tchyně a tchán

Ahoj holky,
když tady pročítám Vaše příspěvky, tak žasnu, co všechno Vám může vadit na tchánech nebo rodičích. Nikde nejsou vztahy ideální,ale berte to např. z pohledu tchyně, vžijte se do její role. Je to žena,která si určitě jako každá vytrpěla v životě za ta léta dost. Určitě prožila pár nevěr svého manžela, denní nadávky jak je čím dál starší a škaredší, nevyspané noci díky svým dětem, pubertu svých dětí, opakující se manželské krize, lačnost svých manželů po mladých holkách, neustálý kolotoč urážek od manžela na svou adresu,možná vyhazov z práce kvůli mladší ženě atd. Prostě má toho za sebou hodně a teď,kdy se z krásné mladé holky stala vrásčitá žena,které se začalo říkat babka, pro svého muže je už jen "nepotřebná věc přebývající v domě"a její miminko roztomilý chlapeček už nikdy tím malým chlapečkem nebude...Čeká to každou z nás a už teď se toho děsím. Myslím si,že každá tchyně si přeje se snachou vycházet dobře,ale ona má problém sama držet svou psychiku a musí být pro ni hodně těžké ještě k tomu se starat o vnoučata. Není její povinností děti hlídat a myslím si,že i pro děti je mnohem lepší,když si je pohlídají rodiče sami a k babičce chodí jen na návštěvy nebo pár dnů přes prázdniny. Babičky už nemají tolik sil,těžko si zvykají vychovávat jinak,když své děti vychovali jiným způsobem, mají zajeté návyky,které ani nejsou v jejich silách,aby je měnily.Kolikrát chodí ještě do práce, trpí různými nemocemi, prostě je pro ně mnohem těžší vychovávat dítě než pro mladou.Právě proto to příroda zařídila tak,že děti mají holky plné sil a babičkám se už děti nerodí. Je určitě správné si trvat na své výchově např.aby se dětem nedávaly bonbóny,ale to se dá jen tehdy,když k babičkám nedávám děti na dlouhou dobu, jinak i když to nechtěly,tak loo%ně sjedou do svých navyklých výchovných způsobů. A o návštěvách si myslím,že tcháni i vlastní rodiče by měli respektovat soukromí mladých a je jen správné,že mladé co nejméně navštěvují a naopak by mladí měli chodit k nim, pokud bydlí blízko tak třeba dvakrát týdně,pokud daleko,tak aspoň na neděli jednou za čtrnáct dnů a měli by se předem ohlásit. Usadit se u svých rodičů nebo dokonce tchánů na týden i více,když vidíte,že je to obtěžuje-a to jim nemůžete mít za zlé i oni mají právo na soukromí- mi připadá přímo trapné. Pokud se cítí sami a vidíte,že jim to dělá radost,že tam jste takovou dobu,tak je to něco jiného,ale i tak bych se snažila něco sebou přinést a trochu se postarat o příspěvek jídla nebo přinést malý dárek tchyni,protože pro ni je taková návštěva šílený kolotoč uklízení a zvládání narážek ze strany manžela a snach i vlastních synů,že se pohly tak a nepohly se tak,a že koupili to a nekoupili to atd.je to pro ně určitě hodně velký nápor na nervy. Pokud jste tam delší dobu je nejlépe se k nim chovat jako ke svým nejlepším kamarádkám, takový vztah funguje nejlíp a asertivity kde to jde,tam ubrat,asertivně se můžete projevovat v zaměstnání,ale ve vztahu ke tchánům by se mělo umět občas slevit,prostě se snažit o větší toleranci a kompromis,ale samozřejmě ne ve všem, je třeba odlišit,kde jo a kde ne. Hlavní je mít je ráda a umět jim to projevit a všechno řešit na rovinu,ale tak by je to neranilo-začínat třeba hezkým oslovením. Např.babička jim dá bombóny,i když jste si to nepřály a už jste jí to jednou řekly. Tak se dá reagovat tak,že vezmete bombóny dítěti z ruky a zlostně se po tchyni podíváte,nebo řeknete tchyni,že to dělá naschvál,že jim to dala,nebo to pošeptáte manželovi a nic neřeknete-to vše je špatné, nejlepší řešení je mezi 4 očima říct tchyni, maminko vy jste hodná,ale mně trápí,že jste zase dětem dala bonbóny, protože si nato zvyknou a budou je potom často všude jíst a budou mít problémy se žaludkem i se zubama, já jim kupuju místo bombónů oříšky,tak jim je taky kupujte,uděláte mi velkou radost. A hned pak přestane být situace napjatá a naopak bude ještě lepší.