Diskuze : Hlavní : Partnerské vztahy

"Jednou mě ležící pod schody s migrénou (to mívám fakt jednou za 5 let) překročil a šel běhat. Děti mi pak nosily kyblík na blití a utíraly mi čelo."

No to nemyslíš vážně To by si za rámeček nedal (až bych se z toho dostala) a pokud by se neprobral, tak konec. Tohle vidí dcery a nechají se pak taky překročit. Toho bych se bála nejvíc.

K tomu další nezapomenutelné historky... na nic už nečekej.

To je dobře

Nevim, kazdej je jinej, ja cekala velky potize, kdyz jsem podobnemu prudici oznamila, ze odchazim, ale probehlo to lepe, nez na co jsem se nachystala.

Cimbur, Slonisko a další co žijete v nevyhovujících vztazích, ráda vás čtu, jste úžasné ženy. Jsem v podobné situaci. Roky jsem řešila, jestli ještě vydržet kvůli dětem. Pak jsem se tak nějak vymezila a výsledkem je, že se manžel rozhodl rozvést se mnou. Je to dost psycho, ale prostě už to musíme dotáhnout do konce. Rozvod bude výživný. Jsem v tom sama. Manžel je právník a jeho rodina taky. Mlží o příjmech i o hodnotě majetku. Snaží se mě dotlačit do nevýhodných dohod. Ale říkám si, že jednou to skončí a čeká mě něco lepšího.

Mám malý byt v jiném městě, teď tam bydlí jedna maminka samoživitelka...

To by teď nemusel být problém, bytů je prý dost.