Re: Uz ted se desim

Dášo, tak třeba můj názor je velmi stručně na adrese www.webpark.cz/alternativy - kopíruju to sem:
Hodnocení slovem je konkrétnější (narozdíl od čísla vám říká, co dítěti jde a co mu dělá problémy) a objektivnější (jednoznačné vyjádření: "při řešení slovních úloh používá správný postup, ale dělá numerické chyby" lze nahradit číslem 2, 3... 1 - pokud šlo učiteli o pochopení nové látky, nebo i 5 - pokud mu šlo o správný výsledek).

Nehodnotí se jen znalosti, ale i další schopnosti a dovednosti, protože k tomu, aby byl člověk v něčem úspěšný, potřebuje také samostatnost, tvořivost, houževnatost, sociální cítění apod.

Hodnotí se pokrok dítěte (srovnání s ostatními má velký vliv na sebevědomí a přitom je zavádějící - sama jsem se po přestupu na novou ZŠ ocitla z pozice špatného žáka bez budoucnosti na pozici úplně opačné).

V žádném případě by neměla chybět motivace, která podpoří v dítěti další chuť do učení.

V případě potřeby (přestup na jinou školu, přijímací zkoušky apod.) napíše učitel běžné známkové vysvědčení.



Článek z http://www.kritickemysleni.cz/klisty.php?co=klisty13_montessori
Hodnocení dětí ve školách Montessori

Způsob hodnocení dětí – práce s chybou a pochvalou – jsou jedním ze základních principů při uplatňování pedagogiky podle Marie Montessori. Vychází už ze samotného přístupu dospělého (rodiče, učitele…) k dítěti – láskyplný, partnerský přístup, který dítěti vytváří prostor k tomu, aby poznávalo své přednosti a nedostatky, možnosti a hranice. Aby dokázalo odhadnout své síly a schopnosti, uvědomovalo si, co je mu příjemné (a co ne) a jak to dát ostatním najevo, učilo se plánovat další cesty k sebezdokonalování. Úkolem učitelky – v mateřské i základní škole – je navodit takovou atmosféru, aby se děti neučily být závislé na pochvale a odměně a nebály se udělat chybu.

Je docela obtížné diferencovat komunikaci s dítětem – používat jazyk tak, abychom dítě nehodnotili a neposuzovali a přitom dali najevo, že získalo novou dovednost, že se mu práce podařila, nebo naopak ho navést k tomu, aby si úkol ještě zopakovalo, práci lépe nacvičilo, chyby opravilo. Projevit mu účast a uznání tak, abychom ho nemanipulovali známými hodnotícími výroky typu: „To je ale pěkný obrázek, ty jsi šikovný, ty jsi ale…“ – ať v kladném či záporném smyslu.

S pochvalou má učitelka zacházet přiměřeně – takovým způsobem, aby se dítě nestalo závislé na pochvale, na hvězdičce, na odměně, na jedničce… Aby nedělalo práci pro uspokojování představ dospělého, ale aby ji dělalo pro vlastní uspokojení a bylo schopno svou práci samo zhodnotit. Pochvalu učitelka využívá u nových a nejistých dětí k navození pocitu jistoty a bezpečí. Chyba má být ukazatelem toho, co je třeba procvičit, zopakovat; ukazovat dětem, že je to přirozený a běžný jev v procesu učení a řešení problémů. Chyba je přece zdroj impulzů k vlastnímu zdokonalování!

To byly tři odstavce teorie, jež vychází ze Vzdělávacího programu MŠ a ZŠ Montessori a kterou má prakticky realizovat učitelka v montessoriovské škole. A jak to prakticky realizujeme, zkusím popsat.

Komunikace s dětmi

Snažíme se (protože pro každou z nás je tento způsob komunikace vlastní do určité míry, a tak se jí stále vědomě učíme) nehodnotit, ale popisovat a pojmenovat, projevit účast, uznání a ocenění místo pochvaly. Neříkat: „Ty jsi…“ – ale „vidím tě jako…, všimla jsem si, že…, mám z tebe pocit, že…, myslím si, že…“ a povzbudit dítě, aby komentovalo, popsalo, zhodnotilo svou vlastní práci samo.

Naše časté vybídnutí či otázka jsou: „Teď se budeme snažit splnit úkol, jak nejlépe dovedeme…“ –

„Udělalas to, jak nejlépe dokážeš?“ – „Běžíme na konec cesty. Každý běží tak, jak úplně nejrychleji umí…“ (Pak se nám také stává, že chlapec, který se mořil nad kličkami a obloučky prvního psaní a stále mu to nešlo podle vzorů, se na kolegyni ztrápeně podíval a řekl: „A věříš mi, že to opravdu dělám, jak nelépe dovedu?“)

Materiál a pomůcky

Materiál a pomůcky (specifický materiál, běžné „školkové“ pomůcky, školní pomůcky a texty) jsou v MŠ i ZŠ připravovány tak, aby dítě samo vidělo a poznalo, zda úkol provedlo správně, kde je chyba a jak ji opravit. (Učitelky v MŠ každou „hračku“, než se pro ni rozhodnou, podrobují kritériu možnosti vlastní kontroly dítětem.) Už v mateřské škole si děti své první texty velkými tiskacími písmeny porovnávají se správným řešením.

V základní škole si texty a cvičení, pracovní listy a sešity nejdříve porovnávají s „kontrolou“. U textů, které kontroluje učitel (písanky, vlastní text, diktát… a texty, které si už dítě samo porovnalo s „kontrolou“), píšeme nejdříve jen počet chyb na určitém úseku a dítě má možnost si je samo vyhledat a opravit je. Pomáháme dětem vyhledat chyby, pokud si samy neumí poradit. Je to daleko zdlouhavější a náročnější (než opravit a vrátit), u některých dětí mnohokrát musíme znovu překontrolovávat, než je vše hotové. Ale udělat práci dokonale a umět si najít rozdíly a chyby, to je docela důležitá životní dovednost.

Soutěžení

Tréninkem spolupráce nahrazujeme soutěžení, záměrné porovnávání a sestavování pořadí mezi dětmi. Po každé skupinové práci mají děti možnost společně posoudit, jak se jim spolupracovalo, jaký díl úkolu splnily, jak byly platné své skupině. Posuzují samy sebe i své partnery.

Vedení dětí k sebehodnocení

Sebehodnocení a reflexi trénují děti od příchodu do MŠ – při každodenním posezení „na elipse“ (komunitní kruh) je ve školce i ve škole prostor říkat si: co se mi dnes podařilo, z čeho jsem měl radost, co mi šlo moc dobře, co mi moc nešlo, co se mi nedařilo, co dělám rád a co nerad, proč se mi to nedařilo a jak to udělám příště, co se mi líbilo a co ne, kdo mě rušil a kdo mi pomohl, jak se cítím, když se mi něco povede, a jak se cítím, když se stále nedaří. Podle jakých pravidel jsme pracovali a které pravidlo jsme porušili (pravidla soužití vyvěšená ve třídě). Jak bychom komu mohli poradit nebo pomoci, návrhy na řešení problémových situací a společné sestavování nových pravidel.

Ve škole využíváme běžné klasifikační období k tomu, aby děti napsaly svá vlastní sebehodnocení. Do určité míry už to v pololetí zvládají i všichni prvňáčci. A máme možnost porovnat, jak se vidí děti, s naším obrazem. Můžeme vidět, že jsou k sobě děti kritické – i když jim chyby neznámkujeme, že se umí pochválit – i když my je klasicky nechválíme, že se dovedou celkově zhodnotit – i když my žádné pořadníky, bodovací seznamy a žebříčky neděláme.

Školní výsledky a vysvědčení

Zatím jsme měli možnost (podle našeho vzdělávacího programu) neznámkovat a děti dostávaly výroční vysvědčení se slovním hodnocením. Z vlastní iniciativy jsme dětem dávali i v pololetní slovní hodnocení na vlastním formuláři. Průběžně se nic neznámkuje ani neboduje, žákovské knížky děti nemají. Děti si zakládají portfolia a každé má své desky se záznamovými listy. To jsou vlastně přehledy učiva, kde si postupně obtahují a vybarvují učivo, se kterým se seznámily a které už zvládly.

Spolupráce rodičů

Rodiče si sami volí, zda své dítě zapíší v MŠ do třídy Montessori (a jestli bude pokračovat ve třídě Montessori i v ZŠ), jsou seznámeni s našimi principy. Přesto samozřejmě každá rodina přijímá partnerský přístup k dítěti a výchovu bez pochval a trestů do své vlastní míry. Vysvětlujeme a rozebíráme své způsoby jednání společně, na rodičovských schůzkách proběhl cyklus přednášek Respektovat a být respektován (Společnost pro mozkově kompatibilní vzdělávání) .

Závěrem…

Z písemných hodnocení dětí a z jejich každodenních reakcí nemáme dojem, že bychom školní prací – bez pochval a odměn, poznámek, napomenutí a bez porovnávání – omezovali nebo narušovali vývoj osobnosti dítěte. Naopak – ze zpětných reakcí dětí, z vypravování rodičů o tom, jak se děti uplatňují mezi vrstevníky mimo třídu – vidíme veliké možnosti, které mají při vytváření reálného obrazu o sobě, při osobnostním růstu k samostatnosti a nezávislosti. Každé dítě potřebuje pocit jistoty, bezpečí a úspěšnosti, potřebuje mít radost ze své práce – a neustálé kladné či záporné hodnocení ze strany dospělých vlastně omezuje jeho svobodnou volbu činnosti a sebevědomí.
Ukázky slovních hodnocení, které sestavovala Mgr. ZDENA ČÍŽKOVÁ (učitelka ve třídě ZŠ Montessori Kladno)
l. třída

Milá Aničko,

skončil Tvůj první školní rok ve třídě Montessori. Naučila ses číst a psát všechna písmena. Ráda si vymýšlíš a zapisuješ různé příběhy, pohádky, a dokonce celé knihy. Poznáváš pravidla správného psaní. Víš, co je to hláska, slabika, slovo a věta, znáš měkké a tvrdé souhlásky, seznámila ses se základními slovními druhy.

Odvážně ses vydala také na cestu poznání matematiky. Přes práci se sčítacím a odčítacím hadem, sčítací tabulkou, tisícovým řetězem a s naší bankou. V současné době sčítáš a odčítáš v oboru čísel 0 až 100. Příští školní rok budou Tvé výpravy do tajů matematiky jistě častější.

Těšíme se, že začneš věřit své dokonalosti a jedinečnosti, která Tě povede Tvojí vlastní cestou, bez ohledu na zájmy kamarádů. Že umíš spolupracovat v týmu, už přece dávno víš. Započatou práci také umíš dokončit.

Kosmická výchova Tě oslovila všemi nabízenými tématy. Sama ses v pravidelných intervalech vracela k mineralogii.

Aničko, vidíme Tě jako inteligentní a zajímavou dívku, která se umí zamýšlet nad sebou i vším kolem sebe. Přejeme Ti, aby vše, co si v životě budeš tvořit, bylo pro Tebe zábavné, posilující a povzbudivé. Hodně sebedůvěry, lásky k sobě a smíchu Ti přejí…



Milý Lukáši,

rok se sešel s rokem a Ty se po prázdninách staneš žákem již 2. třídy. Byl to pro Tebe určitě zlomový a těžký rok. Povinnosti totiž musely zvítězit nad zábavou. Ne vždy se Ti to daří. Potom je pro Tebe obtížné zapamatovat si naučené a vidět vůbec v učení nějaký smysl.

Naučil ses docela dobře číst a čtenému textu také většinou rozumíš. Osvojil sis všechna malá i velká psací písmena, teď je potřeba je procvičovat. Seznámil ses s druhy vět a se základními slovními druhy.

V matematice se učíš tvořit čtyřmístná čísla a pracuješ se sčítacím a odčítacím hadem. V bance začínáš sčítat s perlovým materiálem.

V kosmické výchově jsi měl možnost poznat podmínky našeho života na planetě Zemi a dozvědět se řadu zajímavostí o světle, teple, vodě a vzduchu.

Lukáši, při skupinové práci se nerad podřizuješ pravidlům a zatím méně spolupracuješ s ostatními. Snaž se být platným členem skupiny, děti by to jistě s radostí uvítaly. Také Tvé zaujetí při práci není takové, jaké by i Tebe samotného uspokojovalo.

Máš před sebou dlouhou cestu k poznání. Držíme Ti palce, abys našel soustředění a zájem, což Ti vše ulehčí. Hezké prázdniny Ti přejí…
2. třída

Milá Kateřino,

rok se s rokem sešel a po prázdninách se spolu sejdeme již ve třetí třídě. Velice pěkně čteš i píšeš. Zajímá Tě český jazyk i se svými gramatickými jevy – pravidla párových, měkkých a tvrdých souhlásek. Znáš druhy vět a základní slovní druhy. Vše naučené dokážeš při svém písemném projevu také používat.

V matematice se systematicky zabýváš násobilkou, sčítáš, odčítáš, dělíš a objevuješ zákonitosti záporných čísel a odstraňování závorek. Umíš logicky uvažovat při řešení slovních úloh. Zabývala ses také převody délkových a hmotných jednotek. Pracuješ pravidelně i na geometrických úlohách.

Zajímá Tě vše kolem Tebe. Pracovala jsi se všemi nabízenými tématy a zpracovala o nich pracovní listy nebo knížečky. Mohla ses tak dozvědět zajímavosti o podmínkách života na naší planetě – o světle, teple, vodě a vzduchu.

Kačko, vidíme Tě jako ctižádostivou a pracovitou dívku. Také jsi ráda svá a nerada se ostatním podřizuješ. Někdy je však potřeba respektovat zájmy ostatních i vyslechnout dobře míněné rady. Přejeme Ti hezké prázdniny a těšíme se po nich na setkání s Tebou…



Milá Barunko,

již druhý školní rok jsi žákyní třídy Montessori. Objevuješ zajímavosti našeho rodného jazyka. Znáš druhy a třídění hlásek, pravopis ú/ů, psaní y/i po měkkých a tvrdých souhláskách. Víš, co jsou to homonyma, antonyma a synonyma. Seznámila ses se stavbou slova a správným psaním párových souhlásek. Stále ráda vymýšlíš vlastní pohádky a příběhy. Svůj písemný projev kontroluj, aby to, co už o jazyce znáš, jsi také dobře používala.

Poslední měsíc jsi trochu pracovala s násobilkou a v naší bance jsi sčítala, odčítala a dělila s materiálem čtyřciferná čísla. Báro, v životě je potřeba umět i dobře počítat, vždyť matematika je všude okolo nás. Ve 3. třídě Ti doporučuji více se na ni zaměřit.

Zajímá Tě hodně věcí kolem Tebe, příroda zřejmě stále vede. Letos jsi měla možnost poznávat podmínky pro náš život a dozvědět se zajímavé informace o světle a teple, vodě a vzduchu.

Barunko, jsi milá a komunikativní dívka.

Když budeš své práci věnovat více pozornosti a vynaložíš více chuti a vstřícnosti, uvidíš, že i Tvůj zájem bude uspokojen. Pracuj na zlepšení pořádku a systému své práce.

Hezké prázdniny Ti přejí a těší se na Tebe ve 3. třídě…

Autorka je učitelka ve třídě ZŠ Montessori v Kladně.


Jinak třeba ještě článek z http://www.kritickemysleni.cz/klisty.php?co=klisty11_slovni