| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Rodina = dělba práce?

 Celkem 87 názorů.
 DENISA 


Nesoudila bych 

(29.10.2009 9:17:49)
Z jedne drobne scenky bych neusuzovala jestli jsou vztahy v rodine dobre ci spatne. Znam italska manzelstvi, kde div facky nelitaji a presto se maji ti dva radi a dali by za sebe ruku do ohne. Pak znam takova, co se na verejnosti vodi za rucicku, pusinkuji a vsude vykladaji, jak je vse suuuuper, pohuuuuudka a jen prijdou domu, jdou si kazdy po svem a druheho nemusi videt mesic nebo tam ty facky opravdu litaji. Kazdemu vyhovuje neco jineho, a ze je spousta manzelstvi, kde jim to nevyhovuje to je taky fakt, ale paradoxne to vubec nemusi byt tohle od benzinky.
 Markéta 
  • 

Achjo, zase mravoučný čtení 

(29.10.2009 9:54:47)
ve stylu já vím nejlíp, jak se lidi mají chovat, a z dvacetivteřinové scénky u pumpy "přečtu" patnáctileté manželství líp než vědma z karet... Na tohle má nejlepší odpoveď hajný Robátko: "Udělejte to líp, a my se budeme dívat."
 Nana 
  • 

Re: Achjo, zase mravoučný čtení 

(29.10.2009 10:02:12)
Děkuju Markéto, mám stejný pocit, ale líp a výstižněji bych to nenapsala :)
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: Achjo, zase mravoučný čtení 

(29.10.2009 10:20:20)
Jelikož mám taky dvě děti, tak vím, že ta chvilka během placení může být dost málo na to, abych dětičky stihla doobléct... a třeba si té nádrže všimla taky na poslední chvíli, nebo o ní věděla a chtěla to udělat poté, co obslouží děti a zapomněla na to (což by byl určitě můj případ, mám teď šílené výpadky krátkodobé paměti ~:()


Třeba autorka nehodnotila rodinu jako takovou, jen ji to napadlo právě u této scénky... leckde to tak totiž opravdu je.
Pánové se starají jen o svou práci a na "ženskou" nesáhnou ani omylem.

Proto vždycky tvrdím, že nejvíce sexy je chlap s hadrem v ruce.... není v tom nic feministického, ale je to o tom, že si je natolik jist svým mužstvím, že mu nedělá problém vzít hadr a vytřít podlahu, přebalit mimčo nebo vyžehlit prádlo...

 Ecim 


Re: Achjo, zase mravoučný čtení 

(29.10.2009 10:41:40)
Hezky jsi to napsala a vystihla, Martino. Myslím si, že ani tolik nejde o tu konkrétní otevřenou nádrž, jako spíš o úvahu na dané téma. Jak to vypadalo u té pumpy, se dá zhodnotit na různé způsoby.
 Petul.a a Babu 


Re: Achjo, zase mravoučný čtení 

(30.10.2009 22:19:26)
Jé, tak to mám doma sexy chlapa~:-D Můj muž přebaluje, malou koupe, doma uklízí, myje nádobí, dokonce i žehlí! A sexy rozhodně je, teda aspoň pro mě ano.

Myslím, že dělba práce v rámci rodiny je prostě o domluvě. A rozhodně to není o tom, že by každý z partnerů měl striktně dané úkoly a jiné nedělal. Tak to prostě nefunguje. Pryč jsou doby, kdy se domácí práce označovaly jako ženské.
 Vaal 


Re: Achjo, zase mravoučný čtení 

(30.10.2009 23:20:15)
Petulo, máš ho určitě doma? jako fyzicky? Nemáš ho jen na DVD, v představách, nebo tak něco?..A to mi nepovídej, že je navrch ještě sexy!!!Kurňa, já ti nevěřím, poskytni důkaz :-)
 Zufi. 


Re: Achjo, zase mravoučný čtení 

(30.10.2009 23:21:29)
Já mám podobnýho 27let~:-D, jo a 4x ročně sám meje okna.
 Vaal 


Re: Achjo, zase mravoučný čtení 

(30.10.2009 23:35:12)
Hele, tyhle provokace tu nemíním poslouchat!~t~Jdu spát a přitulit se k tomu svému lenochovi..dobrou noc!~y~
 Ecim 


Re: Achjo, zase mravoučný čtení 

(31.10.2009 12:07:55)
Že by měl můj manžel někde o 5 let mladší klon, o kterém bychom nikdo nevěděli? I ta frekvence ohledně oken sedí, jenom ho o to musím vždycky hezky poprosit ~t~.
 PetraK 
  • 

Re: Achjo, zase mravoučný čtení 

(2.11.2009 11:57:44)
Nechci foto jako důkaz, já rovnou prosím o zápůjčku ;-)
 Ecim 


Re: Achjo, zase mravoučný čtení 

(31.10.2009 12:04:37)
Přesně tak, Petul.o, souhlasím. Napsala jsi to moc hezky. ~x~
 Ecim 


Ráda bych se autorky zastala, 

(29.10.2009 10:38:24)
mně to, co napsala, nepřijde nijak hrozné.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Achjo, zase mravoučný čtení 

(29.10.2009 15:32:47)
to jsem netušila, že Robátko byl takový filozof, udeřil hřebík na hlavičku, tohle budu používat ~:-D
 Markéta 
  • 

Re: Achjo, zase mravoučný čtení 

(29.10.2009 15:49:35)
Je to z pohádky Jak divoké prase Karbous napravovalo skalku. :-)
 maleficarum 
  • 

Re: Achjo, zase mravoučný čtení 

(1.11.2009 17:40:09)
čoveče nezbývá mi,než s tebou souhlasit...
 Vilma 
  • 

to jsme klidně mohli být my 

(29.10.2009 9:58:41)
Klidně jsme to mohli být my, protože se s manžou takhle běžně bavíme, jednou udělá takovou zbytečnou scénku on, podruhé já, jindy je zase můj miláček a blbosti neřešíme.... a když tak koukám na datum, tak dnes máme výročí 11 let spolu....jestli na to zapomene, musím mu udělat nějakou scénku, aby viděl, jak se mě to dotklo :) a pak jedeme vesele dál :)
 Lucie (+3 zlatíčka) 


Taky bych radši chytala lelky, 

(29.10.2009 10:10:57)
než obsluhovala děti a zavírala nádrž u auta
 amy 
  • 

Nevím, 

(29.10.2009 10:17:20)
ty lidi autorka pozorovala pár minut, viděla je poprvé v životě a automaticky ví, jaký mají vztah? To je trošku rychlá analýza.
Co když mají vztah, ve kterém se navzájem respektují, jen právě tenhle den, paní nebyla v dobré náladě kvůli problémům v práci, nebylo jí dobře (bolela jí hlava).....
 DENISA 


Re: Nevím, 

(29.10.2009 10:26:36)
No ja osobne jsem schopna na tu otevrenou nadrz cumet pul hodiny a az v poslednim momentu pred odjezdem me napadne, ze neco neni v poradku a je potreba ji zavrit. Holt mam v kedlubne 1000 jinych veci a poruchu soustredeni. Takze bych se nejspis zachovala jako tato "megera" z clanku.
 Ecim 


Také by se mi něco podobného mohlo stát 

(29.10.2009 10:51:17)
Ono jde o to, jestli to ta paní nezavřela schválně nebo omylem. Také by se mi mohlo stát, že bych stála u nádrže a nevšimla si toho.


Článek mi jinak trošku připomněl humornou situaci, do které se naše rodinka dostala včera. Jeli jsme od manželových rodičů, kde nebyla nic moc nálada, protože jim stůně jedna příbuzná. Zastavili jsme se u pumpy (já, manžel a vzadu kojenec s batoletem). Manžel napumpoval vzduch do vyfouklé pneumatiky, usedl na volant a rozjel se, aniž by se připoutal. "Připoutej se," řekla jsem mu ve chvíli, kdy vjížděl do křižovatky, protože mám z jízdy bez připoutání hrozný stach. Manžel začal dost špačkovat, že teď má jiné starosti. "Tak se nezlob, já to myslím dobře," odpověděla jsem mu. "Nezlob se, tatínku," ozval se zezadu starší syn - a dokonale přitom kopíroval moji intonaci i můj výběr slov. A když jsme byli z křižovatky venku a manžel se uklidnil, tak jsem mu řekla. "Měla jsem sto chutí říct, že ses měl připoutat, než jsme se rozjeli. Ale schválně ti to říkám až teď, když už jsi klidný. Nechtěla jsem tě za jízdy ještě víc vytáčet." Nelituji toho, co jsem manželovi řekla, ale na druhou stranu i chápu jeho reakci. Pak jsme dojeli domů, šli na hřiště, potkali tam nečekaně naše kamarády s dětmi a celou příhodu jsme ji vylíčili jako legraci.
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: Také by se mi něco podobného mohlo stát 

(29.10.2009 10:59:54)
poté, co se nám narodil první syn a já byla v šestinedělí ze všeho zblblá, (bohužel se to nijak nezlepšilo - říkám tomu laktační mlha a trvá to už 3,5 roku - teď mám syny dva a asi to bude doživotní diagnóza ~z~), jsem řekla manželovi, ať mě "kontroluje" abych náhodou něco nezvrzala (nedala třeba malému vařící mlíko apod.). Člověk je unavený, myslí na milion věcí najednou a leccos může přehlédnout. Takže jsme se vzájemně domluvili, že takovéto "rady" nebudeme brát jako buzeraci, ale jako připomenutí skutečnosti. Ať už se jedná o přednost na křižovatce, ujištění se, že máme klíče, prostě cokoliv. "Hlídaný" buď řekne, že to má pod kontrolou, nebo napraví co je potřeba. Pokud máš vyrovnaný vztah, tak se takovým věcem dá smát. Raději ale být za blba, než udělat nějaký průšvih...
Vždyť před vlastním mužem se přece nemusím stydět. On ví, proč jsem taková roztržitá a naopak.
 Ecim 


Re: Také by se mi něco podobného mohlo stát 

(29.10.2009 11:05:59)
Martino, koukám, že to máme doma podobně! Já to takhle dělám nejen s manželem, ale i s jinými blízkými příbuznými. A jsem ráda, že s nimi mám takový vztah, že si to můžeme v klidu říct a neurážet se kvůli tomu. A zvlášť pokud jde o jízdu autem, kde jde o život a sebemenší drobnost může mít fatální zásledky.

Ono jde hlavně o to, JAK se to řekne. Ta samá informace se dá říct velmi jemně a zdvořile a naopak velmi hrubě a neslušně.
 kattynka a 2 čertici 


Re: Také by se mi něco podobného mohlo stát 

(29.10.2009 18:57:19)
Holky, to je asi normální, já občas vyjedu s kočárem a koukám, kde se mi courá větší dítko a to stojí na prahu a říká: "Maminko, botičky nemám!" ~n~ a to jsem si myslela o kámoškách, co měli dvě a já ještě jen jedno, jak jsou roztržité ~t~ no došlo i na mě. To že jdeme z vycházky a já věčně hledám klíče, protože si je nemůžu dát jen do tašky u kočáru, jednou je mám v té, jednou v druhé od sporťáku a potřetí v bundě a pak nervačím před barákem s řvoucím hladovým kojencem, že jsem ztratila klíče - klasika ~y~ a myslím, že tak ještě 5 let to lepší fakt nebude.
 Ecim 


Re: Také by se mi něco podobného mohlo stát 

(29.10.2009 19:08:30)
Kattynko, naše procházky nebo cestování také mívají velmi zajímavý průběh ~t~ Často by to bylo na dlouhé vyprávění ~p~
 Markéta 
  • 

Re: Také by se mi něco podobného mohlo stát 

(29.10.2009 11:00:22)
No jistě. A teď si vemte, že by ve vedlejším pruhu na křižovatce někdo vyslechl jen kousíček této výměny názorů ("připoutej se" - "teď mám dost jiných starostí") a na základě toho by usoudil - a zveřejnil - jak na tom je vaše manželství prabídně. Cituji z článku: "to, co jsem viděla... byl alarm, že se v tomto vztahu tvrdě účtuje."
 Ecim 


Re: Také by se mi něco podobného mohlo stát 

(29.10.2009 11:12:17)
Je ale fakt, že my jsme spolu mluvili o něco klidněji než manželé popisovaní v článku :-) I když by se ta scénka v našem autě dala vyhodnotit na mnoho různých způsobů. ~:-D
 Arónie 


Zveřejnil? 

(29.10.2009 13:33:22)
Nevšimla jsem si, že by tam byly jména nebo SPZ. Myslím, že je celkem normální, že člověk si dělá soudy o lidech kolem sebe na základě jejich chování. Ty soudy určitě nejsou objektivní a vycházejí z našeho charakteru, nastavení, nálady atd., a co s tím? Tak to prostě je. Já jsem dost temperamentní a vzteklá, můj manžel je flegmatik, a věřím, že už nastalo mnoho situací, kdy si okolí říkalo, jaká jsem megera a on chudák hodnej trpí. Situace je mnohem složitější a oba jsme přesvědčení, že máme dobrý vztah, v kterém ovšem někdy něco zaskřípe a projeví se to navenek. No tak si o tom někdo něco pomyslí a vede ho to k úvaze o vlastním vztahu nebo o vztazích obecně, což podle mě udělala autorka. Nevidím na tom nic odsouzeníhodného, něco jiného by bylo, kdyby takto mluvila o někom konkrétním, anebo by ventilovala své dojmy před těmi lidmi na místě.
 Horama 


Re: Také by se mi něco podobného mohlo stát 

(29.10.2009 11:08:47)
Tohle sice nesouvisí s tématem "zbytečné záminky k hádce", ale s tím, čeho si dva dospělí můžou nevšimnout.

V roce 2005 jsme byli s manželem (tehdy přítelem) na dovolené na Madeiře. Měli jsme půjčený vůz, který stál pár hodin na parkovišti, čekal na nás a pěkně se rozpálil. Než jsme si vyjeli do centra, pootvírali jsme všechny (!) dveře. Po nějaké chvíli jsme nastoupili, zabouchli a odjeli. Když jsme vystupovali v centru rybářské vesničky, všichni na nás koukali jak na pouťovou atrakci. Měli taky důvod: zavřeli jsme všechny dveře kromě dveří od kufru. (O rok později jsme něco podobného - ještě ve společnosti dvou mých sestřenek - zopakovali v Hranicích na Moravě.)
 Ecim 


Také by se mi něco podobného mohlo stát 

(29.10.2009 10:52:16)
Ono jde o to, jestli to ta paní nezavřela schválně nebo omylem. Také by se mi mohlo stát, že bych stála u nádrže a nevšimla si toho.


Článek mi jinak trošku připomněl humornou situaci, do které se naše rodinka dostala včera. Jeli jsme od manželových rodičů, kde nebyla nic moc nálada, protože jim stůně jedna příbuzná. Zastavili jsme se u pumpy (já, manžel a vzadu kojenec s batoletem). Manžel napumpoval vzduch do vyfouklé pneumatiky, usedl na volant a rozjel se, aniž by se připoutal. "Připoutej se," řekla jsem mu ve chvíli, kdy vjížděl do křižovatky, protože mám z jízdy bez připoutání hrozný stach. Manžel začal dost špačkovat, že teď má jiné starosti. "Tak se nezlob, já to myslím dobře," odpověděla jsem mu. "Nezlob se, tatínku," ozval se zezadu starší syn - a dokonale přitom kopíroval moji intonaci i můj výběr slov. A když jsme byli z křižovatky venku a manžel se uklidnil, tak jsem mu řekla. "Měla jsem sto chutí říct, že ses měl připoutat, než jsme se rozjeli. Ale schválně ti to říkám až teď, když už jsi klidný. Nechtěla jsem tě za jízdy ještě víc vytáčet." Nelituji toho, co jsem manželovi řekla, ale na druhou stranu i chápu jeho reakci. Pak jsme dojeli domů, šli na hřiště, potkali tam nečekaně naše kamarády s dětmi a celou příhodu jsme ji vylíčili jako legraci.
 Horama 


Re: Také by se mi něco podobného mohlo stát 

(29.10.2009 11:10:31)
Taky bych v křižovatce mlčela, jinak se určitě nabouráme. :o) Kdo nezná větu "teď řídím"?
 Ecim 


Re: Také by se mi něco podobného mohlo stát 

(29.10.2009 11:14:46)
Hujko, já jsem začala mluvit ještě před křižovatkou, ale nestihla jsem tu větu dokončit včas :-)


 lleennttiillkkaa a Vítek 3,5 m 
  • 

Re: Nevím, 

(29.10.2009 11:14:31)
tak tak a to já bych s tou otevřenou nádrží i odjela:D
Nic méně teda udělám autorce radost a napíšu jí naší dělbu práce. Když jsme spolu začli žít, tak muž byl zvyklý, že za něj všechno dělala teta, maminka, babička.... Chtěl to tak praktikovat dál, ale já to rázně zatrhla. Prostě žijem v tý domácnosti oba, tak oba budeme něco dělat. Já přes týden vařím obědy, on večeře. O víkendu se střídáme a nebo si pomáháme, on mi třeba nakrájí suroviny, já to uvařím atd. To samý péče o malýho. O víkendu se mu snaží věnovat co nejvíc. Na procházce nepustí kočár z ruky. Večer uspává, protože ví, že já uspávám přes den. Zkrátka děláme každý to, co je zrovna potřeba, ale třeba k prádlu bych ho nepustila, protože to mám ráda podle sebe.
No a ještě dodám, že soudit podle jedný scénky asi nemá smysl.
 Ecim 


Zajímavé téma, početla jsem si 

(29.10.2009 11:03:12)
Myslím si, že každému se někdy může stát, že vidí jen nějakou scénku a má tendenci z toho vyvozovat širší závěry.

Připomnělo mi to, jak jsem tu kdysi dávno reagovala na jeden příspěvek, z něhož jsem vyvodila závěr, že jeho autor velmi nehezky mluví se svými dětmi v situaci, která by se dala řešit naprosto v klidu. Příspěvek mě rozzlobil a měla jsem sto chutí mu odpovědět něco velmi peprného ve stylu, "chudáci děti, to musí být nádhera každou chvíli poslouchat hlášky typu "xxx", to by vás ubylo, kdybyste jim to řekl slušně" atd. Pak jsem si ale řekla, že jsem tu situaci nemusela vyhodnotit dobře, že to, že autor příspěvku píše "dá se dětem říct třeba toto" ještě nutně nemusí znamenat, že takhle se svými dětmi skutečně mluví. Že z mé strany může jít i o nedorozumění a že bych zbytečně hrubá mohla být třeba já a ne on. A tak jsem napsala slušný příspěvek v tom stylu, že chápu jeho pohnutky, ale formulace, kterou navrhuje, mi přijde zbytečně drsná, jestli to jeho dětem třeba není líto. Odpovědi jsem se bohužel nedočkala - nejspíš proto, že jsem se do té diskuse zapojila s několikadenním zpožděním.

Miki, článek jako takový se mi líbil, působí to na mě zkrátka dojmem, že jsi viděla jednu konkrétní situaci, na základě které jsi se pustila do delší úvahy na dané téma. Více to rozvedu v dalším příspěvku, ať to nemám zbytečně dlouhé.
 sovice 


Re: Zajímavé téma, početla jsem si 

(29.10.2009 11:15:16)
Ecim,

jasně, že se každému může stát, že generalizuje na základě nereprezentatitvní drobnosti... ale myslím si, že by člověk měl jakékoliv odsudky opatrněji formulovat, a když to dělá písemně, tím tuplem.

Bylo by to přijatelnější a víc k zamyšlení, kdyby tam bylo pár vět ve smyslu "napadlo mě, že někdy" - ve smyslu, že ji ta scénka inspirovala k úvaze, ne k závěrům o dotyčné dvojici - nebo něco, z čeho by bylo patrné, že si autorka uvědomuje, že viděla jen "šot", který může mít naprosto rozdílné okolí; ale je tam zřetelný odsudek. Mně se tento způsob zobecňování a psaní nezamlouvá; ale může to být prostě jen nešťastně napsáno, myšleno trochu jinak.
 Arónie 


Re: Zajímavé téma, početla jsem si 

(29.10.2009 13:43:57)
Já jsem z toho fakt žádné odsouzení necítila, četla jsem to jako obecnou úvahu vycházející z konkrétního zážitku, ale pokud to tolika lidem připadá jako odsuzující, asi to měla autorka vyjádřit lépe.
 Horama 


Re: Zajímavé téma, početla jsem si 

(29.10.2009 11:16:01)
Taky si myslím, že Miki se nesnažila ani tak o "mravouku" příslušného páru, ale spíš o zamyšlení nad tím, jaké by to bylo, kdyby pro někoho nebyla takováhle situace náhodným zkratem, ale úplně běžnou každodenní situací. Osobně bych tak nechtěla dopadnout, i když čas od času se mi teď stává, že bouchnu v situaci, která mě dřív vůbec nerozrušovala.

Pamatuju dobu, kdy mohly být v obýváku čtvery špinavé ponožky na podlaze a já byla schopna ještě dva dny čekat, jestli to drahému nedojde. Dneska mě ty ponožky rozesmutní deset minut poté, co se dotkly země. Asi to souvisí s tím, že mi úplně obyčejné věci strašně trvají, když pro jejich vykonání musím mít povolení k opuštění mimina (samozřejmě od toho mimina), tak to víc beru jako "neúctu" k tomu, že jsem vůbec byla např. nějaký úklid schopna vykonat.
 Ecim 


Re: Zajímavé téma, početla jsem si 

(29.10.2009 11:22:00)
Co se týče ponožek i jiného špinavého šatstva na podlaze, tak absolutně nemám výdrž a jdu je okamžitě hodit do koše se špinavým prádlem. Jakmile manželovi něco zmizí, tak jde automaticky do skříně nebo do toho koše. A jednou mě naprosto odrovnal tím, když si špinavé šatstvo naházel do tatrovky našeho syna.

Jinak s těmi výbuchy to mám naprosto stejně - i třeba ve vztahu k dětem. Takže tě chápu :-)
 Horama 


Re: Zajímavé téma, početla jsem si 

(29.10.2009 11:27:32)
A pro zasmání: Včera jsem se přistihla, jak velice přísným hlasem (prosím, nezaměňovat s křikem) vysvětluju šestiměsíčnímu kojenci, že už mě vážně nebaví, jak se hned po krmení začne přetáčet na bříško, když ví, že pak blinká, a že fakt nechápu, proč musíme mít všechno oranžově zblité od mrkve. :o) Volejte Bohnice.
 Ecim 


Re: Zajímavé téma, početla jsem si 

(29.10.2009 11:50:46)
Hujko, až tedy pojedeš do těch Bohnic, tak se s tou sanitkou zastavte pro mě, a to z následujících důvodů: ~t~

1.Jednou jsem šla krmit prvorozeného synka mrkvičkou a bryndák jsem místo jemu připnula SOBĚ a pak jsem se divila, kde ten bryndák sakra je.~t~

2.Než bych na syna zařvala ne ne ne, tak mu občas raději desetkrát vlídně vysvětlím, že jsem vytočená jak klíště a že on je přeci takový chytrý chlapeček a určitě pochopí, jak se má chovat. ~t~

3.Jednou jsem šla čistit zoubky staršímu synkovi. Byl po úraze a ležel. Já jsem byla utahaná jako kůň, vzala jsem kartáček, dala na něj pastu, šla k dítěti, strčila mu zubní kartáček do pusinky, začala čistit a najednou si říkám: "Sakra, tady něco nehraje. Tady je něco špatně. Ale co? Jo aha! Jéžišmarjá, vždyť on vůbec nemá zuby! Jak to, že nemá zuby?" Prostě jsem omylem začala čistit zoubky tříměsíčnímu miminku. ~t~

A takhle bych mohla pokračovat hodně dlouho... ~t~~t~

 Ecim 


Re: Zajímavé téma, početla jsem si 

(29.10.2009 11:55:53)
4.Někdy se přistihnu, že s dospělými (hlavně s manželem) občas mluvím stejně jako se svými dětmi. (A syn mě pak velmi zdařile napodobuje.) A mám pocit, že na mateřské VŮBEC, ALE VŮBEC neslepičím. ~t~ A velmi se divím, když mi pak manžel řekne, že má pocit, že se na mě mateřská začíná dost podepisovat (jsem na ní přes 3 roky). Ale neříká mi to nijak ve zlém, beru to od něj jako cenný postřeh :-)
 petru 


Re: Zajímavé téma, početla jsem si 

(29.10.2009 13:20:00)
Ecim, aspoň nad Tvými příhodami jsem se zasmála. Děkuji
Ale autorku jsem pochopila a při čtení odstavce o tom, že má dojem, že v tom manželství není něco v pořádku (třeba se jen dost pohádali), jsem si řekla, že má docela dobrý postřeh. Taky jsem pak dostala ten dojem a nezdálo se mi, že by to bylo jen nějaké momentální ulítnutí.

Docela by mě zajímalo, jak se staví ostatní k tomu, co má dělat doma žena.
Mě docela trápí třeba jen to, že mám vymýšlet, co se bude vařit. Já vím, že je to tím, že jsem zrovna nezaměstnaná a že se mi nezdá, že bych byla doma dostatečně využitá. Nevadilo by mi proto dělat všechny domácí práce, ale moc se mi nelíbí, že manžel se mnou o tom nechce moc mluvit. A to povídání si, bude asi opravdu (kdekdo mluví o potřebě komunikace) důležité.
 Ecim 


neexistuje univerzální odpověď 

(29.10.2009 13:39:07)
Petru, to je složitá otázka, na kterou nejspíš neexistuje univerzální odpověď. Podle mého názoru je důležité, aby byli všichni členové rodiny rovnoměrně vytíženi. Když je třeba žena na mateřské, tak je logické, že dělá víc domácích prací než muž, ale nemělo by to znamenat, že bude doma dělat úplně všechno.
A když s Tebou partner nechce mluvit, tak je to těžké. Já bych to nejspíš tak nějak nenápadně zkoušela znovu a znovu. Třeba se ho zeptat, co bychom si třeba mohli udělat k jídlu atd. Zatím mě fakt nic lepšího nenapadá, ale kdybych na něco přišla, tak dám vědět.
 petru 


Re: neexistuje univerzální odpověď 

(29.10.2009 13:42:57)
Děkuji za snahu. Asi máš sama dost práce s dvěma malýma dětma.
Já jsem si holt vzala chlapa, který není moc mluvný, jinak si nestěžuju, i když někdy ta slova chybí i v situacích, kde já bych je ráda slyšela, ale sem se to zrovna nehodí ~f~.
A když se zeptám, co vařit, tak nejčastější odpověď je: kuře ala bažant.
Ještě jednou dík.
 Ecim 


Re: Zajímavé téma, početla jsem si 

(29.10.2009 11:17:22)
Dále mi článek připomněl jedny naše známé, kteří se doma střídali ve stlaní. Jednou se nemohli dohodnout, kdo je na řadě, a tak do dvou v noci chodili kolem nerozestlané postele, hádali se, kdo z nich má zrovna ustlat, a nakonec snad spali na zemi :-)
 Ecim 


Re: Zajímavé téma, početla jsem si 

(29.10.2009 11:17:58)
Dále mi článek připomněl jedny naše známé, kteří se doma střídali ve stlaní. Jednou se nemohli dohodnout, kdo je na řadě, a tak do dvou v noci chodili kolem nerozestlané postele, hádali se, kdo z nich má zrovna ustlat, a nakonec snad spali na zemi :-)
 sovice 


Re: Zajímavé téma, početla jsem si 

(29.10.2009 11:41:54)
Podobných debat jsou schopny mé děti. Většinou jde o to, kdo má dnes krmit kočku apod. Zasahuji poměrně rychle, neboť dožraná hladová kočka není nic příjemného, a doufám, že do dospělosti je to přejde ~k~
 Ecim 


Re: Zajímavé téma, početla jsem si 

(29.10.2009 11:43:49)
Lidé, o kterých píši, jsou profesionálně úspěšní vysokoškoláci. U těch se to přeci jen skousne hůř než u dětí. :-)
 jana 
  • 

Re: Zajímavé téma, početla jsem si 

(29.10.2009 22:55:50)
Mít VŠ = jako větší schopnost něčeho?
Mnozí akademici jsou totální magoři neschopní normálního reálného života.
 Ecim 


Re: Zajímavé téma, početla jsem si 

(29.10.2009 23:04:30)
To je fakt.
Jenom si říkám, že by se teoreticky dalo předpokládat, že dospělé osoby s nadprůměrným IQ nebudou z nerozestlané postele dělat Problém století. Ale opak je pravdou ~d~
 Ecim 


Re: Zajímavé téma, početla jsem si 

(29.10.2009 12:07:52)
Celkově vzato mě ale ten styl "koš přetéká, všude se válí odpadky, ale já na to ani nesáhnu, protože dneska koš vynáší manžel" dost ničí. U dětí se to ještě dá pochopit, ale dospělí už by měli mít rozum :-)
 sovice 


Re: Zajímavé téma, početla jsem si 

(29.10.2009 12:24:22)
Mně se ten styl taky nelíbí, ale na druhou stranu vím, že některé ženské ho "výchovně" uplatnit v podstatě musí, pokud nechtějí dělat rovnou všechno samy ;-)
 Valkýra 


Re: Zajímavé téma, početla jsem si 

(29.10.2009 12:26:38)
Sovice,
tak přesně tohle jsem chtěla napsat, ale přesběhlas mě:-)
 Ecim 


Re: Zajímavé téma, početla jsem si 

(29.10.2009 12:42:25)
On se tomuto postupu člověk někdy nevyhne, jen jde o to, aby se k němu nemusel uchylovat příliš často :-)
 Ecim 


Re: Zajímavé téma, početla jsem si 

(29.10.2009 12:39:20)
Tak to zas ano.
 Valkýra 


Příklad "myčka" 

(29.10.2009 13:43:57)
K tomu okázalému ignorování přetékajícího koše - ono to fakt někdy jinak nejde. Někdy to ovšem nejde nijak.
Malý příklad od nás - manžel prohlásil, že se začne starat o nádobí, ale jedině až tehdy, až se koupí myčka. Tak "si" koupil myčku a zařídil její instalaci, já jsem nakoupila mycí prostředky, nastudovala jsem návod, myčku vyzkoušela. Manžel nic. Tak jsem mu připomněla, že přece slíbil, že ... Prý až jindy, nemá náladu.

Myčku už máme 4 roky a manžel se ještě nenaučil ji ovládat. Asi jednou, dvakrát za tu dobu ji akorát vyprázdnil tím způsobem, že tam půlku nádobí nechal, protože neví, kam patří.
Vůbec se nedivím, kdyby žena podobného chlapa okamžikem nákupu myčky přestala mýt nádobí. Jedině tak by se možná dal donutit ke splnění slibu~q~
 Ecim 


Re: Příklad "myčka" 

(29.10.2009 14:04:50)
Valkýro, tak v tom s Tebou souhlasím. Trochu mi to připomíná mé dětské spory s bratrem (máme se jinak velice rádi) ohledně stlaní. On vždy ustlal jen sobě, a tak jsem se z principu šprajcla a nechtěla být "ta moudřejší", co ustoupí, a také stlala jen sobě, i když ustlat postel trvá 2 minuty. Mně jde spíš o to, že někteří lidé tento princip praktikují pořád a ve všem.
 Valkýra 


Re: Příklad "myčka" 

(29.10.2009 14:18:55)
Ecim,
vidíš, tak já mám spíš tendenci být ta moudřejší, co ustoupí a výsledek je ten, že všechno postupně zůstává na mě a ti okolo to ani nehodlají uznat~:( A nedávno jsem se ještě dověděla, že působím jako megera, která se k partnerovi chová hrozně a ti lidi si ten úsudek dělají právě z podobných situací jako autorka článku. Ale souhlasím, že naše manželství v pořádku není a proto k těm situacím dochází.
 Ecim 


Re: Příklad "myčka" 

(29.10.2009 14:24:00)
Valkýro, také jsem to několikrát zažila.
Na druhou stranu se mi naopak stalo i to, že jsem z nějaké situace na první pohled vyšla jako ušlápnutá chudinka, která si nechá dělat na hlavu, a přitom to tak vůbec nebylo. A nemuselo nutně jít o vztah k manželovi.
Příklad: Jednou jsem před zkouškami nějak nestíhala, a tak mi bratr jel do knihovny půjčit nějakou literaturu. Když jsem ty knihy potom vracela, tak ně mě koukali jako na ubožátko, které posluhuje blbému línému bratrovi. ~t~ Královsky jsem se bavila.
 esmeral33 


Re: Příklad "myčka" 

(3.11.2009 9:23:44)
Eccim,tak teď jsem se od srdce zasmála,až pojede sanitka do Bohnic....,prostě skvělé a výstižné.S myčkou jsem na tom stejně.Esmeral33
 Ecim 


dělba práce 

(29.10.2009 11:31:03)
Jinak je ale dělba práce velmi vděčné téma. :-)
 Arónie 


Re: Zajímavé téma, početla jsem si 

(29.10.2009 13:41:13)
Ecim, myslím, že situace, o které mluvíš, je jiná v tom, že Ty jsi svou úvahu směřovala přímo k tomu člověku, kterého se týkala. Tady autorka píše spíš obecně (jasně, je tam pár slov o tom, jaký ten jejich vztah asi je, ale jednak nejde o konkrétní lidi, a jednak já jsem to pochopila taky spíš obecně - lidi, mezi kterými proběhne něco takového, mají ten a ten problém). Myslím, že reakce v tom Tvém případě byla adekvátní, na druhé straně pokud někdo píše o tom, jak v určité situaci komunikuje s dětmi, dají se očekávat (zvlášť na Rodině) reakce nejrůznější. Možná mu o to i šlo, aby slyšel různé reakce?
 Ecim 


Re: Zajímavé téma, početla jsem si 

(29.10.2009 14:00:17)
Arónie, díky, snažila jsem se reagovat adekvátně a hlavně slušně. Řešil se tam problém, jak si rodiče mají odpočinout od dětí, když nemají hlídání. Dotyčný jim poradil, že tak velké děti už přeci stačí poslat samotné ven a hlídání nepotřebují. Bohužel zvolil formulaci, která mi přišla neurvalá. Ale nevyplynulo přesně, jestli on ji ve vztahu ke svým dětem skutečně používá. Podívala jsem se na to ze svého pohledu a vyšla z toho, že kdyby mi rodiče jako malé holčičce zničehonic řekli: "A mazej ven, nechceme o tobě aspoň hodinu vědět!", tak se rozbrečím na celé kolo, nikam naschvál neodejdu a vyložím si to tak, že svým rodičům vadím a nemají mě rádi a mají na mě vztek a já nevím proč. A dříve nebo později bych cítila silnou potřebu jim to vrátit. Kdyby mi ale řekli třeba: "Venku je hezky, tak se běž aspoň na hodinku proběhnout.", tak spokojeně odběhnu ven a ještě budu ráda, že se můžu pěkně vyvětrat. Já prostě BYTOSTNĚ NESNÁŠÍM zbytečně tvrdá slova tam, kde nejsou zapotřebí. Zvlášť při komunikaci s dětmi. Oni to ti rodiče nemusí třeba myslet zle, ale i takovými slovy mohou citlivému dítěti dost ublížit. Jsem jen člověk a na rovinu se přiznám, že jsou také chvíle, kdy se nemůžu dočkat, až se za mými dítky zavřou dveře a já (popř. my s manželem) budu (budeme) mít chvilku pro sebe. Ale něco takového bych dětem nikdy neřekla.

Ale při jiné diskusi jsem se ocitla v opačné situaci, kdy jsem se stala terčem kritiky za něco, co nedělám, ale já jsem objektivně musela uznat, že jsem si trošku i naběhla, protože se můj příspěvek dal vyložit různě. Ale pak jsme si to s tou druhou diskutérkou v klidu vysvětlily a nedorozumění vyjasnily.

Prostě se snažím volit slova, zvlášť v písemném projevu, kde může vznikat víc nedorozumění než při dialogu z očí do očí. :-)
 Arónie 


Re: Zajímavé téma, početla jsem si 

(29.10.2009 14:16:38)
Ecim, to máš asi pravdu, že z očí do očí je dialog trochu jasnější, a hlavně se případná nedorozumění dají rychleji vyjasnit. V psaném projevu je to mnohem zdlouhavější proces, tak je určitě dobré pečlivě volit slova a přemýšlet o tom, jak můžou různě vyznít.

V tom Tvém případě mám s Tebou pochopení, já taky nemám ráda tvrdá slova a jsem na ně citlivá, zvlášť u dětí, které nemusí ještě chápat nadsázku nebo ironii.
 Ecim 


Re: Zajímavé téma, početla jsem si 

(29.10.2009 14:19:12)
Arónie, dík! ~x~
 Lizzie 


Stojí to vůbec za komentář? 

(29.10.2009 11:03:30)
Jak už tu padlo...další mravoučné čtení. Navíc na dost chabém podkladu.
 Valkýra 


Re: Stojí to vůbec za komentář? 

(29.10.2009 11:19:25)
Člověk vůbec neví, co za tím je.

Když to srovnám s mojí rodinou, tak můj manžel je člověk, který si myslí, že ženská může dělat všechno, zatímco pro chlapa jsou některé práce ponižující a dělají je jen blbci a nebo ti, kteří si tím kompenzují nedostatečnost v "chlapských" věcech. U nás padají běžně věty z jeho strany: "Něco TI přeteklo na sporáku", "mokne TI venku prádlo", dřív bylo "řve ti venku dítě" a podobně. Ale tu "čistě moji" záležitost nevyřeší, naopak mi dá najevo, jak jsem nemožná, že se vůbec něco takového děje.

Tak se chovám podobně, už je to skoro taková válka Roseových~;((

Článek mi dal jediné poučení - jak málo stačí, aby člověk vypadal v očích ostatních jako "megera". Došlo mi, že zatímco já se často podobně projevuji na veřejnosti, manžel si to nechává do soukromí a na veřejnosti je to příjemný, usměvavý pán, který s každým rád a s úsměvem pohovoří~:(
 Lizzie 


Re: Stojí to vůbec za komentář? 

(29.10.2009 11:22:04)
Valkýro, a co teprve já. Pokud takto nazírá a analyzuje větší procento lidí, tak ze sebe i jako svobodná dokážu pro mnohé z nich udělat naprosto šílenou osobu.
Ale krotit se kvůli tomu nebudu~;)
 jana 
  • 

Re: Stojí to vůbec za komentář? 

(29.10.2009 23:02:46)
Tak to bych nedala. Bych mu řekla: Mně mokne prádlo? Hmm, to je zajímavý, jsou to Tvoje košile.
Řve mi dítě? Cože? A víš, co je zajímavý, že Tobě zrovna taky řve venku dítě. Co by dělal, kdybys pro něj nešla?
Já bych totiž nešla. Šla bych do sklepa, na záchod nebo něco.
V případě, že jsou okolo sousedi, bych volala laskavým hlasem: Miláčku, můžeš prosím přivést/donést našehe Pepínka, plaká venku a já tam teď nemohu honem jít... A opakovala a opakovala bych to.
 Miki 


Jen se zamyslet 

(29.10.2009 11:35:49)
Všechny vás zdravím, člověk něco píše a jak je v tom ponořen, ani mu nedojde, že to vyzní jinak než zamýšlel. Nechtěla jsem být mravokárce nebo tu rodinu odsoudit. Jen jsem si ten příběh půjčila.
Někdy tak pozoruješ svět a něco v tobě utkví. Pro někoho běžná scénka, nezajímavý jev, ale tebe to nějak osloví. A mně ta scénka u pumpy oslovila. Ta paní byla na něj doopravdy hrubá a on působil dost zkroušeně. Děti v autě seděli jako přikované. Bylo tam najato (pohyby, tón hlasu, podrážděnost). Ano, může to být milující se rodina, a tato scénka byla důsledkem vyjímečné hádky a nebo se jim přihodilo něco smutného a byli všichni přecitlivělí, samozřejmě. Ale tohle vše brát v potaz, tak je z toho článek na deset stran.
Ale to, co jsem si odnesla, bylo, že by lidé spolu měli mluvit o tom, jak se cítí, než si vyčítat nezavřenou nádrž, neuklizený talíř ze stolu, nekoupený mlíko, atd. Teď nemyslím ty běžné výtky, které k soužití patří. Jiné je, když tento styl komunikace převládá, když spolu lidé pomalu nemluví jinak, než že jenom vyjmenovávají, co pro rodinu kdo dělá. Takovéto, kdy možná chce říct – nemáš mě rád, nevážíš si mě, nevšímáš si, co dělám. Takhle to na mne zapůsobilo.

Naši přátelé, co jsou spolu 15 let, mají dvě děti, nám oznámili, že se budou rozvádět. A důvod? Každý z nich má pocit, že ten druhý si žije svůj život. Článečkem jsem nechtěla říct, že každý, kdo se pohádá, má nefunkční manželství, ale spíš pozor, poslouchejme občas, o co se přeme.
 Ecim 


Re: Jen se zamyslet 

(29.10.2009 11:41:18)
Miki, díky za příspěvek, utvrdil mě v tom, že jsem ten článek dobře pochopila (aspoň doufám). :-)
 Miki 


Re: Jen se zamyslet 

(29.10.2009 11:43:36)
Z tvých reakcí také myslím, že jsi to pochopila. Díky:-)
 Ecim 


Re: Jen se zamyslet 

(29.10.2009 11:57:51)
Jinak dělba práce je mé oblíbené téma, dokázala bych se o něm bavit donekonečna. :-)

(Třeba se svým manželem. Má hodně podobné názory, takže si pak můžeme hodiny notovat :-).)
 Dáňula 


Re: Jen se zamyslet 

(29.10.2009 11:43:53)
Hehe, třeba si to spolu předtím všecno vysvětlili a z toho byli takový naštvaní. Co ty víš? Ono i takové vysvětlování dokáže pěkně rozzuřit a jestli do toho ještě zlobily děcka...
Nebo myslíš, že ti, co si spolu vše vysvětlí nejsou zpruzení z dané situace, zatímco tam, kde se na sebe naštvou i kvůli blbině, tak si nikdy nic nevyříkají?
Jj, člověku občas v hlavě utkví spousta nepotřebných postřehů, ale jen na jejich základě přisoudit cizí ženský úlohu satórie a cizímu chlapovi uťápnutýho podpantofáka ... to už nám doma říkali jako malým - nesuď nikoho, koho neznáš aspoň trochu.
 Arónie 


Tak jsem to pochopila, 

(29.10.2009 14:02:52)
ale hodně účastníků diskuze to pochopilo jinak, takže se diskutuje o tom, jak jsi to napsala/měla napsat/neměla napsat/jestli jsi vůbec o tom měla psát, místo o tom, o čem jsi možná chtěla vyvolat diskuzi. Ale tak to je skoro vždycky :-)a lidé si při tom zas ujasní jiné věci. Já jsem si třeba uvědomila, že lidé si můžou udělat dost nelichotivé úsudky o mém manželství z toho, jak někdy komunikujeme na veřejnosti, ale že mi to vlastně nevadí, ptrotože my sami víme nejlíp, jak na to jsme. Pokud mi nebude nikdo říkat, co mám nebo nemám dělat (což se v tomhle případě nestává), tak je mi to asi fakt jedno.
 Ecim 


Re: Tak jsem to pochopila, 

(29.10.2009 14:10:42)
To mi právě na diskusích přijde velmi zajímavé :-).

A takové situace, které popisuješ, jsem také sama zažila. (Asi jako každý.) Mockrát se mi stalo, že mě někdo litoval kvůli něčemu, co mi vůbec nevadilo, třeba když měl můj děda narážky, že jde můj manžel do hospody, i když už jsme v té době měli miminko. Mně to ale nevadí, jednou za pár týdnů jsem s dětmi večer ráda sama. Manžel takhle nevyráží často, ale když je s námi, tak se dětem krásně věnuje, domácí práce také dělá, také mě nechá od dětí odpočinout, tak o co jde? :-)~x~
 Horama 


Re: Jen se zamyslet 

(29.10.2009 14:24:45)
Miki,

na mě ten tvůj článek taky nepůsobil nijak agresivně v tom smyslu, že kdo se takhle jednou zachová, má rovnou navštívit poradnu a zvážit setrvání v instituci manželské. :o) Možná to ty reakce o mravokárcovství vyvolalo spíš tím, jak si každá z nás dokáže představit, že se jí něco takového taky podaří na veřejnosti vyplodit a že si o ní nakonec posádka vedlejšího auta pomyslí, co je to za šílenou megeru. (Samozřejmě neoprávněně. :o))

Dělba práce je obecně dost rodinné trauma. Dokud jsme s manželem neměli dítě a já chodila do práce (do čehož počítám i období těhotenství), bylo rozdělení prací celkem jasné a rovnoměrné. Teď trpím pocitem, že je to takové méně vyvážené. A to si uvědomuju, že se Pavel neodchází do práce prospat. :o) Třeba ten fakt, že dítě vyžaduje péči bez ohledu na denní dobu, úvazek na 24 hodin 7 dní v týdnu. Pavel sice pomůže, ale "když na to má čas a náladu". No a já už to samozřejmě nemám na koho dalšího hodit. Pak ta skutečnost, že každá sebepitomější domácí práce se v kombinaci s vřískajícím kojencem změní v noční můru (maminko, kde jsi, já tě chci tady a v žádném případě mě nepokládej nebo uvidíš). Podepisuje se to na mě. Za určitých okolností bych byla možná schopna něčeho jako ta paní na pumpě. Třeba kdybychom zrovna měli za sebou diskusi na téma, že on se stará o auto, tak ať já se postarám o děti (jako se to stalo jedné mé kamarádce při cestě za rodiči).
 Ecim 


Re: Jen se zamyslet 

(29.10.2009 14:34:11)
Hujko, myslím si, že takovéto drobné boje jsou v každé rodině. Osobně neznám chlapa, který by doma fungoval lépe než můj manžel (porovnávám to hlavně s tím, jak fungovali muži u mě v rodině, což je dost tristní), ale když se pak nad tím zamyslím, tak mi dochází, že na sebe jsem mnohem přísnější než na manžela. Jsem z nás ta akčnější a výkonnější, což chápu, že druhé může i štvát. Na druhou stranu jsem ale ráda, že domá nemám workoholika, který by neustále jel na 300% a totéž permanentně vyžadoval i od ostatních. Rovnováha se hledá tak těžko!
 Arónie 


Re: Jen se zamyslet 

(29.10.2009 15:03:05)
Hujko, mám podobnou zkušenost. Než jsme měli děti, byla jsem možná i pyšná na to, jak si dělíme domácnost napůl (protože přece oba pracujeme) a že se řídíme tím, že muž mi přece nemá doma "pomáhat", ale jsme odpovědní oba stejně podle toho, jak si to (spravedlivě) rozdělíme. A nebylo to samo od sebe, manžel byl vychovávaný jako většina chlapů u nás (maximálně k tomu "pomáhání"), takže to stálo dost úsilí a vyjednávání jak jeho, tak mě. Ale s dětma je to úplně jinak a je to mnohem těžší, zdá se mi, že to ani "spravedlivě" rozdělit nejde, a je pak umění nepěstovat si v sobě pocit ublížení. Příklad: dítě se budí několikrát za noc a ráno vstává brzy. Manžel chodí do práce, takže se potřebuje vyspat,ale dítěti je jedno, jestli je víkend nebo všední den, a manželka pak samozřejmě vstává vždycky a nevyspí se vůbec nikdy třeba dva roky.
 Ecim 


Re: Jen se zamyslet 

(29.10.2009 18:42:36)
Než se nám narodil první syn, tak jsem manželovi navrhla, že to s nočním vstáváním budeme dělat takto: pokud situace nebude nad mé síly a pokud bude manžel muset druhý den do práce, tak ať si klidně jde lehnout vedle. Syn se pak budil jednou až dvakrát za noc a když hned dostal napít, tak vůbec neplakal. Výsledek byl ten, že během prvního roku manžel odešel z ložnice asi pětkrát a z toho třikrát jsem ho poslala pryč sama - pokaždé to bylo z důvodu, že měl před sebou dlouhou cestu autem a já jsem si říkala, že se v nejhorším případě dospím tak nějak přes den, ale on nesmí do auta sednout unavený.
Druhý syn je v noci ještě méně náročný a já si kromě toho nosím věci na přebalování k posteli, takže to jde o to jednodušeji. Syn v noci nepláče, ale párkrát nám udělal to, že se uprostřed noci probudil ve skvělé náladě a asi tak hodinu nebo i déle nadšeně povykoval a smál se :-). Do toho k nám v noci ze svého pokojíčku přebíhá i starší syn, takže pěstujeme velmi vydařená "škatulata škatulata hejbejte se". Buď spíme na posteli všichni čtyři najednou nebo jeden z nás rodičů odejde do synova pokojíku.
Ale fakt je, že manžel vždy bez řečí vstával, když mi třeba nebylo dobře a o všední dny vstává se starším synem a snídají spolu.
Když jsem byla podruhé těhotná a bylo mi hodně zle, tak mi manžel po několika týdnech řekl, že se už moc těší na to, až se bude moci ráno vyspat. Já jsem mu na to odpověděla, že já se zase těším na to, až ráno nebudu omdlévat a zvracet a budu ráno schopná vstát, vzít si synáčka a postarat se o něho a budu ho (manžela) moci nechat vyspat ~s~. Na tyto okamžiky myslím opakovaně, když s manželem máme nějakou neshodu stran toho, co kdo teď má dělat :-)
 jana 
  • 

Re: Jen se zamyslet 

(29.10.2009 23:20:44)
Nepěstuj, a ventiluj. Domluv se na nějakém čase: aspoň jedno odpoledne 1x za 14 dní.
Snad je schopný se taky chvíli starat, ne?
Ať si třeba vybere kdy, ale aby to bylo.
Pak mu nesmíš říkat, co bylo špatně, ale chválit do nebes a vypíchnout detaily, které má příště zopakovat. Musíš se pozvnést nad to, že vše nebude dle Tebe. Jde jen o to, aby to broučci přežili ve zdraví.
Já to mám třeba jinak: jsem tak šťastná, že do tý práce nemusím, že udělám skoro cokoli, protože jsem ráráda, že nás uživí a nezávidím mu, že tam musí - mám radši tu výrazně smysluplnější práci doma. Neměřím, nneřeším, stejně jako on mi neměří, kolik korun jsem dnes utratila. Ale občas to na mě padne a s ohledem na jeho prac. možnosti a povinnosti si jednou za čas vyberu svůj čas, děj se co děj, protože když na to přijde, zvládne všechno. Beru to tak nějak, že každý dělá, co může, a to dělá, nikdo toho nezneužívá. O to asi jde.
Ani si nemyslím, že je špatně, když si relaxuje, sedí a vlastně "nic nedělá" - nejsme stroje. Já jsem byla taky vždycky hotová tak hodinu po příchodu z práce domů, takže se nedivím, že on taky a hned nepřiskočí pomáhat.
Na druhou stranu: když je to potřeba, uklidí, vyžehlí, uvaří, o děti se postará - a nemusím si o to někdy ani říkat.
Myslím ale, že obecně je to o tom, že jsem mu mockrát řekla, co mi vadí, co mi vyhovuje, co potřebuju, a co by byla z jeho strany promarněná snaha, takže to ví, a když to neví, tak se zeptá. Stejně tak on, když potřebuje být v práci dlouho nebo doma něco dělat, tak mi to prostě řekne a přizpůsobím se tomu - ale nečuju to, když vstoupí do dveří. Mám hlavu plnou jiných věcí, a tak je to i naopak. Nám se tedy osvědčilo říci své potřeby a co je třeba k jejich naplnění - a normální milující člověk se tak nějak automaticky snaží je naplňovat.
 16.5Salám&Lajka14 


A vám nikomu nepřijde divný 

(29.10.2009 22:03:10)
že paní oblíkala klukům bundy do auta? Nebo měli kabriolet? A proč si je potom vůbec svlíkali?
 Ecim 


Re: A vám nikomu nepřijde divný 

(29.10.2009 22:28:05)
Tak jsem se soustředila na pointu článku, že mi tento detail unikl :-). Možná mi to nepřišlo divné i z těchto důvodů:
1.Já také dětem někdy v autě něco oblékám, když mám pocit, že by jim mohla být zima.
2.Nebo si ta paní musela vymyslet jakoukoli záminku k tomu, aby mohla manželovi odpovědět, proč nezavřela nádrž.
Ale Tvůj postřeh je každopádně zajímavý :-)
 Markéta 
  • 

Re: A vám nikomu nepřijde divný 

(30.10.2009 7:29:49)
Článek je situován do léta - třeba měli naplno puštěnou klimatizaci :-)
 Helena 
  • 

co je na tom divného? 

(31.10.2009 18:50:14)
Mně nepřipadá nic divného na tom, že jeden se stará o tankování a druhý obléká dětem bundy. Tak se asi ochladilo, no.
 Paja-Eli05/07+Julie04/10 


Hmmmmm.....co na to říct :-) 

(1.11.2009 17:46:24)
Snad jen (jak tu už mnohokrát zaznělo).. Kdysi ,když jsem ještě měla ideály o tom,že můj muž bude ten nejúžasnější táta pro mou dceru (nic proti němu) bych asi reagovala podobně jako autorka tohoto článku.Dnes už se musím bohužel jen pousmát ,nad realitou,se kterou se asi tak jako já,musela vypořádat nejdena maminka a manželka... takže dělbě práce třikrát zdar zdar zdar .-D
 esmeral33 


nelze neodpovědět, 

(2.11.2009 10:34:22)
jak štastná bych byla,kdybych dokázala skřehotavým hlasem odbrnknout své drahé polovičce.U nás to funguje tak,že v podstatě za všechno můžu já,a ani nemá význam se nějak bránit,protože je ještě vzteklejší,není vůbec schopný soudně uvažovat.Vyjet kočárkem dříve či vyjít s dětmi na procházku je pro něho velká neznámá.Kam s čím praští,tam to je,pak nic nemůže najít.Všichni mu všechno dělají naschvál.Středobodem jeho života je internet,celé hodiny sedí a hraje hry,nebo něco stahuje.Internet je pro něho natolik důležitý,že není schopný se od něho odpoutat bez komentáře a jít zkontrolovat děcko do vany,co dělá.Výsledkem je,že vytopená koupelna s promáčeným košem prádla a kvítka zalité horkou vodou.Takže mám zase práci navíc.No,nakonec bych se prý mohla realizovat jako uklízečka.Toť naše dělba práce.esmeral33

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.