Re: Nevím, jak dál.

"Bude platit hypotéku na barák, který nebude její, jen ze svého příjmu, to je snad vtip."

Souhlas s Romanou, proboha ženský neblázněte, takovýhle rady.

Já tedy jsem v trochu podobné situaci, převzala jsem po rozvodu hypotéku a splácím dům. A není to teda žádná sranda být na to jeden člověk. Kdybych nad tím majetkem neměla vládu, tudíž možnost o něm rozhodovat, tak to bych do toho nešla. Může se totiž cokoliv stát, a že se i za těch pár let už i stalo.
Ale vím, že když by fakt přišlo na to že to nebudu moci platit, tak dům můžu prodat, hypotéku vyplatím a půjdem do menšího / levnějšího. Bez této možnosti by to byla vražedná kombinace, mít jen velký dluh, ale nemít nemovitost. Ale i tak je ten psychický tlak té odpovědnosti velký.

A ano sice dům jsem si nechala proto aby tu mohly vyrůstat děti a aby jim pravděpodobně jednou zůstal, ale to ještě nyní nemůžu vědět jak do dopadne. Něco jim zůstane určitě, ale zda zvládnu splatit celý dům teď fakt ještě nemohu vědět. Plus tedy musí zbýt i něco na bydlení pro mne, nepůjdu na stará kolena někam na ubytovnu přece, když celý život platím megahypotéku.

Ale je samozřejmě i otázka kolik je zbývající dluh, kolik je splaceno, to by určitě hrálo roli, pokud už toho moc nezbývá.
Nejvýš bych viděla jako reálné to pokud by se dohodli, že nějakou část - tu již splacenou, ze které by se vypláceli převedou na děti, tak aby nemuseli vyloženě prodat dům. To leda.