Re: "Motivační" jedničky X objektivita hodnocení

Yuki,

já tohle mám naštěstí "pořešené", teda alespoň v rámci možností. Opravdu si hodnotím každý jev zvlášť a známek mám minimum, zato v pestré škále cvičení a způsobu ověřování. O každém dítěti vím, v čem chybuje, co skutečně neovládá a kde se projevují problémy, za které nemůže. Vím, jestli mu jdou lépe diktáty nebo doplňovačky, většinou vím, jestli jde o problém globální, projevující se ve všem, nebo třeba jen o speciální a projevující se jen v jednom předmětu, nemám problém rozlišit šikovného počtáře od chytrého dítěte s logickým myšlením, vím, které dítě má problém se projevit, i když hodně ví, a které naopak půjde k tabuli a bude se předvádět, i když vlastně neví nic, ale prostě chce být vidět, u většiny vím, co jim říct a jak, aby je to posunulo dál. "Krizovým" dětem, co nemají papír z PPP, jsem napsala PLPP a psala jsem ho tak, abych právě mohla při hodnocení jednotlivých jevů vyloučit to, co v důsledku svých problémů nezvládají, současně s nimi dělají rodiče třeba i ve spolupráci se spec. pedkou. Co jde, to kompenzuju, vůbec třeba nedávám časově omezené úkoly, snažím se mít hodinu poskládanou tak, aby mohl kdokoliv dokončit hodnocenou činnost a přitom nevadilo, že něco jiného vynechá (a aby to nevadilo ani jemu, že by to byla třeba hra, kterou by chtěl hrát apod.).

A právě to, co vyžaduje dlouhodobější nápravu nebo dozrání, vylučuju z hodnocení nejen takhle v jednotlivých cvičeních, ale i z toho celkového.

Jen ta povinnost známkovat mi to komplikuje a pořád vymýšlím, jak nechat systém nažrat a přitom nechat děti celé .