| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Dětem i dospělým chybí hlubina lidské bezpečnosti

 Celkem 59 názorů.
 Abby21 


Krásné... 

(24.7.2009 7:59:55)
Moc krásný článek. Přečetla jsem ho jedním dechem. Mc obdivuji maminky v Africe, které nosí děti v šátku. Třeba od rána do večera...
 Dášenka77 


:-) 

(24.7.2009 17:32:30)
Tisíc lidí-tisíc názorů...když vezmu že dáma, jejíž názory tu hodnotíme, je o pět let mladší než moje babička, docela to chápu...trochu přitáhnout dětičky u huby se dnes nenosí....
 \ajuska+3 


dobré až na 

(24.7.2009 8:50:27)
chtěla bych napsat, že článek je moc dobrý, s metodou pevného objetí se plně ztotožńuju.
A taky mě uplně pohltila věta, že při konfliktu mají lidé vydržet až se láska obnoví, ne hned prchat - kdyby si toto lidé dokázali uvědomit, je nejmíň o polovinu rozvodů méně.

no co mě ale docela vadí, byla ta propagace výchovy našich rodičů- a ta věta, že kdybychom vychovávali děti, jako naši rodiče, nemuselo by to být tak špatné - mě vyloženě nadzvedla ze židle. Zkuste se zamyslet proč asi nechcem vychovávat jako naši rodiče - ano protože k nim nemáme úctu - a je třeba se ale zamyslet proč. Matky šli do práce ve dvou letech - děti do jeslí, aby mohly vydělávat. Nikdo s náma nikdy nechodil do plavání do cvičení, nepamatuju se ze svého dětství ani jeden okamžik, kdy by si s náma mamka hrála. zato muselo být perfektně uklizeno, nesměli jsme ani chodit do obýváku. když jsme se při hře venku ušpinily, byl z toho poprask. rodiče nás nevedly ani ke sportu, ani ke kultuře, jediné co nás nutili je učit se, učit se, učit se........prostě doba byla taková.

Ano je pravda, že díky výchově mám zakodovanou dokonalou sebekázen, dokonce jsem udělala i doktorát, ale na druhou stranu mám velký strach z autorit, nízké sebevědomí, nedokážu se prosadit a na své dětství rozhodně nevzpomínám s romantickou slzou v oku. naši byli jinak skvěli, v podstatě nás vychovávali, tak jako všichni tehdy....
Tak nevím, co na té výchově našich rodičů bylo zas až tak super.
 Rapiti 


Re: dobré až na 

(24.7.2009 9:04:59)
Vždyť ono se to samo v článku popírá. Na jednu stranu tam uvádí, že bychom své děti měli vychovávat jako naši rodiče a na druhou stranu uvádí, že není divu, jaké máme problémy, když jsme místo u mámy byli v jeslích. Tak co si tedy vybrat? ~d~
 \ajuska+3 


Re: dobré až na 

(24.7.2009 9:11:26)
jj, přesně tohle mi tam vadí. Ale jinak je metoda pevného objetí i jiné názory autorky super.
 gajka111 


Re: dobré až na 

(24.7.2009 9:42:10)
Já jsem to pochopila spíše tak, že jí jde o to, že dříve se děti více přizpůsobovaly možnostem rodičů tj. rodiče tak neřešily každé "kníknutí" a děti byly více omezované např. v pohybu a ve vyhovění jejich náhlým potřebám...toto že oceňuje, že byl jasnější řád, že dnes se rodiče mohou zbláznit, když prcek kníkne a běží mu vyhovět. Také bylo jasnější postavení dětí, jako "dětí" nikoliv jako "vládců" rodiny. Nemá smysl brát asi jednotlivé rodiny a případ od případu, chápala jsem to při čtení, že to myslí jako zevšeobecnění. Jinak mně se její myšlenky líbí moc, ale třeba zrovna ta metoda pevného objetí mi nesedí...každý si prostě vybere něco "pro sebe" :)
 wer 


velmi dobré 

(25.7.2009 9:32:07)
chápu to tak že to první"bychom své děti měli vychovávat jako naši rodiče " je myšleno spíš na nějaký obecný odkaz předchozích generací

a to další(popírací) "není divu, jaké máme problémy, když jsme místo u mámy byli v jeslích" na konkrétní probémy které můžou u jednoho každého nastat





já už časem i něco oceňuji na výchově svých rodičů (a něco se snažím nezopakovat ani za nic~j~)

s námi si teda povídalo,hrálo, bruslilo,plavalo, kulturní vyžití bylo taky a přitom jsme byli i dost zataženi do domácích prací(mnohem víc než já teď dokážu zapojit děti)
jenom mám pocit že semnou někdo manipuloval
(jo,a disciplíně mě teda nanaučili~;(()
 lenka 2a3roky 
  • 

Re: dobré až na 

(3.8.2009 13:07:09)
Já si myslím, že jde o to pochopit ten moment, že ti rodiče dělali skutečně to nejlepší co mohli a uměli. Neupírat jim maximální snahu a tudíž jim být vděčni za výchovu- chovat je v úctě za vychování, nakonec Vy ani já jsme jistě neprodělali nejkrásnější dětství ale kdo jo? A další věc, Vy se cítíte špatně vychovaná, jistě ne, jistě respektujeme zásady správného chování, morálka atd... rodiče vždycky v něčem selžou, na nás je, abychom tyto nedostatky, které cítíme ¨zneutralizovali, v tom pomůže i partner, který prodělal jinou výchovu, v něčem jiném ho jeho rodiče takříkajíc nechali ve štychu...
 vesna 
  • 

nesuhlasim s kritikou 

(24.7.2009 11:19:53)
Ahoj, ja som autorkine slova pochopila tak, ze dnesni rodicia sa za kazdu cenu snazia distancovat od svojich rodicov, pohrdaju ich metodami vychovy a spravania sa (vlastne si tym dvyhaju svoje sebavedomie a zlepsuju sebaobraz). Tuto neuctu voci vlastnym rodicom jasne davaju najavo aj pred svojimi detmi a tak im zanechavaju vzor spravania sa "neucta k rodicom". Autorka, podla mna, apeluje na snahu o pochopenie vlastných rodičov. Ona nesuhlasi ani s niektorymi postupmi vlastnej matky (ako pise) ale snazi sa ju pochopit, vcitit sa do jej pozicie, aby jej lepsie porozumela. V konecno dosledku to ma za nasledok, ze chape, ze tu neslo o nelasku matky k nej, ale o potrebu mat syna, cize netyka sa to jej, ale tuzby matky. Vycistuje to vztahy a umoznuje to rodicom, aby sa naozaj vyvarovali chybam, ktore ich rodicia robili.

Co sa tyka "chvali" na vychovu deti v minulosti, autroka jasne hovori, ze nasi rodicia boli viac disciplinovani, rozumnejsi voci nasim poziadavkam, vynakladali viac usilia a bojovali o svoje manzelstva (samozrejme nie preto, ze boli lepsi ako my, ale preto, ze spolocenska klima ich k tomu viedla). A prave aj nam odovzdavali informaciu, ze vztahy je potrebne budovat. Ona nechvali jasle, ale dava dnesnym vsevedym rodicom aj priklady dobrej rodicovskej praxe z minulosti. To ci dieta date od 2 alebo od troch do skolky, to ci ho nosime v satku, moze byt len forma (ako sama pise). Ide o to do akej miery sa mama venuje dietatu ked je s nim, ci mu prejavuje lasku, ako s nim komunikuje, ci mu "odpusta" jeho chyby, ale zaroven sa ich snazi bez strachu korigovat. Su matky, ktore dali deti do jasliciek, ale nikdy v praci neostavali 10 a viac hodin (ani po 3 rokoch dietata) a su matky, ktore sa sice starali o deti cele 4 roky, ale potom ked nastupili do prace pomali zmyzli z zivota dietata. U nich tie 4 roky mozeme skor nazvat formou.
 sovice 


Re: dobré až na 

(24.7.2009 11:26:12)
ajuško,

to s výchovou "jako tví rodiče" je osobní zkušenost, ne zkušenost celé generace.

Je mi přes čtyřicet. Moje máma šla do práce, když mi bylo půl roku, byla jsem v jeslích, ale zdravotně to bylo neúnosné, tak u babičky v jiném městě - rodiče jezdili na víkend, babička se střídala s tetou a občas mě brala do práce, u ní to šlo (pracovala v dětském domově). Našim to za zlé nemám (po pravdě si z tohohle věku pamatuju jen pár útržků, víc až školku); zkrátka by bez mámina příjmu nevyžili, mateřská byla do 6 měsíců.

Pamatuju na spoustu chvil, kdy jsme s našimi hrály pexeso, člověče, později kostky, mariáš, skládaly puzzle (dovezené z Německa, velká vzácnost :-) ) nebo prostě jen seděli celá rodina s knížkami v obyváku a četli jsme a občas se někdo rozchechtal a přečetl kousek nahlas. V neděli jsme chodili pro zákusky a naši si k nim dali kafe. A chodili jsme na návštěvy k sousedům s dětmi, kde jsme hráli houfně žolíky nebo kanastu, než to nás děcka přestalo bavit a šly jsme ven. Jezdili jsme k babičce, aby nás viděla a taky pomáhat jí, když stárla a nezvládala (to považuju za velmi důležité). V sobotu mě nutili mýt chodbu (považuju za důležité najít někoho, kdo to dnes udělá za mě) :-)

Když jsem si zmazala tepláky, daly se vyprat, když jsem si zmazala školní věci, dostala jsem vynadáno, že jsem se cestou nepřevlíkla :-) Ke sportu mě naši nevedli, ale když jsem s jedním začala, tak mě podporovali.

Chodila jsem na kroužky (a většina mých vrstevníků taky, minimálně "pionýr" - měli jsme docela fajn oddíl, jedna maminka se s námi vyřádila - a většina ještě něco, různé akvaristiky a tak v domech dětí... Takový jako teď výběr nebyl.

Některé věci chci dělat jinak a dělám je jinak, některé chci dělat stejně a dělám, některé chci dělat stejně a nedělám (málo vedu děti k domácím pracem, často je pro mě jednodušší udělat si je sama, a občasná pomoc nemá ten kýžený efekt :-( )

Myslím, že ta výchova nebyla tak špatná. Měla prostě své chyby a své přednosti.
 Tvoje horší já 


Re: dobré až na 

(24.7.2009 11:28:25)
Možná paní Prekopová myslí SVOJE rodiče, je totiž nejméně o jednu generaci starší než typická čtenářka Rodiny, možná i o dvě.
 jonášová 


Re:nesouhlasím 

(24.7.2009 15:51:41)
Byla jsem vychovávána v podobném duchu - pořádek, rodičovská autorita spolu s úctou ke starším, učit se a učit se - s důrazem na to, že to dělám pro sebe. Na druhou stranu si s námi rodiče hráli, mazlili se s námi, jezdili jsme kempovat i k moři, snažili se nás vést ke sportu atd....Jen nám pořád neříkali, jaké jsme hvězdy, nekoupili nám všechno, na co jsme si ukázali...Myslím, že jsme měli nádherné dětství, ráda bych jim to jednou všechno vrátila, vážím si jich a těch pár facek, které jsem si občas zasloužila, doopravdy neoplakávám~j~.........U známých, kde se pěstuje "všeobjímající" láska, dětem vše a za každou cenu, pěstuje se jejich vysoké sebevědomí na úkor druhých atd. vyrostli fracci, kteří se ke svým rodičům chovají otřesně, navštíví je jen tehdy, když od nich něco potřebují, jinak jsou pro ně jakousi "otravnou" přítěží....~d~
 Stáňa a dva kluci 


Re: dobré až na 

(24.7.2009 22:37:36)
Ajushko, souhlasím s těmi rodiči...

Dokážu s ní ještě tak nějak souhlasit s tím, že chybí úcta k rodičům, ony ale ty děti zrcadlí své rodiče. Kdyby oni sami měli úctu k sobě a ke svým dětem, tak se jim úcta automaticky vrátí...

Ale věta, že "kdybychom vychovávali stejně jako naši rodiče, tak to tu bude vypadat líp" mě teda dostala...Mě ta jejich výchova dohnala do dost příšerných situací, takže děkuji, nechci.
Zároveň jí rozumím, že je třeba rodičům odpustit a souhlasím i s uvedenými metodami uvolňování starých pocitů, ale odpuštění ještě neznamená, že budu jejich výchovu považovat za jedinou vhodnou!! Když už přijdu na to, kde udělali chybu, tak ji fakt nehodlám opakovat.
 Alena 
  • 

Re: výchova našich rodičů? - Ne, díky!  

(27.7.2009 9:11:05)
Taky souhlasím, výchova, jak nás vychovávali rodiče určitě
není v souladu s metodami Matějčka nebo Dr. Prekopové. Alespoň já a moji vrstevníci v 70.letech to můžu jen potvrdit. Nehledě na to, že kdybych dneska dělala to co naši rodičové obecně, poslal by na mě už dávno někdo sociálku. A určitě nemůžu říct že bych i přes to neměla úctu k rodičům, chci to prostě dělat jinak, nechci aby moje děti byli ustrašené chudinky které ani neví co je to sebevědomí, jako jsme byli my. Za tím si stojím. Tenkrát byli děti až na posledním místě, dneska je to asi druhej extrém, což taky ale není ideální, máme pak panovačné děti. Výchova dětí je hrozně těžká a náročná a nikdy nekončící práce s nejistým výsledkem. Také doba je jiná a my všichni se jí musíme přizpůsobit, moje máma nebo táta se nemuseli bát o práci jako my teď. Ve školách jsou děti
vystavováni "soutěžení" v tom kdo co má a kdo to nemá je
outsider. Spíše by se měli děti vychovávat k jiným hodnotám, ten materialismus je fakt už hroznej... Ale i dnešní babičky a dědečkové už nefungují jako ti naši v 70. letech. Dnešní babičky a dědečkové raději pracují a chtějí se ještě realizovat a na vnoučata taky nemají čas, to můžu potrvdit z vlastní zkušenosti, bohužel. O to jsou dnešní děti taky ošizené. To moje babička a děda, ti se nám věnovali, chodili s námi na procházky, vyprávěli nám o starých časech, učili nás hrát šachy, plést... a babička a děda mé dcery... už jsou oba v důchodu a na malou se nepřijdou ani podívat, bydlíme v sousedství. No, tak kdo to pak dělá špatně?
Alena
 Šárka 
  • 

Re: dobré až na 

(27.7.2009 13:06:23)
naprosto s tebou souhlasím
 Petra Neomi 
  • 

manipulativní 

(24.7.2009 9:56:45)
Celý článek mi připadá hodně manipulativní, spíš jen promo.
"Jejich rodiče to ještě nedělali špatně."
Opravdu? Vždycky jsou rodiče, kteří to dělají špatně, rodiče, kteří to dokonce i myslí špatně a ten případ s chlapečkem, to je patologie, ne běžný stav společnosti.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Prekopová 

(24.7.2009 10:07:52)
Ale i "malí tyrani" byli i před třiceti lety, valná většina rodičů se ke svým dětem chová normálně. vytáhnout jeden patologický případ a demonstrovat na něm cosi, to lze vždycky :/
 Líza 


Re: Prekopová 

(24.7.2009 10:38:08)
Mě by jen zajímalo, jak velkou část negativních reakcí má na svědomí její hozená rukavice, pokud jde o kvalitu výchovy našich rodičů.
Spoustu věcí chci dělat jinak než moji rodiče, některé se mi daří, jiné ne, ať dělám co dělám. Vidím na jejich postupech spousty chyb. Ale bojím se, že často lidi ustrnou u toho, že jejich rodiče dělali chyby a tím jim způsobili hrozné problémy (a nedojde jim, že dnes jsou už dospělí a je na čase vzít svůj život do vlastních rukou a ne obviňovat maminku a tatínka, že to dělali blbě), a nepřipouštějí si, že úplně stejně velké chyby, jen jinde, dělají taky. A že pak jejich děti budou zase opovrhovat jejich výchovnými postupy... a tak dále a tak pořád dokolečka.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Prekopová 

(24.7.2009 10:51:38)
No, hlavně že morové epidemie a hladomory byly v pohodě :)) Zajímalo by mě, kdy vlastně byla ta bájná zlatá doba, kdy všichni byli v pohodě, rodiny harmonické, matky laskavé, otcové vlídní a děti vděčné :)))
 Stáňa a dva kluci 


Re: Prekopová 

(24.7.2009 22:22:09)
Madelaine, mně taky úplně ne...Mám z ní trochu pocit, že malé tyrany vidí všude:).
 Vaal 


Spíše orientace na výkon 

(24.7.2009 10:16:42)
Ač je paní psycholožka, a zřejmě ví o čem mluví, já problém dnešní doby vidím spíše v orientaci na výkon. Kdo žije ve velkých městech, dobře to zná. V soukromých firmách jednají nekompromisně...raději vůbec neberou nikoho, kdo vypadá, že by mohl být nemocný, těhotný, starý, mnohodětný(ženy) či nevýkonný a kdo tak vypadá, toho raději hned vyhodí. Musí být stoprocentně oddán firmě a dělat 12 hodin denně a i o víkendech(záměrně nadsazuji, aby bylo zřejmé jak to myslím)...bez adekvátního nároku na honorář. Důsledky tohoto jsou přenášeny na děti. Chybí jim čas jejich rodičů, jejich vyrovnanost, vlídnost.....Buď jim to nahrazuje televize, počítače, nebo naopak přehršle kroužků a koníčků, do kterých je rodiče od útlého dětství zapisují, ABY JE na tuto dobu "výkonu" PŘIPRAVILI.

Jistotu v manželství svých rodičů děti neměly nikdy....dnes se rodiče rozvádí...dříve umírali na nemoci, matky při porodu...takže tady bych důvod dnešní agresivnosti a "neposednosti" neviděla.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Spíše orientace na výkon 

(24.7.2009 10:49:01)
Upřímně řečeno, když si člověk vezme rodinný (a vlastně i profesní) život ve středověku a ranném novověku, deprivanti by podle dnešních měřítek museli být všichni.
Obávám se, že jsme si dnes prostě nastavili tak vysoký standard "pohody", že se do něj vejdou jen vybraní sangviničtí jedinci.
 petra 
  • 

Re: Spíše orientace na výkon 

(24.7.2009 11:26:30)
Vaal,
jak které firmy. Sama pracuji ve firmě, kde vlastíkem je němec a předstva si, pracuji na manažerské pozici a když dcerka chodila do školky, tak jsem měla zkrácenou pracovní dobu na 7 hod. denně. Teď mám 9 měsíční miminko a pracuji z domova + jeden den v týdnu jezdím do práce a prcka hlídá babička. Takže žádné jesle, dítě je v kruhu širší rodiny a ve firmě mně vycházejí maximálně vsříc. (Samozřejmě, že výkon být musí, ale při domluvě a vůli všech zúčastněných jde lecos, musí se chtít.)
 Vaal 


Re: Spíše orientace na výkon 

(24.7.2009 12:14:19)
Jistě...někde jsem četla, že je to specifikum českých firem(i sprosté a vulgární chování zaměstnavatelů ke svým podřízeným)...samozřejmě to souvisí s naší "bravurní" politikou že..a nepodporováním podnikatelských aktivit....ČSSD si neuvědomuje, že když bude házet klacky pod nohy podnikatelům, tak logicky i běžným lidem...ho.no padá zhůry...no to se ale už dostáváme zase jinam...prostě jak tu někdo psal...požadavek životního standartu(konzumního) je tak vysoký, že snahu o něj mohou vydržet jen mimořádně odolní jedinci...kdo neuspěje je ve stresu, to přenáší na své děti..nejsou dostatečně "in" ve škole,...že si děti vybírají kamarády podle sociálního statutu a vzhledu je už prokázané....no začarovaný kruh..

Jinak gratuluji k fajn zaměstnavateli...tvůj úspěch ale také může znamenat, že si mimořádně odolný, výkonný a sangvinistický jedinec s temperamentem pitbula...ale nic ve zlém ~;)
 Lavina 
  • 

Re: Spíše orientace na výkon 

(24.7.2009 14:16:28)
Promiň Vaal, ale to je hrozný nesmysl! Požadavek životního standardu(konzumního) je tak vysoký, že snahu o něj mohou vydržet jen mimořádně odolní jedinci...? Tvůj životní standard je takový, jaký si ho nastavíš... je jasné, že nelze mít všechno (vysoký životní standard a spoustu volného času na děti a koníčky... je na každém jednotlivci, aby si tu hranici vybalancoval... a už vůbec nechápu, jak můžeš někoho, komu se to daří, nazvat mimořádně odolným, výkonným a sangvinistickým jedincem s temperamentem pitbula... možná je v tom přece jenom ten úspěch a ten se pochopitelně neodpouští, že?
 Vaal 


Re: Spíše orientace na výkon 

(24.7.2009 14:50:51)
Lavino, mimo jsi ty, mně se daří docela dobře(zatím), a tak taky vím, co za tím v dnešní době stojí....zadarmo to není...abys pochopila jak to myslím

Životní standart srovnávám v rámci celého světa...asi by tě, díky naším měřítkům, neuspokojovalo bydlet celý život v chýši uplácané z hlíny, chodit v hadrech a živit se třeba oráním,že?..No naše průměrná společnost by tě asi ani nepřijala...Dál už o tom diskutovat fakt nechci, myslím, že to snad už jde pochopit
 Lavina 
  • 

Re: Spíše orientace na výkon 

(25.7.2009 10:09:29)
Vaal, a proč tedy chodíš do diskuzí, když nechceš diskutovat?
Jinak bych jen dodala, že o standardu, vynaloženém úsilí a stresu z případného nenaplnění jsi psala ty...
 Jája 
  • 

Re: Spíše orientace na výkon 

(24.7.2009 17:08:29)
Taky pracuju ve firmě, kde majitelem je Němec. Ač by se práce dala dělat doma, MUSÍM sedět v kanceláři,
8-17. Ještě že už je dítě velké, kdyby chodilo do školky nebo družiny, nestíhala bych ho vyzvedout. Domů přijdu 17.50. Mohla bych přijít 17.10, to bych ale musel ajít z práce o 5 minut dřív, aby mi neujel autobus. K tomu buzerace, mobbing. Těším se do důchodu.
 Vaal 


Sex ve městě 

(24.7.2009 17:34:14)
Hmmm...na západě...třeba v Americe, taky situace nebude růžová(proto je to také prototyp země se špatnou výchovou, dle brutality dětí)..
Trochu mě vyděsilo, když jsem se jednou dívala na seriál"sex ve městě" a novopečená matka "Miranda" si vyžádala ZKRÁCENÝ PRACOVNÍ úvazek, protože chtěla být více se svým PŮLROČNÍM synkem, a alespoň ho stihnout každý den uspat. Vyžádala si zkrácení na 42 HODIN TÝDNĚ ~d~...no to jsem se vyděsila...TO JE PEKLO...no jestli tam směřujeme tak potěš koště...Že to není jen seriálová fikce mi tady zepár amerických maminek nepřímo potvrdilo....v Japonsku už mají slovo na "smrt z přepracování"...
No třeba se tu nějaká maminka bydlící v cizině ozve, docela by mě to zajímalo, jak to má
 Kočanská 
  • 

Re: Sex ve městě 

(27.7.2009 21:32:23)
Já sice nejsem maminka z ciziny, ale pracuji v mezinárodní firmě a moc dobře vím, jak to mají kolegyně ze "západu" - např. Francie, Belgie. Platí jim 3 měsíce po narození dítěte celkem dobré peníze (% z platu) a pak mají smůlu a buď jsou doma za nic nebo skoro za nic a nebo jdou pracovat. Plus je na druhou stranu v tom, že zaměstnavatelé jsou tam přístupní zkrácení úvazku - aspoň v Belgii je to naprosto běžné a četla jsem, že i v Holandsku (tam ale nemám osobní zkušenost). Moje kolegyně z Belgie se téměř všechny vracely po 3 - 6 měsících na poloviční úvazek, který postupně prodlužovaly. Můj nynější šéf pracoval v naší pobočce ve Francii a potvrdil mi, že i tam po 3 měsících "hurá" do práce, že to co je v Česku je z pohledu "západu" naprosto výjimečné. V Česku mi to zas přijde druhý extrém - že ženy jsou hodně doma a v podstatě vyloučené z práce, ale pořád lepší než jít do práce na plný úvazek po 3 měsících.
 Lavina 
  • 

Re: Spíše orientace na výkon 

(25.7.2009 10:16:40)
Jájo, když je to tak strašný, tak proč nezměníš zaměstnavatele?
 Jana 
  • 

Re: Spíše orientace na výkon 

(27.7.2009 13:26:09)
Tak to si myslím, že jsi výjimka. Já si taky myslela, jak skvělého mám šéfa, ale jen do té doby, co jsem otěhotněla. Po narození druhé dcerky se mě každou chvíli ptal, kdy půjdu do práce, ikdyž má teď 2 roky snaží se mě přinutit do práce nastoupit. Hlídání nemám, do školky mi ji nevzali, práci na 4 hod dává jen důchodkyním a ještě nesnáší,když ženy s dětmi chodí na paragrafy, když jsou děti nemocné. Buď ráda, pokud máš dobrého šéfa, ale v dnešní době je to spíš výjimka!!!
 Zdena 
  • 

Afrika je plná pohody? 

(24.7.2009 11:18:58)
Afričanky nosí své děti v šátku, takže v Africe se násilí téměř nevyskytuje. Děti nejsou vražděny, mrzačeny, nejsou tam dětští vojáci, ženy tam nejsou brutálně znásilňovány, neprobíhají tam války tak krvavé, že chování SS v SSSR proti tomu bylo nevinné škádlení. No ráj na zemi. Proč musejí psycholožky tak zjednodušovat?
 Winky 
  • 

Re: Afrika je plná pohody? 

(24.7.2009 13:43:28)
viď

Na jednu stranu souhlasím že dítě není zlatý tele aby se mu všechno obětovalo. Na druhou stranu pokrok nezastavíš, a až budoucnost ukáže jestli byl dnešek dobrý nebo méně dobrý, nicméně bez dneška by nebyl zítřek, takže se snažit někde "ustrnout" stejně nevyjde i kdyby se psychologové snažili ze všech sil. Navíc my nejsme ten vrchol, ta elita lidstva - jsme prostě pokračování a po nás bude další pokračování, netřeba se vyzdvihovat. Spíš než vzdychání nad minulostí pomůže najít si svoje pravidla dnes. A protože to je těžké, složité a nepohodlné, lidem se do toho moc nechce. Mě taky ne. Takže nějaká pravidla mám, nějaká nemám a měla bych mít, obavy občas mám, občas ne, děti občas zlobí a občas jsou hodné - a třeba je to mou výchovou anebo taky nesnesitelným počasím, čert ví.
 Lavina 
  • 

Re:  

(24.7.2009 14:21:23)
Přesně tak, vývoj nezastavíš! A kdo ví, jestli se vyvíjíme k "světlým zítřkům" nebo "ubíráme do horoucích pekel"???
 Katka kluci 6 a 10 
  • 

Re: Afrika je plná pohody? 

(24.7.2009 22:54:26)
Tak, tak.
 fisperanda 


Trochu přehnaný 

(24.7.2009 12:19:06)
Já ty psychology nečtu a vím proč. To je všechno hrozně zkreslující. Že mám obejmout svoje dítě vím i bez toho, že bych četla sáhodlouhý traktáty. Že dítě potřebuje lásku, to je jasný jakože voda teče. Vůbec se mi nelíbí už začátek, jakože všichni jsou materiálně zaměření, rodiče zajímají hlavně peníze, a žena chce po manželovi hlavně aby hodně vydělával, a to se pak není čemu divit, že sou ty děti tak narušený. To mi připadne jakože bysme se o ty peníze neměli zajímat vůbec, případně nevydělávat a celý dny si hrát s dětma a objímat je. Což by bylo krásný, ale nejsme v šedesátých letech, aby se tomu dalo věřit.
Dále nastupuje démon počítač, ano, to sem čekala, protože bez toho by to zjevně nebylo ono. Pokud dítě zasedne k počítači, stává se z něho malý satan, vyvrhel a závislák. No ale zkuste mu ten počítač odepřít. V první třídě pak bude vypadat jak negramotný pako. Neříkám, že je to dobře, ale doba je taková. Rodiče musí pracovat oba, nemají na děti tolik času, což je logický, protože se snaží děti hlavně uživit. Naši rodiče a rodiče našich rodičů to dělali všechno jinak, ale protože byla jiná doba a všechno jiný bylo. Naše děti ty svoje děti zase budou vychovávat jinak a běda nám, jak do toho budeme zasahovat :)
 Petra, Danuška a Honzík 


Re: Trochu přehnaný 

(24.7.2009 12:24:51)
Jo a je to pitomý článek.
 Miri30 


Re: Trochu přehnaný 

(24.7.2009 13:44:10)
Souhlasím, ten článek je fakt divnej ~a~
 amy 
  • 

Re: Trochu přehnaný 

(24.7.2009 13:13:27)
Souhlasím, jediný psycholog, kterého "můžu", je můj mladší bratr:-)
A nemůžu souhlasit s tím, že lidé reagují na každé přání (povel) svého dítěte, protože jsou si nejistí výchovou. Myslím, že je to spíš tím, že je mnohem více umělých oplodnění než dříve a lidé jsou pak za to dítě víc rádi (tím nechci říct, že rodiče, kterým se povedlo normální cestou si dítěte neváží) a mnohem víc toho překousnou.
 Lavina 
  • 

Re:  

(24.7.2009 14:01:08)
To není dobrý směr úvahy...
 amy 
  • 

Re:  

(24.7.2009 18:24:43)
Napsala jsem jen to, s čím se v okolí hodně často setkávám. My jsme s manželem spíše autoritativní rodiče, hlavně proto, že máme poblíž rodinu, kde skutečně velí děti - není to nadsázka, je to skutečně realita a takhle jsme dopadnout nechtěli.
Ale syna máme z CARu, byla to tehdy dlouhá, náročná a bolestivá cesta. Znám odtamtud dost rodičů, kteří plní každé přání svého dítěte a spíše než rodiče jsou ochočení pejsci. Takže jakmile dítě pronese Já chci, rodiče okamžitě začnou plnit požadavek. Když jsem se párkrát zeptala - proč to děláš? Odpověď byla ve smyslu - čekali jsme na něj/ní několik let, tohle je to nejmenší, co můžu udělat.
Dlouhou dobu jsem tomu nerozuměla. Ale pak jsem jednou byla nemocná (teplota 39), syn byl ten den příjemný jako osina v p*****, z ničeho nic přestala úplně téct voda, měly začaly téct nervy a syn do toho začal skákat po gauči, já spustila řev, že ten gauč ničí atd. A najednou mě napadlo, že gauč si vlastně můžu koupit každý měsíc nový, kdežto ten, který po něm skáče a ničí ho tu vůbec nemusel být a jak trnitá cesta k němu vedla. Tak to myslím, že rodiče, kteří mají děti za pomoci medicíny (samozřejmě ne 100% všichni), mají prostě takovou tendenci srovnávat s tím, čím si museli projít a snáze ustoupí, protože požadavek dítěte, ať se jedná o sebemenší hloupost, jim připadá jako prkotina proti tomu, čím si prošli.
 Lavina 
  • 

Re:  

(25.7.2009 10:14:34)
Amy, no tak vidíš, sama jsi příkladem, že i přes problémy, které jste měli, je třeba k výchově přistupovat s rozumem. Přece jen kvůli tomu, že jsem na dítě z různých důvodů čekala, si od něj pak nenechám skákat po hlavě? Chci z něj vychovat slušného člověka a k tomu patří i výchova v rámci jasně stanovených hranic...
 Vaal 


Souhlasím s Amy 

(24.7.2009 16:59:23)
Amy, souhlasím s tím, že si mnozí dítě užívají víc a víc se mu věnují, protože ví, že porodit zdravé dítě, či ho vůbec mít, pro nás-středoevropské chcípáčky, zase tak samozřejmé není.:-)
Patřím mezi ně...~;).Ale je pravda, že se máme celkem dobře a jsme zatím relativně zdraví(ťukám na dřevo), takže se můžu vyžívat v pseudoproblémech...jako co bude mít moje dítě na zadku za plínu, jestli to co jí je dostatečně bio, jestli se moc nenudí, jestli ho dostatečně stimuluji ke kreativitě, jestli je dost na vzduchu, má dost kamarádů, zda ho zapsat na kurz angličtiny pro miminka ~t~ ...a když ho mám dost, tak mu pustím TV..nejsem na to pyšná...stydím se za to~f~..Děs co?~;)
 Olina 
  • 

Re: Trochu přehnaný 

(27.7.2009 16:46:09)
Ale v některých rodinách to tak opravdu je, že rodiče plní dětem každé přání. Je to drsné, ale jednu takovou rodinu moc dobře znám a vypadá to u nich přesně tak, jak píše paní v článku. Tím nechci říct, že je to tak všude, ale i takové rodiny existují a řekla bych, že jich přibývá.:-(
 hanci neposeda 


Re: Trochu přehnaný 

(25.7.2009 10:18:34)
Clanek se mi nelibi, s vetsinou nazoru autorky nesouhlasim a musim priznat, ze terapie zminena na konci clanku me vylozene odpuzuje. V kazde dobe je neco, my zijeme v relativnim blahobytu, a to se odrazi i ve vychove. Je stale min rodin, kteri zijou spolecne s prarodici, nebo s velkym mnozstvim sourozencu, je vice rozvodu, zena ma moznosti kariery, mit dite muzeme (teoreticky) lekarsky ovlivnit, zkratka je jina doba nez pred 50 lety. Mne osobne prijde prirozene, ze nova generace se snazi delat veci jinak nez jejich rodice (proc by za tim mela byt neucta?- treba to, ze se v dnesni dobe mnohem vice muzu podili na vychove - ne jenom financne - je prece velky krok kupredu!), a jako stredoevropance mne prijde naopak velmi neprirozene drzet dite do 3 let v satku! V Africe je to nutnost, kdy zeny pracuji a nemaji cas po detech koukat, ale davat to jako vzor??? Vubec se mi zda, ze autorka z drivejsich nutnosti dela velke ctnosti. A zkusil nekdo pevne objimat 2lete dite pri zachvatu vzteku? Metodu pevneho objeti neznam, ale podle clanku mi to vubec nedava chut ji vyzkouset. Synka objimam 20x denne, ale pokud neco provede, tak ne. Vysvetlim mu, ze se zlobim, sice nikam neodejdu, ale ani se na nej nevrham. Mne by to pripadalo jako dukaz me fyzicke prevahy (skoro jako vyrask), kdybych ho zacala mackat v naruci a dusila svuj vztek. Zajimalo by mne, pokud takto nekdo resi jakykoli konflikt, jak dite reaguje na ucitele nebo vychovatele, ktere jim neco zakazou, ale neobimaji ho... Nebude mit take diagnozu "skolni fobie"?
 alessandra 


Re: Trochu přehnaný 

(8.3.2012 10:57:26)
Ode mne dovolte dostanete"Diagnozu", že vám dobře funguje zdravý selský rozum a rodičovskaá intuice...
 Lavina 
  • 

Nemusím souhlasit úplně se vším... 

(24.7.2009 14:19:39)
...ale kus pravdy v tom určitě je. A moc podnětné k zamyšlení!!!
 Zdeňka, holčička a 2 kluci 


Re: Nemusím souhlasit úplně se vším... 

(24.7.2009 18:04:23)
... ale paní Prekopovou obdivuji. Má to dobře srovnaný. Pro nás to sice hází moc černobíle, ale když každý den řeší zbytečně rozharašené děti jen proto, že se neřídíme instinkty a selským rozumem, tak se jí vůbec nedivím. Nedávno tu byl článek o dvou neřízených střelách a v reakci psala maminka o problémech se třemi dcerami, že se hádají, kdo dostane dřív pití a kdo má o milimetr víc. Tak to mě vyděsilo!!! Možná jsem vís autoritativní typ než ona maminky, ale rodič je přece ten, kdo rodinu zakládá, buduje a řídí. A přiznejme si, že spousta maminek tu stále píše o "hyperaktivních dětech", které ale žádnou touto diagnózou netrpí.
Poselstvím tohoto článku by mělo být, že děti potřebují pocit bezpečí a to jim poskytnou rodiče, kteří dobře řídí svoji "smečku". (A nenechají řídit svou rodinu dětmi.)
 Petra Neomi 
  • 

Re: Nemusím souhlasit úplně se vším... 

(24.7.2009 22:01:03)
No, jestli je něco normální, tak to, že se děti hádají o to, kdo má větší kus čehokoli. Řekla bych, že to je od pravěku pořád stejné.
 reddik 


lakave, jen jestli.. 

(24.7.2009 18:04:29)
Mne to prijde dost slatane, na jednu stranu vyzyva zpovidana pani docela k narocnym vecem, zrale chovani jak k detem, tak k rodicum, na druhou stranu k tomu, abychom toto vse zvladli, staci ventilovat emoce v objeti, no sorry.. Zivot je tezky mj tim, ze se nemuzeme oddelit od toho zvirete, a bude i potom, co se vybrecime v necim objeti. Vychova je tezka, protoze je tezky zivot, s obojim lze asi pomoct, ale ne to jaksi zachranit. Vubec hruza je ten vylev o bohatych lidech milujicich penize, nevim, ale pani Prekopova r. 1929 musi neco vedet o zlych casech - ta by mela nam mladsim rikat budte radi, ze mate co a za co a komu kupovat, jak mi pripomina ma kamaradka, ktere je 31, to, ze se rodice staraji o materialni statky, detem neskodi a v minulosti to bylo vetsinou nesrovnatelne narocnejsi.. V chude pastousce se maji vsichni radi, nevkusne. Vubec mimo je nejaka souvislost s neklidem deti, srovnani s tretim svetem - co kdyz tady jsou deti neklidne proste proto, ze jsou najedene a zdrave? Ono o hladu, s malarii nebo HIV virem v tele se delaj blbiny trochu obtizne. Nebo tam maji rodice se shanenim minimalni obzivy tolik starosti, ze si nejakeho neklidu deti proste nevsimnou. A pak deti take museji prilozit ruku k praci a jsou udrene. Mozna dik za neklidne deti, to podle me neni obraz apokalypsy.. Naprosta pravda je, ze deti mame prijimat a maji vedet, ze jsou milovany, i kdyz delaji neco spatne, jen je treba si priznat, ze je to tezke a vyzaduje to sebezapreni, spoustu kazne - objimat se neskodi, ventilovat emoce taky ne, ale podle me zkusenosti to dlouhodobe nic moc neresi. Ja svoje deti chci milovat, ale pak v chronickem nevyspani, bolestech zad a hlavy a o hladu se ve mne probudi to zvire.. Pak uz si rikam jenom, kdyz je nouze nejvyssi, pomoc Bozi nejblizsi.
 Žžena 


Za našich mladejch let bejval svět jako květ.... 

(27.7.2009 13:06:33)
Ačkoli s Jiřinou Prekopovou v mnohém souhlasím, tenhle článek mi přijde jako jednostranný výkřik obsahující četná klišé.
Do očí bijí takové ty "v dnešní složité době" a "dřív byli lidi lepší a děti vychovanější"... a tráva zelenější a cukr sladší...
Je to asi rok zpátky, co jsem si přečetla článek o tom, jak je dnes ta mládež nezvedená a nevychovaná a jak my rodiče jsme byli vedeni lépe... ten článek byl v novinách vydaných roku 1926. Časy se mění, máme počítače, ale lidi byli, jsou a budou stejní.
Kdy byly ta zlaté časy, kdy děti poslouchaly pana otce a každý věděl, jaké je jeho místo v rodině? Když byly děti v rodinné hierarchii na stejném místě jako manželka a kráva? Když slušní vychovaní lidé poslouchali pana Adolfa Hitlera který říkal, že příčinou všeho utrpení na světě jsou Židé? Nebo když pak poslouchali předsedu ÚV KSČ? Lidi vždycky poslouchali, i dnes poslouchají, poslouchat budou, liší se jen to, kdo je zrovna ten, koho poslouchají.
Kdy byly ty vztahy kvalitnější? Tehdy, kdy každý muž věděl, že on je hlava rodiny a žena je úplně blbá a nemá na nic jiného než aby rodila děti a chystala mu žvanec a když každá žena věděla, že když nebude držet hubu a krok, bude to mít akorát nepříjemnější, ale nijak si nepomůže? Byla menší rozvodovost skutečně důsedkem toho, že každý usilovně pracoval na svém manželství a hýčkal si harmonický vztah s partnerem, nebo toho, že rozvést se (potažmo pak existovat s dětmi jako samoživitelka) bylo nemožné?
A co ty komunity, kde se dítě nosí do tří let v šátku? Jsou všechny demokratické, mírumilovné, tolerantní a starají se příkladně o své slabší?
 Jana Nová 


Re: Za našich mladejch let bejval svět jako květ.... 

(28.7.2009 7:32:39)
~R^ naprosto přesně!
 Petul.a a Babu 


Re: Za našich mladejch let bejval svět jako květ.... 

(28.7.2009 22:35:53)
Výborně napsáno~R^
 Eleonora Akvitánská 


PŘIZNÁM SE... 

(27.7.2009 19:00:12)
Přiznám se, že jsem ten članék přestala číst už po přečtení druhé či třetí věty, ve které paní doktorka trvdí, že ve starém egyptě vymysleli kolo. Kolo bylo vynalezeno v oblasti mezopotámie a do egypta se dostalo s velkým časovým zpožděním v podobě válečných vozů Hyksósú. Je mi jasné, že dějiny asi nejsou silnou stránkou paní doktorky, ale když už cítí tu potřebu použít některá historická fakta a tvářit se, že tyto fakta bere v úváhu při rozjímání nad lidslou psýché, tak by to měla být fakta správná a ověřená a ně nějaké výplody její přestavivosti. Těžko pak říct kolik takových svých polopravd a výplodů paní doktorka vypustila z úst během rozhovoru, že?
 kamcula+david 08/05+Verca 11/0 


Slatanina 

(28.7.2009 15:00:34)
Clanek mi prijde s prominutim jako slatanina malujici nasi dobu jako velkou apokalypsu. Nedokoncene myslenky a nazory, to je mozna nedostatek redakce, ale zaroven urcita vsudypritomna zloba. Dnes je vsechno horsi nez driv? Opravdu jsou dnes vztahy prevazne zkazene a materialni? Ja si to nemyslim. Kdo chce, svoje vztahy si buduje. Pokud tomu psychologove chteji pomoct, meli by davat spise pozitivni priklady a konkretni. Ne priklad typu, nasi rodice to delali lepe. Ci rodice? Moji rodice, me kamaradky, autorky, tedy nase babicky? Co delali lepe? Asi jsou tam i dobre myslenky, ale musi se hoodne hledat....
 Petul.a a Babu 


Asi jsem blázen 

(28.7.2009 22:32:33)
Asi jsem blázen (nebo letadlo), ale nemám pocit, že bych ke svým rodičům cítila neúctu, ba naopak. A věci materiální pro mě rozhodně nejsou důležitější než lidé kolem mě. Ano, momentálně sice sedím u compu, ale to až v době, kdy dcerka spinká, s manželem jsme si popovídali (nikoli o věcech, ale o tom, jak je naše malá úúúžasná, co nového se naučila a jak jí pomoci při její hypotonii) a on usnul taky.

Zkrátka si myslím, že by se to nemělo brát tak tragicky. Ano, je dost rodin materiálně založených, ale všechny to rozhodně nejsou. Mám ve svém okolí lidi, pro které je daleko důležitější být se svými blízkými, udělat si třeba prima výlet nebo si i jen tak posedět, než to, jestli před barákem stojí auto takové nebo makové.
 alessandra 


hlubina lidské bezpečnosti 

(8.3.2012 10:51:42)
Takže jen krátce..přirovnávat africkou matku, která z praktických důvodů nosí dítě v šátku k terapii pevným objetím, této zrůdné metodě dle JP je otřesné, neb tam jde o několikahodinové zalehávání dětí 4 násobnou vahou svého "mučitele"..to má být obnova lí´ásky? to je protiprávní čin páchaný na dítěti..a že dítě nemá vůli?? a co to je, když chce slézt matce z klína?? to je projev volního úsilí..takže takové kotě. které se chová svobodně, je na cestě k dětskému TYRANOVI!! nebo k hyperaktivitě??? dost obtížné, číst tato moudra...
 Jan 
  • 

Co to je? 

(8.3.2012 13:22:36)
Článek je trochu znatená kolekce banálních "pravd" pro čtenáře nedělní přílohy Blesku, polopravd a omylů. S neskutečným paušalizováním a ledabylým vypouštěním axiomů. Možná by autorka měla zkusit měsíc, ale nonstop, s nějakým jednim dítětem, třeba by pochopila. Asi to myslí dobře, jen je dost mimo. Jen probůh nezalehávat, postižených už je i tak dost, proč vyrábět další.

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde

Všechna témata


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.