Re: půjčování věcí
" si nechci pamatovat to, co je starosti nekoho jineho."
Přesně tak.
Když řeknu - dám, tak myslím dám a dělej si s tím, co chceš (to jsem udělala v momentě, kdy se v dohledný době nechystám na další dítě a ani v okolí jsem neměla žádnou další kamarádku, který bych to chtěla dát).
Když řeknu - půjčím, ale budu chtít vrátit, jednotlivý kusy neřeším, ale úplně něco jinýho taky mít nechci, tak je přeci na druhý straně, jestli to za těchto podmínek chce, nebo ne, jakej do toho tahat světonázor? Případně řeknu "až to bude malý, tak to předej Marušce, její dítě bude přesně v tom správným věku"
Když řeknu - prodám za tolik a tolik, tak druhá strana má úplně stejný právo říct, že to nechce.
Umím si sebe představit ve všech třech situacích (tu třetí teda jen hypoteticky, protože neprodala jsem prakticky nic), podle situace, která zrovna panuje - čekám druhý dítě, vím o kamarádce, která čeká, nečekám a v dohledný době čekat neplánuju - a až do dneška jsem nepředpokládala, že by s tím někdo mohl mít tak zásadní problém jako Monty.
Odpovědět