Re: Potřebuju se zorientovat a neudělat blbost. Poraďte prosím.

Ahoj Bobíku, přikláním se k názoru, který tady už několikrát zazněl, čili vydržet a nevnucovat se. Popsal jsi to dopodrobna a myslím, že chyby jsou nabíledni jak z Martininy, tak z Tvojí strany. Trochu mě zaráží, že první na světě pro ni není její syn, ale to je čistě můj subjektivní dojem. Já si myslím, že když pro ni na čas budeš nepřítomný, že se uklidní a pochopí, že nejen kariérou živ je člověk. Ona taky ženská ve třiceti, s tříletým cvrčkem doma už nezvládne takový společenský ruch jako její o deset let mladší kolegové, kteří kromě svojí práce vlastně nemají dohromady žádnou zodpovědnost. Pokud jí to dojde, jistě Tě bude chtít zpátky k sobě a pokud ne, myslíš, že bys opravdu stál o soužití s takovou ženou? Jistěže kvůli chlapečkovi je člověk ochoten přestát ledacos, ale jde o to, aby to nepřesáhlo hranici, za kterou už to bude zlé i pro něj. Já bych Ti radila obrnit se horou trpělivosti a občas popřemýšlet, jak by sis uspořádal život po eventuelním rozvodu (což už tu také někdo psal). Myslím, že i v tomto horším případě bys měl velikou šanci získat syna do své péče. MOC Ti držím palce, aby se vše v dobré obrátilo! A ozvi se za čas, jak to vypadá. A ještě něco: jestli to všechno dobře dopadne, domluvte se, abyste s tím "vyhníváním" byli opatrnější. Nemyslím, že se má každý sebemenší problém probírat zepředu dozadu a naopak tři večery za sebou, ale v zásadnějších věcech byste se měli domluvit a najít společné řešení. Nevyříkané věci pak vyplouvají na povrch a dělají hroznou rotyku.