Re: Ach ty babičky!

Milá Pepino,
vymyslela skvělé jsi řešení, které doporučují i moudré knihy - když mi tchyně(tchán) nesedí, tak ať k nim na návštěvu chodí s dětmi jen partner, jehož jsou to rodiče. Považuju to také za ideální řešení a praktikuju je už třináct let. Díky tomu jsou naše vztahy korektní. Syn jde s radostí s tatínkem na řízky k babičce, (řízky smažené na sádle - doma by to manžel do pusy nevzal, ale u matky mu to chutná a ještě říká, že na sádle určitě smažené nejsou, přestože téměř pokaždé jsou svědky toho, jak se v pekáči rozpouští celá kostka sádla - to mi potutelně s úsměvem vypráví synek). Přestože já jsem přívrženec spíše lehké a zdravé stravy, nepovažuju za žádný problém, když takhle jednou za několik týdnů dostane můj synek řízek na sádle, (naopak toho mazaně využívám a doma řízky nedělám s odůvodněním, že tak dobré jako babička bych je neuměla:))
A sladkosti? Já nevím. U mého syna nikdy v kurzu nebyly. Jestli je to tím, že babička se o něj několik prvních let vůbec nezajímala a od nikoho jiného je až do školkového věku (4,5 roku) nedostával (ne že já bych byla tak zásadová, ale on je v obchodě ani jinde nevyžadoval), a nebo je to prostě jeho chuťové nastavení, nelze asi rozhodnout. V každém případě loňskou čokoládovou figurku mikuláše (od babičky) jsem vyhazovala netknutou před velikonocemi a letošní čokoládu z kinder vajíček (ode mne, také k mikuláši, koupená kvůli obsahu, ne kvůli čokoládě) jsem uždibovala já asi do února a zbytek opět někdy koncem března vyhodila.
Tatranka při chození po horách nebo na školním výletě se ještě tak uplatní, ale jinak dává syn přednost debrecínce nebo sýru, občas k mé radosti také chroupání mrkve, papriky, okurek a ostatní zeleniny. A bůh je můj svědek, že uzeniny jako malý také nedostával, zato zeleninu, luštěniny a jiné zdravé věci ano (a luštěniny tak od osmi let nemůže cítit v jakékoli podobě a úpravě). Tak nevím, co se dá navyknout a co přijde nějak samo.
Asi bych drobné prohřešky babiček nebrala tak vážně, jak to prožívají některé maminky. A všem doporučuji řešení poslat děti k manželově matce pouze s tatínkem - co vaše oči neuvidí, to vám nebude vadit, a dítě k žádné závažné úhoně za to půldne či den určitě nepřijde.