Obrovské díky!

V našem paneláku bydlí chlapeček s tělesným postižením a mírným mentálním. Naše děti jsou taky zvyklé na speciální kočárek, vysvětlili jsme ji proč to tak je.
Ještěže existují hodné paní učitelky a usnadní "práci" maminkám takových dětí. Ne každá školka přijme dítě s postižením a ještě aby se k němu tak hezky chovali.
V našem městě naštěstí mohla maminka dítě umístit do kolektivu. Všechno jej doma totiž nenaučí a dítě potřebuje vrstevníky. A další věc, maminka si občas taky potřebuje něco zařídit na úřadech, u lékaře atd a všude se s dítětem nedostane nebo dítě nemá tu trpělivost čekat na maminku. A i maminka si trošku při návštěvě dítěte ve školce "odpočine". Je to pro ni velká zátež a určitě školku a školu nebere jako odložiště dítěte. Za tu dobu, co je dítě pryč toho doma moc nestihne udělat. maminka od nás z domu musela svého chlapečka umístit do vesnické školy (je bezbariérová a méně dětí ve třídě), takže musí ráno odvézt Matýska na autobus, tam jej předá asistentovi, pak stihne jen nakoupit, možná trošku uvařit a už jej musí jít vyzvednout z autobusu. Že by nastoupila někde do práce - to nehrozí. Prostě to nelze. A víte co to je žít z podpory (sociálky atd)? Dítě má větší nároky na speciální pomůcky atd.
Prostě musíme vyjádřit obdiv nad maminkami postižených dětí a za takové paní učitelky musíme být vděčni.