lakave, jen jestli..

Mne to prijde dost slatane, na jednu stranu vyzyva zpovidana pani docela k narocnym vecem, zrale chovani jak k detem, tak k rodicum, na druhou stranu k tomu, abychom toto vse zvladli, staci ventilovat emoce v objeti, no sorry.. Zivot je tezky mj tim, ze se nemuzeme oddelit od toho zvirete, a bude i potom, co se vybrecime v necim objeti. Vychova je tezka, protoze je tezky zivot, s obojim lze asi pomoct, ale ne to jaksi zachranit. Vubec hruza je ten vylev o bohatych lidech milujicich penize, nevim, ale pani Prekopova r. 1929 musi neco vedet o zlych casech - ta by mela nam mladsim rikat budte radi, ze mate co a za co a komu kupovat, jak mi pripomina ma kamaradka, ktere je 31, to, ze se rodice staraji o materialni statky, detem neskodi a v minulosti to bylo vetsinou nesrovnatelne narocnejsi.. V chude pastousce se maji vsichni radi, nevkusne. Vubec mimo je nejaka souvislost s neklidem deti, srovnani s tretim svetem - co kdyz tady jsou deti neklidne proste proto, ze jsou najedene a zdrave? Ono o hladu, s malarii nebo HIV virem v tele se delaj blbiny trochu obtizne. Nebo tam maji rodice se shanenim minimalni obzivy tolik starosti, ze si nejakeho neklidu deti proste nevsimnou. A pak deti take museji prilozit ruku k praci a jsou udrene. Mozna dik za neklidne deti, to podle me neni obraz apokalypsy.. Naprosta pravda je, ze deti mame prijimat a maji vedet, ze jsou milovany, i kdyz delaji neco spatne, jen je treba si priznat, ze je to tezke a vyzaduje to sebezapreni, spoustu kazne - objimat se neskodi, ventilovat emoce taky ne, ale podle me zkusenosti to dlouhodobe nic moc neresi. Ja svoje deti chci milovat, ale pak v chronickem nevyspani, bolestech zad a hlavy a o hladu se ve mne probudi to zvire.. Pak uz si rikam jenom, kdyz je nouze nejvyssi, pomoc Bozi nejblizsi.