Názory k článku Anketa: Nástup do mateřské školy.

Taky sem o tom přemýšlela, že je ta naše pořád na hromadě, a my vlastně taky celá rodina to chytáme pořád dokola, ale snad se to zlepší. sice se snažím dávat vitamíny a všechno možné, ale zatím bez efektu. Ale co slyším a čtu všude možně je to tak ve většině případů s těmi nemocemi. Až je mi těch dětí líto co už spolykaly za tento školní rok léků.

Dcerka chodí od 10/2008 a měli sme z toho strach tak sme první den šli s manželem s ní, s tím, že tam chvíli můžeme být, aby se osmělila. Jenže jen sme přišli, dcera vlítla do třídy a poslala nás domů - Tak už bězte! - my sme jen polkli a čekali sme jestli paní učitelka nezavolá nebo něco. NIC a tak to je vlastně celou dobu. Je velice společenská a bylo vidět, že zapojení do kolektivu jí vůbec nedělá problém, asi 2x si cvrkla do kalhotek, ale to jen z toho, že prostě má něco důležitého na práci tak jde na poslední chvíli. Paní učitelka je úžasná, má ji moc ráda, vše co řekne platí, takže Andrejka se do školky pořád těší.
Jedině mi vadí ty nemoci, byla hodně často nemocná, prakticky až do teď střídavě 2týdny blbý 3 týdny dobrý, takže sme si užili celá rodina, ale prý je to první rok normální než si dítě zvykne na nové prostředí a bacily. Takže u nás školka bezva, bezva, bezva.

Zase je možná lepší, když si vybere ty nemoci ve školce (tím si časem obrní imun. systém) a ve škole pak nebude tak často chybět ;-)

My měli taky asi štěstí na školku, dcera nastoupila ve 3 letech a i když nástup pro ni byl určitý stres, nikdy naštěstí nedělala přímo "scény" a po týdnu si zvykla. Co nás po nástupu do školky trápí nejvíc, jsou nemoci :-( Do té doby zdravé dítě má od nástupu do kolektivu totálně rozhozenou imunitu, antibiotika od října 2008 již 4x (!) a kolikrát už jsem z tohoto důvodu váhala, máme-li tu školku opravdu zapotřebí. Zatím to nevzdáváme a doufáme, že se dcera "promoří" a bude líp...

Moje dcera nastupovala do školky ve třech letech a zvykání proběhlo nad očekávání rychle a hladce. Dokonce v prvních dnech, kdy tam podle předem dohodnutého plánu měly nové děti zůstávat jen hodinu, později dvě hodiny atd., se mnou odmítala jít domů s tím, že si ještě chce hrát. Ani po adaptační době, kterou jsme navíc narušili odjezdem na dvoutýdenní dovolenou, se žádné problémy nevyskytly, do školky se vždy těšila a těší, naopak je smutná, když je nemocná a zůstává doma. Podotýkám, že doma je ale taky spokojená a věnuju se jí, jak to jde.
Za pohodový nástup do školky podle mě vděčíme dvěma faktorům: za prvé jsme měli šťastnou ruku při výběru školky. Není na místě dělat školce reklamu, takže nebudu jmenovat, ale je to klasická státní školka, ovšem výborně vedená, na učitelkách je vidět, že mají velmi pozitivní vztah k dětem a že se jim věnují usilovně, s chutí a zkrátka nadstandardně. Školka je i dobře vybavená, chutně tam vaří, zkrátka fakt není co vytknout, ani se nedivím, že se tam dětem líbí. Jako druhý podstaný důvod, proč si moje dcera na školkový režim snadno zvykla,vidím to, že již asi rok před nástupem do školky pobývala jednou týdně cca 3 hodiny u placené paní na hlídání, která před odchodem do penze pracovala mnoho let jako učitelka v MŠ. Takže když měla v péči mojí dceru a svého vnoučka a event. i jedno další dítě, vytvořila vlastně takovou miniškoličku a pro moji dceru to byla zřejmě výborná příprava na MŠ.
Za jediný a zřejmě neřešitelný problém považuji časté virózy a podobná onemocnění, která si děti ve školce předávají. Člověk si myslí, že když mu přijmou dítě do školky, má vyhráno a hurá do práce... ale v našem případě to tak bohužel není. Cca polovinu roku jsem s dcerkou strávila doma. Ale to už je jiná kapitola, týkající se nezodpovědnosti rodičů, kteří klidně vodí do školky nemocné děti a nechají je prskat bacily na ostatní.