Babička na baterky.
Hledám podobné zkušenosti, tipy, triky.
Mám skvělou tchyni, v době, kdy jsem ležela před porodem Elišky v porodnici,si bez problémů vzala dvouačtvrtletou Karolínu k sobě na týden a starala se o ní bezvadně. Pokud si může dovolit volno v zaměstnání, tak za námi klidně vyrazí vlakem 50 km, aby mohla malé vidět.
Pak mám také vlastní mámu, která bydlí ve stejném domku jako my. O holky se zajímá asi tak jako naše sousedky. Tedy letmo a zdvořile. Např. se zeptá, kolik že to je té mladší měsíců. Jen jednou jí vozila v kočárku, když jsme chtěli se starší na dětské loutkové představení u nás v obci.
Se starší si nehraje, nečte jí knížky, nechodí s ní na procházky. Nějaké delší hlídání nepřipadá v úvahu. Někdy vypomůže táta, který je vlastně dědobába.
Mám doufat, že se to někdy vůbec změní? Myslela jsem si, že u první vnučky si bude muset zvyknout na fakt, že je babičkou. Anebo to mám zabalit?
A co mám říkat dětem?
Díky.
Odpovědět