Re: Potřebuju se zorientovat a neudělat blbost. Poraďte prosím.

jarko,
samozřejmě máš taky pravdu - a nevím, kdo dokáže posoudit, jestli Bohumilova žena ho jen tak drží "navěšenýho na háčku" a nebo jestli je opravdu v situaci, kdy potřebuje čas - ale to, že si sama dala nějaký limit k rozhodnutí, si myslím, že je příznivé znamení - že si fakt chce rozmyslet co dál.
Je jí třicet, a není šťastná a neví proč. Všechno přeci udělala podle "návodu" - vzala si svou lásku, procestovali kus světa, narodil se jim syn.... a to zatracený štěstí pořád ne a ne příjít... A tak utíká - před manželem, před zodpovědností, před rodiči - a ve skutečnosti (předpokládám) jen sama před sebou. Až přijde na to, že takhle to nevyřeší, vrátí se (možná).

Minulý rok mi brečela na rameni moje kamarádka. Právě se rozvedla a když jsem se jí ptala proč, tak mi řekla, že se měla strašně dobře, měla hrozně hodnýho manžela, všechno na co si vzpoměla a už to nemohla vydržet - vzali se ještě na vysoké škole, ona nakonec vystudovala dvě školy, při studiu pracovala, a domácnost táhnul manžel, takže svůj plat (nemalý) měla jako kapesné - ženská, která si koupila to, co jí zrovna padlo do oka - boty, kožich, zlato, prádlo... Dneska se vrátila k původnímu povolání, učí někde za pár korun a doufá, že konečně bude spokojená. Teď se snaží postavit se na vlastní nohy - a konečně si může sama sebe vážit za to, protože se dokáže SAMA O SEBE POSTARAT. Já si myslím, že tohle vědomí je, zvlášť pro ženskou, hrozně důležité - a třeba Bohumilova žena potřebuje také jen ozkoušet, jaké by to bylo.