Stereotyp
Četla jsem si článek 2x a mám pocit, že největším problémem nejspíš bude stereotyp a rutina, to je zabiják mnoha vztahů. Já osobně, byť zatím nemám takovou zkušenost, bych hned neutíkala, to bych si nechala až jako poslední možnost. Spíš bych se snažila vztah oživit, zkusit si promluvit, trávit spolu víc času a znovu objevit ty věci, které Vás spolu kdysi daly dohromady. Ty jsou pořád někde ukryté, jen jakási všednost žití je zahrabala kamsi hluboko. Taky bych zkusila změnit trochu sebe, překvapit manžela uklizeným bytem, pozváním na večeři atd. Je jasné, že člověk nemůže být pořád zamilovaný. Zajímalo by mě, jaké je to "nic" co k manželovi cítíš, jestli je Ti lhostejné, co se s ním děje, bála by ses o něj, kdyby byl třeba někde autem na cestě a nevrátil se domů kdy měl? A co fyzická stránka, přitahuje Tě ještě jako chlap, nebo vůbec netoužíš, aby se Tě dotýkal, nebo je Ti ta představa dokonce odporná? Vždyť to není tak dávno, kdy se Vám stala ta "nehoda" která oživila Váš vztah. Pokud jste schopni prožít něco jako druhé líbánky, tak si myslím, že to ještě není ztracené, existují přece i jiné "stimuly" než jen těhotenství. Jaký je jako člověk? Je dobrý táta? Jaké jsou jeho další vlastnosti?
Odpovědět