Re: Nevím, jak dál.

Všem bych chtěla poděkovat za komentáře. Založila jsem toto téma, protože jsem potřebovala nestranné názory na naši situaci. Sama si uvědomuju, že je velká pravděpodobnost, že jsem zaslepená jen svoji pravdou a nedokážu úplně jasně vidět věci i z manželova pohledu. Zrcadlo jste mi někteří nastavili dokonala.
Utvrdila jsem se v tom, že na rozvodu budu trvat. Ne proto, že by byl jen manžel ten špatný. Já od začátku vím, že i já na všem nesu velký díl viny (i manželovi jsem to několikrát řekla). On ale bohužel nedokáže připustit, že by i on udělal něco špatně. V jeho očích jsem jednoznačně já rozvracečka rodiny.
Na rozvodu budu trvat, protože vnitřně cítím, že se můj postoj k němu nikdy nezmění a ty hádky by pokračovaly. Všichni si zasloužíme žít v klidu, hlavně kluci, kteří jsou tak úžasní, citliví a milující.
Vaše příspěvky mi otevřely oči v dělení majetku. Je sobecké od něho očekávat, že mě a dětem ,,nechá dům a odstěhuje se. Navrhnu mu prodej domu a vše se bude dělit napůl. Prostě mu vyjdu všemožně vstříc, aby to proběhlo co nejvíc v klidu. Jestli na to přistoupí si ale nejsem vůbec jistá.