25.11.2007 23:31:04 Markéta
A co děti...
Je mi velmi líto maminek a tatínka, kteří prožívají záměnu svých dětí. Tatínka, co kauzu rozběhl mi líto není. Má co chtěl, mohl si uvědomit, co tím způsobí. Pokud by toto udělal můj manžel, už bych s ním nedokázala žít i přesto, že máme 3 děti, nejmladší ve věku vyměněných holčiček.
Chtěla jsem ale něco jiného. Diskutuje se zde, zda děti poznamená výměna rodičů... Poznamená Když jsem byla mimino, tak můj tatínek studoval a doma téměř nebýval a maminka musela po půl roce MD do práce. Protože mívala 24hod služby, starala se o mě babička s dědou. Pak se rodiče domluvili a odjeli pracovat do jiného města asi na půl roku a zůstala jsem u babičky a dědy. Rodiče jezdili na víkendy, ale převážně jsem byla s prarodiči. Pak se tam naši přestěhovali natrvalo a mě si odvezli. Byly mi cca 3 roky. Dnes si pamatuji zážitky spojené s odjezdem, stěhováním atd. Je mi z toho dodnes špatně, cítím strašnou křivdu. Za rodiče jsem považovala babičku s dědou a pak jsem musela pryč. Chápu proč to tehdy tak bylo, že rodiče neměli na výběr. Je to už dávno,ale dodnes je to noční můra, věc, kterou nosím v sobě a které se nikdy nezbavím.
Takhle nějak se budou cítit vyměněné holčičky, pokud jim někdo nepomůže.
Odpovědět