Re: půjčování věcí
no, na jednu stranu tvrdíš, jak jsou pro tebe hadry bezcenný, ale sama říkáš, žes nějaký od svýho okolí dostala a i sama dala.
Když je to tedy tak bezcenný, tak proč se s tím vůbec zabýváš?
(Mimochodem i do toho sekáče za 10 Kč je třeba zajít a tu věc tam koupit, takže to krom tý desetikoruny stojí i čas).
Ze zničenýho trička nedělám vědu, sama bych byla schopna mávnout rukou nad tím, že mi kamarádka chce vrátit půjčený tričko, kdyby na to zapomněla, tak se svět nezboří, takže si fakt nemyslím, že bych to brala nějak extra malicherně, ale to je MOJE rozhodnutí a MOJE velkorysost.
Když mi to, že mám být velkorysá, vnucuje někdo JINEJ, tak mi to ale těžce vadí - to, jestli je pro mě to tričko bezcenný nebo ne, bych měla rozhodovat JÁ a ne svévolně ten, kdo se mi to tričko rozhod nevrátit, a ještě mě snad kádrovat za to, že JEMU na MÉM majetku nezáleží, takže já jsem divná, když na něm záleží mně?
Odpovědět