Syn měl velké problémy

Syn /t.č. 5 let/ měl velké problémy. Také jsme doma o školce začli kolem jeho 3 narozenin mluvit, bylo mi na počátku června a šel od září, říkali, jak a co, upozorňovali,ž e tam nebudou rodiče atp. Od září začal poté chodi, zpočátku na 2 hodiny (skoro 2 měsíce), déle se to nedalo, plakal a plakal, nezapojoval se, nic nepil ani nejedl. Na konci 2. měsíce objevil plátěný domek, co měl i v herně, tam si prý zalézal a vydržel tam i hodinu, nedal se na ni nalákat ven. Doma často plakal, když se o školce mluvilo, asi tak 2x se ráno i vzbudil už kolem 4h, že tam nechce. Musel ho tam vodit manžel, já bych to asi psychicky neunesla. Manžel šel do práce od listopadu, já už pracovala, byla nutnost, aby tam chodil aspoń na dopoledne, takže jsme zkoušeli dále. Od listopadu pak šel na 4 hodiny až do oběda. Před vánocemi už jsem myslela, že to prostě nemá smysl zkoušet dále, nic tam nejedl, nepil, jen seděl a koukal nebo si malinko hrál sám. Pí učitelky se myslím snažili, ale on plakal prý i když se šlo ven, či do jiné herny, prostě jakmile změna. Jinak byl mimo školku vcelku společenský, na hřišti si nás rodičů nevšímal (jen tam museli být). Naštěstí ho mohla babička na střídačku s manželem vyzvedávat po obědě, spaní jsme ani nezkoušeli...po svátcích se to malinko zlepšilo, kdyby ne, tak bychom asi opravdu ho v lednu stáhli a zkusili se domluvit s babičkou a nakombinovat půl úvazky atp. protože byl opravdu z toho dost špatný, ale kupodivu se to začlo malinko zlepšovat a tak od února se začal zapojovat, zkamarádil se a koncem školního roku tam i párkrát vcelku bez problémů přepsal. nyní tedy chodí už 2. rok, stále se tam "netěší", tj. má radost, když je víkend či "volný den" jak on říká, ale má tam oblíbené kamarády i ze starších oddělení, spolupracuje, vymýšlí i dárky pro pí učitelky, těšil se i na výlet do zoo a dokonce půjde se staršími dětmi na závody v atletice. Zpětně si říkám, že prostě nebyl na školku zralý, možná, že od 4 let by to snášel lépe, nevím...uvidíme, co druhé dítko.