Re: Syn měl velké problémy

U nás to také byla katastrofa. Domík na mně nebyl příliš fixovaný. Když jsem se s ním šla podívat do práce a potřebovala jsem něco na ambulanci tak zůstal se staniční sestrou a vůbec mu nevadilo, že je tam sám. Do školky se těšil a tak jsem si říkala, že to určitě zvládne bez problémů. Do MŠ nastoupil poslední týden v říjnu, 2měsíce před 3.narozeninami. Prvních 3dny jsem ho vyzvedla před obědem, pak 2x po obědě a pak už ho vyzvedávala babička(nastoupila jsem totiž do práce). První den šel bez pláče, ale druhý den to začalo. Asi 14 dní skoro nic nejedl, odmítal pití (nechtěl čaj, tak si 2 měsíce nosil z domova džus, než přišel na to že čaj se dá taky pít), ráno jsme chodili s pláčem, během noci se tak 3x probudil s brekem - toto trvalo asi 3měsíce.Pak si trošku zvykl, ale žádná sláva to nebyla. Sice už nebrečel, ale nechtěl do školky chodit. Od února začal po obědě i spát(babička šla na plánovanou operaci). Koncem března dostal zánět průdušek a byl 14dní doma a pak jsme ráno opět chodili s brekem. Ke konci školního roku se to zlepšilo. Nyní chodí druhým rokem a snad je ve školce spokojený. Sice říká, že do školky nepůjde, ale o víkendu si stěžuje, že chce chodit do školky pořád. Má před sebou ještě 2 roky než půjde do školy, ale asi se nikdy nestane, že by mi vynadal, že jdu brzy a že si chce ještě chvíli hrát.

Laďka