Re: Dobrá nálada

Ahoj kočíny,
já vím,že to zní hrozně, ale já tím, že v tom žiju a že jsem k Lukáškovi lásku nezměnila ani poté co se změnil, /a věřte, že je to velmi těžké, protože jdeme nahoru jen růstem jinak den jako den a k tomu zhoršování stavu /,mám pocit, že mít postižené dítě je NORMÁLNÍ.
Oni za své těžké osudy nemohou.
Je to pro mě milejší výběr než mít doma rozmazlené, zlé, agresivní dítě. Já vím, že se to může skloubit i v jednu osobu, namítnete...
Prostě radši přijmu malé postižené než malé zdravé a problémové.
Daniela