| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Anketa: Nástup do mateřské školy.

Jako stromPodle času
 Celkem 37 názorů.
 ajina 
  • 

když jsem šla do školky 

(12.6.2009 9:06:35)
Mé dítě ještě do školky nešlo, ale pamatuji si sama sebe a svojí mladší sestru. Nějak už předtím nám naši říkali, jaké to bude. Hračky, děti a tak. Nevím kolik mi přesně bylo, asi 4,5 roku. Šly jsme po schodech nahoru a držely jsme se za ruce. Maruška brečela a já jí uklidňovala, že to bude dobrý. Taky jsem se bála, ale blízkost mojí sestry mě nějak uklidňovala. Je to takový strach z něčeho nového. Možná i pomohlo, že jsme se tam předtím byli podívat. Je to už skoro 30 let, ale pamatuju si to dodnes.
Odpovědět
 DaVinci 


V pohodě 

(12.6.2009 9:19:04)
Nástup do školky byl v klidu a pohodě a já jsem se už strašně těšila do práce. Ondra chodil do školky rád a ve všech směrech udělal velký pokrok. Teď končí první třídu a máme to pořád stejně.
Odpovědět
 Insula 


dvě děti 

(12.6.2009 10:01:34)
Když nastupovala dcera do MŠ bylo jejím bratříčkovi právě půl roku. Měla jsme z toho "blbý" pocit, aby si nemyslela, že jí odstrkuju. Bylo to hrozně klidné dítě, skoro až zakřiklé, kam jí člověk dal, tam jí za tři hodiny našel, ale dětstký kolektiv evidentně potřebovala. Zvládla to super. Když jsem pro ní šla, tak brečela, nechtěla domů. :-)
Syn šel letos v březnu. Ukrutný "mamánek", nechtěl být ani u babičky, takže jsem z toho měla hrůzu (pamatuji si na scény, které jsem dělala já). Nakonec to zvládnul naprosto v pohodě. Ve školce se mu líbí, tak jsem moc ráda.
Odpovědět
 Xantipa. 


Naprosto OK 

(12.6.2009 10:26:47)
Starší syn šel do školky v době narození mladšího - já byla ráda, protože se mi nedařilo skloubit spaní a aktivity obou dětí a taky - starší si chtěl hrát a s kým tedy. Vzali mi ho od září a syn se celý srpen ráno ptal - je už září?
Mladší syn - ten zas od tý doby, co začal mluvit, pořád jen žvatlal, že tam chce s bráchou a ráno jsem staršího syna nemohla s tím mladším vodit do školky, protože ten mladší okamžitě utekl do třídy a nechtěl jí domů. Dost často si ho tam nechali na celý dopoledne - ale mezi mladšími dětmi.
Zato já sama - školku jsem bytostně nesnášela, ale možná taky proto, že jsem s mamkou jezdila do školky vlakem, vstávala v 5 hodin ráno a vůbec celý ráno byl sprint - oblíkání a pak běh na nádraží, z nádraží zas sprint do školky - teda to byl opruz.
Odpovědět
 Oříšek + 2 kluci 


Když se dítě bojí 

(12.6.2009 11:02:14)
Mému synovi byly při nástupu do školky bez měsíce 4 roky. Moc se těšil ale nebyl nikdy beze mě sám a tak měl obavu a já snad ještě větší než on:-) Vyřešili jsme to takto: První den tam byl jen na dvě hodiny a pak jsem pro něj přišla. Jeho reakce byla překvapivá! Divil se co že tam dělám a že si chce ještě hrát:-) Druhý a třetí den tam byl opět jen na dvě hodiny. Pak už chodil na celé dopoledne. Celkem bez problémů, ale po 14 dnech problémy začaly. Chtěl abych tam sním byla. Tak jsme to řešili tak, že si ho vzala paní učitelka na ruku a šli mi zamávat z okna. To vždy zabralo! Po cca 3 týdnech bylo zase vše OK a syn chodí do školky rád a už tam i spí a bez problémů:-)
Odpovědět
 Jedůfka / 99,00 


Re: Když se dítě bojí 

(12.6.2009 12:11:55)
U nás to bylo se starším podobně, první den jsem tam s ním chvilku pobyla, pak jsem ho tam už nechávala samotného a všechno v pohodě prvních čtrnáct dní. Pak najednou každé ráno začal plakat. Po nějaké době jsem zjistila, že to bylo pravděpodobně proto, že nevěděl, která učitelka tam to ráno bude, střídaly se dvě, jednu měl oblíbenou, druhou vůbec. Takže tak.
Mladší byl celkem ve školkovém věku přizpůsobivý, chodil ale do jiné školky, protože jsme začali dojíždět Prahy kvůli staršímu a nebylo na výběr, byla jsem ráda,že ho vůbec do nějaké vzali, bylo všude hrozně plno. Připadalo mi to ale jak ve zlém snu. Ztrávila jsem tam s ním jeden den a nestačila jsem se divit, drezura jak ve vězení. Na povel před svačinou vyčůrat, to znamenalo všechny děti do fronty, dveře od záchoda dokořán, no některé starší děti z toho byly hodně špatné, na povel ke stolečkům nasnídat, učitelky se chovaly jako přísné hlídačky. Nejednou se stalo, že při vyzvedávání, když byli na zahradě, jsem potkala holčičku ubrečenou u branky a učitelky krafaly na lavičce zády k odemčené brance. Kdyby holčičku napadlo odejít, nikdo si toho nejspíš ani nevšim. Nebo u stejné ubrečené holčičky stála učitelka a křičela na ní, ať už toho nechá, že máma nakonec přece přijde! Na synovi tohle prostředí naštěstí viditelné stopy nezanechalo, ale nelíbilo se mi to ani trochu, tak jsem ho po nějaké době přesunula do jiné školky, kde to ale vypadalo velmi podobně, byť se předtím školka tvářila v lepším světle. Pravda, bylo tam pár dobrých duší, ale ty tam nebyly pořád, učitelky se poměrně často střídaly i mezi třídama, no prostě nebylo o co stát. Jenže do dobrých školek bylo pro nás nepražáky dostat se nemožné, na vesnici jsem ho dát nemohla, tady fungovala školka do čtyř a od tří by tam byl už sám, nestíhala bych ho vyzvedávat. Doslova vysvobozením pro nás byl nástup do školy, i když dítko srpnové, o odkladu jsem neuvažovala ani na chvilku.
Odpovědět
 Ema64 
  • 

MŠ 

(12.6.2009 14:14:50)
Synek nastupoval do školky hned den po svých narozeninách - od 1. září. Předem jsme mu o školce povídali, jak to tam chodí, kdo a co tam bude, měli jsme knížku s říkankami, která ho provedla celým dnem. Zpočátku chodil na půl dne (tj. po obědě domů). První den proběhl naprosto klidně, druhý den už to bylo horší - už věděl, do čeho jde. Třetí den ještě horší - i nějaký ten pláč proběhl. Ale je to "panna" a tak jak si zvykne na určitou pravidelnost a řád, není problém a naopak vyžaduje, aby všechno šlo podle naučeného režimu. A tak jsme se po pár dnech "zajeli" a od té doby v pohodě. Má své kamarády a v mnohém je školka přínosem. Přece jenom, když dítko vidí, že vrstevníci něco nějak dělají, je daleko ochotnější je napodobit, než se nechat přesvědčit rodičovským vysvětlováním:-)
Odpovědět
 gajka111 


Syn měl velké problémy 

(12.6.2009 14:49:06)
Syn /t.č. 5 let/ měl velké problémy. Také jsme doma o školce začli kolem jeho 3 narozenin mluvit, bylo mi na počátku června a šel od září, říkali, jak a co, upozorňovali,ž e tam nebudou rodiče atp. Od září začal poté chodi, zpočátku na 2 hodiny (skoro 2 měsíce), déle se to nedalo, plakal a plakal, nezapojoval se, nic nepil ani nejedl. Na konci 2. měsíce objevil plátěný domek, co měl i v herně, tam si prý zalézal a vydržel tam i hodinu, nedal se na ni nalákat ven. Doma často plakal, když se o školce mluvilo, asi tak 2x se ráno i vzbudil už kolem 4h, že tam nechce. Musel ho tam vodit manžel, já bych to asi psychicky neunesla. Manžel šel do práce od listopadu, já už pracovala, byla nutnost, aby tam chodil aspoń na dopoledne, takže jsme zkoušeli dále. Od listopadu pak šel na 4 hodiny až do oběda. Před vánocemi už jsem myslela, že to prostě nemá smysl zkoušet dále, nic tam nejedl, nepil, jen seděl a koukal nebo si malinko hrál sám. Pí učitelky se myslím snažili, ale on plakal prý i když se šlo ven, či do jiné herny, prostě jakmile změna. Jinak byl mimo školku vcelku společenský, na hřišti si nás rodičů nevšímal (jen tam museli být). Naštěstí ho mohla babička na střídačku s manželem vyzvedávat po obědě, spaní jsme ani nezkoušeli...po svátcích se to malinko zlepšilo, kdyby ne, tak bychom asi opravdu ho v lednu stáhli a zkusili se domluvit s babičkou a nakombinovat půl úvazky atp. protože byl opravdu z toho dost špatný, ale kupodivu se to začlo malinko zlepšovat a tak od února se začal zapojovat, zkamarádil se a koncem školního roku tam i párkrát vcelku bez problémů přepsal. nyní tedy chodí už 2. rok, stále se tam "netěší", tj. má radost, když je víkend či "volný den" jak on říká, ale má tam oblíbené kamarády i ze starších oddělení, spolupracuje, vymýšlí i dárky pro pí učitelky, těšil se i na výlet do zoo a dokonce půjde se staršími dětmi na závody v atletice. Zpětně si říkám, že prostě nebyl na školku zralý, možná, že od 4 let by to snášel lépe, nevím...uvidíme, co druhé dítko.
Odpovědět
 Pavla 
  • 

Re: problém - věkově smíšená třída 

(12.6.2009 15:39:43)
syn nastupoval ve 3 letech, mladšímu bráškovi bylo 1/2roku. moc netušil, co se bude dít. nastoupil do věkově smíšené třídy a ukázalo se to jako obrovský problém starší děti, které se spolu znaly, strašně zlobily, lítaly po třídě, syn se bál, teda, spíše byl ve stresu. Nebrečel, ale viděla jsem na něm, že ve stresu je. Druhý týden se to projevilo, ve třídě celý den plakal, nepochybně mu vadil hluk, chaos. Doma zvracel. Nástup se nevydařil. Učitelky se střídaly, protože ta jejich onemocněla, problémy se neřešily. Naštěstí se v říjnu dostal do školky v místě bydliště. A třída samých 3letých (max 4letých) dětí byl doslova balzám. Bylo to naprosto jiné. Učitelky klidné, milé, dokázala děti zaujmout, atmosféra školky rodinná, klidná, vstřícná. Syn na ni dodnes moc rád vzpomíná, celá školková léta si strašně moc užil.
Odpovědět
 gajka111 


Re: problém - věkově smíšená třída - souhlas 

(15.6.2009 8:34:58)
To je pravda, bylo to podobné, věkově smíšená tříd a syn si často stěžoval, že je tam křik a velký rámus a že mu to vadí...přičemž samozřejmě na hřišti i doma rozhodně nepatří k tě nejtižším, ale ten mumraj, byl na něj asi moc....mají tam spojené hernou 2 oddělení a děti často chodí sem a tam...asi to prostě na něj bylo moc
Odpovědět
 Linda 
  • 

Re: Syn měl velké problémy 

(12.6.2009 19:46:26)
Měli jsme to podobné, syn nastupoval od čtyř let a jen na čtyři hodiny a velmi trpěl téměř celý první rok, nesnášel jakékoliv změny (učitelka, třída, školkové akce), v noci se budil nebo křičel ze spaní, s pláčem se probouzel a plakával i cestou do školky. Pomohlo až když nastoupil o rok a půl později mladší bratr a já šla do práce. Myslím že důvody byly dva - nebyl sociálně zralý a vycítil možnou alternativu (byla jsem doma s mladším). Pokud bych řešila stejnou situaci znovu, po měsíčním neúspěchu bych docházku na rok odložila. Bohužel jsem poslechla "zkušené" rady, že když už jsme začli, musíme vydržet, že by to pak bylo horší. S odstupem si myslím, že ne, celý rok byl naprosto zbytečný stres pro celou rodinu.
Odpovědět
 Lucie Poláková 


Re: Syn měl velké problémy 

(14.6.2009 8:42:18)
Nástup do školky se nevydařil. V srpnu se nám narodila dcera a od září šel syn ve svých 3,5 letech do školky. Byl to stres - smíšená třída 28 dětí a 1 učitelka, hluk, chaos. První dny plakal, schovával se. Postupně si trochu zvykl (ráno ho vodil manžel), ale nikdy tam nešel rád, hrál si sám, do kolektivu se nezapojil. Pak přišly časté nemoci, (předtím byl zdravý jak řípa), které nás provázely celý školní rok, poslední 2 měsíce už tam vůbec nechodil, lékaři to z důvodu oslabení nedoporučily. Už jsem uvažovala o změně školky, ale manžel tvrdí, že to školkou není. Asi nebyl dost zralý a k tomu těžce nesl narození sourozence. Uvidíme příští rok.
Odpovědět
 Duslik 


Re: Syn měl velké problémy 

(14.6.2009 22:39:04)
U nás to také byla katastrofa. Domík na mně nebyl příliš fixovaný. Když jsem se s ním šla podívat do práce a potřebovala jsem něco na ambulanci tak zůstal se staniční sestrou a vůbec mu nevadilo, že je tam sám. Do školky se těšil a tak jsem si říkala, že to určitě zvládne bez problémů. Do MŠ nastoupil poslední týden v říjnu, 2měsíce před 3.narozeninami. Prvních 3dny jsem ho vyzvedla před obědem, pak 2x po obědě a pak už ho vyzvedávala babička(nastoupila jsem totiž do práce). První den šel bez pláče, ale druhý den to začalo. Asi 14 dní skoro nic nejedl, odmítal pití (nechtěl čaj, tak si 2 měsíce nosil z domova džus, než přišel na to že čaj se dá taky pít), ráno jsme chodili s pláčem, během noci se tak 3x probudil s brekem - toto trvalo asi 3měsíce.Pak si trošku zvykl, ale žádná sláva to nebyla. Sice už nebrečel, ale nechtěl do školky chodit. Od února začal po obědě i spát(babička šla na plánovanou operaci). Koncem března dostal zánět průdušek a byl 14dní doma a pak jsme ráno opět chodili s brekem. Ke konci školního roku se to zlepšilo. Nyní chodí druhým rokem a snad je ve školce spokojený. Sice říká, že do školky nepůjde, ale o víkendu si stěžuje, že chce chodit do školky pořád. Má před sebou ještě 2 roky než půjde do školy, ale asi se nikdy nestane, že by mi vynadal, že jdu brzy a že si chce ještě chvíli hrát.

Laďka
Odpovědět
 Gabča, dcera 6/06 
  • 

Školka 

(13.6.2009 10:06:36)
Tak náš nástup do školky byl takový - první den nám dcera neřekla ani ahoj a zmizela v davu dětí, ale podruhé a dosud řve jak pavián a my musíme utíkat... :( Je to pro mě - pro matku hrozné. Chce se mi brečet taky. Pak sice příjde domů a řekne, že ve školce bylo fajn, ale další den zase jít nechce... A to se do školky tak těšila :(
Odpovědět
 pavla 2 deti 
  • 

Re: Školka 

(13.6.2009 15:44:53)
Starsi dcera nyni 14.leta byla od mala"cestovatel"nevadilo ji byt u babicek..Takze sla proste do skolk,zamavala z okna a odpoledne jsem ji vyzvedavala..Zadne slzy,zadne zkouseni..u nas to ani jinak neslo ,hlidaci babicky nemame a praci jsme oba meli na cely uvazek.Bylo ji neco malo pres 3 roky.Syn nastupoval taky tak a taky rovnou a ac vic mazlici a zavisli,taky v pohode..Silene jsem litovala ty maminky,co predavaly brecici deti a musely utikat do prace.Muj syn si "vzal na starost"jednu takovou holcicku,chodili jsme rano stejne a on na ni v satne vzdycky cekal,vzal ji za ruku a rikal jak si spolu budou hrat..pomohlo to holcice i mamince..Skolka byla fajn a jsem za to moc a moc rada :)
Odpovědět
 Janule 
  • 

MŠ 

(13.6.2009 21:39:44)
Naše dcera šla do školky ve třech letech, vůbec se jí tam nechtělo. Asi týden ráno plakala, seděla pod stolem a nezapojila se do ničeho. Vzpomněla jsem si na svojí školku, já sedávala pod klavírem :-) A to jsem do školky nastupovala až ve 4 letech. Vyzvedávala jí paní na hlídání po obědě, dávali jsme jí tam až na devátou, i přesto se její vztah ke školce změnil až za několik měsíců. To už se do školky těšila, měla tam kamarádky, oblíbené učitelky. Většinou chtěla vyzvedávat po obědě (spávala tam tak 2-3 x do měsíce). Na školku jsme měli štěstí, bylo to tam prima.
Odpovědět
 Eva, 2děti 
  • 

Krušný nástup 

(14.6.2009 9:43:19)
U nám byl nástup no MŠ velmi krušný, nejspíš i proto, že jsem byla doma se svým synem, kterému byly tenkrát 3 měsíce.
První den mé dcery v MŠ vypadal takto:ráno jsme přišli,dcera se ode mne ani nehla.Jako každý rok i tento přišla přivítat děti do školky paní starostka s dalšími členy obce.Všechny děti seděli na koberci bez rodičů,jen Anička tam musela mít mě.Celou dobu co jsem byla ve školce Anička pobrekávala,mluvila jsem o tom s paní učitelkou a říkala jsem, že jí asi vezmu domu, a ona na to,že jí chytí a já že mám utíkat.Bylo to pro mě hrozné!Břečela jsem skoro celé dopoledne,cítila jsem se jako nejhorší máma na světě.Anička ve školce během dvou minut přestala plakat,sedla si ve školce na jedno místo na koberci a tam proseděla celé ty hodiny až do oběda. A tak to bylo celé září. Ráno plakala (já pak taky plakala) a ve školce celé ty čtyři hodiny seděla na svém místečku a nehrála si a nemalovala,prostě nic. Na konci září začala být nemocná. Vždy ve školce vydržela maximálně týden a zase nemoc,tak jsem jí nechala doma a poslala jí do školky až v únoru.To byla velká změna.Ráno sice pořád plakala,ale ve školce si už začala hrát a spolupracovala. Teď už je předškolačka. Do školky se jí sice pořád nechce, ale je tam ráda.
Teď od září jde do školky můj syn. Vím jistě, že pokud mi paní učitelka řekne, já ho chytim a vy utíkejte, určitě uteču, ale i s ním!!!
Eva
Odpovědět
 majdik21 


Re: Krušný nástup 

(14.6.2009 13:42:56)
Naší Majdičce jsou tři roky,musím chodit do práce a tak nám nezbylo nic jiného než ji dát do jesliček.Ze začátku na zvykání po dvou hodinách jsem si pro ni šla a byla v pohodě.Když jsme vyděly že nemá problém tak jsme ji tam nechavaly uz do oběda,také v pohodě.Po dvou měsících jsme s maniželem usoudily že ji tam necháme už na celej den když s tím nemá problém.Odpoledne jsem si pro Majdičku přišla a prý brečela když musela jít spinkat.Ráno když vstávala tak my brečela že nechce do jesliček připadala jsem ssi jak macecha,ale neustále jsem ji vysvětlovala že tam musí chodit,protože maminka s tatínkem chodí do práce.V práci jsem se stresovala no prostě hrůza.Dneska Majdička chodí do jesliček s tím že nebrečí ale říká že tam nechce.V září jde do školky tak doufám že to bude lepší.
Odpovědět
 ujinka 


Re: Krušný nástup 

(15.6.2009 10:14:24)
Evi, taky jsem si poplakala
Odpovědět
 Miska+2 kluci 


Školka nadvakrát 

(14.6.2009 12:55:46)
Náš syn nastupoval do školky dvakrát. Poprvé když mu byly 3 roky, já byla těhotná ale chodila do práce - takže do školky musel. Každé ráno brečel, já musela utíkat. Občas zabral malý úplatek, že když bude statečný tak odpoledne dostane to a to ...
Časem se to zlepšilo, ale v kolektivu se nezapojoval, necvičil, nekreslil prostě si jen hrál. Po 3a1/2 měsících se nám narodil druhý kluk a jelikož jsme z vesnice a do školky chodil do 5km vzdáleného města - neměl ho tam kdo vozit, tak zůstal doma. Znovu nastoupil do školky těsně před pátými narozeninami. Tentokrát to bylo lepší, i také tím, že jezdíme společně s jeho kamarádkou. Má tam kamarády, baví ho co malují nebo vyrábějí. Akorát teď skoro na konci roku začal děsně vyvádět. Musím dostatečně rychle odejít, nebo začne hystericky brečet, že tam nechce. Nevím co dělat, protože odpoledne mi říká proč jdu tak brzy. Ty ranní scény jsou hrozné.
Odpovědět
 Blažka + Jája a Mája 10/04 


dvojčátka 

(14.6.2009 21:46:10)
Holky nastupovaly do školky v necelých 4 letech a zřejmě tím, že jsou 2, tak to zvládly naprosto bez problémů. Po příchodu do školky se s náma ani nerozloučily a už byly ve třídě a asi týden mi odpoledne pobrekávaly, že chodím brzo a ony si nestihly pohrát na zahradě . Pár raních zádrhelů už taky byly, protože musíme do školky dost brzo, ale paní učitelka to vždy s klidným srdíčkem a úžasným přístupem zvládne. Taky určitě pomohlo to, že jsme před nástupem několikrát školku navštívily (divadelní představení, hry na zahradě)
Odpovědět
 amy 
  • 

Školka naštěstí jen na 1 rok 

(15.6.2009 8:07:41)
Syna jsme se snažili do školky dostat od 3 let, ale bohudík nám ho vzali až jako předškoláka. Syn se do školky těšil, od malička byl hodně společeský, v kolektivu se cítil jako ryba ve vodě. Chodil bez problémů do jeslí a pak do miniškolky (kde byly 3 děti). Do školky se těšil, protože tam bude víc dětí a půjde líp hrát "chodí pešek okolo" a "zlatá brána otevřená" (ve 3 dětech tyhle hry neměly moc smysl). Nadšení ze školky nás všechny přešlo během prvního týdne. Paní učitelka byla sama na 26 dětí, mnohdy od 7:30 do 18:00, za ten den toho měla až až. Syn byl zvyklý z miniškolky i domova na hodně akcí, pořád někam chodili (muzea, divadla, výstavy), ve školce nechodili nikam. To mu hodně chybělo. Program děti prakticky ani nemají, ve školce si prostě mají hrát a hotovo. Celý den vlastně vypadá tak, že ráno jsou děti zahnány do herny a odpoledne na zahradu. Koncem května došly naší paní učitelce nervy a hodila se marod, takže teď jsou buď oddělení spojená (tzn.1 učitelka a asi 45 dětí) nebo tam chodí na výpomoc studentky VŠ (ani jedna děti samozřejmě za tu chvíli nezná). Těžko říct, která varianta je horší. Mě dost mrzelo, že zatímco v jeslích i miniškolce jsme dostávali o synovi informace, co mu jde, co nejde, na čem zapracovat..., ve školce nic takového není, protože paní učitelka si jich v tom počtu vůbec nestíhala blíže všímat. Takže syn ačkoli šel do školky natěšený, dost rychle ho to přešlo. Do školky sice chodí bez breku a scén, ale i bez jakéhokoli nadšení. A to nás samozřejmě mrzí, když si vzpomenu, jak nás každé ráno popoháněl do jeslí a do miniškolky a srovnám to s tím, jak chodí školky:-( Do září to prostě musíme vydržet.
Odpovědět
 amy 
  • 

Re: Školka naštěstí jen na 1 rok 

(15.6.2009 8:30:11)
Nevím, co chceš slyšet na ty finance, ale problém byl s místy ve školce. Bydlíme na Praze 6, kde se v posledních letech dost stavilo, takže situace se místy ve školkách tady vůbec není růžová. Vlastně se ani moc nedá mluvit o výběru.
Odpovědět
 amy 
  • 

Re: Školka naštěstí jen na 1 rok 

(15.6.2009 9:34:29)
Páni Milado, já vůbec netušila, že máš takový přehled o našich financích. Nejsi náhodou můj bankovní poradce? Jinak zkoušeli jsme i soukromé školky a i ty jsou narvané, dostali jsme se na 3.místo pod čarou. Situace, kdy dostat dítě do soukr.školky nebyl problém, je bohužel asi už 6 let stará informace. Teď praskají ve švech i soukromé školky.
Program školky se nám líbil, protože byl inzerován ten, který fungoval se dvěma učitelkama, s jednou byl nerealizovatelný (to že bude 1 učitelka jsme se dozvěděli koncem listopadu, do té doby nám stále tvrdili, že paní učitelka je nemocná, ale už brzo se vrátí).
Problém přeplněnosti školek není jen na Praze 6, ale asi v celé ČR. Jediný, kdo neměl problém dostat ani jedno dítě do školky, je kamarádka, co žije v Mikulově.
Odpovědět
 amy 
  • 

Re: Školka naštěstí jen na 1 rok 

(15.6.2009 8:33:36)
Navíc celkově prblémy se školkou vznikly právě z důvodu jediné učitelky (nic jí nezazlívám, plně chápu, že toho na ní bylo moc). Ještě 2 roky předtím tam běžně fungovaly 2 učitelky, ale pak od září byla jedna nemocná a druhé nesehnali výpomoc. V prosinci jsem se z neoficiálních zdrojů dozvěděla, že paní ředitelka asi chtěla ušetřit, takže několik učitelek buď propustila nebo jim doporučila nemocenskou.
Odpovědět
 Lída+2 


Re: Školka naštěstí jen na 1 rok 

(15.6.2009 13:34:13)
No manžela bratránek má přítelku a ta dělá ve školce a to je teda něco....:-) TAm bych chtěla být jako dítě.
Bratránek líčí co a kde upravoval...dokonce mají od letošníhoškolního roku pidi linku a vaří~t~~t~~t~ i vodu natáhl níž,aby tam ty špunti dostali.
Odpovědět
 piskutek 


Re: Školka naštěstí jen na 1 rok 

(15.6.2009 22:40:51)
Dcerka šla do školky ve 3 letech. Předtím nikdy nevštívila žádnou miniškoličku ani nechodila na zvykání. Hned první den tam byla 8,5 h. Byl pátek,dcerka tam byla jako první. Paní uč.(za ty roky praxe už hodně vystresovaná,tu jsem jako malá měla i já) jí bafla za ruku,a vedla jí do třídy (spíš táhla) malá začala plakat a já se na nic nezmohla. Jen jsem jí řekla, že pro ní přijdu. Když jsem byla u branky volala na mě paní ředitelka, že už dcerka neplačea hraje si. Odpoledne byla v pohodě. V pondělí ráno tam už byla její třídní pani učitelka, malou vzala s úsměvem do náruče a dcerka nám ani nezamávala. Do školky chodila ráda problém s ní nikdy nebyl. Za chvíli nás čeká nástup se synem. Moc se toho bojím, protože to je strašnej mamánek. Zatím ho hlídá babička, ale on vždycky vycítí kdy jdu do práce a začne být mrzutý, ke všemu odmítavý, k babi nechce, strašně brečí...~;((Po nějaké době se sice uklidní, ale já se citím strašně...nejspíš vycítí ten muj vnitřní neklid a proto se tak chová...
Odpovědět
 Jaroslava Kubová 


září kruté, potom ok 

(15.6.2009 9:21:21)
Náš syn nastupoval do školky, když mu byly necelé tři roky. První den byl v pohodě - v poledne jsme volali, jak to vypadá, paní učitelka ho pochválila a řekla, že ho tam můžeme klidně nechat i na spaní. Když jsme si pro něj odpoledne přijeli, byl spokojený, vyprávěl, jak si celý den hrál s dětmi a že to bylo moc fajn. Tato spokojenost vydržela jen do chvíle, než jsem řekla, že zítra tam půjde zase. V ten okamžik začal plakat, že už tam nechce, že se mu tam vůbec nelíbí apod. Plakal každé ráno, celý měsíc. Já brečela doma do polštáře a hledala jsem způsob, jak toto trápení zmírnit. Nastoupila jsem do práce, takže varianta, že bych ho nechala doma ještě pár měsíců, přicházela v úvahu až jako poslední. Samozřejmě jsem hlídala, jestli se nezačne znovu počůrávat, jestli nezačne koktat, bát se apod. To bych neváhala a s prací bych skončila. Zůstalo "jen" u pláče. A i na ten jsme časem našli lék: když už jsem nevěděla, jak ho uklidnit, vzala jsem do ruky kalendář, a ukazovala jsem mu: podívej, dnes je pondělí, až se vrátíš domů, budeš mít jeden den za sebou, budou na nás čekat ještě čtyři dny, ale pak přijde sobota a neděle, a to budeme doma spolu celý čas. Otočila jsem list, ukázala mu, že tak to bude pořád, že vždycky bude čas, kdy budeme spolu. Zabralo to! Koupili jsme mu svůj kalendář, vyznačila jsem mu tam kromě víkendů i všechny prázdniny, a on pak byl v pohodě. Každý den po návratu ze školky chtěl ukázat, co už máme za sebou, kolik dní před sebou apod. Asi pro něj bylo důležité, aby věděl, že spolu budeme i nadále trávit více času, že bude doma. Od té doby se začal do školky dokonce těšit :-)
Odpovědět
 Lenie 


pohoda 

(15.6.2009 9:32:01)
U nás zatí chodí do školky jen starší dcerka. Podařilo se nám jít do školky když měla necelé tři roky, vzali nám ji v pololetí. Taky byl pláč, ale proto, že jsem pro ni přišla brzy :o) Další rok začala chodit do jiné školky, kde to bylo také bez problémů a teď chodí do třetí školky (páč jsme se stěhovali) a je to super. Ve třídě je jich jen asi 16, mají výbornou paní učitelku, která si dětí hodně všímá. Vždycky řekne, co Klárce šlo, co ne. V čem je šikovná, co zlepšit, atd. Teď nás od září čeká nástup do školky i u mladší dcerky. Věřím, že to bude též v pohodě. Bude tam mít sestřičku. A navíc, díkybohu, obě naše cácorky jsou hodně společenské, hned se připojí ke kolektivu, takže u nás školka zatím opravdu v klidu.
Odpovědět
 Lucinda05 


školka v pohodě 

(15.6.2009 12:37:38)
Moje dcera nastupovala do školky ve třech letech a zvykání proběhlo nad očekávání rychle a hladce. Dokonce v prvních dnech, kdy tam podle předem dohodnutého plánu měly nové děti zůstávat jen hodinu, později dvě hodiny atd., se mnou odmítala jít domů s tím, že si ještě chce hrát. Ani po adaptační době, kterou jsme navíc narušili odjezdem na dvoutýdenní dovolenou, se žádné problémy nevyskytly, do školky se vždy těšila a těší, naopak je smutná, když je nemocná a zůstává doma. Podotýkám, že doma je ale taky spokojená a věnuju se jí, jak to jde.
Za pohodový nástup do školky podle mě vděčíme dvěma faktorům: za prvé jsme měli šťastnou ruku při výběru školky. Není na místě dělat školce reklamu, takže nebudu jmenovat, ale je to klasická státní školka, ovšem výborně vedená, na učitelkách je vidět, že mají velmi pozitivní vztah k dětem a že se jim věnují usilovně, s chutí a zkrátka nadstandardně. Školka je i dobře vybavená, chutně tam vaří, zkrátka fakt není co vytknout, ani se nedivím, že se tam dětem líbí. Jako druhý podstaný důvod, proč si moje dcera na školkový režim snadno zvykla,vidím to, že již asi rok před nástupem do školky pobývala jednou týdně cca 3 hodiny u placené paní na hlídání, která před odchodem do penze pracovala mnoho let jako učitelka v MŠ. Takže když měla v péči mojí dceru a svého vnoučka a event. i jedno další dítě, vytvořila vlastně takovou miniškoličku a pro moji dceru to byla zřejmě výborná příprava na MŠ.
Za jediný a zřejmě neřešitelný problém považuji časté virózy a podobná onemocnění, která si děti ve školce předávají. Člověk si myslí, že když mu přijmou dítě do školky, má vyhráno a hurá do práce... ale v našem případě to tak bohužel není. Cca polovinu roku jsem s dcerkou strávila doma. Ale to už je jiná kapitola, týkající se nezodpovědnosti rodičů, kteří klidně vodí do školky nemocné děti a nechají je prskat bacily na ostatní.
Odpovědět
 Linda 
  • 

Taky v pohodě až na ty nemoci 

(15.6.2009 15:08:53)
My měli taky asi štěstí na školku, dcera nastoupila ve 3 letech a i když nástup pro ni byl určitý stres, nikdy naštěstí nedělala přímo "scény" a po týdnu si zvykla. Co nás po nástupu do školky trápí nejvíc, jsou nemoci :-( Do té doby zdravé dítě má od nástupu do kolektivu totálně rozhozenou imunitu, antibiotika od října 2008 již 4x (!) a kolikrát už jsem z tohoto důvodu váhala, máme-li tu školku opravdu zapotřebí. Zatím to nevzdáváme a doufáme, že se dcera "promoří" a bude líp...
Odpovědět
 inule 
  • 

Re: Taky v pohodě až na ty nemoci 

(15.6.2009 22:55:09)
Zase je možná lepší, když si vybere ty nemoci ve školce (tím si časem obrní imun. systém) a ve škole pak nebude tak často chybět ;-)
Odpovědět
 Lucie Poláková 


Re: Taky v pohodě až na ty nemoci 

(16.6.2009 17:56:54)
Já už jsem z těch nemocí taky na zhroucení, před nástupem do školky byl syn vážněji nemocný max. 1x ročně, nyní má od září 2008 již 6. atb. Prý to je nutné zlo prvního roku ve školce, ale já se ptám, zda tedy není školka jako instituce (nemyslím jen tu naší) zdravotně závadné zařízení a zda by s tím hygienik neměl něco dělat? Já si myslím, že ty časté nemoci děti neposílí, ale ještě více je oslabí.
Odpovědět
 pernicka,12/05,5/08 


Re: Taky v pohodě až na ty nemoci 

(18.6.2009 9:12:14)
Taky sem o tom přemýšlela, že je ta naše pořád na hromadě, a my vlastně taky celá rodina to chytáme pořád dokola, ale snad se to zlepší. sice se snažím dávat vitamíny a všechno možné, ale zatím bez efektu. Ale co slyším a čtu všude možně je to tak ve většině případů s těmi nemocemi. Až je mi těch dětí líto co už spolykaly za tento školní rok léků.~n~
Odpovědět
 pernicka,12/05,5/08 


U nás pohoda 

(18.6.2009 9:06:12)
Dcerka chodí od 10/2008 a měli sme z toho strach tak sme první den šli s manželem s ní, s tím, že tam chvíli můžeme být, aby se osmělila. Jenže jen sme přišli, dcera vlítla do třídy a poslala nás domů - Tak už bězte! - my sme jen polkli a čekali sme jestli paní učitelka nezavolá nebo něco. NIC a tak to je vlastně celou dobu. Je velice společenská a bylo vidět, že zapojení do kolektivu jí vůbec nedělá problém, asi 2x si cvrkla do kalhotek, ale to jen z toho, že prostě má něco důležitého na práci tak jde na poslední chvíli. Paní učitelka je úžasná, má ji moc ráda, vše co řekne platí, takže Andrejka se do školky pořád těší.
Jedině mi vadí ty nemoci, byla hodně často nemocná, prakticky až do teď střídavě 2týdny blbý 3 týdny dobrý, takže sme si užili celá rodina, ale prý je to první rok normální než si dítě zvykne na nové prostředí a bacily. Takže u nás školka bezva, bezva, bezva.
Odpovědět
 pernicka,12/05,5/08 


ještě k tomu 

(18.6.2009 9:08:37)
.. naše Andrejka nastupovala ještě jí nebyli 3 roky, nastupovala v říjnu a 3 roky slavila až 17.12. takže to jen dodatek k mému příspěvku.
Odpovědět
 Gabcule 


ty pocity matek uz take znam 

(27.10.2009 10:12:15)
Po precteni vasich prispevku jste mi teda nasadili poradneho brouka do hlavy.

Nas syn bude mit v listopadu 3 roky,takze behem zari a rijna mohl chodit do skolky jen 5x mesicne.Tim,ze poprve nastoupil az 10 den po chodu skolky a vsechny deti tam chodily uz od zacatku kazdy den (smisena trida-nektere i z predchozich let),tak si tam hraval sam (prozatim si kamarada nenasel),tak i presto to bylo v pohode.Prvni den byl do obeda,pak uz tam i spaval.Od vcerejska uplny obrat-hystericky plac,ze do skolky nejde.Po vyzvednuti jsem se dozvedela,ze tam vydrzel jecet vkuse hodinu.Dnes rano opet to same,mozna jeste o neco horsi.Nepomohlo ani jakekoliv chlacholeni,ze odpoledne prijde babi,kterou zboznuje ci ze budeme spolu delat to ci ono.Jsem v 18 tt tehotenstvi a vcerejsi den me tak rozhodil,ze jsem se nemohla v praci soustredit poradne na praci a mela jsem poradnou vichrici v brise-fakt to bylo silene a to jsem z tech matek,ktere sve dite miluji nadevse,ale nedovoli jim vse,co si usmysli.Doufam,ze to nedojde do stadia,jak nektere matky psaly,ze jim zacalo dite zvracet,prestalo jist atd. ale ze se vse co nejdrive v dobre obrati,jinak nevim co dal...
Odpovědět
Máme rádi miminka

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.