Re: Nevím, jak dál.

Tak mně tohle fakt nenapadlo. Dovedu si představit, jak A Hanusové je.
MM je teda jelito, většinu všeho zařizuji já a dost mě to deptá, ale tohle teda je ještě o hodně jiná liga. MM mi nikdy neřekl, že si mám na něco vydělat sama, natož na naše bydlení. I když jsem byla úplně bez příjmů, měli jsme a máme jeden společný účet. Vzhledem k tomu, že jsem účet potřebovala jako první já, máme společný můj účet. Na výlety se mu chce a i je sám naplánuje. Přesto mi vadí, že většina rekonstrukce baráku je na mně. Je to únavné. Kdyby aspoň při plánování něco vymyslel, navrhl, zařídil... Žádného chlapa nemám ani nehledám, přesto mi vadí, že se MM "veze". A to teda proti jejímu manželovi je přímo dříč.
Rozvod nechce, protože má pohodlný život. Ona zaplatila a "postavila" dům a on teď shrábne půlku, takže se bude muset prodat. On se vrátí do tatínkova bytu s prachama, ona s dětma půjde někam do nájmu a stavět další dům. Podle zákona to tak je OK, ale morálně bych se na jeho místě propadla hanbou, kdybych trvala na vyplacení půlky. Kdyby tu svoji půlku přepsal na děti, mohl by se domluvit třeba na nižších alimentech. Ale on nechce rozvod, chce svůj klídek a pohodlíčko a doufá, že si ho výhružkama udrží.