. Není se za co stydět, se slepým střevem půjdeš taky ke specialistovi, nebudeš to řešit sama doma.
Přeji vám hodně štěstí a pevné nervy, asi budete obojí potřebovat. Rozhodně bych to ale nenechala být jen tak, samo se nikdy nic nevyřeší, zvláště, když tvůj muž už ví, že se chystáš na rozvod.
 Kajda 
  • 

Re: rozchod 

(5.9.2008 10:13:14)
Spousta lidí to vyřešila sama, blbost to přirovnávat zrovna ke slepáku. Pokud se vnitřně rozhodla, odešla bych. Děti jednou odejdou a jí zůstanou oči pro pláč a taky ten, s kým si dávno nemá co říct. Vím o čem píšu, prošla jsem tím, je to dávno za námi, dětem stačil na srovnání se se situací cca 1,5 měsíc, no a teď je nám VŠEM líp...
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: rozchod 

(5.9.2008 11:03:02)
já nepřirovnala rozvod ke slepáku, měla jsem na mysli odbornou pomoc manželské poradny - mnohdy se taková situace dá s pomocí odborníka vyřešit, což třeba doma sami těžko zvládnou. Specialista jim ukáže nezaujatý pohled na problém.
Kdybych přirovnala samotný rozvod ke slepáku, tak tam je jediná možnost - radikální řez.
Z autorky jsem ale cítila, že by i měla zájem, kdyby se vše spravilo a bylo třeba takové, jako když čekali druhé dítě.
 Kajda 
  • 

Re: rozchod 

(5.9.2008 11:55:07)
No ale obávám se, že právě ty měsíce těhotenství byly jediným důvodem změny chování jejího muže. A těhotná po zbytek života určitě nebude...
 zuzkasim 


Re: rozchod 

(5.9.2008 20:26:03)
Jů, tak jestli se děti srovnaly s rozvodem rodičů za 1,5 měsíce, tak to je fakt bomba!
Nevím, neznám vaši situaci. Mí rodiče se rozváděli, když jsem byla vlastně dospělá, končila jsem VŠ. Už douho jsem si přála, aby se k tomuto kroku odhodlali, dohromady jim to prostě už nešlo. Dnes nemám kam se vracet "domů", mám tím na mysli místo, kde jsem vyrostla. Svoje vlastní "domů" teď mám, mám rodinu. Ano, srovnala jsem se s tím, ale jednoduché to nebylo vůbec, dodnes mě mrzí, jak to dopadlo a hodněkrát jsem přemýšlela, jestli to přece jen nemohlo být jinak. Mimochodem manželskou poradnu zkoušeli. Já sama bych asi neměla čisté svědomí, že jsem neudělala všechno proto, abych rodinu zachránila a do manželské poradny bych šla. Už jen proto, že znám pár lidí, co na takovém místě pracují a vím, že pohled z venku občas vůbec nebývá na škodu.
 Láva 


Re: rozchod 

(8.9.2008 8:44:29)
Budu ráda za kontakt na dobrého manželského poradce nebo poradkyni (poradce by mi snad umožnil nahlédnout věci z druhé, tak odlišné, strany). Bohužel zprávy od mých známých ohledně efektivnosti poraden v partnerských krizích jsou spíše negativní. Díky.
 Láva 


Re: rozchod 

(8.9.2008 8:45:00)
Budu ráda za kontakt na dobrého manželského poradce nebo poradkyni (poradce by mi snad umožnil nahlédnout věci z druhé, tak odlišné, strany). Bohužel zprávy od mých známých ohledně efektivnosti poraden v partnerských krizích jsou spíše negativní. Díky.
 lklasinka 


Re: rozchod 

(8.9.2008 9:23:09)
netuším kde bydlíte, takže skuste se poptat v nějakých intervenčních centrech pro rodinu
 Láva 


Re: rozchod 

(8.9.2008 8:45:23)
Budu ráda za kontakt na dobrého manželského poradce nebo poradkyni (poradce by mi snad umožnil nahlédnout věci z druhé, tak odlišné, strany). Bohužel zprávy od mých známých ohledně efektivnosti poraden v partnerských krizích jsou spíše negativní. Díky.
 Magda&Kristynka(2roky) 
  • 

Re: rozchod 

(13.9.2008 13:56:21)
Nemam sice zkusenost (i kdyz to s manzelem neklape tak jak jsem si predstavovala, doufam, ze me to snad nikdy nepotka, tim vic, ze je to Ital a zijeme v Italii), ale vim, ze pro deti je rozvod rodicu sice velmi stresujici zalezitost, ale na druhou stranu se umi dobre a rychle srovnat s vecmi.
Podle me jde o to, jestli ve vztahu s manzelem je to uz tak hrozny, ze i deti to velmi spatne snaseji. Jestli ty deti se nebudou mit lip, kdyz budou rodice od sebe. Pocatecni stres vystrida konecne vysneny klid. Pak to podle me smysl ma se rozvest.
Pokud se to jeste nejak da, tak bych se to snazila vydrzet, aspon kdyz deti budou starsi, mohly by to snest i pochopit lip.
 7pralinka7 


Re: rozchod 

(31.5.2009 15:06:19)
Má cenu v 51 letech začít nový život, odejít od muže a domácího násilí?
Mám strach odejít z domku a opustit zahrádku, kde jsem nechala celé své srdce..
Má cenu v 51 letech se rozvést a začít znovu?
Teď se mi hojí pusa, když jsem dostala pěsťí a několik ran...celý život mi umí jen vyhrožovat.
Už žijeme asi 2 roky ve stejném domě, ale finančně za své...už se ani neumím podívat sousedům do očí - když slyšeli to řvaní od muže - když mně bil..
Mohly za to 2 sms, které si přečetl v mém mobilu...
Má právo mi šahat do mého soukromí, když spolu nežijeme? Když mně neživí?
Děkuji za Váš názor.
 Danyella 


Re: rozchod 

(31.5.2009 15:20:50)
Pralinko!!!Na co proboha čekáte!!!Že je zvyk železná košile, pryč s ní!!!!Teta odešla od svého manžela minulý rok den před vánocemi a to jí bylo 59 let,ale prostě si už řekla DOST!Opustila dům kde též nechala svoje vzpomínky,ale teď je jí fajn, je vyrovnaná osoba. Zpočátku jí dělal manžel zle a pomlouval ji,ale pak když každý viděl co je to za trosku a ubožáka dal pravdu jí!!!Měla tu výhodu, že má svobodnou dceru s bytem tak utekla k ní a je jim oběma dobře!Teď čeká na rozvod a mejtkové vypořádání,ale staálo jí to za to!!!Tak se dál žít nedá a i když už je člověk sakra v letech, život mu ještě nekončí a možná ještě potká někoho kdo mu ten život zpříjemní a když ne, neva!!!Klid též není k zahození!
 Lída,3 kluci a holka 


Re: rozchod 

(31.5.2009 15:29:21)
Pralinko, proč bys měla odcházet ty??? Taky na něj příště můžeš zavolat policii a nechat ho vykázat z domu, to už vcelku funguje. Pokud je dům společný, tak ať táhne on.
 Danyella 


Re: rozchod 

(31.5.2009 15:46:20)
Lído, takový člověk se z domu nehne...a vykázání z bytu, v tom nevidím žádné řešení, právě naopak.Takový člověk pak příjde domů pěkně rozzuřený a to je pak teprve peklo...bohužel s majetkem je to velmi těžké, ani jeden ani druhý nemají na vyplacení, tudíž jediné řešení pak je prodat co máte a koupit si byteček a mít klídek!
 Lída,3 kluci a holka 


Re: rozchod 

(31.5.2009 15:55:19)
Danyelko, vykázání se dá i prodloužit, když je to odůvodněné.
 Danyella 


Re: rozchod 

(31.5.2009 15:59:21)
Co to je prodloužit? O deset dvacet let? To by možná v jejich věku bylo nějaké řešení....,ale vykázat neznamená, že se toho člověka zbavíte, právě naopak, teror teprve může začít. Radši bych vše opustila a začala prostě sama, tam kde na mě ten člověk nemůže...ovšem obtěžovat život může i tak.Ale málo-který chlap by opustil dům a nechal tam milovanou ženu bydlet a neotravoval by, to už jsou inteligentní jedinci,což manžel Pralinky rozhodně nebude, když jej naštve sms ať už byla jaká-koliv.
 Danyella 


Re: rozchod 

(31.5.2009 15:55:33)
Každopádně je velice těžká životní situace a tento krok jak se Pralinka rozhodne je nevratný. Člověk si musí zhodnotit co ztratí a hlavně co získá. Pokud získá ztracenou důstojnost je to docela dost. Jen nevím, kam Pralinko půjdete? Aby to nebylo z kaluže do bláta!Mám na mysli třeba jiného přítele...
 Líza 


Re: rozchod 

(31.5.2009 17:57:21)
Danyelko, nevím, jaké máš v tomhle směru zkušenosti, ale vím o lidech, u nichž opakované vykazování z bytu stačilo do doby, než žena vyřešila bytovou situaci. Teď navíc má být nově možnost zakázat tomu člověku, aby se k oběti přiblížil i jinde než v bydlišti, takže ji třeba nebude moct sledovat, počkat si na ni u práce a podobně.
 Danča a 2 děti 
  • 

Re: rozchod 

(4.6.2009 11:41:27)
MNo rozhodne na to pravo nemam ti lezt do soukromi je i na to zakon o mobilech pokud ti bez dovoleni leze do mobilu narušuje tve soukromi na to nema pravo .ja mela ten stejny problem sice me manžel nebyl za to ,ale on si zgust na jinem domacim nasili a to vše před dětmi na to byl expert,ale už sme od neho pryč a mame klid a take sem sbirla dva roky odvahu odejit.Já vím těžko se odchazi po tak dlouhe dobe..ja ti mužu jen poradit abys travila svuj čas vice nejakemma zajmy a nebo na vylety nebo z kamaradky na kafi a tak pod abys byla pryč z baraku...jinak ti přeji hodne štesti a pevne nervy.
 lucua 
  • 

Re: rozchod To je má zkušenost 

(9.9.2008 9:56:07)
Měla jsem ten samý problém před necelýma 2 rokama.Stále jsem se rozhodovala mám nemám,dám jim to co potřebujou,trvalo mi to pul roku.Pak jsem se rozhodla.Sehnala ze dne ne den bydlení v jeden den jsem si vše za pomocí známých odstěhovala.Děti to snášeli docela dobře dcerám bylo 3,5roku a druhé 14 měsícu ta to ani nevnímala.Manžel chvíli chtěl zpátky,řikal jak se vše změní atd.Vydržela jsem vysvětlila jsem mu že prostě je konec.Pak mi vyhrožoval že chce děti do péče ale nakonec jsme se domluvili.Ted jsme už rozvedený já mám nového parttnera a on má partnerku.A klape to v pohodě.Nebála bych se toho,Tvuj manžel bude ted kopat kolem sebe.Ale pak to zvládne,a třeba vám to pomuže a najdete novou cestu k sobě.A neboj do práce jít nemusíš. Pokud by tě u soudu kvuli tomu otravovali stačí když ti rodiče nebo někdo jiný napíše že Ti finančně pomáhá.A oni to už dál nestudujou.Držim pěsti Lucka
 lucao 
  • 

Re: rozchod 

(9.9.2008 9:57:28)
Měla jsem ten samý problém před necelýma 2 rokama.Stále jsem se rozhodovala mám nemám,dám jim to co potřebujou,trvalo mi to pul roku.Pak jsem se rozhodla.Sehnala ze dne ne den bydlení v jeden den jsem si vše za pomocí známých odstěhovala.Děti to snášeli docela dobře dcerám bylo 3,5roku a druhé 14 měsícu ta to ani nevnímala.Manžel chvíli chtěl zpátky,řikal jak se vše změní atd.Vydržela jsem vysvětlila jsem mu že prostě je konec.Pak mi vyhrožoval že chce děti do péče ale nakonec jsme se domluvili.Ted jsme už rozvedený já mám nového parttnera a on má partnerku.A klape to v pohodě.Nebála bych se toho,Tvuj manžel bude ted kopat kolem sebe.Ale pak to zvládne,a třeba vám to pomuže a najdete novou cestu k sobě.A neboj do práce jít nemusíš. Pokud by tě u soudu kvuli tomu otravovali stačí když ti rodiče nebo někdo jiný napíše že Ti finančně pomáhá.A oni to už dál nestudujou.Držim pěsti Lucka
 Míša s dcerou Viktorkou 
  • 

Zůstat nebo jít? .... 

(5.9.2008 10:11:58)
Ahoj,
tak čtu tento článek a je mi jasné jek se cítíš.Nechci říkat co máš dělat ale já bych odešla. Myslím že jsi ještě dost mladá na to abys něco zažila a vzdávat se toho kvůli nešťastnému manželství? Není to z mé hlavy ale z hlavy mojí maminky. ta se rozhodla Před deseti lety zůstat s tátou a dnes je neštastná. Zakoukala se do jiného a už dlouhou dobu se tím trápí.Protože zůstala s mím tátou. Tátá je super člověk ale prostě jim to dlouho neklapalo a od té doby co si mamka řekla to co ty a zůstala se trápí. A řešit něco v padesáti...? dělění majetku ,před důchodem řešit bydlení a podnájem...? Udělěj to... Máš spoustu času se z toho ,,dna" zvednout. Mimi to nechápe a ten starší do toho pochopení doroste. Ale je to jen můj názor.. doufám že jsem trošku pomohla.
 rhianon 


Re: Zůstat nebo jít? .... 

(5.9.2008 16:32:08)
trochu popletli moji přezdívku,má to být Rhianon:-) ano děkuji,pomůže mi každý názor,i když moc dobře vím,že se budu muset rozhodnout sama
 Míša s dcerou Viktorkou 
  • 

Zůstat nebo jít? .... 

(5.9.2008 10:11:58)
Ahoj,
tak čtu tento článek a je mi jasné jek se cítíš.Nechci říkat co máš dělat ale já bych odešla. Myslím že jsi ještě dost mladá na to abys něco zažila a vzdávat se toho kvůli nešťastnému manželství? Není to z mé hlavy ale z hlavy mojí maminky. ta se rozhodla Před deseti lety zůstat s tátou a dnes je neštastná. Zakoukala se do jiného a už dlouhou dobu se tím trápí.Protože zůstala s mím tátou. Tátá je super člověk ale prostě jim to dlouho neklapalo a od té doby co si mamka řekla to co ty a zůstala se trápí. A řešit něco v padesáti...? dělění majetku ,před důchodem řešit bydlení a podnájem...? Udělěj to... Máš spoustu času se z toho ,,dna" zvednout. Mimi to nechápe a ten starší do toho pochopení doroste. Ale je to jen můj názor.. doufám že jsem trošku pomohla.
 Dana 
  • 

znám 

(5.9.2008 10:12:50)
Renule,připadala jsem si jako když čtu svůj článek. Také jsem byla v takové situaci před skoro dvěma lety. Já jsem ten krok udělala a odešla. A jak krásně jsem mohla " . Ted´ mám suprovéo manžela,který má rád mojí holčičku (jeho nevlastní) a je mu jedno jestli je uvařeno nebo uklizeno,atd. Být tebou tak se nerozhoduju a jdu! Máš šanci si najít nového muže a být s nim št´astná. Starší syn to časem pochopí i když ho to bude bolet,ale přece neni sobec,kterýmu jde o PC,TV a různé hry,než o to jak je jeho mamině. Myslim si,že když ted´ neuděláš ten krok,tak ho uděláš třeba za rok za dva.Vždyt´ takových mamin je spousta.
 Bára a Kristinka 
  • 

Re: znám 

(5.9.2008 10:26:46)
Ahoj Renule,
asi bych zkusila nejdříve nějaké prostředky k záchraně vašeho vztahu - třeba tu manželskou poradnu nebo mediaci atd.Třeba je to nějaká krize, kterou lze překonat, zejména pokud to někdy dřív mezi vámi fungovalo jinak a lépe, než dnes. O pocity vůči manželovi se při tom rozhodování asi momentálně opřít nelze, protože si psala, že k němu momentálně nic necítíš. Bylo by to tedy spíš rozumové rozhodnutí. Ale myslím si, že pokud byste krizi překonali, může i ta láska a náklonnost znovu vyrůst. A pokud by se ovšem krizi překonat nepodařilo, pak bych asi odešla, protože žít trvale v napětí nelze.
Přeji každopádně pevné nervy.
Bára
 Jana  
  • 

Re: znám 

(5.9.2008 11:09:29)
No, já nevím, jestli je možné chtít po sedmiletém dítěti v takovéhle situaci, aby nebylo sobec a myslelo hlavně na maminku. To dítě si určitě zvykne, pokud se maminka rozhodne odejít, ale myslím, že na trochu toho vzdoru a breku má plné právo, on si to přece nevybral a v sedmi letech se mu to opravdu bude těžko vysvětlovat. Na druhou stranu, pokud je atmosféra v rodině špatná, tak to dítě to vycítí a je lepší to nějak řešit.
 rhianon 


Re: znám 

(5.9.2008 18:04:30)
no právě,někdy se mi zdá,že to ten starší ani nijak nevnímá to dusno doma,jakoby si myslel,že to tak má být,ale u toho mladšího jde vycítit nervozita,když je manžel doma je více plačtivý a pořád vyžaduje mou přítomnost
 dabraka 


Re: Dano 

(5.9.2008 15:52:26)
a tvůj bývalý manžel pil?A jak se choval k dítěti?Proč jste se rozešli?A jak se chová tvůj nový muž ke tvé dceři?Pomáhá ti doma s něčím?
 Dana 
  • 

Re: Dano 

(5.9.2008 17:06:16)
Debrako, můj bývalí nepil,ale psychicky a občas fyzicky mě napadal. Doma mi s ničim nepomáhal,když jsem po něm něco chtěla,tak vždy měl argument " já chodim do práce!" . Jediný co dobře uměl,že celý dny (pokud nebyl v práci) proseděl u počítače. Holka ho moc nezajímala,jednou jí vzal ven a to jsem mu ji musela vnutit!!! Tenkrát i jeho babička mu vynadala,at´ si ji kouká občas vzít,že taky potřebuji mít čas pro sebe. Prostě si myslel,že když udělá dítě,tak pro něho končí povinnosti. A nejvíce známé udivilo,když koupil holce něco na sebe nebo boty a peníze chtěl po mě zpátky!!!! Nynější manžel je jiný. Doma mi pomáhá a pořád se ptá jestli nechci s něčim pomoct, ví,že se bojim mužů (ví o mém bývalim)a proto umí řešit věci v klidu s klidnym hlasem (ex uměl hned řvát a hned ho maličkost vytočila).A s holkou dělají samý lumpárny,umí si s ní hrát a hodně si ji bere ne procházky (taky občas žárlim,protože holka chce blbnout s ním, s maminkou je nuda).Na to,že neni jeho,tak spolu mají hezký vztah.Jo a ex mě tři roky podváděl a vůbec se s tim netajil.Já vim,to už byl můj problém,že jsem vydržela tak dlouho (celkem jsme spolu byly skoro šest let).
 Maja 
  • 

odejdi 

(5.9.2008 10:23:07)
Radím odejdi rychle, a co nejdřív. Já takhle žila asi 4 roky, ke konci už s nervama na dně, extrémně plačtivá, nevyrovnaná. Začalo se to projevovat na dětech. Zhoršily se ve škole. Měly strach, když dospělí zvýšil hlas. Trvalo asi rok po rozvodu, než se v deseti letech přestal bát usínat.
Vezmi to z druhé stránky. Chceš, aby syn v dospělosti se ke své manželce choval jako manžel k tobě? Tohle v něm zůstane. Počítač je dobrá věc, ale můžete třeba na něj společně šetřit. Pokud budeš ty šťastná, můžeš s ním dělat hromadu jiných věcí, které jsi teď strávila dohadováním s manželem. Hrajte spolu karty, stolní hry, logické hry....
 Terka a Martínek, 9.1.2005 


Re: odejdi 

(5.9.2008 11:45:46)
Zakladatelko, brala bych při zvažování také v úvahu, jakým vzorem partnerského chování je klukům jejich otec? Budou to potom brát za normální? Chceš, aby se tak chovali ke Tvým snachám, jako se manžel chová k Tobě? Zkus zájmy dětí vidět i z další, perspektivnější stránky.

Určitě ale zkuste tu poradnu, pokud k tomu manžela přiměješ. Alespoň potom budeš vědět, že jsi udělala maximum - pro děti, pro sebe, pro manželství. Držím pěsti.
 ninuszka 


Re: odejdi 

(5.9.2008 14:50:38)
Souhlasím a radím odejít. Opravdu často synové napodobují své otce a já bych s tím nevyrovnala. Pokud už máš zajištěný byt, není co řešit, manžel ti bude muset platit alimenty a pc bych si normálně vzala pro syna s sebou, potřebuje ho ke studiu. A kabelovka... proč raději nejít ven nebo si zaplavat. Děti se rychle zadaptují a dají přednost pohodové domácnosti před luxusem.
Držím palce!!!!
 parishilton 


Ujasni si priority 

(5.9.2008 12:14:12)
Renule,nevím nad čím přemýšlíš.Ty si musíš ujasnit,jestli je pro tebe důležitější aby děti měly počítač a byly zasypané haldama hraček,nebo to aby se dívaly na ožralého otce a nešťastnou mámu.Co myslíš,že je důležitější?A ty řeči o sobeckosti mě vždycky dostávají,fakt.Proč by jsi neměla být sobecká?Ty si myslíš,že když se budeš obětovat v zájmu čehosi,že to někdo ocení?
 rhianon 


Re: Ujasni si priority 

(5.9.2008 16:36:09)
tu sobeckost jsem myslela vůči manželovi,oba kluky miluje,a je nešťastný při pomyšlení že by o ně měl přijít
 petishee 


Re: Ujasni si priority 

(8.9.2008 7:55:05)
No, nechci být nějak kousavá, ale to by se měl asi začít podle toho chovat, ne?
 parishilton 


Ujasni si priority 

(5.9.2008 12:15:41)
Renule,nevím nad čím přemýšlíš.Ty si musíš ujasnit,jestli je pro tebe důležitější aby děti měly počítač a byly zasypané haldama hraček,nebo to aby se dívaly na ožralého otce a nešťastnou mámu.Co myslíš,že je důležitější?A ty řeči o sobeckosti mě vždycky dostávají,fakt.Proč by jsi neměla být sobecká?Ty si myslíš,že když se budeš obětovat v zájmu čehosi,že to někdo ocení?
 parishilton 


Ujasni si priority 

(5.9.2008 12:16:16)
Renule,nevím nad čím přemýšlíš.Ty si musíš ujasnit,jestli je pro tebe důležitější aby děti měly počítač a byly zasypané haldama hraček,nebo to aby se dívaly na ožralého otce a nešťastnou mámu.Co myslíš,že je důležitější?A ty řeči o sobeckosti mě vždycky dostávají,fakt.Proč by jsi neměla být sobecká?Ty si myslíš,že když se budeš obětovat v zájmu čehosi,že to někdo ocení?
 parishilton 


Re: omlouvám se že je to vloženo třikrát, 

(5.9.2008 12:17:25)
zase nešlo jak dlouho vložit.
 Jitka 
  • 

Zkus to a zůstaň 

(5.9.2008 12:42:12)
Milá Renule, asi chápu, jak se cítíš. Před pár lety jsem na tom byla podobně. Manžel byl pořád v práci nebo někde s kamarády a já jsem měla malé miminko. Měla jsem pocit, že jsem na všechno sama a nikdo mi nepomůže. S manželem jsme si neměli co říct, nebo jsme na sebe řvali. Všechno muselo být po jeho, zařízení bytu, dovolená... Ale rozhodla jsem se to překousnout, slevit ze svých požadavků a hlavně se nehádat a nevyčítat. Pomalu se to ustálilo na docela přijatelném kompromisu. Láska prostě asi nevydrží na celý život, ale základem soužití by měla být hlavně slušnost. Jsme spolu, na většině věcí se shodneme a to, co k manželovi cítím, není ani láska ani náklonnost. Je to respekt, zodpovědnost a vědomí, že naše děti vyrůstají v normálním, relativně harmonickém prostředí. Mám spoustu přátel a zájmů, žiju si dost po svém a jsem spokojená. Kdo ví, třeba se jednou zamiluji a ještě jednou si prožiji (tajně) ten nádherný romantický pocit. Ale nejdůležitější pro mne stejně bude zodpovědnost vůči dětem a láska k nim.
Ještě zkus zatnout zuby, zkus v něčem manželovi ustoupit. Když ti bude vyčítat nepořádek, zkus se vymluvit na únavu, ale nehádej se... Možná to nakonec nebude nic platné, ale aspoň to zkus. Kvůli dětem. Držím palce.
 alena 
  • 

Re: Zkus to a zůstaň 

(5.9.2008 13:50:44)
autorko, když jsem četla, jako bychto psala já. dokonce jsem se děsila podobností. možná, když si hopřečtu po sté, taky dojdu k závěru. rpočnení uklizené? co jsi dělala? to jsi nemohla místo ležení uklízet? podívejse tady, tu bordel, tam bordel, všude bordel. jsi normální? tobě snad jebe! jsi jebnutá? běž se léčit! už ti hrabe. tohle jsou věty, které slýchávám. také tlačím na poradnu, je to moje poslední šance. ale protože jsou i dny ok, tak ta blbá pokakaná naděje zůstává.
 lklasinka 


Re: Zkus to a zůstaň 

(5.9.2008 13:57:43)
tohle co jsem si přečetla je psychické týrání, a mnohdy je to horší než to fyzické, takže v tvém případě bych asi zkus to a zůstań nedělala. spíš rychle si najdi byt a zmiz, než padne první facka. jestli že ti manžel řekne že ti jebe, nemáš si ho už proč vážit,
 Róza 
  • 

Re: Zkus to a zůstaň 

(5.9.2008 14:10:24)
Tak přesně to jsem chtěla taky napsat, ale Iklasinka mě předběhla. Toto je jasné psychycké týrání. Aleno zmiz dřív než těm blábolům uvěříš.
A Jitko, mě spíš připadá, podle toho, co píšeš, že se to neustálilo v přijatelném kompromisu, ale že si rezignovala na projevení svých pocitů a názorů a za tu cenu zůstávat spolu tedy cenu nemá :-(((.
 rhianon 


Re: Zkus to a zůstaň 

(5.9.2008 17:37:09)
no u nás je to až na to ti jebe,a jsi jebnutá a běž se léčit úplně to samé...a taky míváme klidné dny,navíc je manžel skoro pořád v práci,doma je minimálně...ale co to je za vztah,když jsem radši že není doma a že mám svůj klid.....
 lklasinka 


Re: Zkus to a zůstaň 

(5.9.2008 17:41:13)
Tak potom to asi nemá cenu, tak se hned nerozváděj a prostě odejdi jenom tak na zkoušku, třeba mu to docvakne a přijde z prosíkem a bude se snažit situaci řešit
 Dana 
  • 

Re: Zkus to a zůstaň 

(5.9.2008 18:45:25)
Jitko,ty mě překvapuješ. Proč se to u vás uklidnilo,protože jsi ustoupila! Proč by jsi nemohla mít svůj názor a tancuješ jak manžel píská?! Kde to žiješ? To bylo dříve,ted´ je snad jiná doba. Tak si tě ani nikdo nebude vážit.Vztah je snad o kompromisech a dohodnutí a ne,že bude jeden z nich pořád ustupovat.To je blbá rada a autorce bych ji určitě nedoporučovala.To,že děláš vše podle muže,jen aby byl klid a aby jste se nerozvedli je pitomost. Prostě tě nechápu,ale snad na to jednou přijdeš.Zkus najít své sebevědomí,podletoho co píšeš asi žádné nemáš.Proto se chováš a děláš co chce tvůj muž, ne co chcete oba.
 Jeyi+2 


Re: Zkus to a zůstaň 

(10.9.2009 16:16:09)
Dano,souhlasím s tebou...i když zrovna já.Donedávna jsem dělala to stejné,teď už dál nemůžu,nejde to,nechci.Chci mít konečně klid a né z hrůzou čekat co jsem zase udělala špatně.
K příspěvku dodám,že to Renula psala asi o mě?Jen ještě já bych přidala žárlivost.A ta hraje největší roli.Jinak řeším to co Renča.Taky jsem srdcem rozhodnutá odejít,snad i rozum jsem už přemluvila,ale nějak je to strašně těžký.Proto jsem se taky začetla,asi tu tak nějak hledám odvahu.ale děkuji Všem za příspěvky.Renulo a ostatní hodně štěstí a sil.
 Jeyi+2 


Re: Zkus to a zůstaň 

(10.9.2009 16:18:04)
Dano,souhlasím s tebou...i když zrovna já.Donedávna jsem dělala to stejné,teď už dál nemůžu,nejde to,nechci.Chci mít konečně klid a né z hrůzou čekat co jsem zase udělala špatně.
K příspěvku dodám,že to Renula psala asi o mě?Jen ještě já bych přidala žárlivost.A ta hraje největší roli.Jinak řeším to co Renča.Taky jsem srdcem rozhodnutá odejít,snad i rozum jsem už přemluvila,ale nějak je to strašně těžký.Proto jsem se taky začetla,asi tu tak nějak hledám odvahu.ale děkuji Všem za příspěvky.Renulo a ostatní hodně štěstí a sil.
 Jeyi+2 


Re: Zkus to a zůstaň 

(10.9.2009 16:20:20)
Omlouvám se za dvoje vložení:-)
 luca 
  • 

jste vzor pro děti 

(5.9.2008 23:56:46)
MYslím, že to není dobrý nápad. To, že ustupuješ, nikdy nikdo neocení, jen se to stane samozřejmostí a vaše děti si z toho vezmou vzor do svých vztahů.
Kdyby s tebou manžel chtěl zůstat, určitě by snesl to, že máš taky nějaké potřeby a jiné názory. A další věc, nestřádá se to v tobě někde uvnitř, pocit ukřivdění nebo tak? Fakt se ptám, já bych to asi neuměla přijmout i kdybych chtěla.
Ale chápu, já sama bych měla pěkně nahnáno, zůstat sama s dětma.
 luca 
  • 

ještě k článku 

(6.9.2008 0:09:37)
A ještě k článku. Nemyslím, že by autorka měla hned odejít, určitě jsem pro, aby zkusili vztah udržet, zkusili poradnu, změnu situace v rodině a pod. Ovšem ne tím, že bude ustupovat a své potřeby nedávat najevo. Někdy se to spraví, když se situace v rodině změní, žena není pořád jen doma s mimčem a muž v práci. Hodně štěstí!
 Karolka 
  • 

Re: Zkus to a zůstaň 

(7.9.2008 22:00:57)
No nevím. myslím, že každý sám nejlíp pozná, co ještě má cenu a co už ne. Zaplť pánbůh já tohle nezažila! Ale zažil to můj manžel a já byla u toho, když se rozváděl....Ona měla neměla nového chlapa, jen tenhle pocit, že si nemaj co říct, že si chce odpočinout od rodiny. S tím rozdílem, že Ona nechala dítě Manželovi za "pouhých" 85tisíc a šla do podnájmu, jež jsme jí dva roky platili.
Upozorňuji, že mne si manžel našel až po té, co se dohodli na rozvodu, takže nejsem rozvracečka ridin :-)
Co jsem ale chtěla říct je to, že Ona si malého bere cca 1 x za měsíc, nic moc mu nekupuje a stále se na něco vymlouvá. Ale je to jeho máma, odešla, když mu byly 4 roky! A malej se na ní vždycky těší.(už je mu 8,5) Já jsem pro něj ta, co se stará, co ho mazlí každej večer, co mu platí všechny kroužky a vyslechne všechny problémy vy škole a s kamarády, ale máma pořád někde je a věř, že i když "nemá peníze" , tak to neznamená, že by ji malej neměl rád. Tím chci pisatelku jen povzbudit, že děti možná uvažují racionálně - že přijdou o Jetix, ale vždyť ho buhou mít pořád u táty, takže minimálně jednou za dva týdny! a u mámy zase jiná zábava ... na to se musí přijít ale samo :-)) Píši z druhé strany, ale přiznávám, že je dobře, že Ona tenkrát odešla - veliké díky! Já si mohla najít manžela a mít "syna" a ona je volná a může konečně hledat sama sebe a jak říká - hlavně mít ode všech klid. Rozhodně není dobré setrvávat v nefunkčním vztahu. Chce to radikální řez - odstěhovat se, nemusí hned být ten rozvod, ale oddělené domácnosti ANO. Nikdo neříká, že se nemůžete k sobě po čase vrátit, ale teď rozhodně oba potřebujete být sami....a také sama ve svém bytě si spíše najdeš nového partnera a náhradního tátu pro děti, které jsou teď ještě tak malé, že jej budou ochotni přijmout.
Pa a držím pěsti! doufám, že nepíši moc zmateně...:-)))
 rhianon 


Re: Zkus to a zůstaň 

(7.9.2008 23:15:23)
ano už jsem se rozhodla,zítra se stěhuji pryč,bohužel to budu muset udělat tajně,když bude manžel v práci,chtěla jsem mu to říct,ale opět přišel domů z hospody nepoužitelném stavu:( se starším jsem měla večer rozmluvu,a bylo to zatím to nejhorší co jsem s ním musela řešit.takže odejdu,žádost o rozvod ještě nepodám,asi tomu nechám nějaký čas,kdoví,třeba nám ta odluka pomůže,pokud ne,tak si později aspon nebudu vyčítat,že jsem to měla udělat,že jsem neměla být srab. samozřejmě mám obavy,ale zároven se těším na ten klid a vnitřní pohodu:-)
 maluna 
  • 

Re: Zkus to a zůstaň 

(8.9.2008 0:17:03)
držím palce a přeju hodně štěstí
 lklasinka 


Re: Zkus to a zůstaň 

(8.9.2008 5:40:48)
Taky držím palce, snad to zvládnete, a´t vše dobře dopadne
 Lucka Gregorová,okamžitě pryč 
  • 

Nějak to dopadne. 

(5.9.2008 12:54:03)
Dobrý den,být na vašem místě vubec se nerozhoduji a okamžitě balím děti a věci a mizím.Nějak to dopadne.Třeba váás potká nová láska a děti se budou mít určitě líp s maminkou která je štastná a hlavně v klidu.Začátky buou určitě těžké, ale musíte být silná.Já věřím v to že i děti to pochopí a až budou mít trochu rozumu určitě to pochopí.A k tomu rozvodu a dětem.Jste si jistá že by manželovi soud děti opravdu nechal když říkáte, že pije?Pokud jste dobrá matka (a já doufám že ano)nemáte se čeho bát.
Tak hlavu vzhuru vzchopte se a dělete co uznáte za vhodné VY!!!

Držím palečky a mnoho sil do nového a snad lepšího života přeje Lucka Gregorová
 Kinga+3 


Re: Nějak to dopadne. 

(5.9.2008 13:12:50)
Renule přečetla jste si po sobě váš článek?
Podle mě jste už rozhodnutá :-)
 rhianon 


Re: Nějak to dopadne. 

(5.9.2008 17:34:26)
no,možná jo,jen jsem asi potřebovala vidět nějaké názory:-D
 Kinga+3 


Re: Nějak to dopadne. 

(5.9.2008 13:13:31)
Renule přečetla jste si po sobě váš článek?
Podle mě jste už rozhodnutá :-)
 Lorina 


Re: Nějak to dopadne. 

(5.9.2008 20:31:02)
Sama jsem z rozvedené rodiny a nikdy bych si nedovolila nikomu radit, jak se zachovat v takovém těžkém rozhodování.

Jedno mě ale strašně udivilo. Ptala jste se dětí, s kým by chtěly být? Já vím, že pro maminku by bylo naprosto šokující a nesmírně těžké, kdyby dítě řeklo, že chce být s tatínkem. Ale ... mám velmi dobrou kamarádku, která skutečně odešla. Byla natolik skvělá máma, že se odstěhovala pouze s dcerou, která s ní chtěla jít a syn zůstal s tátou. Často vidím, jak moc jí syn chybí a to se vídají všichni pravidelně, ale ona pochopila, že šťastný (relativně šťastný, protože, které dítě může při rozchodu svých rodičů být šťastné?) je s tátou, kde chce zůstat.

Nedokážu si to představit, ale vím, že moje děti jsou pro mě stejně jako pro vás naprosto vším, byla by to velká bolest, pokud bych se musela třeba s jedním z nich odloučit, ale asi bych musela ustoupit svým mateřským pudům a souhlasit s jejich přáním. ... Já před mojí kamarádkou smekám, protože vím, jaké těžké to rozhodnutí muselo být.. je vážně moc statečná..

 rhianon 


Re: Nějak to dopadne. 

(5.9.2008 20:59:09)
ptala,a starší chce být s oběma,nechce abychom se s manželem rozešli...ale pak mi říkal,že kdybych opravdu měla odejít,tak půjde se mnou
 Lorina 


Re: Nějak to dopadne. 

(5.9.2008 21:27:09)
To je dobře, samozřejmě celé vaší rodině přeji, ať se to vyřeší s největším klidem a dopad na děti je co nejmenší.
 Zabatko 
  • 

Stereotyp 

(5.9.2008 13:12:09)
Četla jsem si článek 2x a mám pocit, že největším problémem nejspíš bude stereotyp a rutina, to je zabiják mnoha vztahů. Já osobně, byť zatím nemám takovou zkušenost, bych hned neutíkala, to bych si nechala až jako poslední možnost. Spíš bych se snažila vztah oživit, zkusit si promluvit, trávit spolu víc času a znovu objevit ty věci, které Vás spolu kdysi daly dohromady. Ty jsou pořád někde ukryté, jen jakási všednost žití je zahrabala kamsi hluboko. Taky bych zkusila změnit trochu sebe, překvapit manžela uklizeným bytem, pozváním na večeři atd. Je jasné, že člověk nemůže být pořád zamilovaný. Zajímalo by mě, jaké je to "nic" co k manželovi cítíš, jestli je Ti lhostejné, co se s ním děje, bála by ses o něj, kdyby byl třeba někde autem na cestě a nevrátil se domů kdy měl? A co fyzická stránka, přitahuje Tě ještě jako chlap, nebo vůbec netoužíš, aby se Tě dotýkal, nebo je Ti ta představa dokonce odporná? Vždyť to není tak dávno, kdy se Vám stala ta "nehoda" která oživila Váš vztah. Pokud jste schopni prožít něco jako druhé líbánky, tak si myslím, že to ještě není ztracené, existují přece i jiné "stimuly" než jen těhotenství. Jaký je jako člověk? Je dobrý táta? Jaké jsou jeho další vlastnosti?
 Zabatko 
  • 

Stereotyp 

(5.9.2008 13:12:50)
Četla jsem si článek 2x a mám pocit, že největším problémem nejspíš bude stereotyp a rutina, to je zabiják mnoha vztahů. Já osobně, byť zatím nemám takovou zkušenost, bych hned neutíkala, to bych si nechala až jako poslední možnost. Spíš bych se snažila vztah oživit, zkusit si promluvit, trávit spolu víc času a znovu objevit ty věci, které Vás spolu kdysi daly dohromady. Ty jsou pořád někde ukryté, jen jakási všednost žití je zahrabala kamsi hluboko. Taky bych zkusila změnit trochu sebe, překvapit manžela uklizeným bytem, pozváním na večeři atd. Je jasné, že člověk nemůže být pořád zamilovaný. Zajímalo by mě, jaké je to "nic" co k manželovi cítíš, jestli je Ti lhostejné, co se s ním děje, bála by ses o něj, kdyby byl třeba někde autem na cestě a nevrátil se domů kdy měl? A co fyzická stránka, přitahuje Tě ještě jako chlap, nebo vůbec netoužíš, aby se Tě dotýkal, nebo je Ti ta představa dokonce odporná? Vždyť to není tak dávno, kdy se Vám stala ta "nehoda" která oživila Váš vztah. Pokud jste schopni prožít něco jako druhé líbánky, tak si myslím, že to ještě není ztracené, existují přece i jiné "stimuly" než jen těhotenství. Jaký je jako člověk? Je dobrý táta? Jaké jsou jeho další vlastnosti?
 rhianon 


Re: Stereotyp 

(5.9.2008 17:32:14)
jako táta je naprosto úžasný,kluky miluje,pokud je doma tak se oboum věnuje,to jen mezi náma to nefunguje..a jaké jsou další jeho vlastnosti?z mého pohledu mi připadá,že jen špatné:sobec,necitlivý,arogantní,krutý,urážející a urážlivý...ale takhle ho možná vidím proto že už láska k němu vyprchala.
 janaconda 


mila Renule, Renčo, 

(5.9.2008 13:16:50)
Ano manžel se k tobe chova jako bys ani nebyla člověk, možná je na čase zamyslet se proč, víš já věřim ze vše co nás v životě potkáva je k něčemu dobré, něco nas to má naučit, my žemy jsme hodně silné a krasne a chytré bytosti, nezasloužíme si aby se k nám někdo takhle choval, ale možná se zkus zamyslet jak se chovaš samak sobe? nechas na sebe křičet? vzdyt přece nepořádek se da řesit, třeba uklizeckou, ktrea 1x tydne přijde a pouklízi to na co ty nemas cas a chut...nepusobilo to na mne ze byste nemeli dostaek financi, abyste si uklizecku nemohli dovolit...a ty budes mit vic casu na deti a vetsi si nebude muset hrat jen s pocitacem....myslim ze je potreba se ohradit a rict svemu muzi ze takhle se k tobe chovat nebude!....ZAkladem toho aby to mohlo nejak fungovat at uz s rozvodem nebo bez nej je komunikace, mluv s nim a poslouchej ho ale vymin si ze budete mluvit bez urazeni toho druheho a bez vycitek....je to tezke ale bez too se dal nedostanete, jesne muzes utect ale co pak...nechutne tri roky resit po soudech deti....ver ze je lepsi se dohodnou a urcite i pro nej....a neboj se soud nesveri deti do pece otce pokud matka neni alkoholicka nebo neco podobneho...pokud se dohodnete a ty budes souhlasit muzete zadat o stridavou peci...pokud nebudes chtit budou v peci u tebe....muj rozvod pred tremi lety dopadl dobre dohodli jsme se:-)..drzim moc palce a hlavne neublizuj sama sobe a nenech si ublizovat a mysli na deti jak ji asi je kdyz vidi tatu jak maminku uraží....
Jana Krolupperová
 Eva, 2 dospělé dcery 
  • 

Zůstat nebo jít? 

(5.9.2008 13:37:02)
jít a hned, rok možná dva to bude finančně horší,ale pak ta pohoda, to se musí zažít.
 eva svobodova,dvě malé dcery 
  • 

Je to velmi těžké,ale vydržela bych to. 

(5.9.2008 13:40:12)
velmi se shoduji s názorem paní Jitky. Zivot přináší různá úskalí a zkoušky a co se dějě dnes za rok nemusí být už pravda,jen ponaučení do budoucna.Je bobré když se může žena věnovat i něčemu jinému než dětem a domácnosti.
 Yetty,Míša 03 & Zuzi 08 


Rodina? 

(5.9.2008 13:43:03)
Hele ťažko sa radí, ale nešťastná matka a nefungujúca rodina nie je žiadny ideál a nenahradí to ani finančné zabezpečenie. Moji rodičia boli niekoľkokrát na hrane rozvodu a moja matka (tvrdí) sa kvoli nám nerozviedla. Ale neviem či je lepšie žiť v rodine, v ktorej sú vzťahy podkopané, alebo s rozvedeným rodičom, ktorý je vyrovnaný. Já mám skúsenosť osobnú s tým prvým tipom a nič moc. Já by som doporučila manželskú poradňu, tam si to ešte možeš ujasniť.
 Liška s banem :) 


Zkus manželskou poradnu 

(5.9.2008 14:19:28)
a když to nepomůže, alespoň by vám tam mohli pomoci se dohodnout o rozvodovém vypořádání. Myslím, že tvůj manžel se bez vnějšího tlaku nezávislé třetí osoby dohodnout nebude chtít. Když poradnu odmítne, tak bych od něj odešla. Nač se trápit v nefunkčním vztahu ? Děti to také brzy vycítí a budou se trápit s tebou. A co se týče poklesu životní úrovně - tvůj manžel má k dětem i k tobě vyživovací povinnost, tak bych to zase tak černě neviděla. A pokud je to slušný otec, tak by synovi mohl dovolit si počítač vozit i k mamince, ne ?
 Hanka,Rebeka 12/05,Miriam 4/07 


Manželská poradna 

(5.9.2008 16:05:34)
Zdá se, že to tvému muži pořád nedoklaplo a nemá snahu to řešit. Ale kdo ví, co se děje uvnitř něj.
Zkusila bych zajít do nějaké manželské poradny, třeba by si snáz poradili s tím, jak mu "nastavit zrcadlo", aby prohlédl. Ale zázrak ze dne na den bych nečekala, myslím, že by vás oba čekala dlouhá cesta... Ale ještě bych to nevzdávala.
Pokud by manžel nebyl ochoten zajít ani do poradny, co s ním? ... Nejsem pro neuvážené odchody, ale je mi jasné, že pokud nespolupracuje a nesnaží se (ani změnit ani milovat bez výhrad), musí to být hrozně frustrující...
A ještě dotaz - to syna nejvíc mrzí, že přijde o přístup k počítači, než že přijde o tátu? Taky zajímavá reflexe, ne?
 zuzkasim 


Re: Manželská poradna 

(5.9.2008 20:49:16)
Tak já si myslím, že to je taková klasická první reakce, nic jiného bych od 7-letého kluka asi nečekala. On si to totiž neumí doopravdy představit.
Je to teda trochu mimo, ale kamarádku teď čeká docela vážná operace a její děti (6 a 9 let) si dělaly srandu, že si pak maminku dají v takové té plechovce (nevěděly, že se tomu říká urna) do kuchyně. Mladší dokonce navrhla, že by ten popel mohla zakopat na zahradě a zalévat jako strýček Pompo, maminka jim pak znovu vyroste jako v Arabele:-) To jen k uvažování dětí.

Pokud před 9 měsíci bylo vše jinak, tak mi to nepřijde až tak neskutečně dlouhá doba nefungujícího vztahu. Určitě bych se ještě snažila. Třeba si sama sedla a přemýšlela, jestli ty měsíce po narození 2. dítěte opravdu domácnost nezanedbávám výrazně víc. Jestli jo, tak co s tím? Co si najmout jednou za čas člověka na úklid (studentku, firmu). Já takhle v době studií chodila do jedné rodiny jednou týdně na úklid bytu, pro mě to bylo fajn, pro paní určitě taky. Kamarádka si takhle najímá taky studentku, moc si to pochvaluje. Ostatně s úklidem může pomoct i manžel, pokud na to teda má čas a snahu.
Manželskou poradnu bych zkusila, tam poprvé můžeš třeba zajít i sama.
Pokud se pro rozvod rozhodnete, tak rozumným řešením může být třeba i střídavá péče, zvlášť, pokud máte takové podmínky bydlení - 5 minut od sebe. Kojenec na to asi zatím není vhodný adept, ale starší syn by to mohl zvládat dobře.
 Sima + 2 
  • 

a proč? 

(5.9.2008 16:31:14)
Renule a proč si děláš hlavu s tím jestli máš uklizeno, jestli je správně navařeno? Manžel snad domácnost neobývá, tak ať uklidí a navaří podle svého, když na tebou odvedené práci vidí mouchy. Nicméně to už není aktuální otázka, ty řešíš rozchod. Tohle mě na tvém příspěvku zaujalo - on chodí do hospody, já se nestarám o domácnost. Teď k tomu, co momentálně řešíš. Aby ses odstěhovala, požehnání muže nepotřebuješ. Odstěhování a rozvod jsou 2 odlišné věci. Takže - nechceš-li s ním žít, jdi. Nejsi pes na řetězu. Zeptej se synů, jestli chtějí jít s tebou. Je to těžké, chápu, že je chceš mít u sebe, ale co když oni si to nepřejí? A pokud je tvůj muž bude chtít "vysoudit", opilci je soud těžko svěří.
 Bonpara 


hodně dobře si to rozmysli!!! 

(5.9.2008 16:34:40)
Autorko,
manžel je alkoholik, přehání to s pitím?
Psychicky tě týrá?
Fyzicky tě týrá?
Nedává na domácnost a tebe tolik peněz kolik potřebuješ?
Nemá zájem o děti a nevěnuje se jim?
Má milenku(y)?
Je ti sex s manželem odporný?
Pokud na jednu či více otázek je tvoje odpověď ano, tak od něj odejdi.

Pokud ani jedna z výše uvedeného není pravda, tak se na zlepšení vztahu dá pracovat.

Já mám ten pocit, že problém má hlavně tvůj manžel. Kritizuje tě za vedení domácnosti (v podstatě tvoji práci ) možná i za tvůj vzhled nebo jiné věci to domýšlím a to je typické jednání chlapů, kteří mají neúspěch ve své práci,nebo jiné oblasti, která je pro ně důležitá, anebo ten úspěch mají, ale za cenu obrovského stresu a kompromisů. Vidí to tak, že on potí krev v rachotě, nechá se šikanovat od šéfa a jeho "ženská doma není schopná ani osolit polívku ". Prostě přijde domů vyleje si na tebe vztek, odreaguje se tím, že tě vytočí nebo rozbrečí a jde relaxovat do hospy. A v podstatě z jeho pohledu o nic nejde. To že tím pohřbívá vaše manželství zjistil asi až když jsi vyrukovala s rozvodem.
Takže neřeš kluka a jeho PC, neřeš jestli máš doma bordel nebo ne, neřeš jestli někdy potkáš tajnou lásku. ŘEŠ jak se k tobě teď chová člověk, kterého jsi si vzala. On má problém a musí ho 1. přiznat, 2. chtít zlepšit. A ty mu musíš říct : " Takhle se ke mně chovat nebudeš " Manža asi nebude a priori zlý člověk, umí se k tobě chovat i hezky viz těhotenství, zkus podpořit tu jeho lepší stránku.

Jo a ty příspěvky, jak každá druhá utekla od chlapa a je teď strašně v pohodě, beru s rezervou.
 Jaana2 


Re: hodně dobře si to rozmysli!!! 

(6.9.2008 7:47:58)
Odešla jsem s pětiletou dcerou úplně bez ničeho, byla to v podstatě výměna dcery za majetek, protože kdybych chtěla jen kousek toho, co mi podle práva náleželo, tak by on byl schopný se se mnou soudit o dceru třeba tři roky (a kdo by to tak asi nejvíc odnesl, že), protože věděl, jak moc mi na ní záleží. A OPRAVDU jsem byla v pohodě , stačilo s ním prostě nebýt. Těžko si umíš představit ten pocit, když ho nezažiješ. To není o tom, že nemáš moc peněz, že řešíš spoustu starostí, je to o tom "s ním nebýt"

A co se autorčina problému týká - pokud si manžel postaví hlavu, tak soud o děti nebude jednoduchý, ono to už není tak, že se děti automaticky přiklepnou matce. A pokud jsou teady podmínky k tomu, že by mohla být nastavena střídavka ( byt 5 min od sebe) tak ji soud může nařídit i když s tím matka nebude souhlasit. Bacha na to.
 Kajda 
  • 

Re: hodně dobře si to rozmysli!!! 

(6.9.2008 9:55:44)
Opravdu se střídavou péčí nemusí matka souhlasit? Nám řekl právník, že musí souhlasit. Jak to tedy je opravdu???
 Jaana2 


Re: hodně dobře si to rozmysli!!! 

(6.9.2008 19:18:26)
Kajdo pokud jsou splněny podmínky pro to, aby mohla být uskutečňována střídavá péče, tak nemusí matka souhlasit. Jednak je to např. věk dětí, změna bydliště, školy, citové vazby v rodině .... U velmi malých dětí to je jednodušší, bere se to tak, že péči matky potřebují více (i když jsou otci, kteří toto dokáží bez jediné chyby), když už jsou starší a nedělalo by problém třeba jezdit do školy, tak někdy střídavka může být přes protest matky. Většinou v případě, kdy otec o to velmi usiluje a matka velmi protestuje. Je to běh na dlouhou trať, psychologická vyšetření - hradí si rodiče, je to docela drahý, v případech, kdy matka upírá styk otce s dítětem a pod. Není to jak to bylo dřív, před lety. A oni to někteří otci berou i jako dbrou možnost vydírání.
 mamina79 


Jaano2 

(8.9.2008 14:25:00)
Teď jsem to tedy moc nepochopila. Střídavá péče se nařizuje většinou v případě, kdy otec moc usiluje a matka moc protestuje?
A kdyby otec moc usiloval a matka byla vlažná, tak ne? Snad právě proto, když protestuje, tak by to neměli nařizovat, ne.
No, osobně se mi střídavá péče zdá být pěkně na prd, a kdyby ex o ni požádal tak se okamžitě stěhuju než čekat, že i přes můj nesouhlas to nějaká blbka stejně odklepne.
Vy byste chtěly si každý týden balit kufry a stěhovat se jak balík prádla? Já tedy ne.
Zakladatelce přeju hodně síly.
 Paluška 


Pořádně si to promyslet 

(5.9.2008 16:34:53)
Milá Renulo, četla jsem článek se zaujetím. Myslím, že pokud bych se do této situace dostala, tak bych udělala maximum pro to, abych vztah udržela. Snažila bych si s manželem o všem promluvit, zjistit, co vlastně od vztahu očekává on sám, a současně bych mu řekla, co trápí mě. Pak bych se ho snažila přesvědčit, že bychom měli najít takový kompromis, na kterém se shodneme oba.
Máte nejenom sebe, ale i dvě děti. Pokud byste dokázali svůj problém překonat, ukážete jim, že investovat do manželství v krizi se může vyplatit. Myslím, že se dneska rozpadá tolik vztahů i kvůli tomu, že lidi nechtějí své problémy řešit, ale raději odchází. Což nemusí být tvůj případ, protože neznám tebe ani tvého manžela. Spíše jsem to uvedla jen jako podnět k zamyšlení, zda je opravdu váš vztah v takovém stavu, že už jej nelze zachránit.
 Mona 2 děti 
  • 

srdce hlava 

(5.9.2008 17:14:44)
ahoj já vím jak ti je.prožívám něco podobného.mám ale děti starší ale dcera to prožívala dramaticky.už druhým rokem letos jsem řešila taky jako ty srdce nebo rozum.asi 3krát to bylo srdce.manžel se odstěhoval na moje prosby.pak přišel z brekem já ho vzala zpět.byla jsem prostě pořád i po 13 letech zamilovaná.jenže až dnes jsem pochopila že nemůžem už žít jako pár.on nesplnuje to co já od vztahu čekám a já nesplnuju co by chtěl on.já vím narozdíl od tebe já se s manželem bavím normálně neděláme si problémy.ale nikdy bych nežila sním jako partnerka,a před dětma jako že se nic neděje.to nejde žít na oko.manžel to tak chtěl ale já ne.a teď?já jsem sama s dětma a on je sám.příjde zas odejde.je mi moc líto že už to není jako dřív ale....je fakt že se trápím protože mám dilema: rozvést se nebo ne?já nevím.tak ti držím palce ať se rozhodneš dobře......
 Theend 


Radši odejít 

(5.9.2008 19:19:49)
Zažila jsem obdobnou situaci, ovšem z pozice dítěte. A hrozně jsem si přála, aby se rodiče rozvedli. V tom dusnu se nedalo žít, s následky se potýkám dodnes. Udržovat nefunkční vztah dětem nic dobrého nepřinese. Přeju hodně sil.
 AlenaR 


Jsem na tom stejně ! Poraďte  

(6.9.2008 22:26:57)
Jsem překvapená, jak moc se Tvůj článek shoduje s tím, co nyní prožívám já - jak už tady někdo zmínil, jako bych ho "psala sama".Jsem vdaná tři roky a máme nádhernou roční dceru.S manželem to nikdy nebylo ideální ,ale co předvádí teď, když jsem na mateřské mně překvapuje každý den.
Nevím, jestli je to stresem z podnikání, do kterého se pustil,ale hádky jsou na denním pořádku. Nevadí mi,kdyby byly sem tam a jen mezi námi,ale on je schopný po mně vyjet před dcerkou a dokonce mě před ní urážet a nadávat mi - je to skutečnš domácí teror, jak tady ně kdo uz napsal a nebo jen přeháním a jsem hysterická, když se mi nelíbí, že mi můj partner - Američan(ještě ke všemu jiný kraj...)řekne že jsem blbá, nebo doslova - stupid, shut up bitch, get the fuck out, fuck you apod s tím, že je dost hlučný - to vše před malou.
Dokonce mám dojem, že na mně žárlí, že můžu být s dcerou, nebo vůbec doma a občas mu ujede, že bych mohla taky jít do práce..jako bych se doma flákala.


Též jsem jako autorka ve stadiu, kdy jsem v napětí, co zase přijde.

Přemýšlím co dál, má si má dcera v budoucnu nechat líbit něco podobného ? Zatím se bráním a postavím se mu,ale jak dlouho ?

Mám možnost se odstěhovat jen pár bloků od našeho bytu, jako autorka ,ale jsem na něm fin.(splácím půjčky) závislá.
Nechci mu bránit ve styku s dcerou - možná by se pak vídali naopak více, než nyní.Když jsme ale kdysi o možnosti mého odchodu mluvili pohrozil mi, že bude požadovat střídavou péči, což považuji za naprostý nesmysl, který mně děsí.
Mám z toho strach,ale takhle to už dál nejde - poradna nepomohla.Co si o tom myslíte ?
 luca 
  • 

Re: Jsem na tom stejně ! Poraďte  

(6.9.2008 23:22:29)
jsou to těžké situace, každopádně, když se změní situace v rodině a každý dělá "to svoje" - ty doma s malou, manžel nervy v práci, skřípe to někdy děsně. Pokud by po mně manžel tak vyjížděl, asi bych už neměla sílu a chuť se o něco snažit, ale musím říct, že já osobně jsem měla dobrý pocit z toho, když jsem mohla na pidiúvazek do práce (malé byl 1 rok). Manža si zkusil se starat o prcka celý den a já zkusila problémy v práci. Bohužel ne každý má tu možnost. Pevné nervy a dobrá rozhodnutí
 lklasinka 


Re: Jsem na tom stejně ! Poraďte  

(7.9.2008 7:29:53)
Nedokážu to pochopit, jak si kterákoli z Vás může nechat takhle nadávat, a ještě nedej bože před mimi. Proč by měla pisatelka do práce má roční mimino, je na rodičovské dovolené, a ta je pro to aby se starala o mimi a ne proto aby co nejdřív letěla do práce, a mrňouse vychovával někdo jiný.
No a jak by to vypadalo, když je manžel američan, nemá tady občanství, pobyt, nebo co to je, díky tobě?,? Myslím že pokud tě takhle slovně napadá, žádná střídavá péče nebude, pro jistotu si na to sežeň někoho, nebo něco, co ti to potvrdí. Protože tohle je týrání, a je jen otázka času, kdy do něho zahrne i vaši malou
 AlenaR 


Re: Jsem na tom stejně ! Poraďte  

(7.9.2008 8:40:34)
Moc Ti děkuju. Občas už mám dojem, že na tom nadávání snad bude něco pravdy a pak se zhrozim sama sebe, co blázním! Taky jsem si myslela, že se mi něco takovoého nemůže nikdy stát a ejhle, kde jsou všechna předsevzetí. Upravím si nový byt a musím pryč. Bohužel asi postupně a až tady nebude - je to zbabělé,ale už jednou jsem na noc odešla pryč a tu scénu, co mi udělal by ch nikomu nepřála vidět ani slyšet - malá se pak celou noc budila. Díky za povzbuzení.
 lklasinka 


Re: Jsem na tom stejně ! Poraďte  

(7.9.2008 9:17:56)
Nejlepší bude, ještě než se odstěhuješ, jít na sociálku a ve všem se poradit. Je tam i bezpl. právník, který ti může pomoct vyřídit věci jako svěření dítěte do péče, návrh na rozvod manž. ... hlavně ti může poradit, co a jak. Nebude to lehké, ale nečekej až psych. týrání přeroste hranici, pak bys to už nemusela poznat, tvé sebevědomí bude v prd.., budeš utřesená manželka, která to bere jako normál,
A ještě jedna rada, neboj se využít Azylového domu, jsou tam opravdu odborníci, kteří umí mohou a chtějí pomáhat řešit situace, pomohou se zbrchat,umí v tom chodit, ví kam jít, ... myslím že tento systém je v našem státě na opravdu dobré úrovni hodně štěstí
 rhianon 


Re: Jsem na tom stejně ! Poraďte  

(7.9.2008 10:37:12)
jo,taky mi docela účinně vymívá mozek,kolikrát jsem se přistihla jak sedím a říkám si,že má asi pravdu,že jsem opravdu tak hrozná matka a bordelářka,vždyť kdyby to přece nebyla pravda,tak by to pořád neopakoval...
 Hanka,Rebeka 12/05,Miriam 4/07 


Re: Jsem na tom stejně ! Poraďte  

(7.9.2008 12:39:15)
Možná že má v něčem pravdu - každý máme nějaké mouchy. Smutné je, že nevidí i ty dobré stránky, každý nějaké máme, ne? Myslím, že z jeho strany tohle není láska. Kdo chce psa bít, vždycky si hůl najde.
Teď neřeším tvoje postoje nebo rozhodování, ale tvůj pohled sama na sebe. A priori, počítám, že čím víc ti vtlouká do hlavy, že jsi bordelářka, tím menší máš chuť uklízet, ne? Ono totiž, stokrát opakovaná lež se stane pravdou. Většinou nám na tyhle trable zadělají rodiče (Ty nikdy k ničemu nebudeš, apod.), člověk se potom takhle začne vidět sám a neuvědomí si svoje kladné stránky, zahodí svůj potenciál.
Řekni mi - v čem jsi dobrá? Zkus se nad tím zamyslet. Ať už dopadne tvoje rodinná sága jakkoliv, zkus najít to, pro co jsi se narodila, a žít tím. Třeba můžeš tenhle svět něčím úžasným obohatit!
 lklasinka 


Re: Jsem na tom stejně ! Poraďte  

(7.9.2008 12:22:46)
pokud budeš potřebovat s něčím pomoct, stačí se ozvat, tuhle situaci jsem řešila asi před 3 měsíci s mojí kamarádkou, okorát ta neměla zuby, vlasy, a byla celá modrá a dolámaná. takže te´d vím kam jít a na koho se obrátit
 luca 
  • 

jen ještě pozn. 

(8.9.2008 0:22:10)
Já jen ještě k tomu zaměstnání. Ne, že by měla letět hned do práce, roční prcek je fakt malý, ale prostě mi připadá, že kdyby se rodiče o děti a domácnost a finanční zajištění rodiny dělili, bylo by o tolik krizovek míň, líp by se navzájem chápali. Ale to je v dnešní době asi trošku sci-fi. U mně to tak zafungovalo. Ale samozřejmě, pokud je tam alkohol, vydírání a týrání, tak už to je úplně jiná situace a je to v pr...
 mili 
  • 

Re: Jsem na tom stejně ! Poraďte  

(9.9.2008 7:06:50)
Nám pomohlo, že jsem začala chodit do práce. Manžel se musel víc zapojit do péče o naši holčičku a já se zbavila vtíravých pocitů frustrace. Hádky ustoupily a je nám všem mnohem líp. Jinak období, než si manžel našel jinou práci, bylo také příšerné, a mě chvilku trvalo, než jsem pochopila, kde je problém.Byly časy, kdy jsem taky řešila, zda zůstat, nebo odejít, užíraly mě pochybnosti, proběhla i nějaká zamilovanost do jiného muže, ale všechny krize jsme zatím díkybohu překonali a jsme oba rádi, že tomu tak je. Je někdy těžké uvědomit si, co opravdu člověk cítí, když se zlobí nebo se cítí uražen. Přesto se neodvažuji nikomu radit, co má nebo nemá udělat. V našem případě to dopadlo tak, v jiném by to nefungovalo. Přesto nejsem zastánce radikálních řešení, protože je to prohra pro oba. Společné postavení se problému a jeho řešení dokáže dát vztahu nový náboj a stmelit nestmelitelné:)stojí za to to zkusit. a propos: nenašla bych lepšího tátu pro naši holčičku, než toho, kterého mám!
 rhianon 


Re: Jsem na tom stejně ! Poraďte  

(7.9.2008 10:35:34)
také jsem na něm finančně závislá,za dobu manželství jsme si taky vzali pár půjček,které splácím,,a když já mu řeknu,že chci odejít,začne vyhrožovat že kluky odveze ke své matce do Olomouce,myslím,že by na to asi neměl "koule" ale je to pořád dokola,samé výhrůžky
 ali 
  • 

Re: Jsem na tom stejně ! Poraďte  

(7.9.2008 15:32:10)
Aleno,
choď do práce!!!! Ono to v partnerském životě hodně pomůže, když je člověk samostatný, soběstačný, hrdý a sebevědomý. Pak budete na stejné úrovní (ty nebudeš muset mít materiální strach) a on tu jistotu, že si to, co si dovoluje teď bude moci dovolovat dál a třeba to pomůže i vztahu.
 Danča,dvě děti 
  • 

Re: Jsem na tom stejně ! Poraďte  

(12.5.2009 19:43:13)
Ahojky ano připada mi to,že si čtu svuj přibeh nadavani,ponižování,že se fkakam a nic nedělám to vše je i muj přiběh a došlo to i tak daleko,že sem do manžela dostala facku,že me s toho dva dny bolela hlava tak a na nic sem nečekala a sebrala děti a jejich potřeby do školy a věci a odešli od něj ..já vím je to těžké začatek je těžký,ale když máš někoho kdo ti ze začatku pomuže tak se to zvladnout..rodiče,dobři přátelea kamaradky..Tak ti řikam sbal dceru a rychle pryč od něj to bych udela já ..neda se to vydržet věčne a me děti to dost poznamenalo zhoršení ve škole dost těžko to snašíhlavně ta starší..dej na muj nazor lepši to nebude..ale zaleži jen na Tobě jak se rozhodneš,ale nerozhoduj se moc dlouho...a přeji Ti hodně štestí..
 myš 
  • 

Názor 

(5.9.2008 20:37:08)
Začala bych s přemýšlením u sebe a co čekám od manželství, od partnera atd. Je to hodně o sebeúctě, o nastavení laťky, co ostatním ve vztahu k sobě dovolíme a co už ne. Osobně bych nikdy nežila s manželem, který by mě urážel a nevážil si mě. Pokud tě uráží, shazuje, kritizuje, tak mezi vámi není to základní pro dobrý vztah - vzájemná úcta. Jak už tu někdo psal, tak nějaký problém má nejspíš tvůj muž. Taky třeba nemám vždycky vzorně uklizeno a manžel mi prostě pomůže s úklidem, když je třeba. Pokud by na mě štěkal, že se mu to nelíbí, tak mu strčím do ruky koště, ať se ralizuje dle svého. A hlavně bych mu dala jasně najevo, že kritika se mi nelíbí, nikdo nejsme dokonalý a o tom by vztah být neměl. Vždycky můžeš na druhém najít něco, co se ti nelíbí, dělá to jinak, než ty, takže by jste mohli vzájemně prokritizovat a prohádat život.

Podle toho, co píšeš, bych od takového chlapa asi odešla, možná by stálo za to nejdřív mu narovinu říct, co se ti na vašem vztahu a jeho chování nelíbí a jak by sis to představovala ty a pak zas on, zkusit mediátora, psychologa atd, ale to musíš rozlousknout ty, jetli to za to ještě vůbec stojí. Ale pokud hodlá pokračovat v nastaveném kursu, popř. to nehodlá řešit nijak, tak bych odešla, i kdyby to znamenalo citelné snížení životní úrovně.
 rhianon 


Re: Názor 

(5.9.2008 21:09:59)
já už zkoušela až na manželskou poradnu vše....zkoušela jsem ustupovat i být tvrdohlavá,chtěla jsem s ním o tom mluvit,chtěla jsem to řešit,zkoušela jsem mít doma uklizeno jako v nemocnici,nepomohlo,každý večer jsem mu dělala teplé večeře,nepomohlo,chovala jsem se tak jak on si představoval,nepomohlo,prostě,z mého pohledu at jsem dělala cokoliv,nebylo mi to nic platné,až mě to přestalo bavit úplně,začala jsem stávkovat,starám se jen o kluky,jemu říkám,že má ruce i nohy zdravé,tak at si to jídlo naloží na talíř sám,a pokud se mu nelíbí jak je uklizeno,tak at si uklidí taky sám,na to on mi řekne,že já jsem ženská,já bych měla dbát na pořádek a teplo rodinného krbu a že vlastně já jsem ten důvod proč chodí do hospody,protože ho netěší být v neuklizené domácnosti..už si opravdu někdy připadám jako blázen,ale rozhodně si od něho nenechám s..t na hlavu,umím se ozvat,takže hádky jsou na denním pořádku,ale je to strašně únavné,pořád za sebe bojovat,za to jaká jsem,a že už asi jiná nebudu,když mě nedonutil za celých 8 let,abych byla v úklidu a ve vaření lepší,ale já ho přece taky k ničemu nenutím,tak co mu dává to právo???oddací list???s tím at se jde vycpat....ale je pravda,že po té co jsem mu pohrozila rozvodem,tak tolik miláčků a zlatíček a drahoušků jsem už od něho dlouho neslyšela,ale já už mu to nebaštím,vím že za čas by to bylo to stejné,jako už tolikrát...už mu prostě nevěřím...
 Veronika 
  • 

... 

(5.9.2008 21:28:04)
No tak pokud jde o můj názor, je to dost těžké, protože těch informací je opravdu hodně málo. I tak ale můj názor:

Pokud se cítíš být TRVALE nešťastná, ke svému muži cítíš třeba nechuť nebo odpor, pokud tu není NIC, co bys na něm měla ještě ráda, čeho by sis vážila a co bys obdivovala, pak určitě nemá cenu ve vztahu zůstávat - peníze nepeníze. Ty budou, my nebudem :-)

Na druhou stranu - zkus třeba taky zauvažovat, proč tvůj muž chodí do hospody a z čeho by mohly pramenit kritiky, kterými tě častuje. Je to jeho podstata pořád někoho sekýrovat (pak radši odejdi ze vztahu pryč!), nebo se ti tím snaží říct, že se mu něco nelíbí a bylo by potřeba to změnit?

Mám totiž ve své blízkosti podobný příklad: žena děsný bordelář :-), neustále vaří zrní - těstoviny - kuře, svoji péči a pozornost věnuje výhradně dětem, své práci, hubnutí a dietám, módě, a se svým manželem je schopna komunikovat pouze o provozních věcech či jaký problém řeší zrovna její kamarádka z práce, zato však několik hodin v kuse, že z toho její muž musí mít hlavu jak pátrací balón :-) V takovém vztahu muži šťastní opravdu být nemohou a mnohdy to právě řeší hospodou, kamarády, milenkami a citovým ochladnutím.

Chci tím vlastně říct, aby ses zamyslela nejen nad tím, co pro tebe tvůj muž znamená, ale i nad tím, zda třeba i jemu ve vztahu něco nechybí ze tvé strany a jestli bys s tím ty mohla a chtěla sama něco dělat.

Pokud zjistíš, že ne, pak je lepší odejít. Jak tady už někdo psal, peníze jsou fajn, ale děti víc než nedostatek peněz poznamená právě nefungující rodina. I když se ti bude zdát, že to jde mimo ně, tak věz, že NEJDE. Jen to nedávají najevo.

Ale pořád nezapomínej na to, že nenajdeš na světě muže, který by si libovat žít v nepořádku, s přesolenými večeřemi a ženou, která se věnuje jen dětem a sobě. Což není kritika vůči tobě. Jak jsem psala, ty sama musíš zvážit, zda je tvůj muž jen chronický sekýrník, který nikdy nebude spokojen, ať uděláš cokoli, nebo zda není třeba chybka i v tobě :-) Všechny nějakou máme a všechny dlouhodobé vztahy jsou o tom snažit se své chyby potlačovat a tolerovat chyby druhého.

V.
 drajda s holčičkou 
  • 

Re: ... 

(5.9.2008 21:49:28)
je mi jak kdybych četl o sobě...odešla jsem před měsícem a před 3 týdny proběhlo stání. Manža řval a neracionálnost je značná, ale dá se to vydržet. Vždy vychladne a ví, že zase tolik podle něj skákat nebudu. A to, že s rozvodem neslouhlasí neznamená, že rozvod nebude. Jeho souhlas může pomoci k dohodnutému rozvodu na jedno stání. Když nesouhlasí, tak se dá žádost k soudu a ten zkoumá příčiny rozvratu a určí hlavního viníka, který hradí náklady. Majetek se pak dělí napůl. U dohody se na nic neptají, jen na společnou domácnost a sex.
A protože vím, jak to končí, tak říkám JDI DO TOHO. Je důležitější svobodně dýchat a kluci poznají, že máma je v poho. Možná budeš příjemně překvapená.
 J 
  • 

Re: ... 

(6.9.2008 22:03:47)
Tohle už je několikátý příspěvek s tím, že by se ta žena měla zamyslet, jestli něco ona nedělá špatně. Proboha! Z článku je snad zřejmé, že ten její muž bude na ní věčně něco vidět, protože to prostě vidět chce, zdá se, že si jí už vůbec neváží, proč se má stále měnit ženská, přispůsobovat se chlapovi, proč se nemůže změnit ten muž? Je snad vidět z jeho strany snaha o nápravu? To radši jde do hospody, no paráda. Podle mě on byl zřejmě zvyklý na nějaký servis z domova a teď ho očekává od manželky a není schopen pochopit, že ona je prostě jiná a takovou si ji vzal a kdysi i miloval. jo ,každý se v průběhu let trochu změní, ale pak musí nastoupit kompromisy a dávka tolerance. Pokud toho ti dva nejsou schopni a přestanou si vážit jeden druhého, nemá smysl v takovém vztahu zůstat.
 Sar 
  • 

zkuste poradnu 

(5.9.2008 23:47:42)
Mám za sebou rozvod, už je to tedy dávno - 14 let. Byli jsme tehdy dost na kordy, o tom ale psát nechci. S odstupem času se hrany obrousily a když se potkáme, normálně se bavíme. Jde o to, že spousta rozvedených lidí po letech řekne: "kdybychom tehdy měli rozum ...", hodně by se jich totiž nerozvádělo mít ty zkušenosti. Rozvodem to vůbec nemusí končit, leccos může i začít - výslechy dětí druhým partnerem, deptání, pomluvy, vyzvídání, chození po soudech kvůli výživnému apod. Já za sebe s odstupem času mohu říct jen to, že bych se už nerozváděla, resp. už bych nebyla tak razantní. Zkuste nejdřív poradnu - oba, i s manželem. Třeba si dá říct. Rozvod je to poslední řešení.
 Denin 


Rychle odejdi 

(6.9.2008 8:25:01)
Milá Renule,urcite s nim nezustavej a odejdi dokud je cas.Jestli od nej opravdu poslouchas nejake urazky atd,tak je prave ten nejvyssi cas zabalit kufry a zmizet co nejrychleji.Uz se totiz nikdy nezmeni a bude to jen a jen horsi...
 Hadi a spol 


Nic není dostatečná výmluva pro to, zůstat s člověkem se kterým nechci být 

(6.9.2008 10:49:52)
Nic není dostatečná výmluva pro to, zůstat s člověkem se kterým nechci být. Spokojená máma je důležitější než televize, net apod. :-) Vím, že se to těžko sedmiletému klukovi vysvětluje, ale on to zvládne - a osobně - pokud chce manžel děti do péče - nooo mladšího ještě nedostane, pokud kojíš a myslíš, že bude schopný se postarat o staršího sám? Nějakou dobu to trvá než soud rozhodne a pokud se zatím nemlátíte, tak bych se odstěhovala a toho staršího mu tam nechala - jestli budeš bydlet 5min. od nich, tak se můžete kdykoliv vidět :-) a Alespoň si taťka zkusí jaké to je postarat se o sebe a o kluka, se vším všudy :-) :-) že když s ním bude sám, tak žádná hospoda, žádní kamarádi - z práce pro kluka do družiny, zajistit domácnost, kluka - úkoly.... Jestli je opravdu takový jako jsi ho popsala, že je protiva, který si "nevidí do pusy" - dala bych mu tuhle lekci - ten kluk se o sebe postará a případně příjde sám za tebou :-)
 Jindřich 
  • 

Zůstat nebo jít? 

(6.9.2008 10:52:00)
Ahoj, řešil jsem před měsícem podobnou situaci, bohužel pro Tebe asi v mém případě snažší! Manželka si našla milence, po 3 měsících se to provalilo, nabídl jsem jí rozumnou dohodu, ať odejde, zaplatím jí pronájem a nechá mi 2 letou dceru Korinku!
Bohužel odešla i s Korinkou, díky bohu, alespoň je svolná k návštěvám a braní si dcery na víkendy! Jsme od sebe 3 měsíce, před měsícem dělala velké tlaky k tomu, abych si jí vzal zpátky, že už bude vše v pořádku! Byl to velký boj SRDCE/HLAVA , rozhodl jsem se hlavou, když mne dokázala 3 měsíce podvádět a milovat (ano milovat - napsala mu spousty sms, kde mu psala, že ho miluje) a teď chce být se mnou! Pro dceru bych udělal vše, ale vrátit se k takové ženě jen kvůli dceři mi nepřipadá řešení. Já dobrým otcem pro svou dceru zůstanu i tak. Na jednu stranu se bojím co bude dál, tady jsem mohl mít jistotu zpátky, ale na jak dlouho. Též si myslím, že život mám před sebou, je mi 29 let a majetek jsem si vypořádal před svatbou, mám auto, manažerskou pozici, nově postavený dům, jen ta dcera mi chybí. Přeji Všem krásný život a věřte, vše přebolí. Jindřich
 Martina, holčičky 2,5 a 6 let 
  • 

Je to těžké... 

(6.9.2008 10:52:24)
Ahojky.
Hned na začátku ti chci napsat, že ti držím pěsti, aby jsi se rozhodla tak, aby tobě nebylo do breku a zůstala jsi šťastná a samozřejmě i dětičky.
Sama jsem si tímto prošla, ale s rozdílem, že jsem si našla jiného. Byla jsem zamilovaná a poblázněná. Tenkrát už jsem dřív byla rozhodnutá, že se s manželem rozvedu, neboť ani jedem nejsme svatí a dělali jsme si samé naschvály. Nebylo to nic pěkného, celá jeho rodina i má ze mě udělala tu zrůdu a že nemyslím na děti a že jsem sobecká atd... Už tenkrát byl pro mě sex jen povinnost, ale zjistila jsem, že jsem těhotná a holt jsem se rozhodla rodinu si udržet. S manželem jsme si ujasnili pravidla, vyříkali jsme si, co nám na sobě vadí a co by jsme změnili, je fakt, že nám dost pomohla manželská poradna ( na to co jsem neměla sílu mu říct do očí, tam jsem to zvládla, i když jsem chvilkami brečela jak želva )
Manžel se fakt snažil a snaží se do dnes a je to skoro 3,5 roku zpět a jsem moc ráda, že to takhle dopadlo. Pořád máme své chvilky a problémy jako každá rodina, ale snažíme se to řešit v klidu, někdy i hádkou, ale zatím jsme spolu a asi ještě dlouho budeme.
Nechtěla jsem psát o sobě, ale beru to jako příklad, že v takové situaci nejsi sama. Každý den se někdo chce rozvést, někdo to udělá a někdo ne. Ať se rozhodneš jakkoliv, určitě to bude to nejlepší. Já se tenkrát rozhodovala hlavou než srdcem a myslím, že se to vyplatilo. I ta láska se do našeho vztahu opět nějak navrtala, i když jsem tomu nevěřila. To že se ten druhý změní, dělá opravdu hodně. Přeji Ti hodně štěstíčka v rozhodování a věřím, že se rozhodneš správně.
 rhianon 


Re: Je to těžké... 

(7.9.2008 10:41:06)
neříkám,že jsem svatá,taky už se někdo objevil s kým je mi dobře,kdo se ke mě chová úplně jinak než manža,ale rozhodně nemám nasazené růžové brýle,myslím že mě manžel dost vyléčil z lásky,takže jestli odejdu,rozhodně ne kvůli milenci,vlastně vůbec nevím jestli budu schopná ještě někdy nějakému muži věřit,že mě má rád
 Jeyi+2 


Re: Je to těžké... 

(12.9.2009 16:24:05)
Ahojky,
tak jak čtu dál a dál mám opravdu pocit,že píšeš o mě.Tohle řeším snad pořád,až na to že s příchodem mladší dcery nad tím uvažuji víc a víc.A pořád je tam pro a proti.S manželem jsme spolu skoro 14let,svoji necelých šest.A snad už tři roky chci odejít,ale nějak to nešlo a nejde.hrozí mi tím,že my nedá děti,já ať si jdu,ale děti nechám tu.Tak zatím trpím.Nebo jsem trpěla doteď.Poznala jsem kamaráda s kterým nás pojí stejný problém,možná je to i tím,ale začla jsem to řešit daleko víc než před tím.Nic mezi náma není jen to psaní,dodávání odvahy,hezké slovo které jsem neslyšela od manži ani nepamatuji a nebudu říkat,že se na jeho psaní netěším,těším a jak.Nevím zamilováním bych to asi nenazvala neznáme se jinak než přes psaní,ale ty hezký slova umí pohladit na srdci.Zároveň se nemění nic na tom,že když jsem říkala už před časem,že když odejdu chci být sama,tak to platí i teď.Nechtěla bych odcházet k jinému muži,už kvůli dětem.Jen nemám to bydlení a to je trošku problém sehnat.V takové cenové skupině aby mě to nezruntovalo.Jsem na rodičovské takže těch peněz není.Takže pořád přemýšlím,hlava bolí jen otevřu oči a bolí i když je zavírám.Nic mě nebaví ani vaření,ani uklízení,nic.Nevím co dál,vím,že chci být bez něj,ale....budu to zvládat sama?Myslím finančně,jinak na všechno jsem sama už teď.Děti jsou ještě malé,ale i tak to vnímají jsou plačtivé,bojácné,když se zvýší hlas,už kvůli nim chci být v klidu aby byly i oni.....Ale ...je tak hrozně těžké udělat ten krok.
Renatko přeji Ti v tvým rozhodnutí jen to nejlepší(myslím,že jsi psala,že se budeš stěhovat)a snad(kvůli dětem)budu mít i já tolik síly udělat ten krok.
Krásný den
 Januta 


Psycholog 

(6.9.2008 12:26:17)
Neporadím, protože člověk je taková individualita, že každá rada od někoho jiného, i od ženy, která byla ve stejné situaci, nebude pro Tebe dobrá, protože Ty jsi jiná než ta žena, která Ti radu nabídne, budeš to prožívat jinak, zpracovávat jinak a vyrovnávat se s důsledky svého rozhodnutí jinak. Člověk Ti může pomoct jedině vylíčením svého příběhu, ale v žádném případě Ti nemůže radit, abys to udělala tak a tak. Jediná pomoc podle mne je psycholog. Najdi si psychologa, psycholožku a jdi za ním, rozeberte Tvou situaci. Jsi už delší dobu na mateřské a ještě |Tě dlouhý čas čeká, mateřská sama o sobě je hodně náročné období a člověk se chová v této době jinak, než když chodí do zaměstnání. Tedy já jsem to tak měla, nevím, jak jiné ženy. Takže jediná dobrá rada te´d je - jdi za odborníkem. Jana
 Dita, syn 6 let 
  • 

Srdce, ale i hlava! 

(6.9.2008 12:26:28)
Milá Renčo,
podle přečtených reakcí budu asi patřit k té menšině, která nebude radit bezhlavě odejít. Možná paradoxně, protože já sama jsem od manžela odešla, hlavním důvodem byla absence citu z mé strany, a tohoto rozhodnutí dnes nelituji. Ale... Rozchod jsme spolu zvažovali, diskutovali, chodili do manželské poradny, na čas zkusili žití odděleně, prostě několik let jsme s ohledem na synka (jinak by to samozřejmě bylo jasné a rychlé) "řešili" naše společné bytí/nebytí. Musím ale říct, že můj bývalý manžel byl tomuto nakloněn, byl ochoten řešit, zkoušet, což se o většině českých mužů říct nedá, takže pokud Váš muž není nakloněn diskusím a kompromisům, bude to těžké. Nicméně si myslím, že pokud jste spolu už 8 let, máte dvě děti a kdysi tu vzájemný cit existoval, stojí za to o společnou budoucnost bojovat. Naprosto chápu Vaše obavy o existenci, protože sedmiletý kluk chce i potřebuje hračky a podněty, které dnes nejsou zrovna nejlevnější, tlak ve škole je veliký, a Vy na mateřské a poté v jaké práci se dvěma malými dětmi? - to je finančně obrovská zátěž. Navíc starší chlapeček teď moc potřebuje muže - vzor, se kterým by se ztotožnil, a také jeho věk je pro rozchod rodičů dost kritický. Váš muž by měl pochopit, že odloučení opravdu hrozí, ale také, že nic není ztraceno: zkuste ho přemlouvat k diskusím (ne za každou cenu, s některými to fakt nejde:)), víkend bez dětí, kino, večeře, společní přátelé, a řada je také na Vás: zkuste trošku zapomenout, že jste manželka, stýkejte se s kamarádkami, která jsou Vám milé, obklopujte se bohatým programem nezávislým na manželovi, užívejte si děti i bez něj, prostě žijte více za sebe a možná se i na manželské problémy trošku vykašlete, ať si chvilku žijí bez Vás, prostě je nechte plavat, třeba se vyřeší samy, třeba Váš muž pochopí, že ho k životu opravdu nepotřebujete za každou cenu, že Vy i děti dokážete život užívat a být šťastní i bez něj a pochopí... Nechci už vyjmenovávat pro a proti, sama vše víte a cítíte, tak jen moje rada: Zkoušejte všechno možné, společných 8 let a dvě krásné děti - to za to stojí, ale pokud bude snaha jen z Vaší strany, nebo bude společná snaha dlouhodobě marná, začněte žít život podle svého. Přeji Vám mnoho trpělivosti i štěstí. Dita
P. S. Z těch uvedených návštěv hospod jsem nepochopila, zda je alkoholik. Pokud by tomu tak bylo, tak vše škrtám a radím jediné: léčbu manžela, jinak rozhodopádně rozvod.
 Eva, syn skoro 3lety 
  • 

Hodne stesti. 

(6.9.2008 13:16:02)
Ahoj, necetla jsem jeste nazory druhych, tak Ti chci jen napsat, aby si nezapomela na jednu dulezitou vec. Otec Tvych deti je nejspis ma velmi rad a neni jednoduche ho od nich oddelit. Doby kdy deti byly u mamy a otec s tim nemohl nic nadelat jsou pryc. Pises, ze mu nehodlas branit ve styku s detmi. Musis si ale uvedomit, ze on je zvykly je vidat kazdy den, zit s nima, ze je mozna chce videt vyrustat kazdy den. Nevim jak by bylo Tobe, kdyby meli zit u manzela. Vim, neni to uplne stejne pro otce i matku, otec je cely den v praci a je zvykly byt bez deti. Ale stejne, ja osobne si nedovedu predstavit, ze bych naseho skoro trileteho syna odvedla od jeho otce. Oni jsou jak zamilovana dvojce, proste je nejde od sebe odpojit. Musis byt pripravena i na to, ze soud naridi stridavou peci a ty o deti castecne prijdes.
Jinak Ti preju hodne stesti a drzim Ti palce, budes to mit opravdu tezke. Jeste chci zduraznit, ze Te nijak nesoudim, sama bych se od sveho ditete nechtela oddelit a zaroven by bylo pro me moc tezke zustat s manzelem, ktereho nemiluju a ktery na nasem vztahu nechce pracovat. Mozna by sis s nim mela jeste promluvit, navrhnout poradnu (jestli o to stojis), rozhodne mu dat vic casu zvyknout si na myslenku, ze uz sve deti nebude vidat tak casto jako driv. Ted to byl pro nej sok tak mozna reaguje vic emocionalne nez rozumne. Nezapomen, ze on ma do vysledneho rozdeleni deti taky co mluvit. Vypada to trochu, jako bys ho postavila pred hotovou vec a pritom na to v podstate nemas pravo.
Jeste jednou hodne stesti.
 rhianon 


Re: Hodne stesti. 

(7.9.2008 10:46:30)
Ahoj Evo,věř mi,že já nechci kluky nijak odtrhnout od manžela,já moc dobře vím,že je miluje,ale já je přece taky miluju,tak co mám udělat?máme si je rozdělit?já mu nechám staršího a on mi mladšího?nebo se mám úplně vzdát myšlenky že odejdu,a zůstanu s ním,ale jen a jen kvůli klukům,abychom o ně nepřišli ani jeden?pořád a pořád nad tím přemýšlím,v noci se mi o tom zdá,přes den nemyslím na nic jiného,zdá se mi že už z toho začínám trochu bláznit,ale pořád jsem se nerozhodla.
 Honza+Kačenka (dceruška)... 
  • 

Udělej nejdříve vše co můžeš!!!! 

(6.9.2008 15:02:49)
Ahoj,podle článku to sice nemáš jednoduché,ale můj názor je ten,že hned odejít je nesmysl!Dívej se hlavně na své děti a ne na sebe!Nejdříve zkus udělat vše pro změnu,jak tady navíc radí spousta lidí..tzn. manželská poradna,otevřeně si promluvit,každyý musí říct svůj názor a zkuste se domluvit na nových pravidlech!To,že manžel chce své děti u sebe,tomu se nedivím,dneska je to jinak,muži mají zájem o své děti..Já zažil něco podobného,ikdyž mnohem brutálnějším způsobem,své dítě jsem si vybojoval a mám jej u sebe,ale manželka je pryč.Ona se rozhodla a já tu šanci nikdy nedostal,ikdyž jsem jí nikdy neublížil!!Nezahazuj šanci vše vrátit zpět a nerozbíjejte rodinu svým dětem!!!Hodně štěstí...
 rhianon 


Re: Udělej nejdříve vše co můžeš!!!! 

(7.9.2008 10:50:07)
Hned odejít?Nemyslím si že by to u mě bylo náhlé rozhodnutí...myslet na děti a ne na sebe?ale já přece na ně myslím,proto to pořád řeším,pokud bych na ně+ nemyslela tak bych už dávno byla pryč a nic by mě nezajímalo...mluvit otevřeně o tom co mě trápí??páni já už snad víc otevřená ani nemůžu být,vždycky jsem k němu byla upřímná,vždycky jsem mu říkala co mi vadí,ale tak nějak nevidím výsledky upřímné rozmluvy
 kuej-fej 


Go! 

(6.9.2008 15:17:38)
Myslím, že jsi rozhodnutá jít, tak ti mohu jen dát požehnání. Nejsi otrok, abys musela trpět v zájmu svatého mateřství. Kluci potřebují v prvé řadě spokojenou mámu a až poté kabelovku :)
přeji hodně štěstí a sil, uvidíš, že vše zvládneš a ještě si pak řekneš, jak jsem to mohla s mým ex vydržet tak dlouho...
 rhianon 


Re: Go! 

(7.9.2008 10:51:51)
ano v srdci jsem....jenže bohužel u mě funguje ještě i ta hlava....
 Lucka+ 2kluci+ Valentýnka 


pohled z druhé strany 

(6.9.2008 17:42:43)
Milá pisatelko, jsem momentálně v podobné situaci jako i ty ale z druhého pohledu. Máme s manželem 3 děti( 7,4,7 týdnů) a manžel mi po návratu z porodnice oznámil že ke mě nic necítí že po 7 letech manželství zjistil že se mnou nedokáže být v jedné domácnosti a před pár dny od nás odešel. To že je to hrozné pro mě je sice fakt ale jsem dospělej člověk kterej to prostě musí ustát ale nejhorší je to pro kluky který se mě pořád ptají proč tatínek už s náma nebydlí a proč za náma chodí jen na návštěvu... a to jsou ty nejhorší věci když člověk zjistí že nejvíc tím trpí ty děti které ještě nechápou pořádně partnerské vztahy a proč najednou tatínek a maminka nejsou spolu. Pokud máte spolu děti tak by ony měli být podle mě na prvním místě zodpovědnost za ně s a pak teprve řešit svoji spokojenost. Já rozhodně nejsem typ matky která celý život podřídí a obětuje dětem ale pokud u vás nefunguje třeba domácí násilí nebo nějaké výbušné hádky tak si myslím že bys měla dát manželovi a dětem ještě šanci.. Kterou já jsem od manžela bohužel nedostala :-( a myslím že když si jasně promluvíte o tom co kdo od manželství očekáváte a manžel to pak splnovat nebude bude pak jasně vědět proč od něj odcházíš, ale myslím že bez "poslední" šance je to trochu nefér. To můj názor a pohled ze strany lkterá tu šanci nedostala:-)
 Jindřiška,2 dcery 
  • 

Já odešla a nelituji 

(6.9.2008 20:58:59)
Milá pisatelko,
naprosto chápu tvojí situaci,mě trvalo rok a půl,než jsem pochopila,že nejlepší je odchod.
Taky jsem řešila,že nebudu schopná zajistit dcerkám lepší komfort,navíc bydlení po podnájmech taky není úplně ideální,ale.....díky tomu,že mě manžel přestal psychicky týrat a už nemá možnost mi sem tam vlepit výchovnou facku,jsem v pohodě a holky taky.Nemáme televizi a světe div se :-)) v pohodě žijeme,pořád vymýšlíme nějaké výlety,akce,návštěvy,kreslení,modelování...a spousty jiných zážitků.
Vůbec nestrádaly ani ve chvílích,kdy prostě nebylo možné si "vyhazovat" z peněženky za zbytečnosti.
A abych ti ukázala,jak svět není tak zlý...podařilo se mi sehnat lepší a dobře placenou práci,takže karta se obrátila a my se dneska máme opravdu dobře.Jen televize nám pořád chybí :-)) ,protože jsme zjistily,že radši ty korunky utratíme za jízdu na koních a výlety.

Nevěš hlavu,naslouchej srdci....a věř sama sobě :-)

Žít se dá i bez chlapa,důležitější než materiální zabezpečení je tvoje pohoda....
 AlenaR 


Jsem na tom stejně ! Poraďte  

(6.9.2008 22:23:43)
Jsem překvapená, jak moc se Tvůj článek shoduje s tím, co nyní prožívám já - jak už tady někdo zmínil, jako bych ho "psala sama".Jsem vdaná tři roky a máme nádhernou roční dceru.S manželem to nikdy nebylo ideální ,ale co předvádí teď, když jsem na mateřské mně překvapuje každý den.
Nevím, jestli je to stresem z podnikání, do kterého se pustil,ale hádky jsou na denním pořádku. Nevadí mi,kdyby byly sem tam a jen mezi námi,ale on je schopný po mně vyjet před dcerkou a dokonce mě před ní urážet a nadávat mi - je to skutečnš domácí teror, jak tady ně kdo uz napsal a nebo jen přeháním a jsem hysterická, když se mi nelíbí, že mi můj partner - Američan(ještě ke všemu jiný kraj...)řekne že jsem blbá, nebo doslova - stupid, shut up bitch, get the fuck out, fuck you apod s tím, že je dost hlučný - to vše před malou.
Dokonce mám dojem, že na mně žárlí, že můžu být s dcerou, nebo vůbec doma a občas mu ujede, že bych mohla taky jít do práce..jako bych se doma flákala.


Též jsem jako autorka ve stadiu, kdy jsem v napětí, co zase přijde.

Přemýšlím co dál, má si má dcera v budoucnu nechat líbit něco podobného ? Zatím se bráním a postavím se mu,ale jak dlouho ?

Mám možnost se odstěhovat jen pár bloků od našeho bytu, jako autorka ,ale jsem na něm fin.(splácím půjčky) závislá.
Nechci mu bránit ve styku s dcerou - možná by se pak vídali naopak více, než nyní.Když jsme ale kdysi o možnosti mého odchodu mluvili pohrozil mi, že bude požadovat střídavou péči, což považuji za naprostý nesmysl, který mně děsí.
Mám z toho strach,ale takhle to už dál nejde - poradna nepomohla.Co si o tom myslíte ?
 Denin 


Re: Jsem na tom stejně ! Poraďte  

(7.9.2008 9:49:22)
Prosim te,sbal se a co nejrychleji od toho chlapa odejdi!!!!Tohle je fakt sila,vzdyt tim v podstate ohrozujes i malou...neriskovala bych setrvavat v tom vztahu,zvlast kdyz je manzel cizinec!!!!Preji hodne stesti a az se rozhodnes odejit,dej vedet!!!Vim o cem mluvim!!!Drzim palce...R^
 Jindřiška,2 dcery 
  • 

Re: Jsem na tom stejně ! Poraďte  

(14.9.2008 20:16:16)
Můj manžel je taky cizinec,takže u nás se projevila i rozdílnost kultur.

Co ti poradit? Jestli zůstat,užívat si teror,který se bude stupňovat,nechat se ponižovat a připravit dceru na život submisivní holky,která bude hledat stejného muže jako tátu...a nebo bojovat za sebe,svoji svobodu,svobodu a budoucnost dcery...?

Věř mi,není to jednoduché,odejít,zbalit se,odolávat vyhrožování manžela,nenechat se zastrašit,být na všechno sama...ale ten výsledek!!!! Ten stojí za to.Nelituji ani vteřinu a odměnou mi jsou naprosto vyrovnané,společenské dcerky,kupa přátel a já,která našla sama sebe...a i bez partnera jsme schopné fungovat :-))


 JBB 
  • 

Asi bych odešla 

(6.9.2008 21:16:34)
Reaguji dříve, než si přečtu celou diskuzi. Tohle je fakt těžké dilema, hlavně kvůli staršímu synovi,ale na druhou stranu si myslím, že i děti musí vycítit, že už mezi rodiči není láska a to k jejich pohodě rozhodně taky nepřispívá. Zvlášť když manžel není vůbec ochotný se změnit a chová se, jak píšeš Pamatuji z dob svého dospívání, jak jsem byla nešťastná ze svého otce a dodnes v duchu mámě vyčítám, že se tenkrát nerozvedli. Otec totiž dělá dusno dodnes, stačí tam pobýt týden na návštěvě a zase rychle pryč, i když mojí mámy je mi pak líto, že si neužije vnučku.
A pokud jde synovi pouze o internet, myslím, že v dnešní době to už není zas tak finančně nákladná záležitost.
Já vím, jsi na mateřské, já taky, proto vím, jakou dostáváš almužnu, ale když budeš sama, budeš mít vyživné a další sociální příspěvky, tak by se to dalo zvládnout.
Já za sebe říkám, že bych v takovémhle vztahu nezůstala.
Ještě uvedu jeden příklad: kolegyně v práci měla chorobně žárlivého manžela, nakonec ji i bil, měli 2 děti, v podstatě jsme ji přiměli, aby z toho teroru odešla. Nakonec sama nezůstala.
Tak držím palce, ať se rozhodneš správně pro vás pro všechny.
Možná si ještě měla napsat, jaký má manžel se synem vztah, jestli se mu věnuje, mají se rádi atd.
 rhianon 


Re: Asi bych odešla 

(7.9.2008 10:53:30)
manžel oba kluky naprosto zbožnuje a oni jeho,pokud je doma,tak se jim věnuje,chodí na procházky,stará se o ně,mezi ním a kluky funguje krásný vztah
 daja 
  • 

radím zůstat 

(6.9.2008 21:54:13)
Děti mají nárok na svého vlastního otce, všichni ostatní už budou jenom náhradníci a i ty jistě máš ke svému muži nějaký vztah, když jste to spolu vydrželi tak dlouho. Rozvést se můžeš vždycky, když to uděláš teĎ, nebude krok zpět. Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Možná si zbytečně necháváš spoustu věcí líbit, zkus mu to vrátit, vynadat mu, nebýt jako bezbranná ovce, říct si svoje požadavky hospoda ano, ale jen 1x týdně atd.....Možná jde do extrému, co vše si k tobě ještě může dovolit, ale já bych se nenechala a srovnala bych ho do patřičných mezí. Vztah dvou lidí je neustálým bojem o moc, pokud se nedokážou nějak dohodnout. Jestliže jeden zjistí, že si může dovolit cokoliv, bude to zkoušet dál a dál. Ale ty nejsi obětní beránek a máš svoji sebeúctu. Takže radím zůstat a koukej si ho srovnat, ať tolik nezlobí!
 alena 
  • 

Re: radím zůstat 

(6.9.2008 23:21:17)
dajo, tak ty píšeš:

- Rozvést se můžeš vždycky, když to uděláš teĎ, nebude krok zpět. Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky.

Pokud je na tom autorka podobně jako já, tak si ODDECHNE že není návratu do stejné řeky.

- Možná si zbytečně necháváš spoustu věcí líbit, zkus mu to vrátit, vynadat mu, nebýt jako bezbranná ovce

Jejda, ty si fakt myslíš, že tam jen tak stojí a nechá na sebe valit slova??? Ty si myslsíš, že se nebránila??? Že už se tak moc bránila, až zjistila, že to je na nic?????

- Možná jde do extrému, co vše si k tobě ještě může dovolit, ale já bych se nenechala a srovnala bych ho do patřičných mezí.

Jak by si ho srovnala?

- Takže radím zůstat a koukej si ho srovnat, ať tolik nezlobí!

Aha, takže ponižování a urážení a řvaní je zlobení.

Dajo, promin, ale nemáš (naštěstí) vůbec potuchy.


Aleeeno, je to podobné, nebudu se rozepisovat. Ono jde o to, že když si chce na tobě něco najít, vždycky si najde. Nevíš, kde jsem dala kafe? No je to možné, copak ty nevíš, kde je kafe, já to mám vědět, copak se ti starám o tvoje kafe, ty máš snad vědět kde jsi ho dala. Ale já to nevím, proto se tě ptám, samozřejmě že se nestaráš o moje kafe. No proto, najdi si ho, a dělej věci tak jak máš, dělej to co máš. Já nevím, u nás tohle probíhá furt.
 luca 
  • 

Re: radím zůstat 

(6.9.2008 23:50:40)
v něčem souhlas, v něčem vůbec.
"Vztah dvou lidí je neustálým bojem o moc" - bohužel to je vyčerpávající, ale nabývám dojmu, že to tak opravdu je.
"Vychovat si ho, ať tak nezlobí" - tak to možná paltí na ty muže, kterým v podstatě jde o to, zachovat doma jakž takž klid, jinak ženská nemá přece možnost sama něco změnit, když drahá polovička nechce
 rhianon 


Re: radím zůstat 

(7.9.2008 10:59:01)
Koukej si ho srovnat at tak nezlobí???a jak to mám udělat?mám mu říct:ty ty ty jestli půjdeš do hospody a vrátíš se až druhý den tak nedostaneš oběd?nebo nebude sex?nebo ho mám přivázat k topení řetězi a pouštět ho jen na záchod?opravdu by se mi hodila nějaká rada ohledně srovnávání..a rozhodně nestojím jako bezbranná ovce,proto jsou u nás hádky na denním pořádku,ale asi si neumíte představit jak je to únavné,pořád se bránit a odporovat,a křičet a být pořád ve stresu....jo a ten požadavek,že hospoda 1x týdně,to mě taky pobavilo,on se mě totiž manža nějak neptá jestli může nebo nemůže,on se prostě budto sebere a jde,nebo tam jde rovnou po práci,takže bych asi musela stát před hospodou s válečkem na nudle a rovnou ho hnát sviňským krokem domů
 daja 
  • 

radím zůstat 

(6.9.2008 21:55:26)
Děti mají nárok na svého vlastního otce, všichni ostatní už budou jenom náhradníci a i ty jistě máš ke svému muži nějaký vztah, když jste to spolu vydrželi tak dlouho. Rozvést se můžeš vždycky, když to uděláš teĎ, nebude krok zpět. Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Možná si zbytečně necháváš spoustu věcí líbit, zkus mu to vrátit, vynadat mu, nebýt jako bezbranná ovce, říct si svoje požadavky hospoda ano, ale jen 1x týdně atd.....Možná jde do extrému, co vše si k tobě ještě může dovolit, ale já bych se nenechala a srovnala bych ho do patřičných mezí. Vztah dvou lidí je neustálým bojem o moc, pokud se nedokážou nějak dohodnout. Jestliže jeden zjistí, že si může dovolit cokoliv, bude to zkoušet dál a dál. Ale ty nejsi obětní beránek a máš svoji sebeúctu. Takže radím zůstat a koukej si ho srovnat, ať tolik nezlobí!
 Olina 
  • 

Re: Teda Dajo 

(7.9.2008 16:19:12)
jestli je podle tebe vztah dvou lidí neustálým bojem o moc, to ti teda gratuluju k "hezkému" vztahu.
 Gabča, Adélka 12/02 


Moc možností ti drahý nedává 

(6.9.2008 22:11:32)
První jsem chtěla psát, co zkusit uklidit a mít vše v pořádku - i Vám by se lépe dýchalo. Ale píšete, že už jste toto vše zkusila. A až hrozba rozvodem trochu vody sklidnila.
Nevím jestli je dobrý nechat se uchlácholit tím, že pohrozit rozvodem stačí - což sama víte že ne.
Říkáte, že máte možnost jít bydlet o pár metrů dál - předpokládám podnájem.
Co takhle až bude vhodná doba - u nás doba, kdy už je po hádce a pomaličku se vše vrací do pohody, navrhnout, že takto se akorát oba trápíte a pro váš vztah by bylo lepší kdyby jste odešla. A čas ukáže co je lepší.
Můžete být ten případ, kdy spolu fungovat nebudete, ale od sebe ano.
Syn chce být asi s maminkou, tak mu v tom nebránit, ale nechat mu volný přístup k otci a opačně. Když chce přespat u táty ať tam je. Je taky možné, že se kluk s maminkou odstěhuje, ale pak se rozhodne, že chce být radši u táty, rozhodnout se podle možností táty, školy a Vás.
Není jednoduché starat se o školáka - kor pro chlapa zvyklého na obsluhu.
A pokud je manžel debil, začne řvát a dělat dusno, zažádat o rozvod a hned se odstěhovat - žádost se dá vždycky stáhnout.
Asi tak bych řešila krizi v případě možnosti bydlení kousek od původního bydliště.
 evik 2 děti 
  • 

rozhodnutí na celý život 

(7.9.2008 7:16:54)
Nějdůležitší v každém vztahu je samozdřejmě srdce. Pak ženská intice. Přeji hodně síly na správné rozhodnutí.
 rhianon 


Re: Moc možností ti drahý nedává 

(7.9.2008 11:04:28)
ano,říkala jsem mu,že se takhle oba trápíme,že bude lepší když půjdem od sebe,že se třeba nemusíme rozvádět,ale že nebudeme bydlet spolu.když jsem teda tak nesnesitelná bordelářka,že kluky může kdykoliv mít,kdykoliv může přijít na návštěvu,kdykoliv si je může vzít k sobě na noc,nebudu mu bránit,dokonce jsem mu řekla že jsem ochotná u staršího se domluvit na střídavé péči,přeci jenom bych měla šanci ho vidět třeba venku nebo by ke mě přišel když bychom bydleli ten kousek od sebe,ale on se prostě zabejčil a přes to vlak nejede,prostě mi řekl že nechce aby kluci odešli,aby je ztratil a hotovo
 mamina79 


Re: Moc možností ti drahý nedává 

(8.9.2008 15:54:26)
Zakladatelko,

bohužel Vás asi nepotěším: Váš manžel mi dost připomíná mého ex-nic řešit nechce, chce, abyste, se Vy přizpůsobila, jinak hrozí odebráním dětí. Obávám se, že nehrozí nadarmo-já se takhle o 4měsíční dceru nějakou dobu soudila. Jestli se rozhodnete odejít-rozhodně natajno, on Vás s dětmi v žádném případě nepustí-takže to v klidu naplánujte, mějte finanční rezervu, sbalte důležité věci (doklady, fotky dětí atd.), klidně i pc pro syna, nedělejte si s tím hlavu.
Hlavně mu nedávejte najevo, že plánujete odchod a děti do soudu nedávejte, taky by vám je nemusel vrátit. Všichni vám budou kecat do toho, že na děti mají právo oba dva rodiče, to je sice pravda, ale když mu syńy do soudu neukážete-nic se nestane, když je sebere on vám a odstřihne vás, taky mu nikdo nic neudělá.
Teď zním jako hrozná potvora, věřte ale, že jsem taková nebyla, až situace mě donutila. Ten můj taky poradna nic, změna v jeho chování nic (Vy máte štěstí, že Vás ten Váš týrá jen psychicky), prostě mi chtěl sebrat dítě, což se mu naštěstí nepovedlo-teď se s dcerou normálně pravidelně dle rozsudku stýká, ale čekám co nejdřív žádost o střídavku (zatím má jen 2 roky) a pak do vlastní péče. Je to holt boj, Vy sama musíte vědět, jaký je a čeho je schopen, ale pokud je takový jako si myslím, buďte opatrná a odchod opravdu v utajení, i když je Vám to blbý. Ale proč by mělo-on snad na Vás ohledy bere?! A pokud se situace vyhrotí, uvědomte sociální pracovnici a snažte se ji dostat na svou stranu. Hodně sil!
 nemaroza 
  • 

Re: Držím palce 

(22.8.2010 12:57:04)
Pracovala jsem v azylovém domě,můžete přijít v tísni a azyl.dům vás ubytuje jen v krizové situaci na jeden den,pokud nebude volný pokoj máte smůlu.Musíte si dopředu zjistit jak to s kapacitou nejbližšího azylového domu vypadá.Pokud vás manžel najde a vy s ním nebudete chtít mluvit pracovníci azyl.ho nevpustí.nemaroza
 Nanny 
  • 

Odvahu! 

(7.9.2008 9:51:26)
Ahoj, padlo tu moc a moc názorů, ale rozhodnutí je jen a jen na Tobě. Je dobře, že jsi se z toho vypsala, už jen to Ti určitě pomohlo. Nikdo nezná situaci u vás doma, takže musíš sama vědět, jestli je ještě co zachraňovat. Podle mě je nejdůležitější, aby děti vyrůstali v klidu a maminka byla v pohodě. Všude jsou krize, ale někdy přesáhnou únosnou mez. A myslím, že už jsi rozhodnutá odejít. Bude to těžké ( obzvlášť, když manžel chce bojovat o děti), ale přeju ODVAHU A DRŽÍM PĚSTI!!!!! Někde je určitě někdo, kdo tobě i dětem vylepší pohled na svět !!!!!!!!!!!! Drž se!
 Nanny 
  • 

Re: Odvahu! 

(7.9.2008 9:59:38)
*****
"TO NEJLEPŠÍ, CO MŮŽE UDĚLAT OTEC PRO SVÉ DÍTĚ JE, ABY BYLA MAMINKA ŠŤASTNÁ !"
*****
 rhianon 


moc děkuji za vaše rady 

(7.9.2008 11:07:34)
ano opravdu mi pomohlo se vypsat,trochu jsem si to srovnala v hlavě,a všem děkuji za vaše rady a názory
 alena 
  • 

Re: moc děkuji za vaše rady 

(7.9.2008 12:23:43)
rhia, já si taky někdy říkám, že jsem svině, kvůli tomu, že neuklízím podle plánu mého šéfa, že udělám chybu, proto se na mě musí řvát. moje rodina byla přítomna na dvou těchto výtupech, když jsem odešla, řekli aha, asi ji hrabe, a když jsem tvrdila že nastálo, byla neuvěřitelná scéna že to je moje chyba. a to byli při tom výstupu, viděli to... cítím se že to je fakt moje chyba. ale malý hlásek mi říká, že není, a díkybohu tento malý hlásek je ještě stále hlasitý. už to zašlo tak daleko, že jsem si říkala, že si něco udělám, aby si někdo všiml, že je mi ubližováno. ale tak, abych byla funkční. tělo mě asi nějak poslechlo, a hubne samo.
 rhianon 


Re: moc děkuji za vaše rady 

(7.9.2008 12:45:14)
no tak zase moje rodina je při mě,říkají mi at odejdu,že mi vždycky pomůžou,ale pak zase řeknou,že to si musím uvážit sama,že mi do toho nemůžou mluvit.i když taky vědí že mám své chyby,tak taky dobře znají mého manžela taky byly párkrát u našich scén,slyšely ho jak se mnou mluví....
 lklasinka 


Re: moc děkuji za vaše rady 

(7.9.2008 12:47:56)
no tak nad čím ještě váháš, když tě podpoří i rodina.
 Kajda 
  • 

Re: moc děkuji za vaše rady 

(7.9.2008 14:31:16)
Jestli je na tebe hulvát, tak už jiný nebude. Viděla a slyšela jsem to u našich celé dětství a ani teď, když jsem dospělá tomu není jinak. Otec se nezměnil. Hulvát hulvátem zůstane. Nedej na to, že by se někdo dokázal změnit až tak zásadně. Vždy počítej s horší variantou, protože pak už to může být jen lepší :o))). Líbí se mi, že píšeš, že jsi bordelář. To já jsem taky, ale naštěstí mi můj partner absolutně nic nevyčítá. Byt či dům má sloužit nám a ne my jemu...
 rhianon 


Re: moc děkuji za vaše rady 

(7.9.2008 15:30:09)
jo jsem bordelář a nestydím se to přiznat:-) a manželovi to taky první rok nevadilo,pořád říkal jak mě miluje i s mými chybami a že mě nechce měnit...ha ha ha
 ali 
  • 

Re: moc děkuji za vaše rady 

(7.9.2008 15:44:54)
Rhianon,
já bych tohle nezahazovala, já jsem tak nějak přesvědčena, že máte silný základ. U nás to bylo stejné, byli sme pár, kterému všichni kolem záviděli, pak se nám po moc dlouhé době (ani jsme tomu nevěřili) narodil chlapeček - štěstí a zázrak - já zůstala doma a situace snáď navlast stejná jako u Vás jenom s tím rozdílem, že mého manžela nějak nechytali výlevy lásky. Situace se totálně zlomila:
1. mojím nástupem do práce, 2. návratem ke všemu, co jsme dělali před tím (výlety, památky, cestování, hezké romantické večery, rozhovory... u každého je to něco jiného. Můj manžel si mojím odchodem do práce přestal být mnou tak jistý, já naopak od něho ekonomicky závislá :-) ale hlavně neexistovalo dále se nechat urážet nebo podobně. Jestli chceš navařeno - tak napůl, jednou ty, jednou já, dítě - jednou ty ven, jednou já.....Ten zbytek už chce určit si pravidla, u kterých to dakáží oba (tady jasně , že jde o kompromisy) a pak se těch pravidel držet. Nepovedlo se nám to za týden, ani za měsíc :-) ale teď už celkem dobře fungujeme a milujeme se a náš poklad rozmazlujeme společně.
Nechci říct dělej to přesně takto, ono to všude funguje jinak, ale já jsem si jista- že vy máte taky tu svou cestičku, jak někdo psal - vyhrabej všechno hezké a navaž na to, to co vám vadí - zkuste eliminovat - najít řešení (třeba paní na úklid) - ale opět oba. Zkus manžílka překvapit: přijde domů, dáš mu pusu, obě děti do náruče, popřeješ hezký večer a jdeš na kosmetiku, kina, kávu, nebo jenom na procházku. Výčitky nemají cenu, těmi se nikam nedostaneš :-)
 ali 
  • 

Re: moc děkuji za vaše rady 

(7.9.2008 16:02:21)
Rhianon,
já bych tohle nezahazovala, já jsem tak nějak přesvědčena, že máte silný základ. U nás to bylo stejné, byli sme pár, kterému všichni kolem záviděli, pak se nám po moc dlouhé době (ani jsme tomu nevěřili) narodil chlapeček - štěstí a zázrak - já zůstala doma a situace snáď navlast stejná jako u Vás jenom s tím rozdílem, že mého manžela nějak nechytali výlevy lásky. Situace se totálně zlomila:
1. mojím nástupem do práce, 2. návratem ke všemu, co jsme dělali před tím (výlety, památky, cestování, hezké romantické večery, rozhovory... u každého je to něco jiného. Můj manžel si mojím odchodem do práce přestal být mnou tak jistý, já naopak od něho ekonomicky závislá :-) ale hlavně neexistovalo dále se nechat urážet nebo podobně. Jestli chceš navařeno - tak napůl, jednou ty, jednou já, dítě - jednou ty ven, jednou já.....Ten zbytek už chce určit si pravidla, u kterých to dakáží oba (tady jasně , že jde o kompromisy) a pak se těch pravidel držet. Nepovedlo se nám to za týden, ani za měsíc :-) ale teď už celkem dobře fungujeme a milujeme se a náš poklad rozmazlujeme společně.
Nechci říct dělej to přesně takto, ono to všude funguje jinak, ale já jsem si jista- že vy máte taky tu svou cestičku, jak někdo psal - vyhrabej všechno hezké a navaž na to, to co vám vadí - zkuste eliminovat - najít řešení (třeba paní na úklid) - ale opět oba. Zkus manžílka překvapit: přijde domů, dáš mu pusu, obě děti do náruče, popřeješ hezký večer a jdeš na kosmetiku, kina, kávu, nebo jenom na procházku. Výčitky nemají cenu, těmi se nikam nedostaneš :-)
 ali 
  • 

Re: moc děkuji za vaše rady 

(7.9.2008 14:34:07)
Rhianon,

bylo to u vás vždy takové anebo se to někdy něčím takhle zvrtlo? Ptám se proto, že jsme s manželem podobnou chvíli v manželství měli a vyřešili. Ono je to hodně těžké, člověk je na světě jenom jednou a měl by žít tak, aby byl šťastný. Na druhé straně i děti mají právo na štěstí a potřebují oba rodiče a píšeš: manžel děti miluje. Taky píšeš, že jste prožívali druhé líbanky, možná tady nějaká šance na záchranu je. Tím , ale vůbec nemám na mysli nechat si nadávat, nechat se ponižovat...., naopak.
 ali 
  • 

Re: moc děkuji za vaše rady 

(7.9.2008 14:34:55)
Rhianon,

bylo to u vás vždy takové anebo se to někdy něčím takhle zvrtlo? Ptám se proto, že jsme s manželem podobnou chvíli v manželství měli a vyřešili. Ono je to hodně těžké, člověk je na světě jenom jednou a měl by žít tak, aby byl šťastný. Na druhé straně i děti mají právo na štěstí a potřebují oba rodiče a píšeš: manžel děti miluje. Taky píšeš, že jste prožívali druhé líbanky, možná tady nějaká šance na záchranu je. Tím , ale vůbec nemám na mysli nechat si nadávat, nechat se ponižovat...., naopak.
 ali 
  • 

Re: moc děkuji za vaše rady 

(7.9.2008 14:34:55)
Rhianon,

bylo to u vás vždy takové anebo se to někdy něčím takhle zvrtlo? Ptám se proto, že jsme s manželem podobnou chvíli v manželství měli a vyřešili. Ono je to hodně těžké, člověk je na světě jenom jednou a měl by žít tak, aby byl šťastný. Na druhé straně i děti mají právo na štěstí a potřebují oba rodiče a píšeš: manžel děti miluje. Taky píšeš, že jste prožívali druhé líbanky, možná tady nějaká šance na záchranu je. Tím , ale vůbec nemám na mysli nechat si nadávat, nechat se ponižovat...., naopak.
 rhianon 


Re: moc děkuji za vaše rady 

(7.9.2008 15:26:21)
do narození staršího syna jsme měli nádherný vztah,měla jsem pocit,že to je ta věčná láska,že s ním chci být do konce života.Narodil se prcek,začli nějaké problémy,já nezkušená mladá mamča,vyplašená z té zodpovědnosti,povinnosti,ale vždycky jsme to nějak vyřešily,ještě byla snaha jak z mé strany tak z jeho. pak se to začlo hroutit,malému bylo 5 let.rok jsme žily v napětí,dokonce na mě vztáhl ruku,tedy spíš vzájemně jsme na sebe vztáhli ruku,i když nejspíš to byla moje vina,provokovala jsem,rozhodně se nechovala jako milující manželka,pak jsem neplánovaně otěhotněla,po jedné jakoby usmiřovací noci,a bylo rozhodnuto,na potrat jsem nechtěla jít,vím jak po potratech dopadla moje sestra,druhé dítě jsem někdy v budoucnu plánovala,tak jsem si řekla že to je možná pro nás impulz k tomu abychom se změnily a začli ne od začátku,to se asi nedá,ale jinak.Taky to po celou dobu těhotenství takto šlo,jak jsem psala,byly to druhé líbánky,jakou měl o mě starost,pořád mi telefonoval jak se cítím,staral se o staršího když jsem byla unavená,prostě to byl zase můj miláček.Jenže přišlo narození mladšího a jako bychom se vrátily tam kde jsme byly před početím..hádky,nervozita,stres,vyčítání..tytam byly sliby jak bude pomáhat s malým abych měla čas i na sebe a na staršího,abych nebyla pořád jen s miminem,jak mu nezáleží na tom,že doma není uklizeno a navařeno,hlavně že jsou děti spokojené,a bla bla bla bla bla.....ted je radši v hospodě než se mnou doma,dneska tam je opět,ani ještě nepřišel z práce....vlastně mmnt přišel,vzal si peníze,a na moji námitku,že slíbil že když má dnes volno,tak bude s klukama,a taky že doma nemám žádné pečivo,nic neřekl,zabouchl dveře a odešel pryč.Pak přijde večer zlomený a začne budto vyčítat nebo předstírat jak nás šíleně miluje..je mi z toho na blití...s prominutím
 helena 6 
  • 

Nechápu 

(8.9.2008 9:17:25)
Tak to opravdu nechápu, proč tvrdíte, že má ke klukům tak skvělý vztah! Jednou za čas si na ně vzpomene a pak je super otec a mezitím chodí do hospody? To mi tedy nepřijde, že je super otec. Jinak by na ně myslel především a na hospodu až na dalších místech. Chápu, že chodí do práce a pak by chtěl chvilku "voraz", ale polož si otázku, jak často je v hospodě a v jakém chodí stavu a jak často je s kluky a dělá s nimi super věci???
Takhle je to asi třeba zvážit. Pokud první možnost je častější, pak bych vůbec nad ničím neváhala a odešla, protože pravděpodobnost, že se to změní je celkem malá..
Kdysi jsem chodila s člověkem, který přesně takhle urážel a chodil do hospody, pak začal i fyzicky týrat - ne hned, ale po čase. Vůbec nikdy už bych to nenechala dojít tak daleko..
 rhianon 


Re: Nechápu 

(8.9.2008 10:51:13)
myslela jsem to tak,že po nich neřve,nebije je,když je doma tak se jim věnuje
 Veronika 
  • 

Teď mě tady asi všichni ukamenujou :-) 

(8.9.2008 16:22:48)

Z toho, co píšeš, se mi zdá, že tvůj muž není alkoholik. Aspoň zatím teda. Pokud na děti není agresivní, nenadává jim, netluče je a dokonce se jim věnuje, když je doma... alkoholik by ubližoval všem bez rozdílu.

Tento tvůj příspěvek mě trochu mrazí. Ani nejde o obsah, spíš mi to tak trochu přijde, že jsi už dávno odhodlána odejít, jen sis potřebovala posvětit svoje rozhodnutí, protože vnitřně si moc dobře uvědomuješ, že chyba není jen ve tvém muži, ovšem ty sama se měnit nechceš. A jak říkám, jen mi to tak přijde. Jak to je ve skutečnosti, víš jen ty a on.

Nechci ani v tomto a ani v tom předchozím příspěvku tvého muže obhajovat. Pokud dělá to, co píšeš, pak je to určitě špatně. Ale nechce se mi věřit, že by chyba byla jen v něm. Kdysi dávno mohly nastat nějaké komunikační šumy, on mohl tvrdit, že mu bordel nevadí, atd....
Nicméně člověk se vyvíjí a mění. Je od něj pak opravdu tak ošklivé, že chce, aby děti vyrůstaly a byly vedeny k pořádku? Je to od něj opravdu takovej podraz, že mu najednou začaly tyto věci vadit, když v nich žije již několik let? Nemá snad na změnu názoru právo?

A je opravdu tak těžké se kvůli vztahu a dětem snažit doma přeci jen trochu poklidit a něco uvařit? Psala jsi, že máš dilema, zda ochudit děcka o kabelovku a počítač... Ale o pořádek a teplé večeře nemáš problém je ochudit? Je snad kabelovka a počítač důležitější než vést děti (jak nejlíp než vlastním příkladem) k nějakému rozumnému pořádku, řádu a dbát na jejich dobré stravování (denně teplé večeře nemá asi nikdo, ale mít denně chleba se salámem taky není zrovna to pravý ořechový)?

To jsou právě ty věci, které mi naznačují, že celý problém vašeho vztahu podáváš hodně subjektivně, a proto tvrdím, zkus se zamyslet i nad tím, zda bys nějakou trvalou změnu neměla udělat i ty. Protože, jak jsem už psala, málokterý chlap vydejchá neustálej binec a již zmíněný chleba s gothajem denodenně... Bez kompromisu bys po odchodu od manžela zůstala asi doživotně sama.

Co třeba zkusit dát manželovi návrh ve stylu - já se na sobě během následujícího měsíce pokusím změnit to a to (budu víc uklízet, pravidelněji vařit....) a ty na oplátku přestaneš chodit tak často do hospody a místo toho mi víc pomůžeš s dětmi? Jednou za čtrnáct dní si vyhrazuji jeden den (třeba o víkendu) pro sebe, kdy se ty postaráš o děti a domácnost. Na oplátku ty si jednou za čtrnáct dní zase můžeš dojít bez výčitek do hospody...

Ale jak říkám, to je jen můj subjektivní dojem z toho všeho, co jsem si zde přečetla. Mohu se pochopitelně mýlit a určitě věci vidím minimálně trochu jinak než ve skutečnosti jsou... Chápu, že tě to trápí, ale věz, že když po někom chceme, aby se změnil, měli bychom být sami schopni zásadní změny v sobě.
Pokud ty nemůžeš nebo nechceš změnit svůj vztah k nepořádku, nemáš v podstatě žádné morální právo po manželovi chtít, aby změnil svůj vztah k hospodě :-) A obráceně samozřejmě. Pokud se nechce měnit tvůj muž, nemá žádné právo požadovat změny u tebe.



 benina 


Re: Teď mě tady asi všichni ukamenujou :-) 

(9.9.2008 14:32:17)
Zdravím Veroniku,
já tě tedy rozhodně kamenovat nebudu. Z toho jak pročítám jednotlivé diskuze, myslím, žes trefila hřebík na hlavičku. Ve vztahu se musí snažit oba. A opravdu si myslím, že návrh jako, že podívej já se pokusím něco udělat a ty se pokusíš něco udělat stojí za pokus. Dobrý vztah není samozřejmost, je za odměnu a musí se o něj pečovat.
 rhianon 


Re: Teď mě tady asi všichni ukamenujou :-) 

(10.9.2008 21:02:11)
Aha,takže je v pořádku,když manžel vezme poslední peníze,které byly do výplaty,všechny je propije a já doma nemám kousek chleba a nic co bych dala klukům k jídlu...jen on je božátko nešťastný,že má manželku,která celý den nelítá s hadrem a prachovkou po bytě,ale radši se věnuje dětem...ano nevařím teplé večeře,ale taky pořád nemáme chleba s gothajem...a proč se mám pořád já přizpůsobovat,když z druhé strany nevidím sebemenší odezvu??? neumíte si představit jak je to únavné a stresující,vy se snažíte,děláte v podstatě vše jak si přeje on,házíte svoji osobnost a svůj temperament v podstatě do koše,a on na to hází velký bobek,a stejně si najde něco jiného co mu vadí...jo je to možná subjektivní pocit,píšu to tak,jak to vidím já..kdyby tu psal manžel byl by to jeho pohled a pochybuju že by sme se shodovali...a že není alkoholik,protože neubližuje dětem??no ono taky není moc hezký pohled na ožralého tatku jak se kymácí ve dveřích a nemůže stát na nohách....a že nechci děti ochudit o kabelovku a počítač?já to myslela z pohledu 7letého kluka,pro kterého je to momentálně to nejdůležitější,kdyby záleželo na mě,nemuselo by být ani jedno...a z mého pohledu(opět) se mi nezdá že by tu byl kdovíjaký bordel,myslím že bych slyšela nějaké pomluvy od návštěv,nebo by tu vůbec žádné návštěvy nechodily...přece kdo by se rád scházel ve špíně??? A že jsem rozhodnutá a potřebuju nějaké posvěcení že dělám správně???nebo si to nějak omluvit??ne jen jsem chtěla slyšet názory těch žen které si zažily něco podobného,jak to řešily ony a jestli odešli,tak jak se měli a hlavně a to je nejdůležitější,jak to brali jejich děti,jestli se dlouho trápily...takže máte pravdu,já se měnit nechci a nebudu,hlavně s mým manželem,pokud neuvidím,že i z jeho strany je snaha o změnu...a že bych měla zůstat do konce života sama s mým přístupem??to si nemyslím..pokud potkám partnera,s kterým budu sdílet toleranci a kompromisy a vzájemnou úctu a lásku,tak jsem ohromně přizpůsobivá..ale znovu opakuju,proč se mám snažit pořád jen já?????:(
 paní Čápová 


příčiny 

(7.9.2008 17:10:33)
Milé diskutující,
já se připojuji k těm z vás kteří nabádají k opatrnosti a snaze vztah zahránit. Určitě je třeba začít klidnými rozhovory, snahou druhého potěšit- láska se musí pěstovat a přikrmovat, pak jsou zde manželské poradny, dohoda o odloučení na nějaký čas atd. Jako důležité také vidím pátrání po tom, proč je manžel takový jaký je, proč není vztah pěkný, proč mi nadává a chodí si do hospody bez domluvy. Jestli takový byl vždycky, což z příspěvků neplyne, zřejmě také není úplně šťastný a tímto to kompenzuje. Proč se to zhoršilo po porodu druhého dítěte? nejsou v tom hormony a přehnamá péče o potomka, takže je muž na druhé koleji? Nic člověka neopravňuje druhého ponižovat, ale jsou okolnosti, které to mohou pomoci vysvětlit.
Já nemám s rozvodem žádnou zkušenost- ani u rodičů ani u sebe. Mám tedy zkušenost jen s trvalými manželstvími a jsem za to moc vděčná. Manželovi rodiče však byly několikrát na prahu rozvodu, atmosféra doma nebyla zdaleka idealní, můj muž i já si však jejich manželství hluboce vážíme, právě proto že to vše překonali. Možná by samipro sebe našli větší lásku, ale takto svým dětem nerozbyli rodinu, jejich dnešní vnoučata mají odpovídající počet babiček a dědů. Společně si těchto vnoučat užívají.
Ani mé manželství (8let) nebylo bez mráčků. taky mě manžel někdy ponižoval, taky jsme se doslova pomlátily, ale když jsem vážně onemocněla, tak jsem poznala jak kvalitního muže vedle sebe mám a velice to náš vztah posílilo.
K tomu ně napadá poslední věc. Jak moc si vás váš muž a táta cení- jak důležitou součástí jeho života jste? Jestli mu nejste lhostejní, tak se dá hodně napravovat. Idealní to nebude nikdy, ale úplná rodina, která spolu slušně vychází je podle mého názoru něčím, za co stojí bojovat. mnoho štěstí!
 Katka 
  • 

Re: příčiny 

(7.9.2008 21:51:32)
Váš názor se mi líbí. Já sama ted řeším situaci s manželem, který mi neustále nadává do debilů, on je prostě dle jeho názoru bůh a já nikdo. Dokonce jsem začala chodit do manželské poradny, ve které mi hodně pomohli manžela pochopit. Dokonce mě ten můj chlap překvapil, když souhlasil s návštěvou v poradně. Máme dvě malé děti, dvojčátka, tak už jenom kvůli nim chceme vztah udržet. Ale kdoví jak všechno dopadne.
 Dana, jedno mimčo 
  • 

chápu tě 

(7.9.2008 22:27:46)
Nedávno jsem prošla něčím podobným. Manžel byl denodeně v hospodě, chodil tam s kolegyní v práci, a každej je spolu viděl. Bylo mi hrozne. Malem jsme se rozvedli. Pak mel manzel nastesti pro nas pracovni uraz a s kolegyni se prestal vidat. Kdyz sel do prace zmenili jim k me uleve sichty, takze jsem se mohla prestat bat. Ted si nasel noveho konicka, ktereho velmi podporuji a mame s manzelem druhe libanky. Nevedela jsem zda mam od nej odejit, v te dobe jsem k nemu nic necitila, ale nechtela jsem synovi brat otce. Nyni jsem rada, ze jsem neodesla, ale vim jedno. Priste bych nevahala a odesla bych, protoze dodnes jsem se nenaucila mu stoprocentne verit, i kdyz bych si to moc prala. Hlava chce verit, ale srdce to nebere.
 Lucka 
  • 

Jak to dopadlo...? 

(8.9.2008 8:04:02)
Ahoj Rhianon, přečetla jsem si celý článek i celou diskuzi. Jsi určitě v nezáviděníhodné situaci, se kterou bych si já osobně asi nevěděla rady. Z tvého článku však vyplynulo, a později jsi v nějakém příspěvku i psala, že ses už rozhodla odejít. Chci Ti popřát hodně štěstí, ať už se rozhodneš a uděláš cokoliv, a pokud budeš mít možnost, určitě nám napiš, jak to u vás dopadlo... Držím palečky :o)
 Lajda35 a 3děti 


Rozhodně odejít ! 

(8.9.2008 8:13:13)
Dle mého byste měla odejít co nejdřív. Já se rozvedla s manželem po dvou letech manželství a dnes jsem již 7 let znovu vdaná a moc šťastná.
Víte, lidi spolu můžou mít děti a žít i když se třeba zrovna bláznivě nemilují, ale musí se navzájem respektovat, být k sobě slušní a mít alespoň malé, ale hlavně společné cíle.
Jestliže Vám manžel vyčítá přesolené jídlo, špatně vyžehlené prádlo apod. a Vaše názory jej nezajímají, pokud netrávíte s radostí spolu svůj volný čas a pokud se přistihnete při tom, že jste radši když není doma, je čas jít.
Ze své zkušenosti vím, že pokud tento stav již nastal, není z něj návratu. Chvilkové změny chování (např. těhotenství) jsou opravdu jen na chvíli a je otázkou času, kdy se vrátí do původního stavu. Já se snažila chvíli takový život vydržet, ale cítila jsem neustále to ponížení, hrozný vnitřní vztek na něj i na sebe, občas jsem se litovala, ale pak jsem řekla dost. Sedla jsem si a napsala na jednu stranu papíru vše co mě u něj drželo a na druhou vše, co mi vadilo. Vyšlo mi to 4:21. Ty 4 věci proč zůstat jen pro zajímavost byly:
- s odchodem budou starosti (stěhování, atd.)
- budeme se muset dělit o společné věci (tuším hádky)
- budu muset odpovídat na zvědavé otázky (rodině, v práci, ...)
- dokážu si někdy najít nového, lepšího partnera?.
Tak tohle nejspíš mluví za vše - žádný bod o lásce, bude mi chybět nebo tak něco .
U Vás by tam nejspíš na prvním místě byly ty děti, to je jasné. Ale dnes už vím, že děti jsou šťastné, když jsou šťastní jejich nejbližší. A pokud nejste schopni být šťastni spolu, musíte být holt každý zvlášť. Nebojte, chlapec to dřív nebo později pochopí.
Přeji dobrou volbu a šťastnější zítřky.
 Lajda35 a 3děti 


Rozhodně odejít !!! 

(8.9.2008 8:14:27)
Dle mého byste měla odejít co nejdřív. Já se rozvedla s manželem po dvou letech manželství a dnes jsem již 7 let znovu vdaná a moc šťastná.
Víte, lidi spolu můžou mít děti a žít i když se třeba zrovna bláznivě nemilují, ale musí se navzájem respektovat, být k sobě slušní a mít alespoň malé, ale hlavně společné cíle.
Jestliže Vám manžel vyčítá přesolené jídlo, špatně vyžehlené prádlo apod. a Vaše názory jej nezajímají, pokud netrávíte s radostí spolu svůj volný čas a pokud se přistihnete při tom, že jste radši když není doma, je čas jít.
Ze své zkušenosti vím, že pokud tento stav již nastal, není z něj návratu. Chvilkové změny chování (např. těhotenství) jsou opravdu jen na chvíli a je otázkou času, kdy se vrátí do původního stavu. Já se snažila chvíli takový život vydržet, ale cítila jsem neustále to ponížení, hrozný vnitřní vztek na něj i na sebe, občas jsem se litovala, ale pak jsem řekla dost. Sedla jsem si a napsala na jednu stranu papíru vše co mě u něj drželo a na druhou vše, co mi vadilo. Vyšlo mi to 4:21. Ty 4 věci proč zůstat jen pro zajímavost byly:
- s odchodem budou starosti (stěhování, atd.)
- budeme se muset dělit o společné věci (tuším hádky)
- budu muset odpovídat na zvědavé otázky (rodině, v práci, ...)
- dokážu si někdy najít nového, lepšího partnera?.
Tak tohle nejspíš mluví za vše - žádný bod o lásce, bude mi chybět nebo tak něco .
U Vás by tam nejspíš na prvním místě byly ty děti, to je jasné. Ale dnes už vím, že děti jsou šťastné, když jsou šťastní jejich nejbližší. A pokud nejste schopni být šťastni spolu, musíte být holt každý zvlášť. Nebojte, chlapec to dřív nebo později pochopí.
Přeji dobrou volbu a šťastnější zítřky.
 Naďa 
  • 

Re: Rozhodně odejít !!! 

(8.9.2008 12:02:30)
Zdravím, odejít z takovéhoto manželství rozhodně není sobectví. Řešila jsem to před 15ti lety, když mé dceři byl rok a půl.
Taky jsem si vyslechla pestré vyhrůžky, včetně odebrání malé a dání do jeho péče. Všehno to byly jen řeči z jeho strany.
Dnes je z mé dcery dospělá osůbka, šťastná a spokojená a já s ní neměla za celých 16 let žádný problém. A dnes jsem si naprosto jistá, že zůstat v manželství kvůli ní, by byla obrovská chyba. To, že já bych prožila mnoho let nešťastná, je jedna věc, ale vím, že nešťastná by byla i dcera. Psychika rodičů se neuvěřitelně odráží na jejich dětech.
Přeji hodně sil.
Naďa
 Blanka dítě 
  • 

buď anebo 

(9.9.2008 8:38:26)
Jednoznačně odejít, je to hodně těžké, sama jsem v tom žila a mamka se rozhodla až po skoro 20-ti letém manželství. Taky jsme najednou měli byt /prázdný/, který nebyl téměř ničím vybaven, ale za to si dodnes vážím každé koupené věci. 2 dospívající holky a jeden příjem od maminy, která byla v té době v polovičním důchodě, takže vydělávala pouze ona a že to nebyla veliká částka. Možná, že se děti naučí vážit každé drobnosti a už pro ně nebude vše samozřejmostí. Oni na to jednou přijdou, horší bude, pokud je bude mít manžel u sebe, hodně je bude rozmazlovat a dávat jim, to co u Vás nenajdou. S tím u nás problém nebyl, mi jsme k tátovi chodit nechtěli.
Přeji správné rozhodnutí a štastnější a lepší život. B.
 Lea 
  • 

Rozchod 

(9.9.2008 9:07:37)
V současné době prožívám něco podobného jako vy.K manželovi už taky nic necítím.Došlo u nás už i na násilí, přičemž do hospody manžel vůbec nechodí a všichni říkají jak je strašně hodný.Pravda, já taky nejsem svatá jak píšete vy-trochu bordelářka.
Když jsme se bavili o rozvodu, tak mi začal vyhrožovat, že chce dceru do své péče a že si na to najme nejlepší právníky, aby ji dostal,že mi sebere všechen nábytek, který je prý jenom jeho apod.
Vydělává dost.Dcera má všechno co potřebuje.On má kam odejít-do většího moderně zařízeného a já bych zůstala s dcerou v jednopokojovém bytě, který ještě ke všemu není můj.Mám teď starostí nad hlavu, poněvadž mi bude končit mateřská dovolená-dcera má 3,5 roku a tak pobírám pouze 3.800,- mateřské.Odejít by znamenalo najít si dobře placenou práci a stejně bych jí nemohla dát, to co má teď.
Navíc dcera má manžela velice ráda.Když není do ma pořád se na něho ptá.
Takže jsem velice zoufalá, zda s ním zůstat jenom kvůli dítěti nebo odejít.
Navíc přemýšlím nad tím, co bude až dcera odroste.Pak už bysme se mohli rozvést, ale našla bych si pak někoho, když mi bude 45?
 Radmila, 3dospělé dcery 
  • 

Přečtěte si prosím Barbaru de Angelis - a pracujte na svém sebevědomí 

(9.9.2008 10:57:39)
Vážená paní,
jste vnitřně našťastná a musí to být na Vás vidět, i když nechcete. Nezdravé manželství bude pro Vaše syny nezdravým příkladem - který pak mohou opakovat... Buďte tak laskavá a opusťte manžela - dokud se to nezhorší. Jemu to samozřejmě vadit bude - vždyť přijde o hospodyňku a o ledaco - ale vytrvejte - nebo najděte způsob, jak žít tak ,aby to vyhovovalo i Vám. I Vy jste důležitá. A co připravíte pro sebe - to bezděky připravíte i pro své děti. Budou plakat, prosit Vás, ať nejdete - ale nakonec se vše v dobré obrátí a Vy uvidíte, že se Vám a všem Vaše odvaha vrátí. Vaši synové si k Vám cestu najdou - i kdyby Vám, jak je dnes v módě, se je snažili sebevíce vzít.
 Markuša 


Nechápu! 

(9.9.2008 11:10:32)
Moc vás holky nechápu. Co to je "už k manželovi nic necítím tak jdu"? Vždyť jste manželé, přivedli jste na svět děti. Asi jste se tedy někdy měli rádi. Myslíte, že se vzápětí zamilujete a založíte novou rodinu? A co když k tomu "novému" taky přestanete za pár let cokoliv cítit. Půjdete dál? O další děti bohatší? Také už mám pár "chutných" zážitků za sebou, ale tomu se vyhne jen pár manželství. Taky jsem bordelářka. Taky se to manželovi nelíbí. Tak prostě uklidím! O každý vztah se musí pečovat!!!!! Ať je to pertner, děti, rodiče, přátelé, sousedi.... Vzájemná náklonnost se musí pěstovat. Láska vyprchá. Chápu když muž je alkoholik, když fyzicky nebo psychicky napadá, ale z článku nic takového není vidět. Chodí do hospody? Třeba mu také doma není nejlíp. Z mého okolí znám docela dost holek co si rozvodem jen zkomplikovaly život. A kor když jsou děti dva kluci. Úplně stejný scénář : Táta děti miluje. Udělá pro ně vše. Vše jim koupí. Vše jim dovolí. Jezdí s nima po dovolených. Mají spostu krásných společných zážitků. Máma na nic takového nemá peníze. Dítě peníze nepeníze moc nechápe. Exmanžel dělá problémy s penězma. Máma je od rána do večera v práci, aby uživila sebe a děti. Doma je pak nervozní. Na děti ji už moc času nemá. Chlapa nemá-kde a kdy by si ho asi tak mohla nají? Kluci konflikty s mámou řeší s tátou, který jim uznale přikyvuje a přilévá olej tím, že za rozpad rodiny je zodpovědná máma. On rodinu miloval a nikdy by se nerozvedl. Co znám tak vztahy mezi mámou a klukama jdou do háje. Láska a hezké vzájemné vzathy jen tak, bez trocha úsilí nepokvetou!
 Varanka + Kateřinka(9/09) 


Re: Nechápu! 

(9.9.2008 11:15:27)
Až teď jsem dočetla článek...co bych udělala já? Pisatelka nezmínila manželův vztah k dětem a ten by byl pro mě asi nejdůležitější. Pokud manželství "neklape", je to podle mě důvod k rozvodu, pokud ve hře nejsou děti. S dětma už bych důvodů potřebovala víc.
Asi bych se na jenich místě pokusila domluvit na volném svazku, nebo bych si(jako spousta jiných žen, i když to nepřiznají) pořídila milence. Ve stylu"Zůstaneme spolu kvůli dětem, já už k tobě nic necítím, budeme si žít jinak každý po svém"
 tynda,2 děti 


Re: Nechápu! 

(9.9.2008 16:41:57)
Je vidět, že některé z vás opravdu neví CO to je, když se k vám chová soustavně špatně otec vašich dětí, váš manžel, vaše láska...Bohužel já to zažívám a musím říct, že bohužel jenom to, že s ním mám děti, nestačí k tomu,abych vážně neuvažovala o odchodu.
Už rok se zmítám v myšlenkách, zda to rozsseknout, ano,mám dva kluky, ale cožpak pro toto budu do konce života poslouchat urážky?
Můj manžel si bude dělat, co chce, chodit si domů, kdy chce a já budu jenom běhat do práce, z práce, pro kluky a domů a čekat jako pes, jestli zrovna dnes se uvolí být "hodný"?Nemoci říct ani slovo nevole?Kdo to zažil,pochopí, kdo ne, tomu ve skrytu dueš závidím, protože se cítím strašně.
Já jsem prostě další "exemplář", který si v sobě chystá odchod...bohužel nemám vyřešené bydlení,to je asi to,co mě tu drží.Jinak vevnitř jsem už od něj odešla před půl rokem...

Přeji všem,co to prožívají hodně sil.ALe myslet si,že je to jenom rozmar, cítit se nešťastná v manželství s mužem, se kterým jsem měla dvě děte, je opravdu zcestné...

Nemyslím si,že odchodem získám něco víc, než svoji vlastní sebeúctu a klid....
 Marie 
  • 

Re: Nechápete? 

(12.9.2008 16:36:59)
Nechápete? Ono se to hodnotí, když do toho nevidíte, že? Mně manželství klape, jsem pro tradiční rodinu, ale pochopení pro autorku článku mám. Nikdo nevidíme do nitra druhého člověka. Co prožívá, na co je citlivý. Myslím, že se k tomu staví zodpovědně. Zvažuje pro a proti. A taky mám z toho dojem, že se dlouho snažila vztah zachránit. Ale jestliže žije v úzkosti z manžela, tak se jí nedivím, že takto uvažuje.
Autorka potřebuje poradit, ne ohodnotit. Buďte ráda, že vám to doma klape a "jen" občas to třeba zakolísá.
 Markuša 


Re: Nechápete? 

(13.9.2008 16:02:29)
Spíš se mi nelíbí jak může někdo říci ODEJDI OD MANŽELA,nevadí že máš dvě děti z toho jedno mimi, zítra potkáš jiného, lepšího. Vždyť ten příběh nikdo z nás pořádně nezná. Já opravdu neznám ve svém okolí ANI JEDNU holku, která by si rozvodem polepšila!!! Všechny toho kroku litují. A děti to odnesly moc a moc!!! Ale hlavně z pisatelčina příběhu mám dojem, že její manžel ji má rád a má rád i děti, jenže si to neumějí doma srovnat. A jsou nešťastní oba. Pokud když byla těhotná, vše doma klapalo a ona sama píše, že "to byl zase můj miláček" je jasné, že se na dítě těšil a rodinu si přál a má je všechny rád. Muži jsou geneticky vybaveni na jinou linii než ženy. Tak jako ženy (na mateřské) čekají na peníze, které muž domů přinese, muži touží po usměvavé manželce ve dveřích a dobrém žvanci na stole. Žrádlo a pohoda :-))největší mužská touha! - to zlehčuji, každý se musí svým dílem přičinit. Jenže chlap je lovec = musí zajistit potravu pro přežití rodiny = je celý den v práci :-)) Žena je "naprogramovaná" na péči o rodinu jako celek = má daleko víc práce a daleko větší záběr. Musí každý začít sám u sebe!!! Všichni lidé jsou schopní se domluvit, zvláště pak ty, kteří se milovali, jsou manželé a mají spolu dvě krásné, zdravé děti z toho jedno ještě v peřinkách!!!
 10.5Libik12 


Re: Nechápete? 

(13.9.2008 16:05:27)
Souhlasím s tím, že představa, že se najde lepší tatínek pro děti, je špatná. Mám velmi solidního partnera, nicméně po celé dlouhé druhé manželství je s námi fakt, že velké děti jsou prostě moje.
 Ivana, syn 
  • 

štěstí pro tebe a i pro tvéděti 

(10.9.2008 10:01:22)
Milá pisatelko, právě jsem si přečetla tvůj článek, zda se při myšlenkách o rozvodu řídit srdcem nebo hlavou. Jsem tak trochu z branže a mým názorem je jednoznačně to, abys neváhala ani minutu a odešla, protože udržovat nefunkční manželství jen kvůli dětem je hloupost. Pokud ty nebudeš šťastná v manželství, určitě to budou děti vnímat, budeš se trápit, objeví se hádky a spory a bude se možná i křičet, možná to uslyší děti a taky je možné, že se budou obviňovat samy....
Já sama bych v takovém manželství neměla odvahu zůstávat. S vědomím, že děti budou mít i po rozvodu maminku i tatínka, tito budou spokojeni je určitě přijatelnější!!
 Kochacka 


Re: štěstí pro tebe a i pro tvéděti 

(10.9.2008 10:44:07)
Myslím si, že by jsi měla v první řadě zapracovat sama na sobě. Nikdo není jen ten dobrý a nikdo jen ten špatný. Zkus třeba s pomocí psychologa řešit více sama sebe, spoléhat se více na sebe a od svého muže zas tak moc nečekat.Třeba Tvá vnitřní proměna nastartuje změnu v celém vašem vztahu a děti tak mohou mít fungující rodinu. Protože rodina je hlavně o pevném přístavu pro děti. Člověk se musí naučit být spokojen hlavně sám v sobě, vše ostatní je v podtstatě pomíjivé. A že změna je vždy možná, to sama vím. Držím Ti palce.
 Markuša 


Re: štěstí pro tebe a i pro tvéděti 

(10.9.2008 11:25:05)
To je přesně ono!!!!
 Lucic 


Re: štěstí pro tebe a i pro tvéděti 

(10.9.2008 13:54:03)
...naprosto souhlasím s tímto názorem. Musíte být trochu sobecká a myslet taky na sebe. Děti vám jednou vylétnou z hnízda - a že to uteče jako voda. A vy zůstanete v nešťastném manželství a vlastně sama. Bojovat se ale taky musí - ale jestli to k tomu nebude, odejděte a netrapte sebe a tím i své děti... Přeji Vám hodně sil ...
 Hana 
  • 

hlavně štastní rodiče 

(13.9.2008 14:17:54)
musím reagovat na tento článek. Sice sama ještě nemám děti, ale naši se rozvedli když mi bylo 20. Jejich vztah nikdy nebyl v pořádku. Na mé dětství to sice nemělo vliv, ale ve svém věku a s odstupem času můžu říct, že pro dítě je úplně jedno kolik mu je, když se rodiče rozvádí. Vždycky je to divné a stresující, ale kdyby se naši rozvedli dřív, rozhodně bych jim to nevyčítala. Mohli si ušetřit spoustu nervů a hádek a a to jak sobě tak nám dětem. Rodiče by hlavně měli být šťastní, jedině pak můžou být v pohodě i jejich děti. Pisatelce bych rozhodně radila z takového vztahu utéct. Ano, děti budou ze začátku neťastné, že nemají svůj net a kabelovku, ale časem Vám za to poděkují :)
 Martina 
  • 

Těžké rozhodování 

(10.9.2008 11:24:32)
Ahoj,
je to těžké rozhodování, taky jsem tím prošla, ale odpověď znáš jenom TY. Někdy to chce hodně odvahy někdy trpělivost. Já se rozhodla zůstat a do roka od nás manžel odešel s mojí kamarádkou ... Jestli Ti můžu poradit rozhoduj se vždycky jenom sama za sebe. Nenech si od nikoho do ničeho mluvit, protože s dětmi zůstaneš sama Ty a uživit je budeš muset taky Ty (ani vysoké výživné většinou nepokryje všechno co je třeba)a většina tatínků časem trochu ztratí zájem, většinou s příchodem nějaké přítelkyně nebo nové rodiny. Asi jsem Tě moc nepotěšila, já vím. Držím Ti palce aby ses správně rozhodla a jednou Tě to nemrzelo ať už se rozhodneš jakkoli.
A ještě jednu věc, bývalému bych to nepřiznala, ale táta je jen jeden. Ještě jsem neviděla chlapa, který by nedělal, i když třeba neúmyslně, rozdíl mezi vlastním a vyženěným dítětem. Možná ještě když je to roztomilá holčička, která si ho dokáže omotat okolo prstu. V mém případě to je kluk s ADHD :-(
 Blanka,dvouletý syn 
  • 

Vyhledat odbornou pomoc hned 

(13.9.2008 10:27:02)
Milá pisatelko,
těžko se v takový situací radí. Je mi moc líto co prožíváš.Já bych zvolila následující postup. Našla bych dobrého manželského poradce, nejlépe psychoterapeuta, kam bych se objednala nejdříve sama. Po dohodě s ním bych pak zkusila přesvědčit manžela a navštívit psychoterapeuta jako pár.Všechno tam prodiskutovat, vyjádřit své emoce a necat se vést odborníkem.Hlavně spolu s manželem komunikovat, je to moc důležité. Nedělat ukvapené závěry a časem se ukáže, co je správné.Manželství může být krásné, ale musí na něm pracovat oba dva.Držím moc palce.Píšu z vlastní zkušenosti, na začátku našeho manželství jsme také musleli vyhledat odborníka, bylo to těžké období,situace se zdála skoro neřešitelná, já jsem se hodně trápila, našli jsme společné řešení, situace se vyjasnila, naučili jsem se spolu komunikovat a prožíváme hezké období.Ty problémy, které jsem měli nás posílily. Takže hlavu vzhůru, každá situace má nějaké řešení.
 Míša, 3 synové 4,2 a 1 rok 
  • 

Stejná situace 

(17.9.2008 12:37:15)
Stíhám velmi málo počíst si cokoli, ale tenhle článek mě zasekl u počítače. Tápu totiž úplně stejně, řeším to ze všech stran a nevím, jak se rozhodnout. Ráda bych možná vše probrala po emailu, měla nějaké srovnání a možná si dodala vzájemně odvahy? Tak jestli to Renato budeš číst, budu ráda, když se ozveš.
 Danča,dvě děti 
  • 

Re: Stejná situace 

(11.5.2009 23:30:05)
Ahojky,já nejsem sice Renča,ale jestli budeš chtit tak to mužem spolu probrat sem totiž take v Té stejné situaci a po dvouletem odhodlani sem od manžela odešla.Vložila sem zde svuj nazor na Renatin přispěvek tak jestli budeš chtit to probrat tak se mi ozvi zatim se mej pěkně ahojky...
 jitucha 
  • 

má tě na lopatě, padej z ní dolů! 

(19.9.2008 18:19:46)
podle mě už tě domanipuloval do fáze, kdy ti bude tak dlouho beztrestně s**t na hlavu, dokud mu to rázně nezarazíš. dobrý otec se nepozná podle toho, že na děti neřve a nebije je, a kvalita ženy opravdu nesouvisí s leskem jejího nábytku. nějaký bordel nebo vaření, to je jen zástupný důvod. máš ho ještě ráda? jestli ne, seber se a jdi a domluv se s nějakým kamarádem nebo příbuzným, aby ti v novém bytě dělal bodyguarda na telefonu, kdyby ti muž přišel ožralý domlouvat. jestli ho máš ráda, udělej vstřícný krok. ne proto, že jsi slabší a závislá, ale protože jsi naopak silná a snažíš se najít východisko. dej děti někomu pohlídat, nejradši na víkend, a jeďte spolu někam pryč - sami. vezmi ho někam, kde to má rád, vymysli program podle jeho zájmů. (já jsem to udělala v mnohem méně dramatické situaci, než je u vás, a mělo to překvapivě hezké výsledky). krok č.2 - jdi do manželské poradny, není ani vyloučeno, že skončíte v protialkoholní. moc ti držím palce! sedět doma s dětmi a čekat může být opravdu děsné ...
 Veverka 
  • 

RE: 

(12.10.2008 21:42:01)
Milá Renule,

zcela Ti rozumím. Já řeším stejný problém, jen jsme spolu kratší dobu, a máme dvě malé děti, 26měsíců a 12měsíců. Taky to mezi námi neklape, já se snažím, ale prostě mi to nejde. A jak se říká, rozbitý hrnec se těžko slepuje. Mé děti sice ještě neznají, nebo vlastně neřeší, internet, počítač atd. ale pro mě je to životní nutnost, spojení se světem s rodinou-rodiči, kteří bydlí dost daleko. Taky řeším, co by bylo dál, jak bych to všechno zvládala, táhla finančně. Ale zase si říkám, že než žít a slepovat rodinu, která stejně nefunguje, a já jsem pak nervózní a tím se to přenáší na děti. Tak raději budu sama s dětmi, ale alespoň trochu v pohodě. A o to nám rodičům vlastně jde, ne?? Aby ty naše "robátka" byla usměvavá a stále šťastná!!!! A to, že chce manžel děti do své péče, to se neboj, klidně se zeptej nějakého právníka. Ale myslím, že by to nebylo možné. Děti vždy zůstávají matce, pokud tam nejsou nějaké jiné problémy. U nás byla reakce mého muže stejná, dokonce vymyslel lepší věc, střídavou péči, tzn. 1/2 roku on a 1/2 roku já. Ještě větší blbost!!!

Takže Ti držím palečky a jdi do toho, protože on se nezmění a ty musíš mít klid, aby jsi mohla v klidu a pohodě vychovávat děti.

čau Věrka
 16.5Salám&Lajka14 


Re: RE: 

(12.10.2008 21:46:45)
Děti vždy zůstávají matce?
Vážně, a odkdy? ;)
 Matej 
  • 

No tak nevím... 

(28.10.2008 9:33:27)
Řekl bych, že velmi často - a ve vašem případě se zdá, že ano - je chyba na OBOU stranách. Vzletně řečeno: skřípe komunikace a postupem doby se zvětšuje vzájemné neshody.
Co ale kdybyste začala u sebe? Váš manžel vás bije, chodí po nocích a za děvkami? Pije, nepracuje, nedává peníze na rodinu? Nebaví se s vámi a v ničem vám doma nepomáhá? Nestojí o vaše děti??? Nevím, ale nic takového nepíšete...
A co VY?! Usmíváte se na svého muže, když přijde z práce? Snažíte se mu dát něco hezkého? Vytváříte jako žena hezký domov - klid, pohodu, čistotu a pořádek? Chodíte spolu na vycházka? Hrajete si s vašimi dětmi a s ním společně? Píšete, že "nepatříte k ženám co pořád poklízí"... Hm, ale poklidit společně byt přece stačí 2x za týden a nádobí se má umýt hned (a děti už mají taky pomáhat) - váš manžel vám prý ale vyčítá nepořádek... na což jste jaksi alergická...
Hm. Vážené dámy - zhluboka se nadechněte a zkuste se prosím zamyslet. Svět není černobílý.
A rady typu: JDI DO TOHO! najdeš so lepšího! sice nic nestojí a možná věc vyřeší. Velmi pravděpodobně nevyřeší nic.

A poznámka na okraj: je smutné, když muž založí rodinu s bordelářkou a následně (postupně) začne zjišťovat, že ten sex už není ono, ale ten bordel doma (a otrávená manželka) už je pro něj nesnesitelný.......
 matej 
  • 

Re: No tak nevím... 

(28.10.2008 9:35:20)
Určeno autorce článku...
 Danča,dvě děti 
  • 

Rozchod 

(11.5.2009 23:19:25)
Ahojky tak koukam,že čtu svuj vlastni přibeh u me to došlo tak daleko,že sme od neho odešli a nic sem neřešila jen aby měli děti už konečne klid od manžela už snim odmitali děti byt doma je to přesně tak jak řikaš tady Ty čekat až přijde z prace a co ti zase vyčte a proto Ti řikam vem kluky a odejdi od nej a neboj se,že by tvemu staršimu synkovi chybělo Jetix jen chvili bude mu sice trvat asi tak tyden než zjisti,že maji klid na učenia v klidu se vyspi a nemusi se bat kdy zas začne tata řvat po mamce.A proč bys ses melas citit jako zloděj ono to prave je nejlepši odejit když neni doma,protože by Vám v tom branil a děti by si nalakal k sobe nebo tak neco v tom byl muj manžel expert a když nepomohlo ani to tak mi vyhrožoval,že mi je sebere když bud v praci,ale to se neda vydržet věčně a pak když do toho přijde i fackovani manželky tak,že ji z toho dva dny boli hlava tak to už sem nečekala sebrala děti a odešli sme a proto ti řikam promin,že to tak piši seber saky paky a padej od nej pryč k rodičum nebo přatelum ,kamaradce a pod..já vím neni to jednoduche pro me to take nebylo jednoduche trvalo mi hodne dlouho než sem se odhodlala...a ted sme v klidu jakž takž...Věř mi holka odejdi budeš na tým sama z dětmi lepe budu ti držet palečky at se Tvé srdce a hlavička rozhodne strjne a správně přeji Ti hodně štestí
 an.koh 


Re: Rozchod 

(7.1.2012 11:11:52)
Tak jsem se po nějaké té delší době podívala na můj článek,připomněla si tu strašnou dobu,a znovu si přečetla odpovědi. Teď bych ráda napsala jak jsem dopadla. Ze stěhování do vedlejšího domu sešlo,vydržela jsem v tom vztahu ještě asi půl roku, ale jednoho krásného dne mi došla trpělivost, zbalila jsem věci a odstěhovala se do vedlejšího města. Nikdy, za celé dva roky co zde bydlím jsem ani na vteřinu nezalitovala,bylo to mé nejlepší rozhodnutí a navíc jsem zde našla svou životní lásku,jak já mu říkám. Jsem šťastná,spokojená,kluci také,výborně si s mým partnerem rozumí, no a jejich otec? Jak se říká,sejde z očí,sejde z mysli, o kluky nijak nejeví zájem, stýká se s nimi tak jednou za půl roku a to vždycky jen na pár hodin. Takže pokud nějaká žena je v situaci podobné té mojí, vlastně v srdci rozhodnutá a v hlavě ještě ne,tak z vlastní zkušenosti radím,dejte na srdce, to nám radí nejlépe. Ano, začátky byly těžké, někdy až moc, ale všechno se časem zlepší, a ten klid a mír a pokoj v duši ten je opravdu k nezaplacení.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.