Re: Ach ty babičky!

Já jsem z tchýně vždycky na nervy a můžu se přemáhat jak chci - nedá se to... Ona je ten případ, který pořád mluví a mluví a mluví i když ji zrovna nikdo neposlouchá až mě z toho drnčí hlava a protože vlastně nemá, co by celej den řikala, tak neustále pronásleduje dítě a komentuje, co všechno se mu může stát (nelez tam, spadneš a zabiješ se apod.) a můžu vám říct, že i ten prcek je v její přítomnosti plačtivější a u ničeho nevydrží. Už jsem tchýni zkoušela upozornit (opakovaně), nereagovat (jako že se zrovna věnuju svý práci a nevnímam jí, aby neměla ke komu mluvit, ale ona mluví, i když je v místnosti sama), upozorňoval jí manžel, ale ona už to svoje mluvení ani nevnímá a nic nepomáhá. Došlo to k tomu, že i když zavolá, jestli nepotřebuju s dětma pomoc a já potřebuju, tak lžu, že máme návštěvu apod.